riestation in Deutsch Proben.

Es ereignet sich immer wieder, daß Organe des Sicherheitsdienstes gegenüber den verschiedenen politischen Parteien und deren Anhänger eine unterschiedliche Praxis an den Tag legen.

So wird den Interpellanten berichtet, daß am 14. Feber 1937 in Deutsch-Proben eine öffentliche Versammlung der Karpathendeutschen Partei stattfand, in der sich der Oberwachtmeister der Gendarmeriestation Deutsch-Proben, namens Brichta, eine dienstliche Verfehlung insofern zuschulden kommen ließ, als er eine Anzeige des Rudolf Stiffl aus Zeche 68, der während dieser Versammlung den gesetzlichen Ordnerdienst versah und von dem Kommunisten, Anton Stiffl, DeutschProben, Mühlgasse 469, tätlich angegriffen und verletzt wurde, wohl zur Kenntnis nahm,, darüber auch ein Protokoll verfertigte, doch die Angelegenheit anscheinend keineswegs behandelte, da bis heute nicht bekannt wurde, daß gegen den Angreifer Anton Stiffl das offizielle Verfahren eingeleitet wunde.

Am 17. März 1937 wurden durch den Ortspfarrer von Deutsch-Proben Josef Petruch mehrere Personen zu einer § 2 Versammlung eingeladen. Die Einladungen waren mit "Reichsparteileitung" gefertigt. Obwohl es nach dem in der Slowakei geltenden Versammlungsgesetze eine § 2 Versammlung analog dem Gesetze 135/67 nicht gibt und der Sachverhalt dem Oberwachtmeister der Gendarmerie Brichta zur Kenntnis gebracht worden war, sah dieser keine Veranlassung gegen die umgesetzmäßige Abhaltung dieser Versammlung einzuschreiten. Er hat es vielmehr für notwendig befunden, gegen verschiedene Angehörige der Karpathendeutschen Partei, Vorsitzender Konrad Henlein, die der Meinung sein mußten, daß es sich um eine öffentliche Versammlung der christlichsozialen Volkspartei handle und an der Versammlung teilnahmen, ein Verfahren einzuleiten.

Die Interpellanten richten an den Herrn Minister des Innern und den Herrn Justizminister die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister des Innern bereit, die dienstliche Tätigkeit des Oberwachtmeisters der Gendarmeriestation in Deutsch-Proben, Brichta, auf ihre Verfassungsmäßigkeit überprüfen und gegebenenfalls gegen das genannte Gendarmerieorgan das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen?

2. Ist der Innenminister bereit, feststellen zu lassen, ob die Versammlung der christlichsozialen Volkspartei am 17. März.37 in Deutsch-Proben, welche als § 2 Versammlung einberufen war, den Bestimmungen des für die Slowakei geltenden Versammlungsgesetzes entsprochen hat?

3. Ist der Herr Justizminister bereit, feststellen zu lassen, daß, falls es nach den für die Slowakei geltenden Bestimmungen des Vesammlungsgesetzes keine, a contrario § 2 des Versammlungsgesetzes 135/67, auf geladene Gäste beschränkte Versammlung gibt, es sich also um eine öffentliche Versammlung handelte, die zwar allenfalls gesetzwidrig einberufen war, welcher Umstand aber den Versammlungsteilnehmern nicht bekannt sein konnte, und daß daher gegen sie in völlig un gerechtfertigter Weise ein Verfahren eingeleitet wurde?

Prag, am 12. Juni 1937.

Do Lázní Kynžvartu byli tamní exposituře státní policie přiděleni následující, policejní strážníci a zřízenci:

Karel Blüml, nar. 1918, kancelářský pomocník z Prahy; Miloslav Pock, nar. 1913, příslušný do Plzně, přišel z Chebu; Hovorka Václav, nar. 1908, policejní agent z Mariánských Lázní; Josef Kotlík, nar. 1913, civilní strážník v Prahy; František Hrobský, nar. 1905, neuniformovaný strážník z Prahy; Josef Kabátek, nar. 1911, civilní strážník z Prahy; Vladislav Trbušek, nar. 1909, civilní strážník z Prahy; Václav Bečvář, nar. 1908, policejní agent z Mostu a přednosta úřadu Ladislav Bartůněk z Prahy.

Ani jedený není Němec. V Lázních Kynžvartě bydlí podle posledního sčítání lidu 1442 Němců a 87 Čechů. Při poctivém zachovávání mezinárodně zaručené zásady národnostní rovnosti dlužno to označiti jako protiústavní a pobuřující. Takováto praxe je také v zjevném rozporu s ujišťováním předsedy vlády a t. zv. národnostním vyrovnání a v neposlední řadě s projevy pana presidenta státu. Takovéto skutečnosti nelze vyvrátiti řečnickými obraty o důvodech účelnosti a spolehlivosti.

Tážeme se pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Je pan ministr ochoten při ustanovování policejních strážníků v Lázních Kynžvartě dbáti zásady národnostní rovnosti a učiniti tomu odpovídající opatření?

V Praze, dne 12. června 1937.

Nach Bad Königswart wurden folgende Polizisten und Angestellte der dortigen staatlichen Polizeiexpositur zugeteilt:

Karl Blüml, geb. 1918, Kanzleigehilfe aus Prag; Miloslav Pock, geb. 1913, geb. u. zust. nach Pilsen, gekommen aus Eger; Hovorka Václav, geb. 1908, Polizei-Agent aus Marienbad; Josef Kotlík, geb. 1913, zivil. Wachmann aus Prag; František Hrobský, geb. 1905, nichtunif. Wachmann aus Prag; Josef Kabátek, geb. 1911, zivil. Wachmann aus Prag; Vladislav Trbušek, geb. 1909, zivil. Wachmann aus Prag; Václav Bečvář, geb. 1908, Polizeiagent aus Brüx und Amtsvorstand Ladislav Bartünek aus Prag.

Kein einziger ist Deutscher. In Bad Königswarf; wohnen laut der letzten Volkszählung 1442 Deutsche und 87 Tschechen. Bei redlicher Beachtung des international garantierten nationalen Gleichheitsgrundsatzes muß dies als verfassungswidrig und aufreizend bezeichnet werden. Eine solche Praxis steht auch im offenen Gegensatz und Widerspruch zu den Beteuerungen des Vorsitzenden der Regierung über einen sogenannten nationalen Ausgleich und nicht zuletzt zu den Äußerungen des Herrn Staatspräsidenten. Derartige Tatbestände können durch Redewendungen über Zweckmäßigkeits und Zuverlässigkeitsgründe nicht widerlegt werden.

Wir stellen an den Herrn Minister die Anfrage:

1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Isst der Herr Ministerbereit, bei der Einstellung von Polizisten in Bad Königswart den nationalen Gleichheitsgrundsatz zu berücksichtigen und die dementsprechenden Anordnungen zu treffen?

Prag, am 12. Juni 1937.

Dne 10. dubna 1937 konalo se před Gajdelským notářstvím v Německém Pravnu najímání lidí pro sezonní práce v Německé říši. Při této příležitosti mnohými zvědavci pozorovanou příhodu fotografovalo několik fotografů amatérů.

Praporčík četnické stanice v Německém Pravnu to pozastavil a na otázku fotografa amatéra, zdali snad fotografování této příhody je zakázáno, odvětil četník nevrlým tonem: "To je smutné, že to nevíte."

Na to nabídl fotograf četníkovi aparát i s filmem k zabavení, což však Synek odmítl. Teprve po dodatečném telefonickém příkazu okresního úřadu v Prievidze provedl četník zabavení.

Je naprosto nepochopitelno, kterak se v okresu, kde není zákazu fotografovati vzhledem k obraně státu, činily fotografu amatérovi tyto šikanující potíže, čímž se aktuální obrázková reportáž v novinách přímo znemožňuje.

Ježto pro vytýkaná opatření není zákonitých předpokladů, sdělují interpelanti panu ministrovi vnitra věc na vědomi a táží se ho:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Jaká konkretní opatření učinil pan ministr aby okresní úřad v Prievidze a praporčíka četnické stanice v Německém Pravnu upozornil na nezákonitost jejich jednání a zjednal skutečnou nápravu?

V Praze dne 12. června 1937.

Am 10. April 1937 fand vor dem Gaidler Notariat in Deutsch-Proben die Leuteanwerbung für Saisonarbeiten im Deutschen Reiche statt. Bei dieser Gelegenheit wurde der von vielen Neugierigen beobachtete Vorgang von einigen LiebhaberPhotographen aufgenommen.

Der Fähnrich der Gendarmeriestation in Deutsch-Proben Synek beanständete dies und auf die Frage des Liebhaberphotographen, ob das Festhalten dieser Vorgänge im Lichtbild etwa ver

boten sei, entgegnete der Gendarm in barschem Tone: "To je smutné, že to nevíte".

Daraufhin bot der Photograph dem Gendarmen den Apparat samt Film zur Beschlagnahme an, was aber von Synek abgelehnt wurde. Erst über nachträglichen telephonischen Auftrag durch die Bezirik behörde in Friewitz führte Synek die Beschlagnahme durch.

Es ist völlig unverständlich, wieso in einem Bezirk, wo keinerlei Photographieverbot mit Rücksicht auf die Staatsverteidigung besteht, dem Liebhaberphotographen diese schikanöse Schwierigkeiten bereitet wurden, wodurch eine aktuelle Bild-Reportage in Zeitungen geradezu unterbunden wird.

Da für die gerügten Maßnahmen keinerlei gesetzliche Voraussetzungen bestehen, bringen die Interpellanten,dem Herrn Minister des Innern den Saehverhalt zur Kenntnis und richten an ihn die Anfrage:

1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Welche konkreten Verfügungen hat der Herr Minister getroffen, um die Bezirksbehörde in Priewitz und den Fähnrich der Gendarmeriestation in Deutsch-Proben auf die Ungesetzmäßigkeit ihrer Handlungsweise aufmerksam zu machen und wirkliche Abhilfe zu schaffen?

Prag, am 12. Juni 1937.

Na interpelaci senátora L. Franka ze dne 3. září 1936, tisk 284/23, stran plánovitého obsazování úřednických a zřízeneckých míst na trati Cheb-Plzeň Čechy, odpověděl pan ministr železnic dne 6, ledna 1937 tiskem 374/5. Odpověď zdá se neúplnou, ježto pan ministr vůbec neprojednal otázky interpelace tisk 284/23:

1. Kdo koná službu jako přednosta stanice u následujících železničních dopravních úřadů, ležících na trati Cheb-Plzeň: Cheb, Lindenhau, Žandov, Lázně Kynžvart, Mariánské Lázně, Chodová-Planá, Planá u Mariánských Lázní, Brod nad Tichou, Josefova Huť, Svojšín-Černošín, Stříbro-Kladruby, Nový Dvůr, Úlice-Plešnice, Touškov-Kozolupy, Křimice, Plzeň-Říšské předměstí, Plzeň?

2. Kdo z těchto přednostů stanic je československý státní občan německé národnosti?

Interpelanti žádají tudíž znovu za konkretní odpověď na tyto otázky.

Odpovídaje na otázku č. 3 interpelace tisk 284/23, sděluje pan ministr:

"I na trati Plzeň-Cheb je zaměstnán větší počet zaměstnanců národnosti německé. Tak na příklad stav zaměstnanců služby staniční a traťové v úseku Plzeň exkl.-Cheb činí 763 síly a z nich je 241 československých státních občanů německé národnosti. Náleží zde tudíž k národnosti německé 31,6 % zaměstnanců."

Podle soukromých informací se zdá, že toto procento stále ustanovených železničních úředníků a zřízenců německé národnosti je vzato příliš vysoko. Toto procento by podle informací mohlo vyplývati jen tehdy, kdyby se při výpočtu procenta počítali nejen stále ustanovení úředníci a zřízenci německé národnosti, nýbrž také takové osoby německé národnosti, kterých se používá jen dočasně k pracím nebo službám, na příklad jako dělníků při vrchní stavbě, jako sezonních nosičů zavazadel a k podřízeným sezonním pracím.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten odpověděti konkrertně na otázky ad 1 a 2 v interpelaci tisk 284/23?

2. Je pan ministr ochoten otázku č. 3 interpelace tisk 284/23: vysvětliti v ten způsob, zdali při výpočtu procenta, uvedeného v odpovědi 374/5 poslední odstavec, nebyli započteni stále ustanovení úředníci a zřízenci, nýbrž také dělníci jen přechodně zaměstnaní?

3. Je pan ministr ochoten sděliti, jak ve skutečnosti vypadá procento stále ustanovených úředníků a zřízenců německé národnosti na jmenované železniční trati Plzeň-Cheb vůči procentu zaměstnanců české národnosti?

V Praze dne 24. června 1937.

Auf die Interpellation des Senators Ludwig Frank vom 3. September 1936, Druck 284/23, betreffend planmäßige Besetzung der Beamten- und Angestelltenstellen an der Bahnstrecke EgerPilsen durch Tschechen, hat der Herr Eisenbahnminister am 6. Jänner 1237 mit Druck 374/5 geantwortet. Die Antwort erscheint unvollständig, da der Herr Minister die Anfragen:

1. Wer versieht in den an der Strecke EgerPilsen gelegenen Bahnbetrebsämtern: Eger, Lindenhau, Sandau, Bad-Königswart, Marienbad, Kuttenplan, Plan, Bruck am Hammer, Josefihütte, Schweissing - Tschernoschin, Mies - Kladrau, Neuhof, Ullitz - Pleschnitz, Tuschkau - Kasolup, Křimice, Plzeň Říšske předměstí, Pilsen, den Dienst als Stationsvorstand?

2. Wer von diesen Stationsvorständen ist čechoslovakischer Staatsbürger deutscher Nationalität? der Interpellation Druck 284/23 überhaupt nicht behandelt hat.

Die Interpellanten ersuchen daher nochmals um die konkrete Beantwortung dieser Fragen.

In der Beantwortung der Anfrage Nr. 3 der Interpellation Druck 284/23 teilt der Herr Minister mit: "Auch auf der Strecke Pilsen - Eger ist eine größere Anzahl Bediensteter deutscher Nationalität beschäftigt. So z. B. beträgt der Stand der Bediensteten des Stations und Streckendienstes im Albschnitte Pilsen exkl. Eger 763 Kräfte und sind vom demselben 241 čechoslovaki ehe Staats-. bürger deutscher Nationalität. Es, sind hier somit 31.6 % der Bediensteten Angehörige der deutschen Nationalität."

Nach den eingeholten privaten Informationen scheint dieser Prozentsatz der ständig angestellten Eisenbahnbeamten und Bediensteter deutscher Volkszugehörigkeit als viel zu hoch angenommen. Dieser Hundertsatz dürfte sich nach den eingeholten Informationen nur dann ergeben können, wenn bei Berechnung.des Hundertsatzes nicht nur die ständig angestellten Beamten und Bediensteten deutscher Volkszugehörigkeit, sondern auch solche Personen deutscher Volkszugehörigkeit eingerechnet werden, die nur zeitweise zu Arbeiten oder Diensten z. B. als Arbeiter im Oberbau, als Saison-Gepäcksträger und zu untergeordneten Saisonarbeiten verwendet werden.

Die Interpellanten richten daher an den Herrn Minister die Anfrage:

1. Ist der Herr Minister bereit, die Anfragen der Interpellation in der Interpellation Druck 284/ 23 ad 1 und 2 konkret zu beantworten?

2. Ist der Herr Minister bereit, die Anfrage Nr. 3 der Interpelaation Druck Nr. 284/23 in der Weise aufzuklären, ob bei Berechnung des Prozentsatzes, angeführt in der Antwort 374/5 letzter Absatz, nicht die ständig angestellten Beamten und Bediensteten, sondern auch die nur zeitweise beschäftigten Arbeiter eingerechnet wurden?

3. Ist der Herr Minister bereit bekanntzugeben, wie sich tatsächlich der Prozentsatz der auf der genannten Bahnstrecke Pilsen - Eger ständig angestellten Beamten und Bediensteten deutscher Volkszugehörigkeit gegenüber dem der tschechi schen Volkszugehörigkeit darstellt?

Prag, am 24. Juni 1937.

Stává se opětovně, že se v četnických udáních uvádějí naprosto bezpodstatné úvahy o domnělém smýšlení obviněného. Takovéto úvahy, které nemají opory v konkretních skutečnostech, jsou v rozporu s ustanoveními o svobodě svědomí v § 117 ústavní listiny, porušují však také předpisy § 11 trestního zákona, podle nichž "nikdo nemůže býti brán k odpovědnosti o smýšlení anebo podobných úmyslech".

Je nápadno, že pan ministr spravedlnosti neshledal příčiny odstraniti tuto protizákonnou praxi.

Interpelant poukázal ve své interpelaci na pana ministra spravedlnosti ze dne 19. února 1937 tisk 418/4 podrobně na takovýto případ, a to na obžalobu státního zastupitelství v Brně ze dne 15. října 1936 St 4451/36-2, ve které přichází mimo jiné tato věta: "Obviněný jest znám svým mstivým protičeským smýšlením, zatím co Michna jest menšinový pracovník český."

Pan ministr spravedlnosti odpovídá ve své odpovědi ze dne 7. dubna 1937 tisk 456/6, že státní zastupitelství v Brně použilo této věty jen k odůvodněni subjektivní skutkové povahy trestního činu, pro který byla žaloba podána.

Takové odůvodnění není žádným odůvodněním! Neboť jestliže bude sledována tato praxe paušálního podezřívání sudetských Němců, bude v moci žalujícího úřadu paušálním podezříváním o domnělém smýšlení obviněného dělati před soudem náladu, ačkoliv uvažovati o smýšlení jasně odporuje § 117 ústavní listiny a § 11 trestního zákona.

Ježto konečná otázka uvedené interpelace směřovala jen proti jazykovým nedostatkům a interpelační právo o uvedené otázce úvah o smýšlení není konsumováno, na druhé straně pan ministr spravedlnosti ve své odpovědi projevuje o tom mínění, která v zákoně nejsou odůvodněna, táží se interpelanti vlády:

Je vláda ochotna vhodnými opatřeními postarati se o to, aby všemi úřady, obzvláště bezpečnostními úřady a státními zastupitelstvími bezpodmínečně byla respektována svoboda svědomí § 117 ústavní listiny a svoboda myšlení § 11 trestního zákona?

V Praze dne 24. června 1937.

Es eignet sich wiederholt, daß in Gendarmerieanzeigen völlig haltlose Erwägungen über die vermeintliche Gesinnung des Beschuldigten angeführt werden, Derartige Erwägungen, die in keinerlei konkreten Tatsachen eine Stütze finden, stehen im Gegenratze und im Widerspruche zu den Bestimmungen über die Gewissensfreiheit im § 117 der Verfassungsurkunde, sie verletzten aber auch die Vorschriften des § 11 des Strafgesetzes, laut der "über Gedanken oder ähnlichen Vorhaben niemand zur Rede gestellt werden kann".

Es ist auffallend, daß der Herr Justizminister keinen Anlaß fand, diese gesetzwidrige Praxis abzustellen.

Der Interpellant hat in seiner Interpellation an den Herrn Justizminister vom 19. Feber 1937, Druck 418/4, ausführlich auf einen solchen Fall, u. zw. auf die Anklageschrift der Staatsanwaltschaft in Brünn vom 15. Oktober 1936 St 4451/ 36-2, verwiesen, in der unter anderem folgender Satz vorkommt: "Obviněný jest znám svým mstivým protičeskym smýšlením, zatím co Mnicha jest menšinový pracovník český".

Der Herr Justizminister erwidert in seiner Antwort vom 7. April 1937, Druck 456/6, daß die

Staatsanwaltschaft in Brünn diesen Satz nur zur Begründung des subjektiven Tatbestandes der strafbaren Handlung, wegen welcher die Anklage erhoben wurde, angewendet hat.

Eine solche Begründung ist keine Begründung! Denn wenn diese Praxis der Pauschalverdächtigungen gegen Sudetendeutsche Schule macht, hat es die Anklagebehörde in der Hand, durch Pauschalverdächtigungen über die angebliche Gesinnung der Beschuldigten vor dem Gerichte Stimmung zu machen, obwohl die Erörterung von Gesinnungen klar den § 117 Verfassungsurkunde und § 11 Strafgesetz widerspricht.

Da die Schlußfrage der genannten Interpellation lediglich gegen sprachenrechtliche Mängel gerichtet war und daher das Interpellationsrecht über die angeführte Frage der Gesinnungserörterung nicht konsumiert ist, andererseits der -Herr Justizminister in seiner Antwort hierüber Meinungen äußert, die im Gesetze nicht begründet sind, stellen die Interpellanten an die Regierung die Anfrage:

Ist die Regierung, bereit, durch geeignete Verfügungen dafür zu sorgen, daß die Gewissensfreiheit des § 117 der Verfassungsurkunde und die Gedankenfreiheit des § 11 des Strafgesetzes von allen Behörden, insbesondere von den Sicherheitsbehörden und Staatsanwaltschaften bedingungslos respektiert wird?

Prag, am 24. Juni 1937. Krczal,