Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.

IV. volební období.

7. zasedání.

Tisk 689.

Vládní návrh

kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda

mezi Československou republikou a Spojenými státy americkými, podepsaná dne 7.

března 1938 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 15. dubna

1938, č. 69 Sb. z. a n., s dodatkovým protokolem.

Návrh usnesení.

Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s obchodní dohodou mezi Československou republikou a Spojenými státy americkými, podepsanou ve Washingtonu dne 7. března 1938 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 15. dubna 1938, č. 69 Sb. Z. a n. s dodatkovým protokolem ze dne 15. dubna 1938.

Důvodová zpráva.

Až do nastoupení Rooseveltovy administrativy neměly Spojené státy americké řešen hospodářský poměr k cizině na podkladě celně-tarifních smluv; celní sazebník obsahoval jen sazby autonomní. Teprve president Roosevelt a státní sekretář Hull zahájili velkorysý program obchodně-politický, jehož cílem je sjednávati celně-tarifní obchodní dohody.

Dosud sjednaly Spojené státy 17 celně-tarifních dohod (7 se státy evropskými a 10 se státy mimoevropskými, hlavně jihoamerickými). Doložka o nejvyšších výhodách byla přiznána všem státům až na Německo, jehož zboží nepožívá celních úlev, vyplývajících z úmluv USA s jinými státy, a je tudíž podrobeno vyšším autonomním sazbám.

Z evropských států mají, dnes Spojené státy celně-tarifní úmluvy s Francií, Belgií, Nizozemskem, Švýcarskem, Švédskem a Finskem. Již před jednáním s Belgií (v roce 1934) byla zahájena jednání s námi; výsledkem byla rámcová dohoda z 29. března 1935, jíž nám Spojené státy přiznaly na podkladě vzájemnosti doložku o nejvyšších výhodách. Tato prozatímní dohoda (s třicetidenní výpovědí) měla býti nahrazena definitivní obchodní dohodou celně-tarifní.

Přípravné práce ke sjednání definitivní dohody trvaly delší dobu, až koncem listopadu 1937 odjela naše delegace do Washingtonu, kde 7. března 1938 byla obchodní dohoda podepsána.

Definitivní obchodní dohoda má velký význam nejen hospodářský, nýbrž i politický. Přináší definitivní úpravu našich obchodních vztahu se státem, který v našem zahraničním obchodě hraje stále důležitější roli. Ze sedmého až osmého místa, které mívaly Spojené státy dříve v pořadí našich největších odběratelů, postoupily na místo druhé, řadíce se hned za Německem.

V obchodních stycích se Spojenými státy americkými jsme bývali vždy pasivní. Byly to hlavně značné nákupy surové bavlny, mouky, sádla, minerálních olejů a mědi, jejichž hodnoty nebyly vyváženy objemem našeho vývozu na americký trh. Dolejší tabulka ukazuje, že toto pasivum dosahovalo hodnot přesahujících daleko miliardu Kč i v dobách, kdy již naše hospodářství bylo konsolidováno. V roce 1937 se však naše obchodní bilance se Spojenými státy skoro vyrovnala:

v mil Kč:
Rok	Dovoz u USA podle země výroby	Vývoz do USA	Obchodní bilance s USA
1925	3.124	756	2.368
1926	2.079	845	1.234
1927	2.551	1.012	1.539
1928	2.379	1.170	1.209
1929	2.319	1.472	847
1930	1.751	977	774
1931	1.077	805	272
1932	924	506	418
1933	504	428	76
1934	634	494	140
1935	659	615	44
1936	816	730	86
1937	1.116	1.112	4

Dřívější značné pasivum, které zatěžovalo naše hospodářství, bylo jednou z příčin, proč jsme uvítali změnu prozatímní dohody z r. 1935 v dohodu definitivní, která, jak se dá očekávati, přinese našim vývozním výrobkům další možnosti většího odbytu na trhu v USA.

Dohoda se skládá z části rámcové, celně-tarifní, z Protokolu a dodatkového protokolu.

Rámcová část dohody obsahuje ustanovení, jimiž se pevně zajišťují obchodní styky obou smluvních státu. Základní zásadou rámcových ustanovení je doložka o nejvyšších výhodách.

Důležitá ustanovení obsahují zejména tyto články: I a II, jimiž se upravují cla ve výši, jak uvedeno v obou seznamech k dohodě připojených; dále článek VII, v němž se obě smluvní strany zavazují, že pokud není jinak v dohodě ustanoveno, nezavedou na zboží, uvedené v obou seznamech, žádné zákazy dovozní nebo celní kontingenty ani jiná omezení dovozní. V článku VIII se stanoví způsob, jak budou obě strany postupovati, aby při provádění platných omezení dovozu nebyla porušena zásada slušného zacházení s obchodem druhé smluvní strany. V článku X se obě strany zavazují, že budou postupovati podle zásady nejvyšších výhod při provádění devisových předpisů. Podle ustanovení článku XIX bude dohoda platiti na dobu jednoho roku, t. j. od 16. dubna 1938 do 15. dubna 1939; nebude-li vypověděna ke dni 16. dubna 1939, prodlužuje se samočinně na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou šestiměsíční.

Zvláště významné je též ustanovení bodu 4 článku XIV, jímž Spojené státy americké, uznavše důležitost spolupráce středoevropských státu, výslovně přiznaly Československu právo poskytovati přednostní výhody státům dunajské pánve. Je to poprvé, co veliký stát nám v obchodní dohodě přiznal tuto výjimku z doložky nejvyšších výhod.

Tarifní část dohody skládá se ze seznamu I část A a B a ze seznamu II. V seznamu I A je obsaženo zboží, na něž jsme Spojeným státům poskytli celní slevy resp. vazbu nynější celní sazby. V části B seznamu I jsou uvedeny námi přiznané kontingenty. V seznamu II je obsaženo zboží, na něž Spojené státy poskytly nám celní ústupky.

Československo přiznalo Spojeným státům ústupky zejména na hrozinky, čerstvá jablka, sušené švestky, sádlo, zeleninové a ovocné konservy, minerální oleje, bavlnu, kůže a některé výrobky z nich, měď, ledničky, některé obráběcí stroje, elektrické stroje, automobily osobní a nákladní, motorová kola, traktory, psací stroje. Celkem jsme přiznali ústupky na 53 celních položek v tomto seznamu uvedených.

Kontingenty jsme přiznali na čerstvá jablka, sušené švestky, vyškvařené sádlo, premier jus, neosvětlené filmy jiné než kinematografické, motorová kola, osobní a nákladní automobily, ledek sodný.

Pokud jde o naše požadavky, byly při jednání některé z nich americkou delegací odmítnuty s poukazem na to, že nejsme hlavním dovozcem a že si Spojené státy musí tyto druhy zboží, vyhraditi pro smluvní jednání s jinými státy. Přesto se nám v dohodě dostalo výhod u 63 položek. Z toho u 54 položek, znamenajících 46% našeho celkového vývozu do USA, byly nám sníženy celní sazby v některých případech až i o 50%; u 9 položek pak dána vazba, t. j. zaručeno, že celní sazby nebudou zvyšovány. Celkem se dohoda týká 55% objemu našeho vývozu do Spojených států.

Hlavní druhy zboží, na něž nám Spojené státy poskytly ústupky, jsou: zdravotnické zboží hliněné a porculánové, různé zboží skleněné, jak ploché tak duté, přazky, spony, knoflíky a jehlice, bryndza, chmel, zboží bavlněné a lněné (zejména prádlo a damašky), koberce, rukavice bavlněné, z umělého hedvábí a kožené, jablonecké zboží, dámské kabelky, zejména z dřevěných perel, dámské klobouky a šišáky, napodobeniny drahokamů, obuv, mosazné hudební nástroje, růžence, tužky a j.

Vývoz československého zboží do Spojených států není podroben žádnému devisovému nebo kontingentnímu omezení.

Právě navázané jednání Spojených států s Velkou Britanií nám zajisté přinese další cenné a velmi podstatné celní úlevy, takže se počet druhů zboží, u nichž budeme požívati nižších cel, ještě rozšíří.

Dne 15. dubna 1938 byl ve Washingtoně podepsán ještě dodatkový protokol k obchodní dohodě ze dne 7. března 1938, jímž byly provedeny některé změny textu dohody rázu formálního. Jen změna paragrafu 219 amerického celního sazebníku, týkající se plochého skla, je podstatná. Dosáhli jsme jí poněkud větší celní slevy, za to však zůstává zachováno rozdělení paragrafu na sedm oddělení dle velikosti skleněných ploten, tak jak je obsaženo v americkém celním sazebníku z r. 1930.

Dohoda se předkládá v původním znění českém a anglickém.

V Praze dne 23. dubna 1938.

Předseda vlády:

Dr M. Hodža v. r.

 

PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ a PRESIDENT SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH, přejíce si posíliti tradiční přátelské svazky mezi oběma státy udržováním zásady stejného zacházení jakožto základu obchodních styků a poskytováním vzájemných ústupků a výhod k zvelebení obchodu, dohodli se svými příslušnými plnomocníky na této dohodě:

Článek I.

Zboží, plodiny nebo výrobky Spojených Států Amerických, vyjmenované a popsané v části A seznamu I, který je připojen k této dohodě a tvoří její část, nebudou při dovozu do republiky Československé podléhati vyšším obyčejným clům než těm, jež jsou uvedena a stanovena ve zmíněné části. Zmíněné zboží nebude rovněž podléhati jiným vyšším clům, daním, poplatkům, dávkám nebo přirážkám, jež jsou ukládány buď při dovozu nebo v souvislosti s ním, než těm, jež jsou v platnosti v den podpisu této dohody nebo jež budou napříště uloženy podle zákonu republiky Československé, platných v den podpisu této dohody.

Pokud jde o zboží, vyjmenované a popsané v části B seznamu I, pro něž jsou v uvedené části stanoveny dovozní kontingenty, nebude množství zboží, plodin nebo výrobku Spojených Států Amerických, jejichž dovoz do československého celního území bude ode dne vstoupení v platnost této dohody ročně povolen, nižší než ono množství, jež jest stanoveno v uvedené části.

Článek II.

Zboží, plodiny nebo výrobky republiky Československé, vyjmenované a popsané v seznamu II, který je připojen k této dohodě a tvoří její část, nebudou při dovozu do Spojených Států Amerických podléhati vyšším obyčejným clům než těm, jež jsou uvedena a stanovena ve zmíněném seznamu. Zmíněné zboží nebude rovněž podléhati jiným vyšším clům, daním, poplatkům, dávkám nebo přirážkám, jež jsou ukládány buď při dovozu nebo v souvislosti s ním, než těm, jež jsou v platnosti v den podpisu této dohody nebo jež budou napříště uloženy podle zákonů Spojených Států Amerických, platných v den podpisu této dohody.

Článek III.

Ustanovení článku I a II této dohody nebudou na závadu vládě jednoho z obou států, aby na dovoz nebo v souvislosti s dovozem jakéhokoli zboží uvalila kdykoli dávku rovnající se vnitřní dani, vybírané ze stejného domácího zboží nebo z výrobků a plodin, ze kterých dovezené zboží bylo zcela nebo zčásti zhotoveno nebo vyrobeno.

Článek IV.

Republika Československá a Spojené Státy Americké se dohodly, že poznámky a ustanovení, obsažené v seznamech I a II, připojených k této dohodě, a v připojeném Protokolu tvoří platnou a nedílnou část této dohody.

Článek V.

