Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

6. zasedání.

Tisk 628.

1. ministra železnic na interpelaci sen. Franka stran neuspokojivé odpovědi na interpelaci (tisk 534/7)

2. předsedy vlády na interpelaci sen. prof. Kvasničky, dra Matouška ve věci sociálního zabezpečení československých legionářů (tisk 536/2)

3. ministra vnitra na interpelaci sen Ing. Wellera stran nezákonitého postupu policejního ředitelství v Liberci při vydávání cestovních pasů (tisk 536/5)

4. ministra vnitra na interpelaci sen. Fritsche o protiústavní činnosti odnárodňovací (tisk 545/9)

5. ministra sociální péče na interpelaci sen. Jurana ve věci Ústřední sociální pojišťovny v Praze pro soustavné odpírání invalidního důchodu pojištěnci Josefu Nováčkovi z Rosic u Brna (tisk 545/13)

Ke své odpovědi na interpelaci pana senátora L. Franka čís. tisku 284/23, rozdanou tiskem pod čís. 374/5, nepokládám za potřebné přičiňovati doplňky, neboť reaguje - i když ne snad výslovně - na všechny podstatné části dotazu.

V Praze dne 27. prosince 1937.

Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.

Zu meiner unter Druck Nr. 374/5 verteilten Beantworturig der Interpellation des Herrn Senators L. Frank Druck Nr. 284/23 erachte ich es nicht für notwendig Ergänzungen beizufügen, zumal dieselbe - wenn auch nicht etwa ausdrücklich - auf alle wesentlichen Tei1e der Interpellation reagiert.

Prag, am 27. Dezember 1937.

Der Eisenbahnminister:

Rud. Bechyně m. p.

Ministerstvo národní obrany i ostatní příslušné státní resorty považují za samozřejmý požadavek, aby otázkám zabezpečení existence československých legionářů, jejich rodin a pozůstalých byla věnována co největší pozornost a péče.

Agenda k tomu se vztahující je soustředěna v Kanceláři čs. legií při ministerstvu národní obrany.

Sociální péče o legionáře, jejich rodiny a pozůstalé vykonává se jednak podle ustanovení platných zákonů a nařízení, jednak spočívá na principu charitativním.

Ve směru prvém třeba poukázati na příslušná zákonná ustanovení.

Jest přední snahou státní správy, aby platné předpisy, z nichž celá řada má důležitý význam i v nynější době, byly co nejsvědomitěji dodržovány. Tak na př. jsou ještě v nynější době projednávány žádosti legionářů, kteří teprve nyní uplatňují nároky na zaopatřovací platy v důsledku utrpěných zranění neb poruch zdraví v československém zahraničním vojsku, jejichž následky se teprve nyní projevují značnější měrou. V době od 1. ledna do 30. června 1937 podařilo se umístiti dalších 317 legionářů ve státní službě a 63 legionáře ve službě soukromé. V téže době bylo vydáno nových 565 legionářských potvrzení definitivních a 264 prozatímních a m. j.

Po stránce druhé - charitativní projevuje se péče o legionáře, jejich rodiny a pozůstalé opět v několika směrech. Především poskytují se pravidelné měsíční podpory v případech, kdy jde o žadatele nemajetné, nezaměstnané, práce neschopné, přestárlé, jež nebylo možno nijak zaopatřiti podle platných norem. Takových dobrovolných podpor bylo poskytnuto v roce 1936 v 7.807 případech. V době od 1. ledna do 30. června 1937 byly uděleny podpory již v 7.403 případech, a poskytnuté částky činily úhrnem 1,583.785 Kč.

Legionářům invalidům bez domova, bez zaměstnání, nemajetným nebo neschopným práce poskytuje se bezúplatný útulek v legionářských ústavech na Jenerále u Prahy, v Bystřici pod Hostýnem, v Prilesu a Čerondahatu na Podkarpatské Rusi.

Legionářům-invalidům poskytují se zdarma ortopedické pomůcky, jako ortopedické vozíky, ruční a nožní prothésy, berle a j., a zařizuje se event. potřebná jich oprava.

V poslední době bylo učiněno opatření, aby se nemocným legionářům, pokud jinak takového nároku již nemají, poskytovala léčebná péče buď zcela nebo aspoň zčásti ze státních prostředků ve vojenských nebo civilních státních ústavech.

Legionářům-živnostníkům a zemědělcům poskytují se zápůjčky na zavedení a provozování živností nebo na zaplacení nedoplatků přídělové ceny.

Ačkoli, jak vyplývá ze všeho, co bylo výše uvedeno, jest péče o legionáře, jejich rodiny a pozůstalé založena na širokém podkladě, nelze míti za to, že jest plně postačující, zejména pokud jde o péči charitativní, která v důsledku nedostačujících finančních prostředků nemůže se rozvinouti tak, aby byla v dostatečné míře zabezpečena existence všech strádajících legionářů. Proto volá se z kruhů legionářských po tom, aby péče o legionáře byla uskutečněna formou zákonného zaopatření i u těch legionářů, kteří nemají žádného nároku na zaopatření z titulu dosud vydaných zákonů ať vojenských, ať zákonů o invalidním a pensijním zaopatření.

Z těchto důvodů připravuje se v dohodě s povolanými činiteli a Státním úřadem statistickým provedení podrobné statistiky pomocí zvláštních statistických dotazníků.

Výsledky této statistiky stanou se předmětem bedlivých úvah příslušných činitelů a budou podkladem event. dalších opatření vlády, pokud se týče zákonodárných sborů.

V Praze dne 29. prosince 1937.

Předseda vlády:

Dr. M. Hodža v. r.

Policejní ředitelství v Liberci neodňalo Josefu Salomonovi v Ruprechticích jeho cestovní pas, nýbrž vyžádalo si ho pouze k nahlédnutí, ježto pro vyšetřování trestní pasové záležitosti, Josefa Salomona se netýkající, bylo nutno zjistiti existenci a přesná data tohoto pasu. Proto také nebyl jmenovanému vydán písemný výměr, ale jen potvrzení o odebrání pasu pro úřední potřebu. Jakmile příslušné šetření bylo skončeno, byl cestovní pas Salomonovi vrácen.

V Praze dne 20. prosince 1937.

 Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.

Die Polizeidirektion in Reichenberg hat dem Josef Salomon in Ruppersdorf seinen Reisepass nicht abgenommen, sondern diesen bloss zur Einsichtnahme eingeholt, weil es für die Untersuchung einer Strafsache in Passangelegenheiten, welche Josef Salomon nicht betraf, notwendig war, die Existenz und die genauen Daten dieses Passes sicherzustellen. Aus diesem Grunde wurde dem Genannten auch kein schriftlicher Bescheid, sondern nur eine Bestätigung über die Abnahme des Passes für den Amtsgebrauch ausgefolgt. Sobald die Erhebungen beendet waren, wurde der Reisepass dem Salomon zurückgestellt.

Prag, am 20. Dezember 1937.

Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.

Dosavadním šetřením nedalo se zjistiti, odkud pochází nebo kdy a ve kterých časopisech měla býti interpelovaná situační zpráva spolku "Národní jednota" o české menšině v Úsově uveřejněna.

Znění situační zprávy citované v interpelaci je naprosto rozdílné od situační zprávy, uveřejněné ve výroční zprávě spolku "Národní jednoty" se sídlem v Olomouci. Přezkoušením této zprávy nebyly zjištěny ani odnárodňovací činnost, ani jiné vybočení z mezí statutární činnosti spolkové a proto není důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 17. prosince 1937.

Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.

Durch die bisherigen Erhebungen konnte nicht sirhergestellt werden, woher der interpellierte Situationsbericht des Vereines "Národní jednota" über die denztsche Minderheit in Mährisch-Aussee stammt oder wann und in welchen Zeitschriften er veröffentlicht werden sollte.

Der Wortlaut des in der Interpellation zitierten Situationsberichtes unterscheidet sich gänzlich von dem im Jahresberichte des Vereines "Národní jednota" mit dem Sitze in Olmütz veröffentlichten Situationsberichte. Durch Überprüfung dieses Berichtes wurden weder eine Entnationalisierungstätigkeit noch andere Abweichungen von den Grenzen der statutarischen Vereinstätigkeit sichergestellt und besteht somit keine Veranlassung zu irgendwelchen Verfügungen.

Prag, am 17. Dezember 1937.

Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.

Pojištěnci Josefu Nováčkovi byl Ústřední sociální pojišťovnou v Praze přiznán dnem 28. února 1933 invalidní důchod 138 Kč měsíčně, jenž byl od 28. července 1934 zvýšen o věkový příplatek na 179 Kč měsíčně a dnem 27. února 1936 zastaven.

K tomuto zastavení výplaty důchodu došlo proto, že při kontrolní prohlídce ztráta výdělečné schopnosti nepřesahovala již ani 45 %. Žaloba Nováčkova proti výměru o zastavení důchodu byla pojišťovacím soudem i vrchním pojišťovacím soudem zamítnuta.

Ještě před zamítavým rozsudkem vrchního pojišťovacího soudu, který byl vynesen 31. března 1937, žádal Josef Nováček znovu o důchod. Ústřední sociální pojišťovna, třeba že podle § 187, odst. 3 pojišťovacího zákona k tomu nebyla povinna, zavedla řízení znovu. Avšak ani nyní lékař neuznal žadatele invalidním ve smyslu zákona, takže Nováčkovi nemohl býti přiznán invalidní důchod. Opětovné žalobě Nováčkově podané proti zamítavému výměru Ústřední sociální pojišťovny pojišťovací soud vyhověl, ačkoli byla uznána ztráta výdělečné schopnosti žalobcovy všeobecně 50% a pro práce soustružníka kovu nejvýše 65%. Ústřední sociální pojišťovna se odvolala k vrchnímu pojišťovacímu soudu, protože podmínkou pro přiznání invalidního důchodu je podle § 109 zákona č. 221/1924 ve znění vyhlášky č. 189/1934 Sb. z. a n. invalidita dosahující aspoň 66 2/3% (dvou třetin).

V Praze dne 17. prosince 1937.

Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.