Senát Národního
shromáždění R. Čs. r. 1938.
IV.
volební období.
7. zasedání.
Tisk 694.
Zpráva
kulturního výboru
o vládním návrhu
zákona (tisk 570),
kterým se Německá
společnost věd a umění pro republiku Československou
(Deutsche
Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Čechoslovakische
Republik) přeměňuje v
Německou akademii věd a umění pro republiku
Československou.
Název akademie byl dáván učeným společnostem resp. společnosti učenců, kteří měli pěstovati vědu theoreticky. Nejstarší akademie objevují se již v 15. a 16. stol. v Italii, kde dodnes se udržely římská Accademia dei Lincei a florencká Accademia della Crusca, ovšem zřízeny i nové na př . při theologii a filosofii Accademia di s. Tomaso d'Aquino, Accademia papežská atd.
Staré jsou také akademie francouzské, které (počtem pět) byly spojeny zákonem ze dne 25. října 1795 v celek nazvaný Institut de France. I anglické akademie jsou staré. Většina z nich sluje společnostmi: na př. Královská společnost v Londýně a Edinburgu.
Ze středoevropských akademií jest na prvním místě berlínská založená r. 1700 a Královská bavorská akademie věd v Mnichově založená roku 1759, k nim druží se i Královská česká společnost nauk, jež vznikla r. 1770, jíž se dostalo veřejného uznání potvrzením císařem Josefem II.
Podnět ke zřízení České akademie věd a umění dal architekt Josef Hlávka, složiv k tomu účelu dar 200.000 zl. Zemský sněm usnesl se založiti Českou akademii a poskytovati jí ze zemských prostředků pravidelnou roční podporu, schválí-li věc panovník. To se stalo rozhodnutím ze dne 23. ledna 1890. Stanovami schválenými rovněž panovníkem, vytčen České akademii úkol pěstovati a podporovati vědy jazykem českým, pečovati o zdokonalení umění domácího i na základě činnosti vědecké, literární a vědecké, uveřejněné v jazycích jiných. Známé jest rozdělení Akademie na 4 třídy: I. filosoficko-právně-historickou, II. matematicko-přírodovědeckou (čítajíc v to i vědy lékařské), III. jazykozpytnou, IV. uměleckou (krásnou literaturu, umění výtvarné i hudební). Členové akademie jsou: čestní, řádní, mimořádní, dopisující a přespolní.
Společnost pro pěstování německé vědy, umění a literatury v Čechách byla založena krátce po české akademii a stanovy její byly schváleny 4. března 1891 na základě spolkového zákona. Její rozčlenění se shodovalo v hlavních rysech s organisací české akademie. Ještě za rakouské vlády snažila se dosíci přeměny Společnosti věd a umění v Akademii věd a umění. V Rakousku toho již nedosáhla.
Po státním převratu obnovila toto své úsilí. V roce 1924 změnila své spolkové stanovy a rozšířila svou působnost na celé území republiky Československé a přijala nový název: Německé společnosti věd a umění pro republiku Československou. Ve vědeckém světě byla pokládána za akademii německého lidu v republice Československé. Ve státním rozpočtu každoročně na ni pamatováno v kap. 10. tit. 6., § 3 pol. 14 v rámci podpor pro učené společnosti a vědecké podniky.
Potřeba vytvořiti
oficiální vrcholné středisko pro německé pracovníky ve vědách a umění v
republice Československé plně odůvodňuje požadavek, aby byla zřízena Německá
akademie věd a umění, t. j . aby dosavadní německá společnost věd a umění byla
přeměněna v samostatnou a samosprávnou korporaci s názvem "Německá akademie věd
a umění pro Československou republiku". V Rakousku byly akademie zřizovány
rozhodnutími panovníka, podle stanov schválených panovníkem, požívaly zvláštní
ochrany státní správy a panovníka, jimž také příslušela i ingerence v
důležitých oborech správy a činnosti akademie. Při tom otázka vlastní právní
povahy těchto akademií nebyla řešena, aspoň
ne striktně. To bylo možno za monarchie, kde subjektem primárním moci výkonné i
zákonodárné byl vladař. Nanejvýše omezený spolupůsobením zákonodárných sborů u
V základních předpisech o organisaci Německé akademie věd a umění se přesně vymezí prostředky, kterými akademie bude plniti své úkoly, dále, vědecké odbory, druhy členství a podmínky k dosažení členství, působnost valného shromáždění vědeckých odborů, funkcionářů atd.
Volby všech osob, které nebudou čsl. st. občany, do jakékoliv jim přístupné kategorie členů nebo příznivců, budou podléhati vládnímu schválení. Témuž schválení budou podléhati i volby praesidia akademie a jednotlivých odborů. Ustanovení o správě jmění zajistí dostatečnou kontrolu správy jmění a jeho hospodářství. Tu je možno upozorniti, že i stanovy České akademie věd a umění výslovně praví: § 6. Volbám členů českých a zahraničních jest třeba vládního schválení.
