Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1338.
IV. volební období.
6. zasedání
Tisk 643.
Zpráva
imunitního výboru
o žádosti krajského soudu v České Lípě ze dne 28./4. 1937, č. j. Nt VIII 76/37/2, za souhlas k trestnímu stíhání senátora Ant. Pfrognera, podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. 5259/1937 předs.).
Skutková podstata.
Dne 14. února 1937 se konala v hostinci Richter ve Wölmsdorfu schůze politické strany "Sudetendeutsche Partei", na které řečnil senátor Antonín Pfrogner. Promlouval o vnitropolitických poměrech, zejména o českoněmeckém vyrovnání a prohlásil: Jsme nyní v době vyrovnání. Vyrovnání však bude takové, že nepomůže nikomu. Říká se o nás, že jsme "Sektion einer ausländischen Partei". V parlamentě došlo kdysi k otázce, zda by zdejší Němci byli ochotni stříleti do Němců v Říši. Na to jsem odpověděl, že by stříleli "beim Herumdrehen".<
Státní zastupitelství v České Lípě spatřuje ve výroku "V parlamentě.... až Herumdrehen" skutkovou podstatu zločinu vyzývání k neplnění zákonných povinností, resp. k trestním činům podle § 15, odst. 3. zákona na ochranu republiky a žádá senát Národního shromáždění za souhlas k trestnímu stíhání senátora Antonína Pfrognera.
Návrh.
Imunitní výbor navrhuje, aby senát Národního shromáždění žádosti krajského soudu v České Lípě ze dne 28. dubna 1937 za souhlas k trestnímu stíhání p. senátora Antonína Pfrognera nevyhověl a k trestnímu stíhání pro tyto výroky jej nevydával.
Důvody:
Inkriminované výroky pana senátora Antonína Pfrognera nutno jistě bráti vážně a bylo by možno je subsumovati pod ustanovení § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky. Není možno a přípustno, aby zejména člen Národního shromáždění se vyslovoval o naší armádě způsobem, jenž by mohl vyvolávati jakékoli pochybnosti o její absolutní spolehlivosti a zdatnosti všude tam, kde by šlo o obranu našeho státu, k níž je armáda i každý její jednotlivý příslušník nejen přísežně, ale i celým svým svědomím bezpodmínečně zavázán. Tato armáda má tím větší poslání politické i mravní, ježto není a nebude žádným instrumentem útoku, nýbrž bezvýhradným nástrojem naší obrany a ochrany míru. Pokud však jde o výroky pana senátora Pfrognera, speciálně nutno v tomto konkretním případě uvážiti, že jde o jednotlivý výrok, jenž byl z kontextu řeči vyňat a že proto pro jeho objektivní posouzení nutno vzíti v úvahu celkový charakter řeči jmenovaného pana senátora. Hledíme-li proto na jeho projev v jeho celku, není pochyby, že jeho řeč byla nesena tónem, jenž se pohybuje na hranicích nejpříkřejší kritiky, že však přes to nelze míti za to, že by tyto hranice byly překročeny a že by zde nastávala imunitnímu výboru povinnost odkázati tento případ na pořad práva.
Imunitní výbor proto navrhuje, aby žádosti krajského soudu v České Lípě ze dne 28. dubna 1937 za souhlas k trestnímu stíhání senátora Antonína Pfrognera podle § 15 číslo 3 zákona na ochranu republiky vyhověno nebylo.
V Praze dne 23. února 1938.
Dr Jan Sobota v. r.,
předseda.
V. Němeček v. r.,
zpravodaj.