Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.
IV. volební období.
6. zasedání.
Tisk 653.
Zpráva
I. národohospodářského výboru
II. zahraničního výboru
o vládním návrhu (tisk 634),
kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a Spojenými státy mexickými, sjednaná výměnou not ze dne 6. listopadu a ze dne 17. prosince 1937.
Schvalovací usnesení.
Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní smlouvou mezi republikou Československou a Spojenými státy mexickými, sjednanou výměnou not ze dne 6. listopadu a ze dne 17. prosince 1937.
I.
Jako většina obchodních smluv Československa s druhými státy, tak také obchodní smlouva naší republiky se Spojenými státy mexickými sjednána je na zásadě nejvyšších výhod, pokud jde o nakládání se zbožím při dovozu a vývozu. Odpovídá vzoru obchodních dohod, doporučeným hospodářským komitétem Společností národů. Jedinou výjimku z doložky o nejvyšších výhodách tu tvoří výhody, poskytnuté sousedním státům v tak zvaném pohraničním styku, t. j. pásmu, které nepřesahuje 15 km.
Vývoj obchodování se Spojenými státy mexickými ukazuje, že naši vývozci teprve v posledních letech začínají věnovati svou pozornost odbytovým možnostem tohoto zámořského území. Při tom, jak ukazuje přehledná tabulka, připojená k důvodové zprávě vládního návrhu, dlužno uvésti, že leta hospodářské krise přinesla úbytek našeho vývozu do Mexika, zatím co dovoz k nám, do značné míry nepřímý, se udržoval. Jinak vývoj vzájemného obchodování obou smluvních států vyvíjí se zcela normálně. Naše zboží nebylo diskriminováno, platební styk byl bez vážnějších poruch. Mexiko plnilo své závazky volnou devisou.
Československý vývoz do Mexika je rozptýlen na četné druhy zboží, takže jednotlivé jeho položky nepředstavují velký objem. Hlavní předměty obchodování jsou tyto: sklo a skleněné výrobky, jablonecké zboží a drobné výrobky kovové, slad, bavlněné tkaniny, celulosa, výrobky ze železa a oceli, zboží hedvábné, hudební nástroje, chmel, porculán, keramika, kožené rukavice, kůže vydělané, konfekce, papír, jutové tkaniny, stroje a nástroje atd. V roce 1936 činil celkový vývoz 41.4 mil. Kč, v r. 1937 29 mil. Kč.
Z Mexika k nám dovážíme: olovo a zinek, kávu, petrolejovou smůlu, sisal (bavlnu), suroviny kartáčnické, rostlinné oleje a vosky, pryskyřice atd. V roce 1936 činil dovoz 25.8 mil. Kč, v r. 1937 52.6 mil. Kč.
Vzájemný obchod československo-mexický je schopen dalšího rozvoje, budou-li se co možno nejvíce kontrahenti snažiti o navazování přímých obchodních styků. Mexiko je počtem obyvatelstva na druhém místě mezi státy latinské Ameriky. Vzrůstající hospodářský pokrok a sociální vzestup opírající se o velké přírodní bohatství země jsou dobrým předpokladem pro další rozvoj zahraničního obchodu a musí býti snahou naší obchodní politiky, abychom z této možnosti vyzískali co nejvíce.
Národohospodářský výbor doporučuje senátu Národního shromáždění, aby přijetím schvalovacího usnesení, jak je obsaženo ve vládním návrhu tisk sen. č. 634, obchodní smlouvu mezi republikou Československou a Spojenými státy mexickými, sjednanou výměnou not z 6. listopadu a 17. prosince 1937 schválil.
V Praze dne 3. března 1938.
V. Sehnal v. r.,
předseda.
Kříž Al. v. r.,
zpravodaj.
II.
Obchodní smlouva mezi republikou Československou a Spojenými státy mexickými byla sjednána výměnou not mezi vyslanectvím Československé republiky a zahraničním ministerstvem mexickým ze dne 6. listopadu a 17. prosince 1937. Je to smlouva rámcová, založená na doložce o nejvyšších výhodách podle vzoru doporučeného Hospodářským komitétem Společnosti národů. Jedinou výjimku z nejvyšších výhod tvoří t. zv. pohraniční styk, t. j. výhody, které se poskytují sousedním státům pro styk obyvatelstva celních pohraničních pásem k uspokojení denní potřeby.
Mexiko jako jiné americké státy nemělo zájmu na sjednání obchodní smlouvy rámcové. Přes to i za nesmluvního stavu vyvíjel se obchodní poměr Československa s Mexikem bez překážek naše zboží nebylo tam diskriminováno a také platební styk byl hladký, neboť Mexiko platilo naše zboží volnou devisou.
Rozsah vzájemného obchodu československo-mexického podle československé statistiky zahraničního obchodu lze stručně shrnouti takto:
Průměrný dovoz mexického zboží do Československa činil v období 1929-1936 ročně 24 1/2 milionu Kč (dovoz přímý a nepřímý), vývoz československého zboží do Mexika 18.95 milionu Kč, takže československá obchodní bilance s Mexikem byla pasivní ročně částkou asi 5 1/2 milionu Kč. Nutno ovšem bráti v úvahu, že v hodnotě dovozu mexického zboží jsou zahrnuty výlohy dopravní, pojistné atd., takže s mexického hlediska nelze mluviti o nějakém aktivu Mexika ve styku s Československem, zvlášť když značná část tohoto československého dovozu se děla nepřímo.
Přímý československý dovoz z Mexika ve zmíněném údobí činil průměrně ročně pouze 8.7 milionu Kč, takže obchodní bilance, jejímž podkladem by byl tento přímý dovoz, byla by pro Československo aktivní průměrnou roční částkou 10 1/4 milionu Kč.
Při rozboru vzájemného obchodu československo-mexického dle jednotlivých let lze konstatovati, že v období hospodářské krise náš vývoz do Mexika silně klesl, zatím co československý dovoz z Mexika i při značném poklesu cen zámořských surovin dociloval lepších výsledků. Teprve rok 1936, který sluší pokládati za příznivý, přináší při silném zvětšení celkového obratu Československu aktivní bilanci. Roku 1937 činil náš vývoz do Mexika 29 milionů Kč, kdežto náš přímý dovoz mexického zboží 52.6 milionů. Značné pasivum Československa bylo způsobeno mimořádně vysokým dovozem olova z Mexika (dovezeno přímo za 29 milionů Kč, tedy v hodnotě našeho vývozu do Mexika). Na dovoz ostatního mexického zboží zůstává 23 1/2 mil. Kč.
Československý vývoz do Mexika je rozptýlen na velmi četné druhy zboží a skládá se z hodnotných výrobků průmyslových a zemědělských, jako na př. sklo a skleněné výrobky, jablonecké zboží a drobné výrobky kovové, slad, bavlněné tkaniny, celulosa, výrobky ze železa a oceli, hedvábné zboží, hudební nástroje, chmel, porculán a keramika, kožené rukavice, vydělané kůže, konfekce, papír, jutové tkaniny, zboží stávkové a pletené, stroje a nástroje, atd.
Vedle olova dováží Československo z Mexika kávu, petrolejovou smůlu, rostlinná vlákna, suroviny kartáčnické, rostlinné oleje a vosky, pryskyřici atd.
Předkládaná obchodní smlouva vstoupí v platnost 30 dní po výměně ratifikací. V Mexiku byla schválena senátem již dne 31. prosince 1937.
Zahraniční výbor usnesl se ve své schůzi dne 8. III. 1938 doporučiti plenu senátu ke schválení obchodní smlouvu mezi republikou Československou a Spojenými státy mexickými, sjednanou výměnou not ze dne 6. XI. a 17. XII. 1937 (tisk sen. č. 634).
V Praze dne 8. března 1938.
Dr. Ant. Klouda v. r.,
místopředseda.
Jan Rýpar v. r.,
zpravodaj.