§ 21. Volbě presidenta akademie, třídních předsedů a generálního tajemníka třeba jest vládního potvrzení.
§ 26. Kontrolu jmění provádí jednak stálý placený revisor-odborník, jednak se kontrola vyhrazuje příslušným orgánům zemským a státním. Účetní závěrky schválené správní komisí České akademie se předkládají zemskému výboru, nejvyššímu kontrolnímu úřadu a vládě republiky.
§ 30. Každým rokem budiž vládě republiky Československé předkládán podrobný výkaz o stavu jmění a příjmů akademie.
Návrh zákona, kterým se Německá společnost věd a umění pro republiku Československou přeměňuje v Německou akademii věd a umění pro republiku Československou byl v duchu požadavků této společnosti zpracován v ministerstvu školství a národní osvěty v r. 1930. V jeho úředním projednávání nebylo pokračováno, když byl v poslanecké sněmovně Národního shromáždění podán obdobný iniciativní návrh poslance dr Kafky a druhů (tisk č. 435) a vyřešení otázky bylo proto ponecháno cestě tohoto iniciativního návrhu. Když na této cestě věc nebyla projednána, byl v minulém roce dán do meziministerského řízení zmíněný již návrh v ministerstvu školství a národní osvěty zpracovaný. Návrh tento byl v meziministerském řízení pozměněn v tom smyslu, že základní organisační předpisy Akademie byly vyhrazeny vládnímu nařízení podobně jako tomu bylo u Masarykovy akademie práce (zákon č. 86/1920 Sb. z. a n., vládní nařízení č. 119/1920 Sb. z. a n.). Když pak Německá společnost věd a umění pro republiku Československou projevila přání, aby jí i pro ustanovení o organisaci akademie bylo zajištěno samosprávné právo navrhovací, jak tomu bylo v původním návrhu, kulturní výbor vzal v úvahu níže uvedený tomu odpovídající pozměněný text s předsednictvem Německé společnosti věd a umění pro RČS slovně dohodnutý.
Kulturní výbor projednal ve své schůzi konané dne 3. května 1938 tuto osnovu zákona a doporučuje senátu N. S., aby ji schválil ve znění níže otištěném.
V Praze dne 3. května 1938.
J. Nentvich v. r.,
předseda.
Dr Sobota v . r.,
zpravodaj.
Dodatečná zpráva kulturního výboru.
Na den 17. května 1938 svolán kulturní výbor, aby pojednal o žádosti předsednictva Německé společnosti věd a umění pro republiku Československou, by v názvu jejím, kulturním výborem již schváleném, slovo "Čechoslovakische" bylo psáno " Tchechoslowakische". Do schůze se dostavivší p. ministr školství a nár. osvěty Dr Franke poukázal na to, že proti této žádosti není ani s hlediska filologického ani politického námitek. Když návrh sen. Hubky, aby předem byli dotázáni odborníci, nebyl přijat, byl schválen zpravodajův návrh doporučující vyhovění naznačené žádosti.
V Praze dne 17. května 1938.
J. Nentvich v. r.,
předseda.
Dr Sobota v . r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne.............................................1938,
kterým se Německá
společnost věd a umění pro republiku Československou
přeměňuje v Německou
akademii věd a umění pro republiku Československou.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Spolek "Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik" (Německá společnost věd a umění pro republiku Československou) se přeměňuje v samosprávnou vědeckou a uměleckou korporaci s názvem "Deutsche Akademie der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik", který v jazyku státním zní "Německá akademie věd a umění pro republiku Československou". Sídlem akademie jest Praha.
(2) Na akademii přechází jmění společnosti a správa nadací společností dosud spravovaných. Prává třetích osob ke jmění společnosti zůstávají nedotčena.
§ 2.
Úkolem akademie jest podporovati vědecký a umělecký rozvoj, zvláště německého lidu v republice Československé.
§ 3.
(1) Ustanovení o organisaci akademie, o prostředcích, kterými akademie plní svůj úkol (§ 2), o nabývání a pozbývání členství, o právech a povinnostech členů, o nabývání a pozbývání funkcí, o správě jmění vlastního i ve správu daného a o jednacím řádě budou dána stanovami. Prvé stanovy akademie vypracuje orgán dosavadní společnosti povolaný k usnášení o změně stanov.
(2) Stanovy akademie schvaluje vláda.
§ 4.
(1) Ustanovení § 3 nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ostatní ustanovení zákona dnem schválení prvých stanov (§ 3), který vyhlásí ministr školství a národní osvěty ve Sbírce zákonů a nařízení.
(2) Tento zákon provede ministr školství a národní osvěty v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry.