§ 16.
Zkouška.
(1) Zkoušce možno se podrobiti po skončení předepsaných studií a po uplynutí tří let předepsané praxe. Ke zkoušce mohou býti připuštěni jen uchazeči, kteří, jsou československými státními občany.
(2) Předměty zkoušky jsou:
a) národní hospodářství,
b) základy ústavního a správního práva,
c) zákony a nařízení odborné i stavovské vztahující se na povolání civilního inženýra příslušné kategorie.
(3) Zkouška z národního hospodářství a ústavního a správního práva se promine uchazečům, kteří se vykáží vysokoškolskými vysvědčeními o zkoušce z těchto předmětů, nebo kteří při některé státní zkoušce podle zkušebních předpisů platných pro jejich obor museli prokázati vědomosti z těchto předmětů, dále uchazečům, kteří již nabyli oprávnění civilního inženýra některé kategorie.
(4) Od zkoušky jsou zcela osvobozeni:
a) profesoři a docenti na vysokých školách technického směru, kteří učí praktickým oborům;
b) uchazeči o oprávnění pro kategorie uvedené v § 2, odst. 1, č. 1 až 7, složili-li ustanovovací zkoušku administrativně-technickou pro státní stavební službu u politických úřadů nebo složili-li příslušné ustanovovací a povyšovací zkoušky v oboru státní poštovní a telegrafní správy nebo u čs. státních drah.
c) uchazeči o oprávnění pro kategorie uvedené v § 2, odst. 1, č. 3 a 4, složili-li ustanovovací zkoušku pro státní službu zemědělsko-technickou;
d) uchazeči o oprávnění civilního inženýra lesnického, složili-li zkoušku pro kterýkoliv z oborů státní lesnicko-technické služby, t. j. zkoušku pro lesní technickou službu státní, ustanovovací zkoušku pro zemědělsko-technickou lesní službu dohlédací u politických úřadů (zkoušku pro lesní technickou službu politické správy) nebo ustanovovací zkoušku pro lesnicko-technickou službu hrazení bystřin;
e) uchazeči o oprávnění civilního inženýra zemědělského, složili-li ustanovovací zkoušku pro hospodářsko-technickou službu u politických úřadů;
f) uchazeči o oprávnění civilního inženýra zeměměřického, složili-li ustanovovací nebo povyšovací zkoušku měřickou ve státní službě, nebo vykonali-li v § 15 uvedené praktické zaměstnání ve státní službě měřické, civilní nebo vojenské, nebo v měřické službě ve službě u státních drah a jestliže obdrželi své služební místo na základě svého odborného vzdělání;
g) uchazeči, kteří, dříve než tento zákon nabyl platnosti, složili zkoušku pro příslušný obor podle § 4 nařízení ministerstva vnitra ze dne 8. listopadu 1886, č. 8152, nebo podle § 12 nařízení ze dne 7. května 1913, č. 77 ř. z., o civilních technicích (civilních inženýrech a civilních geometrech);
h) uchazeči o opětné propůjčení oprávnění, jichž dřívější oprávnění zaniklo podle § 25, písm. b), c), d), f).
(5) Zkouška uchazečů o oprávnění civilního inženýra lesnického, složená podle tohoto zákona, nahrazuje státní zkoušku pro lesní hospodáře.
(6) Podrobnější ustanovení o zkoušce budou vydána po slyšení inženýrské komory vládním nařízením.
§ 17.
(1) Oprávnění civilního inženýra uděluje na žádost zemský úřad, v jehož správním obvodu se chce civilní inženýr usaditi. Oprávnění to platí pro celou Československou republiku.
(2) Civilní inženýr může začíti s výkonem svého oprávnění, složil-li u okresního úřadu svého sídla přísahu, že bude pilně a svědomitě vykonávati práce jemu kýmkoliv svěřené.
(3) Zemský úřad vyhlásí v úředním listě republiky Československé den složení přísahy a sídlo civilního inženýra.
§ 18.
(1) O odvolání z rozhodnutí zemského úřadu podle § 17, odst. 1 rozhoduje ministerstvo veřejných prací.
(2) O odvolání uchazečů o oprávnění civilního inženýra kulturního, civilního inženýra vodohospodářského a kulturního, civilního inženýra lesnického nebo civilního inženýra zemědělského rozhodne ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem zemědělství, o odvolání uchazečů o oprávnění civilního inženýra zeměměřického v dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství, jde-li pak o průkaz o vykonaných odborných studiích nebo o praktické zaměstnání podle § 15, odst. 3 nebo o prominutí zkoušky podle § 16, odst. 4, písm. a), v dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty.
G. Povinnosti.
§ 19.
Civilní inženýr nemůže býti zároveň placeným státním úředníkem nebo úředníkem státního podniku. To se nevztahuje na profesory a docenty ustanovené na vysokých školách technického směru, kteří přednášejí praktické předměty, ani na jejich vědecké pomocné učitelské síly, pokud nejsou ustanoveni v jiné státní službě.
§ 20.
(1) Civilní inženýr jest povinen přispěti za odměnu státním úřadům a státním podnikům na každé vyzvání žádanou pomocí v technických věcech svého oboru na místě státní, technických orgánů.
(2) Zmíněná pomoc může záležeti v tom, že se mu svěří provedení jednotlivých výkonů, trvalý dohled na stavbu, řízení stavby atd.
(3) Civilního inženýra nelze bez jeho souhlasu zaměstnávati úředními pracemi ani mimo obvod okresního úřadu, v němž má své sídlo, ani po delší dobu než 30 dní v roce.
§ 21.
(1) Civilní inženýři jsou povinni pro výkon svého povolání zříditi ve svém sídle řádnou úřední místnost a tuto jako orgány republiky zevně označiti štítkem s malým státním znakem, svým jménem a titulem a to napřed v jazyce státním. Svoji kancelář je civilní inženýr povinen vésti osobně.
(2) Civilní inženýr nesmí bydleti od své úřední místnosti tak daleko, aby nemohl vykonávati svou činnost pod osobní zodpovědností a vlastním řízením.
(3) Civilní inženýři mohou přijímati do praxe tuzemské kandidáty civilního inženýrství, které musí zaměstnávati jen pod vlastním řízením a osobní zodpovědností.
(4) Civilní inženýři jsou povinni vydávati těmto kandidátům o jejich praxi vysvědčení.
(5) Civilní inženýři jsou povinni říditi se při výkonu svého povolání ustanoveními sazebníku, který čas od času vydá ministerstvo veřejných prací po slyšení zemských úřadů a inženýrské komory. V tomto sazebníku budou stanoveny i odměny za úkony civilních inženýrů uvedené v § 20.
§ 22.
(1) Přesídlí-li civilní inženýr v obvodu okresního úřadu, jest povinen oznámiti to do 15 dnů tomuto okresnímu úřadu, přesídlil-li do obvodu jiného okresního úřadu, ohlásí změnu okresním úřadům dosavadního i nového sídla, přesídlil-li do jiné země, ohlásí to příslušným okresním i zemským úřadům.
(2) O každém svém přesídlení uvědomí civilní inženýr také inženýrskou komoru.
§ 23.
Každý civilní inženýr jest povinen vésti časový záznam s postupnými čísly o všech úkonech, jež sám vyřídil nebo dal svým jménem vykonati.
H. Zápověď pobočných závodů.
§ 24.
(1) Civilním inženýrům není dovoleno mimo svou řádnou kancelář zřizovati pobočné závody, v nichž by přijímali nebo prováděli příkazy.
(2) Kanceláře, které byly přechodně zřízeny k obstarávání jednotlivých již převzatých prací, nepokládají se za pobočné závody a musí býti po skončení převzatých prací ihned zrušeny.
J. Zánik oprávnění.
§ 25.
(1) Oprávnění civilního inženýra zaniká:
a) úmrtím,
b) neužívá-li svého oprávnění po celý rok, aniž udal důvody, jež by ho omlouvaly, nebo vzdal-li se oprávnění,
c) přijetím placeného státního úřadu [§ 13, odst. 2, písm. a) a § 19],
d) byl-li zbaven svéprávnosti,
e) byl-li pravoplatným rozsudkem trestního soudu odsouzen pro čin, pro který nastává podle platných ustanovení ztráta volebního práva do obcí, při odsouzení podmínečném však teprve ode dne, kdy byl pravoplatně nařízen výkon trestu,
f) pozbude-li československého státního občanství,
g) nálezem podle §§ 26 a 27 vyslovujícím ztrátu oprávnění.
