Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.

IV. volební období.

6. zasedání.

Tisk 652.

Zpráva

I. technicko-dopravního výboru

II. rozpočtového výboru

III. zahraničního výboru

o vládním návrhu (tisk 633),

kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o úpravě technickohospodářských otázek na československo-maďarském hraničním úseku Dunaje a na hraničním úseku Tisy pod ústím Sámoše, podepsaná v Budapešti dne 24. srpna 1937 se Závěrečným protokolem z téhož dne.

Schvalovací usnesení.

Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s Úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o úpravě technicko-hospodářských otázek na československo-maďarském hraničním úseku Dunaje a na hraničním úseku Tisy pod ústím Sámoše, podepsanou v Budapešti dne 24. srpna 1937 i se Závěrečným protokolem z téhož dne.

I.

Tiskem č. 633 předkládá vláda republiky Československé Národnímu shromáždění návrh o úmluvě mezi naším státem a královstvím Maďarským o úpravě technicko-hospodářských otázek na československo-maďarském hraničním úseku řeky Dunaje a na hraničním úseku řeky Tisy, která byla podepsána v Budapešti dne 24. srpna 1937.

Již sama důvodová zpráva jasně uvádí nutné okolnosti účelného dohodování ve věcech vodohospodářských, z nichž má býti založen podklad pro vytvoření hospodárného a technicky dokonalého provádění regulačních, ochranných a udržovacích prací na obou zmíněných říčních úsecích.

Je to něco obdobného jako smlouva ze dne 12. prosince r. 1928 mezi Československem a Rakouskem o hraničních tratích řeky Dunaje, Moravy a Dyje.

Jako další podrobnosti k předložené úmluvě dovoluji si uvésti vývin jednání jakož i technické a hospodářské momenty, jež vedly k uzavření této smlouvy a k závěrečnému protokolu.

První jednání o úpravních a bagrovacích pracech na čs.-maďar. úseku Dunaje byla navázána již v červnu 1921 v Budapešti u příležitosti jednání o čs.-maďarské obchodní smlouvě. K pokračování v jednáních o obchodní smlouvě tehdy nedošlo a tím byla též odsunuta jednání o soustavných říčně-úpravních pracech na hraničním úseku Dunaje. Bylo proto nutno pro každý jednotlivý zákrok na jmenovaném říčním úseku sjednávati zvláštní dohodu.

Je zřejmým, že takovýto postup jak po stránce administrativní tak i technické a hospodářské byl velmi těžkopádný a nedokonalý.

Tyto okolnosti vedly k tomu, že již v r. 1923 bylo jak s maďarské tak i čs. strany uznáno, že bude třeba, aby byla ustavena společná technická komise, která by veškeré otázky hraničního úseku Dunaje a Tisy posuzovala a projednávala souhrnně, při čemž by byla zároveň dána možnost, aby říčně úpravní a splavňovací práce zejména na Dunaji nebyly řešeny jen se zřením na okamžitou naléhavou potřebu a místní zájem, nýbrž aby účelně zapadaly i do projektované soustavné úpravy celého hraničního úseku.

Uvedené důvody vedly k tomu, že v roce 1927 došlo k ustavení prozatímní společné technické komise, ve které postupem doby a podle nabytých zkušeností byly sjednány směrnice, jež tvořily podklad pro vypracování návrhu smlouvy o úpravě technickohospodářských otázek na hraničních úsecích zmíněných toků.

Kromě vůdčí zásady, že veškeré říčně úpravní práce na hraničních úsecích Dunaje a Tisy budou prováděny na podkladě společně sjednaných projektů, byly vymezeny další zásady více rázu hospodářsko-technického, a to, že:

práce mimo koryto střední vody jsou práce nacionální a bude je prováděti každý stát sám vlastním nákladem;

práce v korytě jsou společné;

kámen na společné regulační stavby dodá každý stát z poloviny loco staveniště;

zastavění kamene provede na společný náklad ten stát, na jehož území stavby jsou;

bagrování provede na společný náklad ten stát, na jehož území leží větší část bagrované hmoty;

výlohy za stavební správu hradí každý stát ze svého;

oba státy si vzájemně vyhrazují právo kontroly prací a zúčtování.

Kromě toho jak v podrobnostech ze smlouvy patrno, byla i otázka hospodárnosti postupu při jednotlivých říčních úpravách na Dunaji se zřením na místní poměry náležitě uvážena.

Tak na příklad podle smlouvy může býti případ od případu z hospodářských důvodů dodávka kamene zajištěna i tak, že každý stát zásobí kamenem staveniště bližší jeho kamenolomu a že podíl dodávky kamene připadající na jeden stát může býti rovněž upotřeben státem druhým na stavbách jeho vlastním nákladem prováděných, při čemž bude dbáno toho, aby podle každoročně sjednaných stavebních programů bylo docíleno vyrovnání dodávek kamene.

Z uvedeného případu je patrno, že jedině na smluvním podkladě možno v daném případě vytvořiti disposice, které i po stránce fiskální mají pro obě smluvní strany podstatný význam.

Pokud jde o řeku Tisu není třeba zvláštních připomínek k tomu, co uvedeno v důvodové zprávě. Poměrně krátký hraniční úsek tohoto toku (25.2 km) byl pojat do smlouvy jedině proto, že jde o úsek hraniční, kde jakékoliv zásahy, byť i ne soustavného rázu, třeba obdobně jako na Dunaji řešiti v dohodě s druhým sousedícím státem.

V závěru se podotýká, že zejména čs.-maďar. hraniční úsek Dunaje skýtá po technické stránce velmi obtížné problémy, jichž postupné zvládnutí bude lze dosáhnouti jedině cílevědomou spoluprací obou dotčených států a že i tato potřeba byla jedním ze závažných důvodů sledujících uzavření předkládané českosl.-maďarské smlouvy.

Technicko-dopravní výbor jednal o tomto vládním návrhu ve své schůzi dne 3. března a usnesl se doporučiti plenu senátu. ke schválení tuto Úmluvu mezi republikou Československou a královstvím Maďarským i s příslušným schvalovacím usnesením, jak uvedeno je v sen. tisku č. 633.

V Praze dne 3. března 1938.

Ing. Winter v. r.,
předseda.

Javornický v. r.,
zpravodaj.

II.

Vláda republiky Československej predkláda v tomto návrhu úmluvu medzi republikou Československou a královstvom Maďarským o úprave technicko-hospodárskych otázok na hraničnom úseku Dunaja a na hraničnom úseku Tisy pod ústím Samoša, aby Národné shromaždenie podla § 64, odst. 1. bod 1. dalo súhlas k tejto smluve, nakolko sprevádzania tejto úmluvy vzniknú pre štát majetkové bremená.

Táto zákonná úprava pohraničných stykov na riečne-úpravných prácach na hraničnom úseku Dunaja je nútna s hladíska vodnej dopravy a tiež i pre sústavné a trvalé prevádzanie regulačných prác medzinárodných úmluv paroplavebných, ochrany proti zátopám a udržovania riečného toku pri malej vode pre paroplavbu. Jednanie v tejto veci bolo zahájené už Maďarskom v júni r. 1921 v Budapešti pri prejednávaní obchodných smluv, avšak vtedy v pojednávaní k dohode nedošlo a následkom toho bolo treba pre každú prácu na toku Dunaja dohodovať sa obapolnýma úmluvami. Tento spôsob bol veľmi ťažkopádný a často zbytečne zdržoval naliehavé práce.

Skutočnosť, že jedna z najvýznamnejších prirodzených vodných ciest Europy - Dunaj - sa stal vznikom československého štátu na dost rozsiahlom úseku riekou hraničnou, vyžiaduje si účelného opatrenia technického rázu, na ktorom sa musely shodnúť súsedné hraničiacé štáty.

Podobné pomery nastaly i na československo-maďarskom úseku hraničnom rieky Tisy ako i na československo-rakúskych hraniciach v úseku riek Moravy a Dyje.

Od samého počiatku bolo zrejmé, že sústavné a cieľuvedomé vedenie úpravných prác na uvedených hraničných tokoch je jedine možné len tak, keď tieto hraničné toky budú s hladiska technického posudzované, ako celok a na základe tomto budú upravované.

Toto nepochybne správné stanovisko bolo súhlasně prijaté nie len z našej, ale i z rakúskej a maďarskej strany ako nutným východiskom, aby hraničné štáty sa dohodly na jednotných technických zásadách a aby pri zjednávaní programu sústavných úprav spoluúčinnosť technických činiteľov patričných štátov čo možná usnadnily.

Tieto smernice viedly k tomu, že pre tieto spoločné práce na hraničnom úseku Dunaja, Moravy a Dyje bola uzavrená smluva medzi československou a rakúskou vládou už v roku 1928 o úprave technicko-hospodárskych otázok na riečných tokoch.

Podobné riešenie sa stávalo stále naliehavejším i na hraničnom úseku Dunaja medzi Československom a Maďarskom, a to tým skôr, že úsek tento 157.2 km dlhý, svojím významom paroplavebným, s hladiska už i medzinárodného, vyžadoval si úpravu vzájomného pomeru, ktorá by odstránila vyskytujúce sa veľké ťažkosti, ktoré prekážajú rýchlemu a sústavnému prevádzaniu technických prác na tomto úseku.

