II.
Ve výstavbě obchodně-politických vztahů Československa s cizinou, je obchodní dohoda československo-americká právem řazena mezi nejdůležitější úmluvy toho druhu a právem byla naším tiskem po jejím podepsání dne 7. března t. r. označena jednomyslně jako jeden z našich největších úspěchů v mezinárodních ujednáních. Její význam zesílen byl ještě dobou, do které smlouva svou účinností zapadla. Byla uskutečněna v okamžiku pro náš stát mezinárodně politicky krajně vážném a důležitém.
Ve dnech, kdy Československo stalo se po změnách na jeho státních hranicích živým objektem evropské pozornosti a kdy západoevropské demokracie a řada států dalších jeví neskrývaný a upřímný zájem na dalších osudech naší republiky, projevily Spojené státy americké uzavřením významné hospodářské dohody s Československem živý zájem o náš stát a daly najevo, že jeho další politický a hospodářský život není jim nijak lhostejným. Jsouce příliš vzdáleny aby nám mohli zajistiti pomoc takového rázu jako to učinila spřátelená Francie, zvyšují v těžkých dobách evropských zmatků naši odolnost tím, že nám poskytují mimořádné možnosti dalšího rozvoje hospodářského. To je dáno právě jmenovanou obchodně-politickou úmluvou, která ve svých-důsledcích dává Československu a jeho vývoznímu zboží přednost před zbožím německým. V tom je politický význam této smlouvy a cítíme povinnost, abychom tento smysl ducha velké demokracie americké proti malé demokratické republice středoevropské zvlášť zdůraznili.
Oceňujíce tento čin vlády
Spojených států amerických podtrhujeme dále, že projednávaná smlouva je v
dnešních obchodně-politických poměrech mezinárodních činem významným i s
hlediska širšího. Po dlouhé době představuje totiž
Hlavní znak československé smlouvy se Spojenými státy, který vidíme v pronikavém zmenšení obchodně-politických překážek v době mezinárodních napjetí a vystupňovaného ochranářství, dlužno podtrhnouti ještě tou okolností, že Spojené státy berou na sebe touto smlouvou vědomí, preferenční soustavy ve střední Evropě. Právem v tom můžeme vidět projev vůle Spojených států amerických, přispěti k uskutečnění spolupráce mezi středoevropskými zeměmi, jak je to v programu naší vlády.
Naší, průmyslové výrobě a i některým výrobním odvětvím zemědělským otevírá nová smlouva se Spojenými státy skvělé vývozní možnosti. Prakticky je možno hodnotiti tak, že neexistují více žádné překážky vývozu našeho zboží do Spojených států. Na jejich trzích může se uplatniti a trvale zachytiti každý náš produkt, bude-li vyhovovat cenou a jakostí. To znamená, že v Americe může se uplatniti nejen zboží druhů dosud tam dovážených, ale i zboží nové. Předpokladem je jedině čilost podnikatelů a vývozců, jejich znalost amerického trhu, solidnost dodávek a přísné dodržování sjednaných podmínek. Tyto možnosti vývozu zvlášť zvyšuje současný americký boykot zboží japonského a snížení kvoty dovozu zboží německého. Záleží tedy jen na nás, abychom možnosti, které americká smlouva dává, náležitě využili a není pak třeba pochybovati o tom, že v obchodním spojení ČSR se Spojenými státy po stránce vývozní můžeme velmi mnoho získat.
Je na místě zdůrazniti, že až do nastoupení Rooseveltovy administrativy neměly Spojené státy svůj poměr k cizině na podkladě celně tarifních smluv. Celní sazebník obsahoval vždy jen sazby autonomní. Do doby uzavření smlouvy s ČSR sjednaly Spojené státy celně tarifních dohod celkem 17. Z toho 7 se státy evropskými, 10 se státy mimoevropskými. Doložka o nejvyšších výhodách byla při těchto smlouvách přiznána všem státům, až na Německo, jehož zboží je proto podrobeno vyšším sazbám autonomním.
Z evropských států mají dnes celně tarifní úmluvy se Spoj. státy Francie, Belgie, Nizozemsko, Švýcary, Švédsko a Finsko. Jednání s ČSR zahájeno bylo dříve než jednání s Belgií, v roce 1934, výsledkem byla rámcová dohoda z r. 1935, kterou nám Spojené státy přiznaly na podkladě vzájemnosti doložku o nejvyšších výhodách. Přípravné práce k sjednání dohody definitivní značně se protáhly. Koncem listopadu 1937 odjeli naši vyjednavači do Washingtonu a k podepsání dohody došlo dne 7. března t. r.
Při projednávání této obchodní smlouvy, do které skládáme tak velké naděje, je dlužno otevřeně konstatovati, že až dosud ve svých stycích se Spojenými státy americkými byli jsme vždy pasivní. Ale vývoj pasivity jde tu pro nás cestami, které možno označiti za zdravé a lze právem předpokládati, že již letos bude náš vzájemný styk obchodní pro ČSR ve znamení aktivity.
Byly to hlavně značné nákupy surové bavlny, mouky, sádla, minerálních olejů a mědi, jejichž hodnoty nebyly vyváženy objemem našeho vývozu na americký trh. Dolejší tabulka ukazuje, že toto pasivum dosahovalo hodnot přesahujících daleko miliardu Kč i v dobách, kdy již naše hospodářství bylo konsolidováno. V roce 1937 se však naše obchodní bilance se Spojenými státy skoro vyrovnala:
Rok |
Dovoz z U. S. A. podle země výroby |
Vývoz do U. S. A. v mil. Kč |
Obchodní bilance s U. S. A. |
1925 |
3.124 |
756 |
2.368 |
1926 |
2.079 |
845 |
1.234 |
1927 |
2.551 |
1.012 |
1.539 |
1928 |
2.379 |
1.170 |
1.209 |
1929 |
2.319 |
1.472 |
847 |
1930 |
1.751 |
977 |
774 |
1931 |
1.077 |
805 |
272 |
1932 |
924 |
506 |
418 |
1933 |
504 |
428 |
76 |
1934 |
634 |
494 |
140 |
1935 |
659 |
615 |
44 |
1936 |
816 |
730 |
86 |
1937 |
1.116 |
1.112 |
4 |
za 1. čtvrtletí |
|
|
|
r. 1938 |
238.895 |
200.130 |
38.765 |
Dřívější značné pasivum, které zatěžovalo naše hospodářství, bylo jednou z příčin, proč dochází k dohodě definitivní, která, jak se dá očekávati, přinese našim vývozním výrobkům další možnosti většího odbytu na trhu v USA.
Dohoda se skládá z části rámcové, celně-tarifní, z Protokolu a dodatkového protokolu.
Rámcová část dohody obsahuje ustanovení, jimiž se pevně zajišťují obchodní styky obou smluvních států.
Základní zásadou rámcových ustanovení je doložka o nejvyšších výhodách.
Důležitá ustanovení obsahují zejména tyto články: I a II, jimiž se upravují cla ve výši, jak uvedeno v obou seznamech k dohodě připojených; dále článek VII, v němž se obě smluvní strany zavazují, že pokud není jinak v dohodě ustanoveno, nezavedou na zboží, uvedené v obou seznamech, žádné zákazy dovozní nebo celní kontingenty ani jiná omezení dovozní. V článku VIII se stanoví způsob, jak budou obě strany postupovati, aby při provádění platných omezení dovozu nebyla porušena zásada slušného zacházení s obchodem druhé smluvní strany. V článku X se obě strany zavazují, že budou postupovati podle zásady nejvyšších výhod při provádění devisových předpisů. Podle ustanovení článku XIX bude dohoda platiti na dobu jednoho roku, t. j. od 16. dubna 1938 do 15. dubna 1939; nebude-li vypověděna ke dni 16. dubna 1939, prodlužuje se samočinně na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou šestiměsíční.
Zvláště významné je ustanovení bodu 4 článku XIV, jímž Spojené státy americké, uznavše důležitost spolupráce středoevropských států, výslovně přiznaly Československu právo poskytovati přednostní výhody státům dunajské pánve. Je to po prvé, co veliký stát nám v obchodní dohodě přiznal tuto výjimku z doložky nejvyšších výhod.
Tarifní část dohody skládá se ze seznamu I část A a B a ze seznamu II. V seznamu I A je obsaženo zboží, na něž jsme Spojeným státům poskytli celní slevy resp. vazbu nynější celní sazby. V části B seznamu I jsou uvedeny námi přiznané kontingenty. V seznamu II je obsaženo zboží, na něž Spojené státy poskytly nám celní ústupky.
Československo přiznalo Spojeným státům ústupky zejména na hrozinky, čerstvá jablka, sušené švestky, sádlo, zeleninové a ovocné konservy, minerální oleje, bavlnu, kůže a některé výrobky z nich, měď, ledničky, některé obráběcí stroje, elektrické stroje, automobily osobní a nákladní, motorová kola, traktory, psací stroje. Celkem jsme přiznali ústupky na 53 celních položek v tomto seznamu uvedených.
Kontingenty jsme přiznali na čerstvá jablka, sušené švestky,vyškvařené sádlo, premier jus, neosvětlené filmy jiné než kinematografické, motorová kola, osobní a nákladní automobily, ledek sodný.
Pokud jde o naše požadavky, byly při jednání některé z nich americkou delegací odmítnuty s poukazem na to, že nejsme hlavním dovozcem a že si Spojené státy musí tyto druhy zboží vyhraditi pro smluvní jednání s jinými státy. Přesto se nám v dohodě dostalo výhod u 63 položek. Z toho u 54 položek, znamenajících 46% našeho celkového vývozu do USA, byly nám sníženy celní sazby v některých případech až i o 50%; u 9 položek pak dána vazba, t. j. zaručeno, že celní sazby nebudou zvyšovány. Celkem se dohoda týká 55% objemu našeho vývozu do Spojených států.
Hlavní druhy zboží, na něž nám Spojené státy poskytly ústupky, jsou: zdravotnické zboží hliněné a porculánové, různé zboží skleněné, jak ploché tak duté, přazky, spony, knoflíky a jehlice, bryndza, chmel, zboží bavlněné a lněné (zejména prádlo a damašky), koberce, rukavice bavlněné, z umělého hedvábí a kožené, jablonecké zboží, dámské kabelky, zejména z dřevěných perel, dámské klobouky a šišáky, napodobeniny drahokamů, obuv, mosazné hudební nástroje, růžence, tužky a j.
Vývoz československého zboží do Spojených států není podroben žádnému devisovému nebo kontingentnímu omezení.
Právě navázané jednání Spojených států s Velkou Britanií nám zajisté přinese další cenné a velmi podstatné celní úlevy, takže se počet druhů zboží, u nichž budeme požívati nižších cel, ještě rozšíří.
Dne 15. dubna 1938 byl ve Washingtoně podepsán ještě dodatkový protokol k obchodní dohodě ze dne 7. března 1938, jímž byly provedeny některé změny v textu dohody rázu formálního. Jen změna § 219 amerického celního sazebníku, týkající se plochého skla, je podstatná. Dosáhli jsme jí poněkud větší celní slevy, za to však zůstává zachováno rozdělení paragrafu na sedm oddělení podle velikosti skleněných ploten, tak jak je obsaženo v americkém celním sazebníku z r. 1930.
Národohospodářský výbor senátu projednal vládní návrh (tisk 689) o obchodní smlouvě Československa se
Spojenými státy americkými, plně oceňuje význam této smlouvy a doporučuje senátu N. S., aby návrh schvalovacího usnesení přijal.
V Praze dne 10. května 1938.
předseda.
zpravodaj.