Zboží, plodiny nebo výrobky republiky Československé nebo Spojených Států Amerických nebudou po dovozu do druhého státu podléhati žádným jiným nebo vyšším vnitřním daním, poplatkům, dávkám nebo přirážkám než těm, jimž podléhá stejné zboží domácího původu nebo jakéhokoli jiného cizího původu.

Článek VI.

Je shoda v tom, že základ a způsob pro stanovení celní hodnoty a pro přepočítání měn, pokud jde o zboží, plodiny nebo výrobky republiky Československé nebo Spojených Států Amerických, vyjmenované a popsané v příslušných seznamech I a II, z nichž jsou vybírána nebo by mohla býti vybírána při dovozu do druhého státu cla podle hodnoty nebo cla zakládající se na hodnotě nebo podle hodnoty jakkoliv upravovaná, nebude méně příznivý pro dovozce než je základ a způsob předepsaný příslušnými zákony a nařízeními republiky Československé a Spojených Států Amerických platnými v den podpisu této dohody.

Článek VII.

Pokud není v této dohodě jinak stanoveno, nebudou zavedeny republikou Československou na dovoz nebo prodej jakéhokoli zboží, plodin nebo výrobků Spojených Států Amerických, vyjmenovaných a popsaných v části A seznamu I, nebo Spojenými Státy Americkými na dovoz nebo prodej jakéhokoli zboží, plodin nebo výrobků republiky Československé, vyjmenovaných a popsaných v seznamu II, žádné zákazy, dovozní nebo celní kontingenty nebo jakýkoli jiný způsob omezení dovozu co do množství, nehledě k tomu jsou-li nebo nejsou-li prováděny jakýmkoli orgánem ústřední správy.

Předchozí ustanovení se nevztahuje na omezení co do množství jakýmkoli způsobem zavedené republikou Československou nebo Spojenými Státy Americkými na dovoz nebo prodej jakéhokoli zboží, plodin nebo výrobků druhého státu podle vládních opatření k úpravě a kontrole výroby, k zásobování trhu nebo cen stejného domácího zboží nebo ke zvýšení pracovních mezd při výrobě takového zboží. Vláda státu, která zavede jakékoli omezení tohoto druhu, bude blahovolně zkoumati námitky, jež vláda druhého státu by mohla proti nim vznésti a zahájí neprodleně jednání s vládou tohoto druhého státu o předmětu takových námitek; nedojde-li k dohodě o této věci do třiceti dnů po přijetí písemných námitek, může vláda, která je vznesla, vypověděti celou tuto dohodu se třicetidenní písemnou výpovědí do patnácti dnů po uplynutí shora zmíněné třicetidenní lhůty.

Článek VIII.

(1) Kdyby republika Československá nebo Spojené Státy Americké zavedly neb udržovaly jakýkoli způsob omezení co do množství nebo kontroly dovozu nebo prodeje jakéhokoli zboží, na němž má druhý stát zájem nebo kdyby zavedly na dovoz nebo prodej určitého množství takového zboží nižší dovozní clo nebo dávku, než je clo nebo dávka na dovoz převyšující takové množství, vláda státu, která učinila takové opatření má:

a) na požádání uvědomiti vládu druhého státu o celkovém množství zboží, nebo o změnách tohoto množství, povoleného v určitém období k dovozu nebo prodeji, nebo k dovozu nebo prodeji za snížené clo nebo dávku; a

b) přiděliti druhému státu pro toto určité období podíl z takového celkového množství původně stanoveného nebo později nějak změněného, který se rovná poměru celkového dovozu takového zboží, dodaného druhým státem v dřívějším representativním období, leč by bylo vzájemně dohodnuto, že se upouští od takového přídělu.

(2) Není-li jinak stanoveno v této dohodě, nebudou ani republika Československá ani Spojené Státy Americké dovozními licencemi nebo povoleními, vydávanými jednotlivcům nebo organisacím, upravovati celkové množství dovoleného dovozu do svého území nebo k prodeji v něm jakéhokoli zboží, na němž má druhý stát zájem, aniž by bylo stanoveno celkové množství takového zboží, jehož dovoz nebo prodej je dovolen nejméně v tříměsíčním kontingentním období. Vláda každého z obou států na požádání uvědomí druhou vládu o celkovém množství takového zboží, povoleného k dovozu a o předpisech o vydávání těchto licencí nebo povolení.

(3) Vznese-li vláda jednoho z obou států námitky do provádění ustanovení tohoto článku vládou druhého státu, vláda tohoto druhého státu bude takové námitky blahovolně zkoumati a nedojde-li k uspokojivému řešení nebo k dohodě o tom do třiceti dnů po přijetí těchto námitek, může vláda, která je vznesla, vypověděti tuto celou dohodu se třicetidenní písemnou výpovědí do patnácti dnů po uplynutí shora zmíněné třicetidenní lhůty.

Článek IX.

(1) Zavedou-li nebo udržují-li republika Československá nebo Spojené Státy Americké monopol pro dovoz, výrobu nebo prodej určitého zboží nebo poskytnou-li výlučné výsady, formálně nebo skutečně, pro dovoz, výrobu nebo prodej určitého zboží jednomu nebo více jednatelstvím, dává vláda státu, která zavádí nebo udržuje takový monopol nebo udílí takové monopolní výsady, souhlas k tomu, že bude slušně a spravedlivě nakládati s obchodem druhého státu, pokud jde o nákupy zmíněného monopolu nebo jednatelství v cizině. Proto bylo dohodnuto, že takový monopol nebo jednatelství budou se říditi při svých nákupech jakéhokoli výrobku v cizině výhradně ohledem na soutěživost jako na cenu, jakost, odbytovou schopnost a prodejní podmínky.

(2) Je shoda v tom, že při zadávání dodávek pro veřejné práce a všeobecně při nákupu potřeb žádná z obou vlád nebude druhý stát diskriminovati ve prospěch kteréhokoli státu třetího.

Článek X.

Zavedou-li nebo udržují-li republika Československá nebo Spojené Státy Americké přímo nebo nepřímo, jakoukoli formu kontroly mezinárodních platů, nebudou při provádění této kontroly:

a) ukládati zákazy, podmínky, omezení neb odklady na převod platů za dovezené zboží, plodiny nebo výrobky druhého státu nebo na převod platů nutných pro dovoz tohoto zboží nebo souvisících s ním;

b) pokud jde o devisové kursy a daně nebo poplatky za převody devis při platech za dovoz zboží, plodin nebo výrobků druhého státu nebo při platech nutných pro tento dovoz a s nim souvisících, budou bezpodmínečně přiznávati nakládání neméně příznivé než jaké se přiznává při dovozu jakéhokoli zboží, plodin nebo výrobků kteréhokoli třetího státu; a

c) pokud jde o veškeré předpisy a formality týkající se převodu devis při platech za dovoz zboží, plodin nebo výrobků druhého státu nebo při platech nutných pro tento dovoz a s ním souvisících, budou bezpodmínečně přiznávati nakládání neméně příznivé než jaké se přiznává při dovozu stejného zboží, plodin nebo výrobků kteréhokoli třetího státu.

Článek XI.

Jakákoli výhoda, přednost, výsada neb osvobození týkající se cel nebo jakýchkoli dávek ukládaných při dovozu nebo vývozu nebo týkající se způsobu vybírání těchto cel nebo dávek nebo týkající se všech dovozních a vývozních pravidel a formalit nebo týkající se všech zákonů a nařízení o prodeji, zdanění nebo spotřebě dováženého zboží uvnitř státu, které byly nebo by napříště mohly býti republikou Československou nebo Spojenými Státy Americkými poskytnuty na kterékoli zboží pocházející z kteréhokoli třetího státu nebo tam určené, budou ihned a bezpodmínečně poskytnuty na stejné zboží pocházející buď ze Spojených Států Amerických nebo z republiky Československé, nebo tam určené.

Článek XII.

Nastane-li mezi měnou republiky Československé a měnou Spojených Států Amerických značná změna devisového kursu proti kursu v den podpisu této dohody, je vláda každého z obou států oprávněna, domnívá-li se, že změna kursu je tak podstatná, že je na újmu výrobě a obchodu státu, navrhnouti jednání ke změně této dohody nebo může vypověděti celou tuto dohodu se třicetidenní písemnou výpovědí.

Článek XIII.

Větší než uznávací pokuty nebudou ukládány ani v republice Československé ani ve Spojených Státech Amerických na dovoz zboží, plodin nebo výrobků druhého státu pro omyly v dokladech vzniklé zřejmě přepsáním nebo kdy lze prokázati dobrou víru.

Vláda každého z obou států bude blahovolně zkoumati a byla-li požádána poskytne přiměřenou příležitost k poradám o stížnostech, jež by mohla druhá vláda vznésti o použití celních předpisů, omezení co do množství a příslušných správních opatření, zachovávání celních formalit a provádění zdravotních zákonů a nařízení na ochranu života a zdraví lidí, zvířat a rostlin.

Článek XIV.

(1) Pokud není ustanoveno jinak ve druhém odstavci tohoto článku, ustanovení této dohody o nakládání s obchodem druhého státu, jež si navzájem přiznávají republika Československá a Spojené Státy Americké, nebudou se vztahovati na ostrovy Filipinské, ostrovy Panenské, americkou Samou, ostrov Guam a pásmo Panamského průplavu.

(2) Ustanovení této dohody o nejvyšších výhodách se budou vztahovati, s výjimkou výhrad uvedených ve třetím, čtvrtém a pátém odstavci tohoto článku, na zboží, plodiny nebo výrobky kteréhokoliv území pod svrchovaností nebo pravomocí republiky Československé nebo Spojených Států Amerických, jež je dováženo z kteréhokoliv území pod svrchovaností nebo pravomocí druhého státu nebo je do něho vyváženo. Je však shoda v tom, že ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na pásmo Panamského průplavu.

(3) Z ustanovení této dohody se vylučují výhody již poskytnuté nebo jež by mohly býti napříště poskytnuty republikou Československou nebo Spojenými Státy Americkými pohraničním státům, aby se usnadnil pohraniční styk, jakož i výhody vyplývající z celní unie, k níž by buď republika Československá nebo Spojené Státy Americké mohly přistoupiti, a to potud, pokud tyto výhody nebudou rozšířeny na kterýkoli jiný stát.

(4) Z ustanovení této dohody se vylučují výhody nyní poskytované nebo jež by mohly býti republikou Československou v budoucnosti přiznány Rakousku, Maďarsku, Jugoslavii, Rumunsku nebo Bulharsku za účelem užší vzájemné spolupráce hospodářské mezi podunajskými státy, pokud jde o zboží požívající zvláštních výhod, jež republika Československá nyní poskytuje těmto státům. Kdyby se však v důsledku těchto výhod hodnota kterékoli koncese obsažené v seznamu I této dohody podstatně zmenšila, vláda Spojených Států Amerických vyhrazuje si právo, že zahájí jednání o změnu této dohody.

(5) Z ustanovení této dohody se vylučují výhody, jež byly poskytnuty nebo by mohly býti napříště poskytnuty Spojenými Státy Americkými, jejich územími a državami nebo pásmem Panamského průplavu navzájem nebo republice Kubánské. Ustanovení tohoto odstavce budou platiti, pokud jde o jakékoli výhody nyní nebo v budoucnosti poskytované Spojenými Státy Americkými, jejich územími a državami nebo pásmem Panamského průplavu navzájem bez ohledu na jakoukoli změnu v politickém statutu některého z území nebo držav Spojených Států Amerických.

 

Článek XV.