Z uvedených dôvodov bola už roku 1927 ustanovená dočasná československo-maďarská spoločná technická komisia, ktorá od uvedenej doby sa zaoberala zvlášte s dunajskými otázkami. Behom činnosti tejto dočasnej technickej komisie dospelo sa tak po stránce technickej, ako i hospodárskej k poznatkom, ktoré boly zhodnocené predloženej smluve a majú byť touto smluvou i pre budúcnosť zaistené.

Pokiaľ ide o pomerne krátky hraničný úsek rieky Tisy, technické úkoly na tomto úseku neni sú zvlášť rozsiahlé, ale hraničný charakter tohoto úseku vyžadoval si, aby príslušné ustanovenie i o tomto bolo do smluvy pojaté.

Ačkolvek uzavrená smluva nemože byť plnou zárukou, že všetky problemy, ktoré sa vyskytujú zvlášť na rieke Dunaja budú úplne vyriešené, preca možno tvrdiť, že smluvou budú po mnohej stránke vytvorené priaznivé predpoklady pre úspešné prevádzanie riečných úprav a dosaženo bude očakávaného ciela.

Vládny návrh vo svojej dôvodovej zpráve, podrobne uvádza potrebu tejto úmluvy a zahrnuje všetkie opatrenia na riečnom. toku pri velkých, stredných a malých vodách, ako i trvalé zlepšovanie plavebného koryta. Pri týchto prácach ustavuje vládny návrh vzájomnú účasť oboch pohraničných štátov, vymedzuje i kompetenciu, ustavuje úhradu nákladov za uvedené práce.

Rozpočtový výbor jednohlasne prijal predloženú úmluvu a doporučuje ju k prijatiu slávnemu senátu N. S.

V Prahe dňa 3. marca 1938.

Dr. J. Karas v. r.,
predseda.

Ján Zeman v. r.,
zpravodaj.

III.

Úprava technicko-hospodárskych otázok na čsl.-maď. hraničnom úseku Dunaja a na hraničnom úseku Tisy pod ústim rieky Samoša bola vždy dôležitou úlohou vlád obidvoch smluvných strán. Už roku 1920 sa započaly rozhovory na základe technických a hospodárskych záujmov, ktoré roku 1921 priviedly k prvému vyjednávaniu diplomatickému o úpravných, udržovacích a bagrovacích prácach na spoločnom úseku rieky Dunaja vzhľadom na momenty obchodne politické. Nakoľko sa r. 1921 žiadna obchodná smluva s kráľ. Maďarským neuzavrela, nevyriešené ostaly i spoločné problémy vodocestné.

Priechodné provizoria nepostačily na odstránenie stálych prekážok hosp.-obch. a techn. vývoja a preto sa r. 1923 vzájomne konštatovalo, že je potreba trvalej organizácie práce na riečných úpravach úseku Dunaja a Tisy, ktorá by sa vradila do všeobecného plánu splavnenia najmä Dunaja, tejto významnej vodnej cesty.

V dôsledku vznikla r. 1927 dočasná spoločná komisia technická. Jej práca, ktorá sa zakladala na bohatých skúsenostiach, dala podnet k novým pokonávaniam, na základe ktorých sa vypracoval návrh smluvy, ktorá je teraz predmetom nášho programu.

Vedúcou myšlienkou tejto úmluvy je, že všetky riečné úpravné práce budú sa diať na hraničných úsekoch Dunaja a Tisy na podklade spoločne dojednaných projektov.

Ďalšie zásady, ktoné smluva obsahuje, sú rázu hospodársko-technického, týkajú sa samej práce, materiálov k úpravám potrebných a otázok finančných.

Splavnenie úseku Dunaja, tvoriaceho spoločnú hranicu s Maďarskom je zpod zorného uhla technického nesmierne ťažkým a drahým problémom vôbec. K zdolaniu všetkých úkolov, od riešenia ktorých závisí možnosť využitia Dunaja ako vodnej cesty, vlastné sily by nepostačovaly. Celý rad rokov, plných skúseností, od 1920 až 1938 nás presvedčilo o tom, že len správna a cieľuvedomá spolupráca obidvoch interesantov môže přiviesť k zdárnému vývoju.

I medzinárodné vodocestné problémy balticko-čiernomorské poslúžily tu vzpruhou, aby sa táto úmluva uzavrela.

Vzhľadom na dôležitosť tu uvádzaných problémov technicko-hospodárskych zahraničný výbor podáva návrh, aby senát N. S. prejavil súhlas k úmluve o úprave technicko-hospodárskych otázok na československo-maďarskom hraničnom úseku Dunaja a na hr. úseku Tisy pod ústím Samoša, ktorú sml. strany podpísaly v Budapešti dňa 24. aug. 1937 so Zaverečným protokolom tohože dňa.

V Prahe dňa 8. marca 1938.

Dr. Ant. Klouda v. r.,
miestopredseda.

Šelmec v. r.,
zpravodaj.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP