Senát Národního shromáždění R. Čs. r.
1938.
IV. volební období.
7. zasedání.
Tisk 685.
Návrh
senátorů Ing.
Havlína, Thoře, dr Matouška, Slámy
na vydání zákona,
kterým se upravuje a doplňuje nařízení vlády ze dne 17. pro-
since 1920, č. 667
/1920 Sb. Z. a n., o zadávání státních dodávek a prací
(Zadávací řád).
Podepsaní navrhují, aby senát Národního shromáždění republiky Československé se usnesl na tomto zákoně:
Zákon
ze dne.............................................,
kterým se mění a
doplňují některá ustanovení nařízení vlády ze dne 17. prosin-
ce 1920, č. 667 /1920
Sb. z. a n., o zadávání státních dodávek a prací
(Zadávací řád).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
§ 1 nařízení vlády č. 667 /1920 Sb. z. a n. se doplňuje a bude zníti takto:
"Ustanovení tohoto nařízení platí pro dodávky a práce, které zadávají úřady státní správy a jimi spravované ústavy, podniky a fondy, a dále úřady svazků územní samosprávy a jimi spravované podniky a ústavy."
§ 2.
V § 4 mění se odst. c ) a bude zníti takto:
c) dodávky nebo práce, jejichž úhrnná hodnota nepřesahuje 80.000 Kč, jde-li o dodávky nebo práce živnostenské a řemeslnické 25.000 Kč. V tomto případě buďtež vyzváni k podání nabídky vždy nejméně tři uchazeči.
V § 4 přidává se odstavec d), který bude zníti:
d) dodávky a práce dodavatelů neb podnikatelů, kteří nedostáli smlouvě v nějaké podstatné části (§ 29). V tomto případě jest vyzvati především uchazeče, kteří se zúčastnili původní soutěže a nebyli z ní vyloučeni, k podání nabídky v omezené soutěži.
§ 3.
V § 5 mění se a doplňuje odst. a) a bude zníti takto:
a) dodatečné objednávky původnímu dodavateli nebo podnikateli, pokud tyto dodatečné objednávky nečiní více než 20% původní dodávky nebo práce a pokud není možno rozepsati pro tyto dodatečné práce zvláštní nabídkové řízení. Toto omezení neplatí, jde-li o doplnění dodávek neb prací, jež jsou nerozlučně spojeny s původní zadávkou a při nichž je prokázáno, že v zájmu věci mohou býti provedeny toliko původním dodavatelem nebo podnikatelem. Dodatečné objednávky buďtež zadávány zpravidla za jednotkové ceny původní nabídky, toliko v případě zvýšení cen nebo mezd budiž stanovena nová jednotková cena analogickým rozborem jako v původní nabídce.
V § 5 odst. e) se mění a doplňuje a bude zníti takto:
e) dodávky, jejichž úhrnná hodnota nepřesahuje u úřadů státní správy a jimi spravovaných ústavů, podniků a fondů 20.000 Kč a práce, jejichž úhrnná hodnota nepřesahuje 50.000 Kč, u úřadů, ústavů a podniků svazků územní samosprávy živnostenské dodávky, jejichž úhrnná hodnota nepřesahuje 5000 Kč a práce živnostenské a řemeslnické, jejichž úhrnná hodnota nepřesahuje 10.000 Kč.
Odstavec g) v § 5 se škrtá a pozbývá platnosti.
§ 4.
V § 6 před oddíl "Rozepsání veřejné soutěže" vkládá se nový oddíl "Přípravné řízení před rozepsáním veřejné soutěže", jenž bude zníti:
Přípravné řízení před rozepsáním veřejné soutěže.
Dříve než se přikročí k rozepsání veřejné soutěže, buďtež úřady a orgány k tomu ustanovenými podrobně a bedlivě prostudovány všechny podmínky a pomůcky s provedením prací nebo dodávek související, zvláště však detailní projekt a rozpočet celého díla. Toto přípravné řízení sluší provésti vždy tak, aby zadávání prací neb dodávek mohlo se státi účelně v roční době tomu nejpříhodnější, při pracích silničních, vodocestných a stavebních zpravidla v měsících zimních.
§ 5.
Za 4. odst. § 11 připojuje se nový odstavec 5., jenž bude zníti:
5. O novém ustanovení smluvních cen při zvětšení prací a dodávek platí ustanovení § 37.
§ 6.
V § 13 mění se odst: 4. a bude zníti takto:
4. Rozepisují-li se delší než jednoroční dodávky výrobků ze hmot, jež podléhají značnému kolísání cen, předpíše se rozloženi cen výrobků ve dva činitele, a to první stálý, druhý proměnlivý dle ceny hmot a vymíní se úprava proměnlivého činitele po uplynutí každého roku podle skutečných tržních poměrů. Podobně může býti postupováno také při rozepisování prací, podléhají-li ceny hmot potřebných ku jejich provedení nebo pracovní mzdy značnějšímu kolísání. Při stavbách platí smluvní ceny po celou dobu stavby, s výjimkou, že by prokázatelné zvýšení cen stavebních hmot a mezd mohlo úplně ohroziti průměrně předpokládaný zisk podnikatelův. V takových případech, předloží-li podnikatel řádně doloženou žádost za dodatečnou úpravu smluvních cen, uzavře s ním zadávací úřad po vyšetření všech poměrů dohodu, která podléhá schválení ministerstva financí u staveb zadávaných úřady státní správy a jimi spravovaných ústavů, podniků a fondů, dále pak u staveb svazků územní samosprávy státem podporovaných. U ostatních staveb svazků územní samosprávy schvaluje takovou dohodu zemský úřad. Žádost za dodatečnou úpravu smluvních cen jest možno podati i během provádění stavby a její vyřízení i schválení budiž provedeno v nepřekročitelné lhůtě šesti týdnů.
§ 7.
V § 21 rozšiřuje se odst. 1. o nový oddíl i), jenž bude zníti:
i) nabídky výdělkových a hospodářských společenstev, pokud se na ně vztahuje ustanovení § 83, odst. 2. zákona č. 226/1936 Sb. z. a n.
§ 8.
V § 22 odst. 2 se škrtá.
V § 22 doplňuje se odst. 3. - který bude číslován jako odst. 2. - touto větou:
2. Při stavbách budov bud'tež práce řemeslné všeho druhu zadávány jen živnostníkům, kteří provozují řádně svoji živnost na základě živnostenského oprávnění, průkazu způsobilosti nebo koncese.
V § 22 odst. 4. se přečísluje jako odst. 3.
§ 9.
V § 31 doplňuje se odst. 3. a bude zníti takto:
3. Je-li povinností podnikatele předložiti účet, budiž mu k tomu stanovena podle rozsahu práce přiměřená lhůta, nejvíce 60 dní. Byla-li provedená práce většího rozsahu, může podnikatel předložiti v této době část účtů s doklady a požádati za přiměřené prodloužení dané lhůty. Přezkoušení účtu budiž provedeno ve stejné lhůtě, jaká byla dána podnikateli. Nebyla-li zadávacím úřadem tato lhůta dodržena, má podnikatel právo žádati náhradu úroků podle odst. 5. Neprojedná-li zadávací úřad účet do dalších čtyř týdnů po uplynutí lhůty, budiž podnikateli vyplacena jeho pohledávka do dalších čtyř týdnů. Má-li zadávací úřad námitky proti účtu, vyzve podnikatele k podání vysvětlení. Docílí-li se dohody mezi zadávacím úřadem a podnikatelem aspoň o některých položkách, buďtež tyto poukázány k výplatě do čtyř týdnů. Vyžádá-li si podnikatel určitou dobu k předložení některých dokladu, potřebných k vysvětlení a docílení dohody, prodlužuje se o tuto dobu lhůta stanovená k přezkoušení účtu.
V § 31 přidává se odst. 7., který bude zníti:
7. Pokud má podnikatel za státní správou splatnou pohledávku, buďtež mu dlužné daně nebo jejich část, požádá-li o to, berním úřadem na ní odúčtovány. Podrobnosti budou stanoveny vládním nařízením.
§ 10.
V § 32 doplňuje se odst. 5. a bude zníti takto:
5. Kauce budiž vrácena po uplynutí doby ručení bez průtahu, jakmile podnikatel splnil smluvní závazky a předložil potvrzení, že vyrovnal pohledávky živnostníků a řemeslníků za přijaté dodávky a práce. Nepředloží-li takové potvrzení ve lhůtě zadávacím úřadem stanovené, použije tento kauce k proplacení těchto pohledávek.
§ 11.
V § 35 připojují se nové odst. 3. a 4., jež budou zníti:
3. Dodavatel neb podnikatel může převésti svoji pohledávku v celku nebo její splátky prováděné podle § 31, odst.
4. a 5. na jinou osobu jen se souhlasem zadávacího úřadu. Souhlas budiž odepřen, není-li žadatelem zaručeno vhodné opatření na proplácení účtů živnostníků a řemeslníků za dodané a přejaté práce.
4. Pohledávky za dodané a přejaté práce a dodávky živnostenské a řemeslnické mají přednostní právo při výplatách podle § 31. Dojde-li zadávacímu úřadu doložená stížnost, že dodavatel neb podnikatel neplní závazky vyplývající z ustanovení odst. 3. nebo zjistí-li to zadávací úřad vlastním šetřením, prohlásí povolený převod pohledávky nebo splátek na jinou osobu za neplatný a použije zadržených částek na krytí pohledávek za dodané a přejaté práce neb dodávky živnostenské a řemeslnické.
§ 12.
V § 36 připojuje se odst. 3., který bude zníti takto:
3. V případech, kdy lhůta splnění nemohla býti dodržena jakýmkoli zaviněním zadávacího úřadu, nesmí býti dodavateli neb podnikateli uložena smluvní pokuta. Vznikla-li mu z takového zavinění škoda, může uplatniti nárok na její náhradu.
§ 13.
V § 37 mění se a doplňuje odst. 1. a bude zníti takto:
1. Při zvětšení prací neb dodávek nad přípustné meze (§ 11, odst. 1.) jest nutno nové ujednání cen, nezadá-li stavebník zvětšené práce nebo dodávky jinému podnikateli neb dodavateli. Dostavil-li se však v této době pohyb cen materiálu nebo mezd, budiž i od původního podnikatele vždy vyžádána nová nabídka.
§ 14.
§ 38 se mění a bude zníti takto:
§ 38. V podmínkách rozepsání nesmějí býti uváděna ustanovení, jež by odporovala a porušovala znění nařízení vlády ze dne 17. prosince 1920, č. 667/1920 Sb. z. a n. v úpravě provedené tímto zákonem, zvláště se zakazují jednostranné závazky, příčící se dobrým mravům.
§ 15.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej veškerá ministerstva, kterým se zřetelem ke zvláštní povaze dodávek a prací jimi projednávaných přísluší vydati případná prováděcí ustanovení.
Důvodová zpráva.
Zadávací řád vydaný nařízením vlády v prosinci roku 1920 vyžaduje již delší dobu naléhavě různých změn, jimiž by byly odstraněny příčiny mnohých těžkostí v hospodářském životě dodavatelů a podnikatelů, jak se projevily namnoze jednostrannou a leckdy i libovolnou praksí zadávacích úřadů. O tom podávají bohaté zkušenosti všechny vrstvy podnikatelské a dodavatelské, bez ohledu na svoji celkovou kapacitu. Rozšiřuje-li se platnost zadávacího řádu i na samosprávu, činí se tak k vůli získání bezpečného a jednotného zákonitého podkladu pro dodávky a práce i v tomto úseku veřejné správy. Při zadávání dodávek a prací veřejnými činiteli objevily se často poruchy, proti nimž soukromý dodavatel neb podnikatel býval bezbranným, takže se bez vlastního zavinění dostával zhusta do svízelných situací hospodářských, končících namnoze i jeho hospodářským zničením. Tyto poruchy bývaly zpravidla způsobovány nesmírnými průtahy kolaudačního řízení, pomalou revisí předložených účtů a liknavým proplácením jak splátek, tak konečných doplatků. Ježto však každá větší dodávka neb práce bývá prováděna za použití úvěru, stávalo se nezřídka, že prodloužení úrokové povinnosti ztrávilo úplně předpokládaný občanský zisk podnikatelův a nedodržení splátek finančním ústavům ohrozilo jeho schopnost úvěrovou pro příští doby. Ale i jinde vzrůstaly obtíže, postihující krutě hospodářský život těchto vrstev. Dodavatel neb podnikatel měl sice za veřejnými svazky značné pohledávky, ale ježto nebyly včas realisovány, nemohl vyhověti kromě svých úvěrových povinností také včasnému plnění povinností daňových. Státní finanční správa nedbala však těchto okolností vůbec, neprovedla odúčtování, jak by je provedl v podobném případě každý jednotlivec, nýbrž vymáhala neúprosně svoji pohledávku exekucí nebo i dražbou. Tím ovšem vlastně pomáhala k podlomení úvěru soukromého měrou velmi podstatnou. Takováto anomalie musí býti upravena zákonem, jak navrhujeme.
Zadává-li stát nebo jiná veřejná jednotka dodávku neb práci, musí před zákonem býti ve stejném postavení s tím, komu ji zadává, neboť v tomto případě nelze připouštěti vrchnostenské postavení veřejného činitele. Proto při navržené novelisaci zavádějí se ustanovení, která mají stejnou donucovací tendenci pro obě smluvní strany a mají prospěti především tomu hospodářsky a mocensky slabšímu.
Návrh na novou úpravu zadávacího řádu sleduje však i zabezpečení živnostenských zájmů proti nesvědomitým podnikatelům. Stalo se nejednou, že živnostník dodal k provádění určitých prací potřebný materiál, svoje výrobky a svou práci, ale nejen že se nedočkal včasného proplacení za dodané a přejaté dílo, materiál a práci, nýbrž byl leckdy i záměrně ničen. Dlužno míti na zřeteli, že živnostenský úvěr je citlivější než kterýkoli jiný a přistoupily-li k jeho poruše ještě obtíže daňové, končilo snažení drobných a středních podnikatelů začasté nezaviněným úpadkem, aniž by skuteční viníci tohoto zničení mohli býti vedeni k odpovědnosti. Tak jako jest slušno a spravedlivo chrániti každého dodavatele nebo podnikatele před škodami vznikajícími bez vlastního zavinění, tak jako musí býti za všech okolností chráněn při každé dodávce i práci zájem veřejný, tak zajisté je slušno a spravedlivo chrániti vrstvy živnostenské před nesolidností a vypočítavou bezohledností těch, kdo vlastně jsou nekalými kořistníky v hospodářském životě. Toho lze docíliti nepřekročitelnými ustanoveními zadávacího řádu, aniž by tím byl ohrožen zájem veřejný.
Proto, bylo potřeba mezi jinými vyjádřiti přesně i případy, kdy dodavatel neb podnikatel nabývá řádného nároku na úpravu smluvních cen. V posledních letech vlivem cenových kartelů objevuje se zhusta náhlé a velmi citelné zdražení cen materiálu, které dosahuje takového rozpětí, že úplně poráží před tím řádně provedenou kalkulaci a původně rentabilní nabídku mění obratem ve ztrátovou. Výkyvy tyto přesahují pravidelnou hranici podnikatelského risika a musí jim býti v zájmu nerušeného chodu hospodářského života rázně čeleno. Dodávky neb práce potřebné pro veřejnost a v jejím zájmu nemohou býti prováděny za cenu zničení podnikatelů ať velkých, středních nebo drobných. To je zájem nejen jejich, ale všech, jejichž existence jsou s prováděním veřejných dodávek neb prací nerozlučně spojeny, to je však také zájem státu i svazků samosprávných.
Uzákoněním tohoto návrhu nevznikne státní pokladně žádný mimořádný výdaj.
Proto navrhujeme po
stránce formální, aby náš návrh byl přidělen k rychlému projednání
V Praze,dne 6. dubna 1938.
Ing. Havlín, Thoř, dr
Matoušek, Sláma,
Vlk, Kianička,
Pechman, Kotrba, Trnobranský, Kvasnička, Vetterová-Bečvářová,
Záborec, dr Rehák.