Senát Národního
shromáždění R. Čs. r. 1937.
IV.
volební období.
6. zasedání.
Tisk 570.
Vládní návrh.
Zákon
ze
dne........................................................................,
kterým se
Německá společnost věd a umění pro republiku Československou
(Deutsche Gesellschaft der
Wissenschaften und Künste für die Čechoslovakische
Republik) přeměňuje v
Německou akademii věd a umění pro republiku
Československou.
Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Německá
společnost věd a umění pro republiku Československou se přeměňuje v samosprávnou
vědeckou korporaci, jejíž název bude zníti v státním jazyku "Německá
akademie věd a umění pro republiku Československou" a v německém
jazyku "Deutsche Akademie der Wissenschaften und Künste für die Čechoslovakische
Republik". Jejím sídlem jest Praha.
(2) Na akademii
přechází jmění společnosti a správa nadací společností dosud spravovaných.
Práva třetích osob ke jmění společnosti zůstávají nedotčena.
§ 2.
Úkolem akademie
jest podporovati vědecký a umělecký rozvoj v republice Československé, zvláště
vědecký a umělecký rozvoj jejího německého lidu.
§ 3.
(1) Základní
předpisy o organisaci akademie, o prostředcích, kterými akademie plní svůj úkol
(§ 2), o nabývání a pozbývání členství, o právech a povinnostech členů, o
nabývání a pozbývání funkcí, o správě jmění vlastního i ve správu daného
a o jednacím řádě budou dány vládním nařízením. Podrobnosti určí akademie
stanovami, které schvaluje vláda.
(2) Vládním
nařízením budou vydána přechodná ustanovení o zahájení činnosti akademie.
§ 4.
Tento zákon
nabude účinnosti dnem, který stanoví vládní nařízení; provede jej ministr
školství a národní osvěty v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvody.
Názvem akademie
označovány jsou učené společnosti resp. společnosti učenců určené pro
pěstování vědy theoretickým způsobem.
Dnešní učené
společnosti mají nejstarší své předchůdce v akademiích italských, kde byly
zakládány již v 15. a 16. století a zabývaly se pěstováním určitých vědních
oborů. Z nich do dnešní doby udržely se římská Accademia dei Lincei a florencká
Accademia della Crusca. Staré jsou také akademie francouzské, které -- počtem pět --
zákonem ze dne 25. října 1795 byly spojeny v celek nazvaný Institut de France. Jsou
to ústavy: Académie francaise, Académie des Inscriptions et des Belles Lettres,
Académie des Sciences (mathématiques et physiques), Académie des Beaux-Arts,
Académie des Sciences morales et politiques. Také anglické akademie jsou staré.
Většina z nich sluje společnostmi (Královská společnost v Londýně, Královská
společnost v Edinburgu, Královská akademie irská).
Ze
středoevropských akademií jest na prvém místě berlínská. Založena byla Fridrichem
I. roku 1700. Královská bavorská akademie věd v Mnichově založena byla r. 1759.
K nejstarším
akademiím středoevropským náleží dále Královská česká společnost nauk,
jež vznikla roku 1770. Měla původně povahu soukromé společnosti, až se jí roku
1784 potvrzením Josefa II. dostalo veřejného uznání.
Podnět ke
zřízení České akademie věd a umění dal architekt Josef Hlávka, který základní
listinou z 8. června.1888 adresovanou nejvyššímu maršálkovi království Českého
věnoval k tomu účelu dar 200.000 zl. Zemský výbor odevzdal věc zemskému sněmu,
který se dne 9. října 1888 usnesl přijmouti věnování nejmenovaného vlastence a
založiti Českou akademii a poskytovati jí ze zemských prostředků pravidelnou
roční podporou, dostane-li se záměru tomu panovníkova schválení. Panovník dal své
svolení rozhodnutím ze dne 23. ledna 1890.
Stanovami
schválenými rovněž panovníkem byl vytčen České akademii úkol, pěstovati a
podporovati vědy jazykem českým i jazyk tento a jeho literaturu, pečovati o
zdokonalení umění domácího a šířiti jazykem českým výsledky té činnosti,
jakož i výsledky činnosti vědecké, literární a umělecké, uveřejněné v
jazycích jiných. Akademie tato se skládá ze 4 tříd: I.
filosoficko-právně-historické, II. matematicko-přírodovědecké (čítajíc v to
i vědy lékařské), III. jazykozpytné, IV. umělecké, (krásná literatura a umění
výtvarné i hudební). Členové akademie rozděleni jsou na čestné, řádné,
mimořádné, dopisující a přespolní.
Společnost pro
pěstování německé vědy, umění, literatury v Čechách byla založená v krátké
době po založení České akademie úzkým kruhem německých učenců ve snaže o
zachování rovnováhy s českým vědeckým světem a její spolkové stanovy byly
schváleny 4. března 1891 na základě spolkového zákona. I její poslání bylo
obdobné poslání České akademie, chtěla zvláště vědeckou, uměleckou a
literární práci pro německý lid v Čechách organisovati a vytvořiti středisko
pro snahy tohoto druhu. Proto její jméno a rozčlenění se shodovalo v hlavních rysech
s organisací České akademie. Doplňovala se rovněž z kruhu vynikajících
německých učenců, umělců a spisovatelů, obzvláště ze zdejších německých
vysokých škol. Dělila se v oddělení filosoficko-historické,
matematicko-přírodovědecké, literární, výtvarnické a hudební a svou činnost
rozvíjela způsobem na akademiích obvyklým.
Snažila se
proto ještě od rakouské vlády dosíci přeměny Společnosti věd a umění v Akademii
věd a umění. V Rakousku toho však již nedosáhla.
Po státním
převratu obnovila toto své úsilí. V r.1924 změnila své spolkové stanovy a
rozšířila svou působnost na celé území republiky Československé a přijala nový
název Německé společnosti věd a umění pro republiku Československou.
V republice i v
cizině -- hledíc ke své organisaci a k vědecké i publikační činnosti -- byla
Německá společnost věd a umění ve styku s úřady a akademiemi různých národů
fakticky považována za akademii německého lidu v republice Československé. Ve
státním rozpočtu každoročně v kap. 10, tit. 6, § 3, pol. 14 pamatováno jest v
rámci podpor pro učené společnosti a vědecké podniky i na podporu pro Německou
společnost věd a umění.
Tento její
význam a potřeba, vytvořiti oficielní vrcholné středisko pro německé pracovníky
ve vědách a umění v republice Československé, plně odůvodňuje požadavek, aby
byla zřízena Německá akademie věd a umění, resp. aby dosavadní Německá
společnost věd a umění byla přeměněna v samostatnou a samosprávnou korporaci s
názvem Německá akademie věd a umění pro Československou republiku.
V Rakousku
zřizovány byly akademie věd zvláštními rozhodnutími panovníka, a to vídeňská
akademie r. 1847, česká akademie r. 1890, krakovská akademie r.1872.
Podle stanov
schválených panovníkem byly to ústavy zvláštního rázu, požívající
zvláštní ochrany státní správy a panovníka, kterýmž činitelům na druhé
straně zase příslušela ingerence v důležitých oborech správy a činnosti
akademie. Při tom otázka vlastní právní povahy těchto akademií nebyla striktně
řešena.
Takové
řešení věci bylo ovšem možno v Rakousku, kde podle ústavních předpisů
primárním subjektem nejen moci výkonné, nýbrž i moci zákonodárné byl vladař,
který jenom u výkonu moci zákonodárné byl podle předpisů ústavy omezen
spolupůsobením zákonodárných sborů. Právě opačný jest však ústavně-právní
stav v našem státě, kde nelze-li nějakou instituci vsunouti pod žádnou z obecných
zákony upravených forem sdružovacích, nezbývá než dožadovati se singulární
úpravy zvláštním zákonem.
Má-li proto
Německá akademie věd a umění býti po vzoru jiných vědeckých a uměleckých
akademií zřízena jako samostatná a samosprávná korporace a právní subjekt
zvláštního rázu, jest zapotřebí, aby pro existenci takové akademie dán byl
právní základ zvláštním zákonem. Tato cesta byla volena již při zřizování
Masarykovy akademie práce (zákon ze dne 29. ledna 1920, č. 86 Sb. z. a n.) a při
zřizování ústavů Slovanského a Orientálního (zákon ze dne 25. ledna 1922, č. 27
Sb. z. a n.). Tento postup se zachovává proto i při předkládání svrchu uvedeného
návrhu zákona.
Vládním
nařízením budou vydány základní předpisy o organisaci Německé akademie věd a
umění, jež zároveň se stanovami akademie blíže vymezí i prostředky, kterými
akademie plní svůj úkol, vědecké odbory, druhy členství a podmínky k jeho
dosažení, působnost valného shromáždění, vědeckých odborů a jejich
funkcionářů a pod. Volby všech osob, které nebudou československými státními
občany, do jakékoliv jim přístupné kategorie členů nebo příznivců budou
podléhati vládnímu schválení. Také vládnímu schválení budou podléhati i
volby presidia akademie a jednotlivých odborů. Ustanovení o správě jmění zajistí
dostatečnou kontrolu správy jmění i hospodaření s výnosem jmění.
Vládním
nařízením, jež stanoví, kterým dnem navrhovaný zákon nabude účinnosti, budou
vydána i přechodná ustanovení o zahájení činnosti akademie. Přechodná
ustanovení tato umožní převod členů Německé společnosti věd a umění do
Německé akademie věd a umění, provedení voleb představenstva akademie a správu
akademie do potvrzení těchto voleb a do vydání nových stanov a jednacího řádu
akademie.
V Praze dne 26. listopadu 1937.
Předseda vlády:
Dr. M. Hodža, v. r.
Ministr
školství a národní osvěty:
Dr. Franke v. r.