Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.

IV. volební období.

6. zasedání.

Tisk 669.

Interpelace:

1. sen. Janovského p. ministru školství a národní osvěty o zlehčování a tupení náboženství římsko-katolického a těžké urážce náboženských citů školních dítek v III. třídě obecné školy v Břestě u Kroměříže, učitelem Bohumilem Janáčem.

2. sen. Krczala na p. ministra školství a národní osvěty stran protizákonného používání předpisů o tělocviku žáků.

3. sen. Jurana, Mikulíčka ministru spravedlnosti ohledně protizákonné domovní prohlídky povolené okresním soudem v Hodoníně, v sekretariátě XIII. kraje KSČ v Hodoníně, v redakčních místnostech časopisu "Moravské Slovácko" a v bytě redaktora uvedeného listu Jaroslava Jermana.

4. sen. Franka na vládu stran nedostatečné a nepřiléhavé odpovědi na interpelaci, podanouvládě pod. sen. tiskem 485/4 stran zneužívání úřadu lesním radou Otakarem Hušákem.

5. sen. Tschakerta na p. ministra vnitra stran protizákonné domovní prohlídky, zatčení a zabavení věcí Gertrudy Kunertové v Bynově, č. 60.

6. sen. Krczala na p. ministra vnitra stran zákazu používání bubnů a fanfár a zastavení předvádění tělocvičných výstupů při podnicích spolku "Nordmährischer Turngau".

7. sen. Franko na p. ministra železnic stran propuštění dělníka Antonína Güntnera, poněvadž se zúčastnil projevu sudetskoněmecké strany.

8. sen. Nedvěda na p. ministra sociální péče ohledně soustavného porušování sociálně-politických zákonů republiky firmou Baťa v Třebíči.

9. sen. Fritsche na p. ministra spravedlnosti stran zabavení č. 13 časopisu "Neu-Titscheiner Zeitung" ze dne 15. února 1938.

665/1.

Interpelace

senátora Jakuba Janovského

Interpelace:

1. sen. Hokkyho ministrovi školstva a národnej osvety o vyučovaní rím.-kat. náboženstvu.

2. sen. Franko na vládu stran průtahu trestního vyšetřování leteckého neštěstí, které se událo dne 24. prosince 1937 u Kašperských Hor.

3. sen. Hokkyho ministrovi financií, aby mestu Sevluš, ktoré počítá vyše 10.000 obyvateľov, bola daná zvláštna daňová komisia.

4. sen. Krczala na p. ministra spravedlnosti stran protizákonného měnění senátů a samosoudců v procesech politického významu.

5. sen. Schmidta na p. ministra pošt stran obsazení místa listonoše v Sukoradech, okres Štětí, bez předchozího vypsání.

Překlad ad 669/1.

Interpelácia

senátora Hokkyho

ministrovi školstva a národnej osvety

o vyučovaní rím. kat. náboženstvu.

V poslednej dobe zavládol na školskom referáte v Užhorode systém, ktorý bol dosiaľ nezvyklý a neznámy.

Od rím. kat. kňazov, ktorí sú vysvätení, požívajú kongruu a tedy sú štátni občiania, sa požaduje, aby u školského referátu prostredníctvom školského inšpektorátu požiadali o povolenie vyučovat náboženstvu na štátnych školách v obvode fary, na ktorých podľa církevných predpisov sú povinní obstarávať vyučovanie náboženstvu.

Musia podávať žiadosti s 5korunovým kolkom a priložiť k nej:

1. vysvedčenie o štátnom občianstve,

2. menovací dekret od diecézy,

3. vysvedčenie o spôsobilosti,

4. vysvedčenie o mravnej zachovalosti.

Okrem toho od všetkých riaditeľov škôl, na ktorých chce kňaz pôsobiť, musí si opatriť preukaz, koľko má žiakov povinných navštevovať hodiny náboženstva. Až ked to všetko už má, dostane sa žiadosť ku školskému inšpektorátu a tam sa rozhoduje o tom, v koľkých skupinách sa má diať vyučovanie náboženstvu. Na základe tohoto rozhodnutia vystaví školský referát dekret, pri čom určí, kde a v koľko hodinách môže dotyčný kňaz vyučovať. Dokiaľ školský referát nevystaví dekret, nemožno vyučovať náboženstvu. A jestliže kňaz preca vyučuje, nedostane ani cestovné, ani odmenu za hodiny. Doba vybavenia týchto žiadostí je naprosto neistá. To závisí od referátu. Ten ju môže vybavit do vianoc, po prípade až koncom roku. Po túto dobu sú deti bez vyučovania náboženstvu.

Neviem, ktorým zákonom či nariadením sú predpísané tieto opatrenia s vyučovaním náboženstva spojené, ktoré uplatňuje školský referát užhorodský voči učiteľom rím. kat. náboženstva. V Podkarpatskej Rusi, ako viem, platí v tomto ohľade ešte i dnes starý školský zákon uhorský a ani malý školský zákon neobsahuje po tejto stránko žiadne pozmeňovacie ustanovenia.

Podľa môjho vedomia zákony československé zabezpečujú právo vyučovat náboženstvu každému recipovanému vierovyznaniu.

Za týchto opatrení stáva sa často, že deti sú v niektorých triedach tak stiesnené, že im lavice nestačia a musia sedeť na podľahe.

Druhou vytýkanou krivdou je, že vlakové spoje sú vo veľa prípadoch také, že by učiteľ náboženstva musel tam zostať do druhého rána, keby si nenajal povoz. Avšak v tomto prípade sa povozné nehradí a dáva sa iba maximálna náhrada 20 Kč.

Na základe uvedeného tážem sa s úctou pána ministra:

1. Či ste ochotný pozbaviť platnosti tieto krivdivé opatrenia školského referátu v Užhorode?

2. Či hodláte zakročiť, aby rím. kat. duchovní, ktorí požívajú kongruu a tedy sú štátom uznaní, mohli vyučovanie náboženstvu v obvodoch svojích fár všade voľne, vykonávať a aby zaradenie žiakov do určitých skupin nezáviselo od školského referátu, ale aby sa to dialo podľa zákona. Nech školský referát s ohľadom na iné zaneprázdnenie správcov škôl a duchovných dovolí, aby oni sami sa dohodli o rozvrhu hodin náboženstva.

3. Či hodláte učinit opatrenia, aby učitelia náboženstva, ktorí inej možnosti nemajú, nedostávali maximálně povozné 20 Kč, lež sumu, ktorů museli zaplatit. (To preca nemožno od nich požadovat, aby chodili pešky do obcí vzdialenejších.)

V Prahe dňa 15. marca 1938.

Hokky,

dr Szilassy, dr Turchányi, Füssy, dr Pajor, Liehm, Patzak, Garlik, Schmidt, Schösser, Werner.

669/1 (původní znění).

Interpelláció

Beadják: Hokky Károly szenátor.

az iskolai és népművelési miniszter urhoz a r. kat. hitoktatás tárgyában.

Miniszter Ur!

Az utóbbi idöben rendszeressé kezd válni az ungvári iskolaügyi referátusnak eddig szokatlan és ismeretlen eljárása.

Felszentelt, kongruát élvezö, vagyis állampolgársággal biró r. kath. papoktól követelik, hogy á plébániák területén müködö állámi iskoláknál, ahol egyházi rendelkezések értelmében tartoznak a hitoktatást ellátni, az illetékes tanfelügyelöség közbejöttével a Školský Referáttól kérvényezni kell a hitoktatás engedélyezését.

Kérvényt kell beadniok 5 Kč bélyeggel s mellékelniök kell:

1. állampolgársági bizonyitványt,

2. egyházmegyei kinevezési okmányt,

3. képesitési bizonyitványt,

4. erklölcsi bizonyitványt.

Azonkivül ahány iskolánál óhajt müködni, annyinak az igazgatójával kell igazoltatnia, hogy hány hittanköteles növendéke van. Ha ez meg van, akkor jut el a kérvény a tanfelügyelöséghez s ott döntenek afölött, hogy hány csopartban történik a hitoktatás. Ezen határozat figyelembe vételével állitja ki a dekrétet a Referátus meghatározván, hogy hol és hány órát tanithat az illető. Amig a referátus a kérvényt el nem intézte, hitoktatni nem lehet. Ha mégis tanitanak, sem utiköltséget, sem orádijat nem fizetnek. A kérvények elintézésének ideje ergészen bizonytalan. A referátustól függ. Elintézheti karácsonyig, esetleg az év végéig. Ez esetben a gyermekek hitoktatás nélkül maradnak.

Nem tudom, hogy milyen törvény vagy rendelet irja elö a hitoktatással kapcsolatos eme rendelkezést, melyet az ungvári tanügyi referátus a róm. kath. hitoktatókkal szemben gyakorol. Podkarpatska Rusban - tudtommal - még ma is, a régi magyar iskolatörvény van érvényben a tekintetben s a "Kis Iskolatörvény" sem tartalmaz ez irányban semmiféle módositó rendelkezést.

Tudomásom szerint a csehszlovák törvények minden bevett vallás részére biztositják a hitoktatás jogát.

E rendelkezés mellett megtörténik olykor, hogy a gyerekek annyira össze vannak zsufolva egyik másik tanteremben, hogy a padokba nem férnek, s a földön kénytelenek meglapulni.

A másik kifogásolható sérelen, hogy sok esetben á vonat közlekedés olyan, hogy a hitoktató kénytelen volna másnap reggelig maradni, ha fuvart nem fogadna. De ez esetben viszont a fuvart nem téritik meg csak a maximális 20 Kč-t adják.

Tisztelettel kérdem ezek után a miniszter urat:

1. Hajlandó -e az ungvári iskolaügyi referátus sérelmes réndelkezését hatálytalanitani?

2. Hajlandó -e intézkedni, hogy a kongruát élvezö, vagyis az állam által elismert r. kath. lelkészeknek a hitoktatást mindenhol a plebániájuk kórzetében szabadon lehessen végezni s hogy a tanulók csoportokba való beosztása ne az iskolai referátustól függjön, hanem a törvény értelmében történjék. Az iskola igazgatók és lelkészek más oldalu elfoglaltságát is méltányolva a referátus engedje meg, hogy ök állapodjanak meg a hittanorák beosztásában.

3. Hajlandó -e intézkedni, hogy oly hitoktatók, akiknek nincs más lehetöségük, ne a maximális 20 Kč fuvardijat, hanem azt kapják meg, amelyet kénytelenek voltak kifizetni. (Azt még sem lehet kivánni, hogy gyalog járjanak a sok esetben távollevö községekbe.)

Praha, 1938. március hó 15.

Hokky,

Dr. Szilassy, Dr. Turchányi, Füssy, Dr. Pajor, Liehm, Patzak, Garlik, Schmidt, Schösser, Werner.

Překlad ad 669 /2.

Interpelace

senátora L. Franka

na vládu

stran průtahu trestního vyšetřování leteckého neštěstí, které se událo dne 24. prosince 1937 u Kašperských Hor.

Dne 24. prosince 1937 ztroskotalo na Knappenbergu u Kašperských Har létadlo F-AMYD francouzské letecké společnosti AIR FRANCE, při čemž tři osoby, pražský advokát dr Karel Flanderka, pilot František Lehký a radiotelegrafista Pierre Astruc přišly o život. Ihned bylo vysloveno podezření, na příslušných místech dosud nedementované, že jde o trestuhodné jednání goniometrické stanice v Ruzyni. O vyšetřování vešlo dosud v známost toto:

Létadlo muselo se nalézati již nedaleko Prahy, změnilo však směr a letělo k Šumavě. Z palubní knihy, kterou vedl zahynulý radiotelegrafista, vyšlo nezvratně najevo, že ke katastrofě došlo následkem falešného pokynu ruzyňské zaměřovací stanice, neboť bylo v ní v 17.30 h zaznamenáno: "Gonio Praha-Ruzyň nám nařizuje: "Vezměte kurs 215°!" Béřeme kurs 215° Ruzyň." Z příčin dosud nezjištěných na základě výpočtu jiné zaměřovací stanice podlehla stanice v Ruzyni osudnému omylu. Ruzyň se domnívala, že se létadlo F-AMYD nalézá severovýchodně od Prahy a dala proto pokyn "vezměte kurs 215°!" Poněvadž se však létadlo ve skutečnosti nalézalo jihozápadně od Prahy, znamenal pokyn "vezměte kurs 215°!" směr k jihozápadu.

Dne 12. ledna 1938 uveřejnilo ministerstvo veřejných prací úřední zprávu o vyšetřování. Tato zpráva uváděla vedle řady negativních zjištění o příčině katastrofy malou výši létadla jako příčinu neštěstí a poznamenává ostatně, že je předmětem dalších šetření, jež koná ministerstvo pošt, zjistiti, proč se létadlo dalo tímto směrem.

Tisk ze dne 29. prosince 1937 oznamoval, že státní policejní úřad v Kašperských Horách podal dne 28. prosince 1937 trestní oznámení proti neznámým pachatelům. Trestní řízení se provádí u krajského soudu v Klatovech pod jednacím číslem Tk 574/37 a St 1083/37 a bylo na návrh státního zastupitelství doplněno. Směrodatnými pro další postup státního zástupce budou zprávy příslušných úřadů, docházející z Prahy.

Konstatujeme tedy po uplynutí skoro tří měsíců, že obyvatelstvo, které má absolutní zájem na bezpečnosti letectví, nebylo dosud informováno o tom, kdo má vinu na katastrofě ze dne 24. prosince 1937, že dále veřejný žalobce má průtahem vyšetřování vázány ruce, aby mohl dáti průchod spravedlivému potrestání.

Pro německé obyvatelstvo objevuje se při srovnání s praxí zákona na ochranu republiky a s praxí správních úřadů ve věcech, které se vůči takovým trestním deliktům jeví nepatrnými, zvláštní obraz státní trestní justice.

Tážeme se tudíž vlády:

1. Je vláda ochotna naříditi příslušným místům, aby vyšetřování co nejrychleji provedly a tak daly veřejnému žalobci příležitost vznésti proti v viníkům žalobu?

2. Je vláda ochotna zavésti na příslušných místech disciplinární šetření o tom, proč se vyšetřování tak dlouho protáhlo?

V Praze dne 16. března 1938.

Frank,

Schmidt, Bock, dr Brass, Fritsch, Tschakert, Stellwag, Patzak, Ing. Weller, Krczal, Liehm.

669/2 (původní znění).

Interpellation

des Senators Ludwig Frank

an die Regierung

wegen Verschleppung der Strafuntersuchung des Flugzeugunglückes, das sich am 24. XII. 1937 bei Bergreichenstein ereignete.

Am 24. XII. 1937 verunglückte am Knappenberge bei Bergreichenstein das der französischen Fluggesellschaft AIR FRANCE gehörige Flugzeug F-AMYD, wobei 3 Personen, der Prager Advokat Dr. Karl Flanderka, der Pilot Franz Lehký und der Bordfunker Pierre Astruc ums Leben kamen. Sofort wurde der von den zuständigen Stehen bisher nicht dementierte Verdacht ausgesprochen, daß es sich um ein strafbares Verhalten der goniometrischen Station Ruzin handelte. Von dem Untersuchungsverfahren wurde bisher folgendes bekannt:

Das Flugzeug mußte sich bereits unweit von Prag befinden, änderte aber die Richtung und flog auf den Böhmerwald zu. Aus dem von dem verunglückten Bordfunker geführten Bordbuch ging einwandfrei hervor, daß es zur Katastrophe infolge einer falschen Weisung der Ruziner Peilstation gekommen ist, denn um 17'30 Uhr war dort verzeichnet: "Gonio-Prag-Ruzin ordnet uns an: "Nehmet den Kurs 215°!" Wir nehmen den Kurs 215° Ruzin". Aus bisher nicht sichergestellten Ursachen auf Grund der Berechnung einer anderen Peilstation war die Station Ruzin einem verhängnisvollem Irrtum unterlegen. Ruzin glaubte das Flugzeug F-AMYD nordöstlich von Prag und gab deshalb die Weisung "Nehmet den Kurs 215°!" Da aber das Flugzeug in Wirklichkeit südwestlich von Prag war, bedeutete die Weisung "Nehmet den Kurs 215°!" Kurs nach Südwesten.

Am 12. I. 1938 veröffentlichte das Arbeitsministerium einen amtlichen Bericht über die Untersuchung. Dieser Bericht führte außer einer Reihe negativer Feststellungen über die Ursache der Katastrophe die geringe Höhe des Flugzeugs als Grund des Unglückes an und bemerkt im Übrigen, daß es Gegenstand weiterer Untersuchungen, die das Postministerium führe, sei, festzustellen, warum das Flugzeug diese Richtung eingeschlagen habe.

Die Presse vom 29. XII. 1937 meldete, daß am 28. XII. 1937 vom staatlichen Polizeiamte in Bergreichenstein die Strafanzeige gegen unbekannte Täter erstattet wurde. Das Strafverfahren wird beim Kreisgerichte in Klattau unter der Geschäftszahl Tk 574/37 und St 1083/37 geführt und wurde über Antrag der Staatsanwaltschaft ergänzt. Maßgebend für die weitere Haltung des Staatsanwalte werden die aus Prag eintreffenden Nachrichten der zuständigen Behörden sein.