(2) V případech uvedených v odstavci 1, písm. b) a c) vysloví zánik oprávnění příslušný zemský úřad.
K. Jak se stíhá porušení povinností.
§ 26.
(1) Civilní inženýři podléhají disciplinární moci inženýrské komory (§ 19 zákona ze dne 18. března 1920, č. 185 Sb. z. a n., jímž se zřizuje inženýrská komora pro Československou republiku), zanedbávají-li své povinnosti ke komoře, poškozují-li vážnost a důstojnost stavu civilních inženýrů, dopouštějí-li se "krytí" (odstavec 2) a porušují-li povinnosti uložené jim tímto zákonem.
(2) Za krytí jest pokládati každé jednání civilního inženýra, kterým může býti způsoben nebo podporován výkon oprávnění civilního inženýra osobami k tomu neoprávněnými.
(3) Představenstvo inženýrské komory může kromě toho navrhnouti zemskému úřadu, aby vyřkl ztrátu oprávnění civilního inženýra na čas nebo na vždy:
a) dopustil-li se civilní inženýr při vedení nebo provádění prací do jeho oboru spadajících těžkých nebo opětovných přečinů ohrožujících a poškozujících veřejné zájmy, nebo vědomých nesprávností, nebo zavinil-li vady, které zřejmě dokazují, že jeho činnost neodpovídá podmínkám potřebné způsobilosti,
b) provozuje-li zaměstnání, které se nesrovnává s povahou a výkonem povolání civilního inženýra, neb stal-li se nehodným důvěry.
(4) Z nálezů inženýrské komory podle odstavce 1 lze se odvolati k zemskému úřadu, který rozhodne s konečnou platností. Odvolání jest podati u inženýrské komory do 15 dnů od doručení nálezu.
§ 27.
(1) Zemský úřad může po slyšení inženýrské komory civilního inženýra suspendovati, byl-li tento zatčen během trestního řízení nebo dán v obžalobu pro zločin nebo uzná-li zemský úřad důvodným, aby se zřetelem na průběh trestního nebo disciplinárního řízení nepokračoval civilní inženýr ve své činnosti.
(2) Dále může zemský úřad k návrhu inženýrské komory odejmouti oprávnění civilnímu inženýru z důvodů uvedených v § 26, odst. 3 nebo po slyšení inženýrské komory z důvodů zvláště závažných.
(3) Z rozhodnutí zemského úřadu podle odstavců 1 a 2 lze se odvolati k ministerstvu veřejných prací. Odvolání jest podati do 15 dnů od doručení nálezu u příslušného zemského úřadu.
(4) Ztrátu oprávnění podle § 26 nebo § 27 vyhlásí příslušný zemský úřad v úředním listě republiky Československé.
L. Trestní ustanovení.
§ 28.
Kdo užívá neoprávněně názvu, označení neb pečetí stanovených pro civilní inženýry, kdo užívá označení, jímž může býti veřejnost uvedena v omyl, jako by šlo o civilního inženýra, dále kdo se dal "krýti" oprávněním civilního inženýra, nebo provádí práce do oprávnění civilního inženýra spadající nemaje k tomu oprávnění, bude potrestán okresním úřadem, nejde-li o čin trestný soudně, pro přestupek pokutou od 200 Kč do 10.000 Kč. Za okolností zvláště přitěžujících může býti uložen mimo to trest vězení (uzamčení) až do tří měsíců. Pro případ nedobytnosti pokuty buď uložen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění, nejvýše však v trvání 1 měsíce.
Hlava II.
Ustanovení přechodná.
§ 29.
(1) Studijním vysvědčením uvedeným v § 14 rovnají se obdobná vysvědčení některé vysoké školy technické nebo jí na roveň postavené odborné školy v bývalém Rakousko-Uhersku, získaná včetně do 28. října 1918.