S výhradou požadavku, že za týchž okolností a podmínek žádný z obou států nebude libovolně diskriminovati druhý stát ve prospěch třetího státu a bez újmy ustanovení článku IX nebo druhého odstavce článku XIII ustanovení této dohody se nebudou vztahovati na zákazy a omezení

(1) týkající se veřejné bezpečnosti,

(2) ukládané z důvodů mravnosti a lidskosti,

(3) mající za účel ochranu života a zdraví lidí, zvířat a rostlin,

(4) týkající se zboží vyrobeného ve věznicích,

(5) vztahující se na provádění policejních a důchodových zákonů a předpisů,

(6) vztahující se na zboží, jehož výroba nebo obchodování s ním uvnitř státu jsou nebo v budoucnu by se mohly

státi předmětem státního monopolu nebo monopolů provozovaných pod státním dozorem.

Žádnému ustanovení této dohody nebude dáván takový výklad, který by zabraňoval opatřením, jimiž se zakazuje nebo omezuje vývoz nebo dovoz zlata a stříbra nebo který by zabraňoval opatřením, jež by některá z obou vlád mohla považovati za vhodná se zřetelem na kontrolu vývozu a prodeje pro vývoz zbraní, střeliva, válečných pomocných prostředků nebo za výjimečných poměrů všech válečných potřeb. Je dále shoda v tom, že žádné ustanovení této dohody nebude vykládáno tak, aby se tím znemožnilo přijetí nebo provádění opatření týkajících se neutrality.

Článek XVI.

Učiní-li republika Československá nebo Spojené Státy Americké nějaké opatření, které, ač není v rozporu s obsahem této dohody, podle názoru vlády druhého státu ruší nebo poškozuje některý účel této dohody, vláda státu, jež takové opatření zavedla, bude zkoumati připomínky a návrhy, jež by vláda druhého státu podala k dosažení vzájemně vyhovující úpravy věci.

Článek XVII.

Vláda republiky Československé a vláda Spojených Států Amerických vyhrazují si právo odvolati nebo změniti ústupky poskytnuté touto dohodou na kterékoli zboží nebo uložiti omezení co do množství na kterékoli takové zboží, jestliže rozšířením takových ústupků na třetí státy tyto státy získají hlavní zisk z takových ústupků a jestliže tím nastane neúměrně veliké zvýšení dovozu takového zboží. Podmínkou je, že dříve než vláda některého z obou států použije předchozí výhrady, zpraví písemně druhou vládu o svém úmyslu a poskytne jí příležitost, aby se s ní do třiceti dnů po přijetí tohoto oznámení poradila o zamýšleném opatření; nedojde-li v této věci k dohodě do třiceti dnů po přijetí zmíněného oznámení, může vláda, která zamýšlí takové opatření, kdykoli je provésti a druhá vláda může do patnácti dnů po provedení takového opatření vypověděti tuto celou dohodu se třicetidenní písemnou výpovědí.

Článek XVIII.

Tato dohoda nahradí dnem, kdy vstoupí v platnost, dohodu sjednanou výměnou not mezi republikou Československou a Spojenými Státy Americkými, podepsanou dne 29. října 1923, prodlouženou dohodou podepsanou dne 5. prosince 1924 a pozměněnou dohodou podepsanou dne 29. března 1935.

Článek XIX.

Po projevení souhlasu Národním Shromážděním republiky Československé bude tato dohoda ratifikována presidentem republiky Československé a vyhlášena presidentem Spojených Států Amerických.

Než bude tato dohoda ratifikována presidentem republiky Československé, bude uvedena v prozatímní platnost republikou Československou a Spojenými Státy Americkými dnem 16. dubna 1938 a bude prozatímně platiti až do dne, kdy nabude definitivní účinnosti, za předpokladu ustanovení článku VII, článku VIII, článku XII, článku XVII, číslovaného odstavce 14 Protokolu a třetího odstavce tohoto článku. Dohoda nabude definitivní účinnosti třicet dní po výměně ratifikační listiny presidenta republiky Československé a vyhlášky presidenta Spojených Států Amerických, kterážto výměna bude provedena v Praze co nejdříve.