Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.

IV. volební období.

7. zasedání.

Tisk 695

 

Návrh

 

senátorů O. Javornického, J. Hubky, R. Pánka

na doplnění zákona ze dne 21. prosince 1937, č. 267 Sb. z. a n., o úsporných

opatřeních personálních.

 

Podepsaní navrhují:

 

Slavný senáte, račiž se usnésti na tomto zákoně:

 

Zákon

 

ze dne.............................................1938,

 

jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 21. prosince 1937, č. z. a n.,

o úsporných opatřeních personálních.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

 

Článek 1.

 

Ustanovení §u 3, odst. 1 zákona ze dne 21. prosince 1937, č. 267 Sb. z. a n., se doplňuje a mění takto:

 

1. Z odpočivných (zaopatřovacích) platů státních zaměstnanců a jejich pozůstalých se sráží, činí-li srážková základna

 

nad	9.000.-	až	včetně	12.600.-	Kč	4 %
"	12.600.-	"	"	14.400.-	Kč	6.4 %
"	14.400.-	"	"	33.600.-	Kč	8 %
"	33.600.-	"	"	49.800.-	Kč	9.6 %
"	49.800.-					12 %

 

Článek 2.

 

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1938. Platnost jeho se končí 31. prosince 1938.

 

Článek 3.

 

Tento zákon provedou všichni členové vlády.

 

Odůvodnění.

 

Zákonem ze dne 21. prosince 1932, č. 204 Sb. z. a n., byla úsporná opatření personální zavedena jako dočasné opatření pro zaměstnance v činné službě, pro odpočivatele i pro soudce z povolání. Dočasná tato ustanovení měla pozbýti účinnost dnem 31. prosince 1937, aby tak nastal dnem 1. ledna 1938 návrat k dřívějším platovým normám, jak je vyjadřuje zákon ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.

 

Ze zlepšené hospodářské konjunktury, která byla patrnou již v r. 1936 a ukázala se ještě zjevněji v r. 1937 nastalo také podstatné ozdravění státních příjmů a tak dalo se očekávati, že vláda republiky Československé konečně zruší anebo z velké části odbourá tíživá břemena, uvalená na státní zaměstnance stanovenými srážkovými a dočasnými opatřeními.

 

Tento předpoklad byl tím spíše žádoucí, uváží-li se, že v letech 1932 až 1936 (podle závěrečných účtů), přispěli státní zaměstnanci včetně i pensisté na ozdravění státního hospodářství značnou částkou cca tři a půl miliardy Kč.

Senát Národního shromáždění je povinen přidržeti se přijatých resolucí, odhlasovaných plenem senátu při projednávání návrhu zákona o úsporných opatření personálních jednak výborem sociálně-politickým a rozpočtovým, kde se vládě republiky Československé ukládá, aby uvažovala o možnostech zrušení srážek z odpočivných požitků s účinností od 1. července 1938 aspoň takovou částkou, jak je stanoveno ve vládní předloze u zaměstnanců v činné službě. Rovněž i výbor ústavně-právní jednomyslným usnesením doporučil senátu snížení srážek z požitků pensionovaných zaměstnanců, jestliže se v prvé polovici r. 1938 příjmy státu přiměřeně zlepší.

 

Tento předpoklad stává se skutečností, neboť příjmy pro státní pokladnu zlepšily se již v prvém čtvrtletí t. r. o 311 milionů Kč oproti období roku.1937.

 

Vedle uvedených důvodů je zde celá řada dalších oprávnění pro spravedlivé posouzení více nežli svízelné hospodářské situace odpočivatelů, kteří trpí již od r. 1926 tím, že při tvoření se nových platových norem, vyjádřených zákonem č. 103 Sb. z. a n. z r. 1926 byli zkráceni, neboť do výslužby se jim nepřiznává činovné, ačkoliv až do 1. ledna 1926 požívali 50% t. zv. místního přídavku. Další hospodářská nevýhoda postihla odpočivatele stálým odkládáním zrovnoprávnění pensí od r. 1926 až do r. 1930 a dlužno konstatovati, že mnozí se ani této úpravy nedožili a při etapovém řešení ostatní čekali, jedni 4 leta, druhá etapa 5 roků, třetí dokonce 6 let a čtvrtá etapa stala se skutkem teprve k 1. červenci 1937, tedy až za 11 let od vydání platového zákona.

Nutno také zdůrazniti, že odpočivatelům byly stanoveny srážky z pensí podle zákona 204 Sb. z. a n. z r.1900 percentuálně vyšší (až 15%), nežli zaměstnancům v činné službě.

 

Zákonem ze dne 21. prosince 1937, č. 247 Sb. z. a n., ukládá se pensistům branný příspěvek jako zaměstnancům v činné službě a toto ustanovení odpočivatelé ochotně přijali, uznávajíc vážnou situaci státu, která vyžaduje, aby na obranu vlasti bylo dáno vše.

 

Mezi odpočivateli je oprávněné roztrpčení, zvláště po 1. dubnu 1938 a nesmí se zapomínati, že také pensisté to budou, kteří v případě nebezpečí pro stát budou povoláni, aby ze svých duševních a fysických sil dali státu vše, co mohou a proto bude jen aktem spravedlnosti, když senát Národního shromáždění se jednomyslně usnese, aby právě v letošním jubilejním roce byly také alespoň zčásti u odpočivatelů sníženy srážky, stanovené zákonem ze dne 21. prosince 1937, č. 267 Sb. z. a n., a to s účinností od 1. července 1938, jak to předložený návrh vyjadřuje, alespoň takovou částkou, jako u zaměstnanců v činné službě.

 

Podepsaní žádají, aby s urychlením projednán byl předložený iniciativní návrh a doporučují, aby potřebná částka k úhradě nutná byla kryta ze zvýšených daňových příjmů státní pokladny.

 

V Praze dne 4. května 1938.

 

Javornický, Hubka, Pánek,

Šolc, Riedl, Ing. Marušák, Klofáč, Plamínková, Rušavý, dr Klouda, dr Milota.