(2) Studijním vysvědčením uvedeným v § 14 rovná se dále průkaz, že žadatel obdržel na některém odboru vysoké školy technické v Budapešti diplom inženýra nebo že nabyl oprávnění k užívání titulu inženýra bez přídomku diplomovaný podle nařízení č. 22.578/1890 V. K. M. (uh. m. kultu a vyučování) ve věci užívání titulu inženýra, a to v obou případech včetně do 28. října 1918.
§ 30.
(1) Diplomovaní inženýři, inženýři bez přídomku diplomovaný a oprávnění zeměměřiči, kteří vykonávají oprávnění uvedená v § 31, odst. 3 a 4 podléhají obdobně ustanovením tohoto zákona.
(2) Jejich práva, nabytá za platnosti dosavadních předpisů, zůstávají nedotčena.
§ 31.
(1) Civilní inženýři, oprávnění podle § 1, písm. a) nařízení státního ministerstva ze dne 11. prosince 1860, č. 36.413, pro všechny stavební odbory, podrží svůj dosavadní název "civilní inženýr pro všechny stavební odbory" a vykonávají své dosavadní oprávnění.
(2) Civilní technikové, kteří nabyli oprávnění podle nařízení ministerstva vnitra č. 8152/1886 nebo podle nařízení č. 77 /1913 ř. z. nebo podle vládního nařízení ze dne 9. února 1934, č. 38 Sb. z. a n., používají názvů a vykonávají oprávnění podle tohoto zákona. Dosavadní "civilní geometři a kulturní technikové" budou se příště zváti "civilní inženýři zeměměřičtí a kulturní".
(3) Diplomovaní inženýři a inženýři bez přídomku diplomovaný, kteří vykonávají v zemích Slovenské a Podkarpatoruské oprávnění nabytá podle bývalých uherských právních předpisů, mohou tato oprávnění vykonávati i nadále v rozsahu stanoveném těmito předpisy, jsou-li členy inženýrské komory, musí však užívati jen názvů, jež odpovídají označení odborů, které absolvovali na vysoké škole technické v Budapešti nebo na vysoké báňské a lesnické škole v Banské Štiavnici. Užívati názvu a vykonávati oprávnění podle tohoto zákona mohou jen tenkráte, bude-li jim uděleno oprávnění civilního inženýra.
(4) Zeměměřiči, jimž bylo uděleno oprávnění podle nařízení č. 40/1909 J. M. (uh. m. spravedlnosti), o zeměměřičích, nebo podle vládního nařízení ze dne 12. května 1922, č. 148 Sb. z. a n., o knihovním dělení parcel a o činnosti oprávněných zeměměřičů při úpravě majetkových poměrů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, nebo podle vládního nařízení ze dne 23. května 1930, č. 65 Sb. z. a n., o oprávněných zeměměřičích v zemích Slovenské a Podkarpatoruské, jsou členy inženýrské komory a mohou toto oprávnění vykonávati i nadále v rozsahu stanoveném těmito předpisy a budou užívati názvu civilní inženýr zeměměřický.
(5) Pro civilní inženýry zeměměřické, kterým bylo uděleno oprávnění civilního geometra s omezením sídla na určitý soudní okres podle § 15 nař. č. 77 /1913 ř. z., platí toto omezení nadále.
§ 32.
(1) Uchazečům o oprávnění civilního inženýra, kteří jsou diplomovanými inženýry nebo inženýry bez přídomku diplomovaný v zemích Slovenské a Podkarpatoruské, jsou členy inženýrské komory a československými státními občany a vykonávají oprávnění na základě úředního povolení, může býti po slyšení inženýrské komory ministerstvem veřejných prací po dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty zkouška (§ 16) ulehčena nebo zcela prominuta podle kvality odborných studií a doby i kvality praktického zaměstnání.
(2) Těmto uchazečům může býti po slyšení inženýrské komory jejich samostatná činnost plně započítána do praktického zaměstnání (§ 15) od doby, kdy se stali členy inženýrské komory podle § 3 zák. č. 185/1920 Sb. z. a n.
(3) V případech, kdy uchazeč vykonal svá studia po 28. říjnu 1918 v cizině, možno provésti toto započtení jen za předpokladu, že jeho cizozemská studia byla podle platných předpisů nostrifikována pro Československou republiku.
Hlava III.
Ustanovení závěrečná.
§ 33.
Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti, pokud tento zákon jinak nestanoví nebo se z něho jinak nepodává, všechna ustanovení, která odporují tomuto zákonu; zejména se zrušují:
Nařízení státního ministerstva č. 36.413/1860,
nařízení č. 77 /1913 ř. z.,
vládní nařízení č. 38/1934 Sb. z. a n.,
vyhláška ministerstva veřejných prací ze dne 5. června 1914, č. 127 ř. z., o zkouškách pro uchazeče o oprávnění civilních techniků,
vládní nařízení ze dne 4. července 1934, č. 149 Sb. z. a n., kterým byla změněna vyhláška právě uvedená,
nařízení ze dne 4. ledna 1916, č. 13 ř. z., o výhodách pro válečné poškozence ucházející se o oprávnění civilních techniků,
ustanovení oddílu I a II vl. nař. č. 65/1930 Sb. z. a n.,
§ 4 zák. čl. XXXIX/1908, pokud se jím ministr spravedlnosti zmocňuje, aby vydal nařízení o způsobilosti a zkoušce zeměměřičů a jich pomocníků a disciplinární předpisy pro ně,
bod 6 nařízení č. 22.578/1890 V. K. M. (uh. ministra kultu a vyučování).
§ 34.
Tímto zákonem mění se cís. nařízení ze dne 14. března 1917, č. 130 ř. z., kterým se upravuje oprávnění k užívání stavovského názvu "inženýr" potud, že příště mohou užívati názvu "inženýr" (Ing.) také všechny osoby, jimž přísluší podle tohoto zákona název civilní inženýr.
§ 35.
Ustanovení § 251, odst. 2, písm. f) živnostenského zákona pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n., že zákonu tomu nepodléhají úkony inženýrů a zeměměřičů podle nařízení č. 22.578/1890 V. K. M. (uh. ministra kultu a vyučování), o užívání názvu "inženýr", a podle zák. čl. XXXIX/1908 a vl. nař. č. 148/1922 Sb. z. a n., mění se tak, že živnostenskému zákonu pro Slovensko a Podkarpatskou Rus nepodléhají úkony civilních inženýrů, diplomovaných inženýrů, inženýrů bez diplomu a oprávněných zeměměřičů podle tohoto zákona.
§ 36.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr veřejných prací v dohodě s ministrem školství a národní osvěty, zemědělství, financí, spravedlnosti a vnitra.
Resoluce:
1. Vláda se vybízí, aby ve smyslu § 2, odst. 3 osnovy zákona o civilních inženýrech zavedla co nejdříve kategorii civilních inženýrů pro obory horní, hutní, komerční a pojistné.
2. Vláda se vybízí, aby provedla urychlené jmenování zkušební komise pro autorisaci pojistných techniku (inženýrů).
3. Vláda se vybízí, aby vhodným způsobem a s veškerým urychlením provedla soupis všech inženýrů v Čsl. republice a aby učinila opatření o stálé a přesné evidenci všech inženýrů působících nebo žijících na územích československého státu.
4. Vláda se vybízí, aby s největším urychlením vydala nový patentní zákon.
5. Vláda se vybízí, aby urychleně připravila návrh zákona na zavedení setinné soustavy dělení kruhu ve veřejných měřičských službách (400o místo dosavadních 360o) jak je používána vojenským zeměpisným ústavem.
6. Vláda se vybízí, aby učinila potřebná opatření za tím účelem, by věnování učiněná ve prospěch veřejných ústavů studijních nebo výzkumných byla osvobozena od státních poplatků a aby věnované částky byly odpočitatelnými položkami od základny daňové dárců.
7. Vláda se vybízí, aby vyhověla resoluci obou komor Národního shromáždění, přijaté při zákonu o zřízeni techniky v Košicích na rozšíření zeměměřičského studia na 8 semestrů ještě před zahájením vyučováni na technice v Košicích.