Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.

IV. volební období.

7. zasedání.

Tisk 699.

Zpráva

I. zahraničního výboru

II. národohospodářského výboru

o vládním návrhu (tisk 689),

kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda

mezi Československou republikou a Spojenými státy americkými, podepsaná dne 7.

března 1938 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 15. dubna

1938, č. 69 Sb. z. a n., s dodatkovým protokolem.

I.

Předběžné přípravy k obchodní dohodě mezi ČSR a Spojenými státy americkými začaly vlastně již v dubnu 1935, ale ukončeny byly definitivní dohodou dne 7. března 1938, v den narozenin pana presidenta Osvoboditele, kdy byla podepsána československou a americkou delegací ve Washingtoně.

Dohoda se skládá z všeobecného rámce o XIX. článcích, z části celně tarifní o 2 seznamech, z Protokolu sjednaného při podpisu a protokolu dodatkového ze dne 15. dubna. Seznam I. má část A, která obsahuje zboží, na něž jsme my poskytli buď celní slevu anebo zavázali se podržeti dnešní celní sazbu; v části IB jsou kontingenty námi S. s. a. poskytnuté. Seznam II. uvádí koncese poskytnuté Spojenými státy nám.

Rámcová část obsahuje v podstatě táž nebo velmi podobná ustanovení, jež byla pojata do všech obchodních smluv, jež S. s. a. dosud sjednaly. Avšak během jednání byla do nich pojata některá, jež berou zřetel na zvláštní potřeby československé. Důležité z těchto ustanovení je ve čtvrtém bodu článku XIV. tak zv. "podunajská doložka", které bylo dosaženo po velmi obtížných rozpravách. Spojené státy uznaly tak důležitost spolupráce naší s podunajskými státy a přiznaly nám právo k poskytování preferencí Jugoslavii, Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a Rakousku. Rakousko bylo v seznam pojato proto, že v den podpisu dohody bylo ještě samostatným. S. s. a. již však prohlásily, že jest rakouské zboží postaveno na roveň německému.

Jest též důležité, že se podařilo velmi podstatně prodloužiti trvání dohody. Prozatímní obchodní dohoda ze dne 29. března 1935, kterou byl náš obchodně politický poměr s S. s. a. upraven až do doby, kdy definitivní dohoda vstoupí v platnost, t. j. tedy do 16. dubna 1938, byla pro nás nevýhodná též tím, že ji bylo možno jednoměsíční výpovědí kdykoli rozvázati, což znamenalo nemožnost dlouhodobé obchodní kalkulace. Definitivní dohoda platí zatím do 16. dubna 1939 a po tomto datu na dobu neomezenou, pokud by nebyla vypovězena. Výpovědní lhůta jest šestiměsíční. Tak sjednáním definitivní obchodní dohody bylo ukončeno období nejistoty v našem obchodně-politickém poměru k S. s. a. a položena pevná právní base, která, jak lze míti za to, potrvá dlouhou dobu.

Rozebíráme-li seznamy vzájemných ústupků ČSR a S. s. a., zdá se na prvý pohled, že naše ústupky jsou hodnotnější. Ve skutečnosti jsou ústupky S. s. a. na zboží, kterého vyvážíme velká množství, položky stamilionové tak, že znamenají ústupky velké ulehčení našemu obchodu. S naší strany na př. kontingenty v řadě položek jsou menší, než kolik obnášel skutečný obchod. Celkem jsme přiznali ústupky při 53 celních položkách, S. s. a. nám u 63 položek, z toho u 54, které znamenají 46 % našeho vývozu a sleva celní sazby šla až do 50 %. Celkem se dohoda, týká 55 % rozsahu našeho vývozu do S. s. a. Náš vývoz není podroben devisovému nebo kontingentnímu omezení.

Pohleďme na smlouvu ještě s jiné hospodářské stránky:

Z výčtu zboží v seznamu II, na něž nám S. s. a. poskytly celní ústupky je zřejmo, že mnohé z nich jsou vyráběny v značné míře průmysly v německých krajích republiky.

Zejména to platí o skle (§§ 217, 218, 219), textilním zboží [§§ 910, 911 a), 1013, 1014, 1023], o kobercích [§§ 116 b), 117 a)], rukavicích [§§ 915, 1309, 1532 a)], nástěnných kapsách (§ 1413), jabloneckém zboží [§§ 1503, 1527c 2, 1528], minerálních solích (§ 1718).

Zvláště významné jsou v tomto ohledu docílené slevy na lněné stolní prádlo a skleněné zboží, dále bavlněné rukavice (ve statistice zahrnuty pod zbožím stávkovým a pleteným). Vývoz každého z těchto tří druhů zboží z ČSR do S. s. a. představuje ročně částky převyšující sto milionů Kč. Velmi významný je též vývoz kožených rukavic do S. s. a. (v roce 1937 za Kč 61,000.000) a ovšem jabloneckého zboží.

Výroba bavlněných a kožených rukavic je prováděna německým obyvatelstvem v chudých krajích v Krušnohoří (domácká výroba). V této souvislosti lze uvésti i t. zv. nástěnné kapsy (§ 1413). Používá se jich k výrobě kalendářů a vyrábí je domácký chudý německý lid v Krušnohoří. V roce 1936 se těchto nástěnných kapes vyvezlo do S. s. a. asi za l 1/2 milionu Kč.

Též ze slevy na hudební nástroje [§ 1541 a)] bude mít veliký prospěch průmysl v Kraslicích a okolí (v roce 1937 se vyvezlo hudebních nástrojů za 12 mil. Kč). § 1718 se týče karlovarských solí.

Jak patrno, smlouva přinese možnost lepšího zaměstnání ve zvýšené míře v krajích národnostně smíšených. Doufejme, že tato péče naší vlády bude v těchto krajích s povděkem přijata.

Definitivní obchodní dohoda s S. s. a. má veliký význam nejen hospodářský, nýbrž i politický. Její hospodářský význam je dán v prvé řadě skutečností, že S. s. a. jsou po Německu naším největším odběratelem, při čemž je ještě třeba uvážiti, že veškeré zboží námi do S. s. a. vyvezené je placeno hodnotnou devisou dolarovou. Naše bilance bývala pro nás pasivní až do roku 1937, kdy byla celkem vyrovnána.

V důvodové zprávě jsou uvedeny statistické podrobnosti o vzájemném obchodu ČSR se S. s. a. takto: