Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 396.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Každý držitel skotu jest povinen ničiti larvy střečka (velkého střečka, hypoderma bovis, a malého střečka, hypoderma lineatum) u zvířat, která má v držbě, podle poučení, které vydá a vyhlásí ministr zemědělství v Úředním listě republiky Československé.

(²) Obec jest povinna dozírati, aby držitelé skotu splnili povinnost uloženou jim v předchozím odstavci řádně, a zjištěné závady oznamovati příslušnému okresnímu úřadu.

(³) Okresní úřad vyzve liknavého držitele skotu, aby dodatečně ve lhůtě, kterou mu určí, dostál své povinnosti, a zároveň ho upozorní, že bude potřebné vykonáno na jeho náklad a nebezpečí, neučiní-li tak sám ve lhůtě jemu dané.

(¹) V obci, kde jest obvyklým vyháněti skot v jarních a letních měsících na společnou pastvu, jest také povinností obce postarati se o to, aby skot byl před vyhnáním na pastvu prohlédnut osobou k tomu způsobilou a obcí pověřenou, zda není stižen larvami střečka hovězího.

(²) Této prohlídce není podroben skot, o němž se prokáže veterinářským osvědčením,že není nositelem larev střečka; osvědčení nesmí býti starší 30 dnů.

(¹) Z bulek, nad nimiž jest kůže larvami střečka již provrtána, jest dovoleno odstraňovati larvy střečka i osobám, které nejsou oprávněny vykonávati veterinářskou praksi.

(²) Toto ustanovení se netýká otvírání bulek nožem.

Držitelé skotu jsou povinni dovoliti orgánům obce při plnění jejich povinností v § 1, odst. 2 a v § 2, odst. 1 uvedených vstup na všechna místa, kde se skot chová, pase nebo má býti prohlédnut.

(¹) Přestupky tohoto zákona trestají, nejde-li o čin trestný soudně, okresní úřady pokutou do 100 Kč nebo vězením (uzamčením) do 12 hodin, za okolností zvláště přitěžujících pokutou do 300 Kč nebo vězením (uzamčením) do 24 hodin.

(²) Pro případ nedobytnosti pokuty budiž uložen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě.

Tento zákon nabývá účinnosti čtrnáctým dnem po vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě s ministrem vnitra.

Jedním ze škůdců, kteří způsobují veliké národohospodářské škody, jest střeček hovězí. Jest to moucha barvy tmavohnědé, podobná čmeláku. Rozeznáváme dva druhy střečků hovězích, a sice střečka velkého (hypoderma bovis), asi 16 mm dlouhého, a střečka malého (hypoderma lineatum), asi 14 mm dlouhého.

Samička střečka klade v červnu až srpnu vajíčka na srst noh a boků hovězího dobytka. Asi za 4 dni vyklouznou z vajíčka asi ¹/₂ mm dlouhé, průsvitné, bělavé larvy, které se provrtávají zvířeti pod kůži. Z řídké podkožní tkáně dostávají se larvy podle prof. Spanna svou vlastní pohybovou činností, nikoliv však lymfatickými nebo krevními cestami, až do podkoží na hřbetě a bedrech zvířete. Toto cestování larev tělem zvířete trvá 6 až 7 měsíců, takže se již od měsíce února objevují pod kůží hřbetu a beder. Larvy, které se dostaly až do podkoží na hřbetě a bedrech zvířete, provrtávají tam otvory (dírky) v kůži, aby mohly dýchati. Přítomnost larev vyvolává zánět okolní tkáně, kolem nich se vytváří pouzdro a z otvoru v kůži vytéká hnis. Zevně jest viděti na kůži v místech, kde se larvy střečka usadily, vyvýšeniny (bulky) velikosti až vlašského ořechu i větší s otvory, v jejichž okolí jest srst slepena hnisem.

Vývoj larev pokračuje a asi za 3¹/₂ měsíce jest larva plně vyvinuta. Dospělá larva velkého střecka jest asi 28 mm, malého střečka asi 24 mm dlouhá. Larvy mají podobu vejčitou nebo hruškovitou, jsou na povrchu 10 brázdami rozděleny v 11 článků a mají s počátku barvu bělavou, později hnědou až skoro černohnědou.

Dospělé larvy vyklouznou v jarních měsících, většinou v květnu v ranních hodinách otvorem v kůži ven a spadnou na zem, kde se za příhodných podmínek v povrchní vrstvě země anebo pod listím zakuklí. Kukle velkého střečka zůstává v klidu asi 45 dnů, kukle malého střečka asi 30 dnů. Na to vylézá z kukle dospělá moucha, která žije nejvýše 7 dní, v kteréžto době nastává oplození a kladení vajíček. K svému vývoji potřebuje tudíž střeček doby celkem asi 11 až 12 měsíců.

Z uvedeného jest zřejmo, že larvy střečka žijí v těle zvířete asi 10 až 11 měsíců, tedy asi od července do května příštího raku.

Cizopasnictví larvy střečka v těle zvířete má za následek různé chorobné otřesy organismu hostitele. Zvířata, v jejichž těle jest mnoho larev, jeví s počátku nepokoj, svědění, později špatně žerou, hubnou se, dojnice dávají méně mléka. Larvy vnikají někdy ve velkém množství i do jícnu a do míšního kanálu, kdež způsobují záněty a otoky a bývají příčinou různých chorob i nutných porážek napadených zvířat.

Národohospodářské škody způsobené larvami střečka chovatelům zvířat jsou tudíž velmi značné.

Největší škody jsou způsobovány znehodnocením kůže, která v její nejcennější části jest porušena zánětlivými procesy a zmíněnými otvory, které si larvy k dýchání provrtaly a jichž bývá často několik desítek v jedné kůži. Takové kůže ztrácejí značně na ceně a při tříděná pro kožní aukce považují se za méněcenné (za "výmět").

Znehodnocená kůže projeví se v prvé řadě nižší prodejní cenou zvířete, v důsledku čehož národohospodářské škody v tomto směru odnáší převážně chovatel-zemědělec.

Svaz československého průmyslu koželužského odhaduje škody na surových kůžích i hotových usních v našem státě nejméně na 15 milionů Kč ročně.

Ztráty, které jsou způsobovány střečkem, vlastně jeho larvami, snažily se různé státy zmírniti zákonitými a administrativními opatřeními. Hlavní zřetel těchto opatření byl soustředěn na ničení larev, které může i laik účelně prováděti, protože nelze ničiti s úspěchem a systematicky dospělé poletující mouchy střečka, které jsou velmi podobny různým jiným mouchám.

Dánsko vydalo v roce 1923 zákon o povinném ničení larev střečka, který byl několikráte prodloužen, posledně zákonem ze dne 14. března 1931, bez omezení doby platnosti.

Obdobně bylo nařízeno zákonem v Belgii všeobecné povinné ničeni larev střečka.

Ve Švédsku byla zmocněna vlála vydávati nařízení o povinnosti držitelů zvířat ničiti zmíněné larvy.

V poslední době podobné zmocnění dáno vládě v Rakousku a Švýcarsku.

V sousedním Německu byla již před válkou tato otázka zmírnění ztrát způsobených larvami střečka velmi podrobně vědecky a statisticky propracována, řízena administrativními výnosy ministerstva zemědělství, a v roce 1933 byla upravena zvláštním zákonem.

V Československé republice věnovala ministerstvo zemědělství otázce boje proti škodám způsobeným larvami střečka mimořádnou pozornost, podpořilo rozšíření výtisků přednášky min. rady Dr. Pfaffa o tomto thematu, vypracované a přednesené jím v členské schůzi Československé Akademie Zemědělské dne 15. prosince 1928, snažilo se získati příslušná statistická data o těchto škodách u ministerstva průmyslu, obchodu a živností i u různých odborových svalů a společností průmyslu koželužského.

Výsledkem těchto předběžných prací jest předkládaná osnova zákona.

Vysvětlení k jednotlivým ustanovením osnovy.

Platná zákonitá ustanovení nedávají možnosti řešiti danou věc administrativními opatřeními, neposkytují ale ani podkladu k řešení farmou vládního nařízení. Proto po vzoru jiných států a se zřetelem k vývodům, všeobecné části této důvodové zprávy jest možné řešení toliko formou zákona. Prováděním navrhovaných ustanovení zmenší se bezpečně národohospodářské ztráty způsobované larvami střečka, aniž by státní pokladna tím byla v nějakém směru zvlášť zatížena.

Ministerstvo zemědělství považuje právě nynější dobu, kdy jest zvláště nutno brániti v každém směru ztrátám národohospodářských hodnot, za vhodnou ku předložení a přijatí navrhované osnovy.

Držiteli skotu se ukládá padle vzoru § 17 zákona ze dne 6. srpna 1909, č. 177 ř. z., o zamezení a potlačení nakažlivých nemocí zvířecích, za povinnost ničiti u svých zvířat larvy střečka, podle poučení, které vydá a vyhlásí ministr zemědělství v Úředním listě republiky Československé.

Vydati poučení jako vyhlášku ministra se navrhuje proto, že je bude možno podle okolností snáze měniti, a též proto, že mnoho z uvedeného v poučení nemá normativní povahy a do zákona se nahodí.

Ustanovení odstavce 2 má obdobu v ustanovení § 26 zák. č. 177/1909 ř. z., případně v § 4, písm. d) zákona ze dne 30. dubna 1870, č. 68 ř. z., o organisaci veřejné služby zdravotní, a v § 126, písm. k) zák. čl. VII/ 1888, o úpravě zvěrozdravotnictví.

Zachování navrhovaných předpisů nelze účelně ve všech případech zajistiti trestní hrozbou a proto jest nutno takovou záruku hledati též v prostředcích, které skýtá politická exekuce.

Povinné prohlídky skotu se strany obce jsou odůvodněny ustanovením § 1, odst. 2 tohoto návrhu zákona a shodny s obdobným ustanovením § 17 zák. čl. VII/1888.

Ustanovením tohoto paragrafu byl vymezen poměr k předpisům o výkonu veterinářské prakse.

Ostatní ustanovení osnovy nevyžadují bližšího odůvodnění.

Provedení osnovy nevyžádá si zvláštních nákladů státních.

V Praze dne 12. února 1937.

Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.

Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.