Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.
IV. volební období.
4. zasedání.
Tisk 385.
Zpráva
I. zahraničního výboru
II. národohospodářského výboru
o vládním návrhu (tisk 361),
kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Bolivií,
podepsaná v La Paz dne 19. listopadu 1936 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. prosince 1936, č. 335 Sb. z. a n.
Schvalovací usnesení.
Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní dohodou mezi republikou Československou a republikou Bolivií, podepsanou v La Paz dne 19. listopadu 1936 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. prosince 1936, č. 335 Sb. z. a n.
I.
Obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Bolivíí, podepsaná československým vyslancem v Buenos Aires a bolivijským ministrem zahraničních věcí v La Paz dne 19. listopadu 1936, jest rámcová dohoda podle vzoru u nás zavedeného u všech podobných smluv a doporučeného hospodářským výborem Společnosti Národů. Je založena na zásadě nejvyšších výhod, ale obsahuje tři výjimky z této zásady, a to pokud jde o pohraniční styk a celní unii a dále pokud jde a výhody již poskytnuté nebo jež budou v budoucnosti poskytnuty Československem státům střední a jihovýchodní Evropy k prohloubení vzájemných hospodářských styků. Jest to t. zv. klausule podunajská, zahrnující státy Malé dohody, Rakousko, Maďarská a Bulharsko. Bolívie poskytla tuto výhodu jednostranně, bez rovnocenného ústupku se strany Československa.
Současně s obchodní dohodou byla podepsáno ujednání, v němž se stanoví, že obchodní dohoda bude uvedena v obou státech v prozatímní platnost dnem 1. ledna 1937, což se u nás stalo vládní vyhláškou číslo 335 ze dne 18. prosince 1936, a že oba státy budou v obchodně-politickém styku a jednání uznávati navzájem svoje dovozní statistiky. Význam tohoto ujednání spočívá v tam, že v platebním styku, t. j. při přidělování devis na československý dovoz do Bolívie musí Bolívie posuzovati československý odběr svého zboží na podkladě československých dovozních statistik a nikoli na podkladě svých vývozních statistik, jež sledují zboží pouze do přístavu určení, jímž jest obyčejně Hamburk, a nikoli až k jeho konečnému určení.
Kdyby na př. Bolívie stanovila, že na cizí dovoz přidělí devisy pouze v určitém poměru k tomu, co jednotlivé cizí státy od Bolívie nakoupí, musila by ve styku s Československem vzíti za podklad toho přídělu československou dovozní statistiku. Při známé přesnosti této statistiky bylo by zaručeno, že ani kilogram bolivijského zboží v Československu opotřebovaného nezůstal by obchodně-politicky nevyužit.
To platí ostatně a většině zámořských států a jejich statistikách a cena uvedeného ujednání s Bolívií jest hlavně v tom, že požadavek uznávání dovozních statistik bude nyní možno uplatňovati snadněji i vůči ostatním zámořským státům.
Vzájemný obchod československo-bolivijský jest až dosud nepatrný, vykazuje však ve prospěch československo poměrně dosti značné aktivum
Tak v roce 1935 dovezlo Československo z Bolívie zboží (surových hovězích koží) za 92.000 Kč a vyvezla do Bolivie normálního zboží (hlavně průmyslových výrobků a chmele) za 822.000 Kč; aktivum činilo tudíž 730.000 Kč. Za leden―prosinec 1936 činil československý dovoz z Bolívie (co země zásilky) 71.000 Kč a vývoz do Bolivie 1,382.000 Kč ― takže aktivum činilo 1 mil. 312.000 Kč.
Zahraniční výbor usnesl se doporučiti plénu.senátu přijetí tohoto vládního návrhu i se schvalovacím usnesením výše uvedeným.
V Praze dne 10. února 1937.
Donát v. r.,
předseda.
F. F. Plamínková v. r.,
zpravodaj.
II.
Obchodní dohoda mezi republikou Československou a jihoamerickou republikou Bolivií týká se zacházení se zbožím při dovozu a vývozu dle vzoru bilaterálních obchodních dohod, doporučených hospodářským výborem Společnosti národů a jest založen na zásadě bezpodmínečných a neomezených nejvyšších výhod. Dohoda obsahuje vedle běžných výjimek z nejvyšších výhod, jako je pohraniční styk z celní unie, ještě další výjimku, pokud jde o výhody již poskytnuté nebo takové, jež v budoucnu poskytne republika Československá zvláštními smlouvami státům střední a jihovýchodní Evropy k prohloubení hospodářské spolupráce, t. j. tak zv. podunajská klausule zahrnující státy Malé dohody, Rakousko, Maďarsko a Bulharsko.
Do Bolívie vyváželi jsme většinou výrobky průmyslové, mimo chmel, teprve v roce 1935. Československo dováží z Bolívie hlavně surové hovězí kůže. V r. 1935 činil československý dovoz z Bolívie 92.000 Kč, československý vývoz normálního zboží do Bolívie 822.000 Kč.
Na základě neúplných statistických záznamů byl čsl. zahraniční obchod s Bolivií aktivní i v letech předchozích, zejména, v r. 1934 a zůstává aktivním i v roce 1936, kdy za deset měsíců činil náš dovoz 71.000 Kč, kdežto náš vývoz 974.000 Kč, z čehož vyplývá naše aktivum 903.000 Kč. Rozsah vzájemného obchodu československo-bolivijského možno sledovati z československé statistiky zahraničního obchodu od r. 1935, jelikož byl před tím smluven společně s Equadorem a Paraguaí jako ostatní jihoamerické republiky. Při podpisu obchodní dohody československo-bolivijské byly také vyměněny noty stran vzájemného uznávání obchodních statistik. Vzhledem k tomu, že celý bolivijsko-československý obchod vyvíjí se nepřímo přes evropské a americké přístavy, bude tím také dosaženo uznání nepřímého dovozu, který se projevuje pouze ve statistikách dovozních států.
Tato sjednaná dohoda má značný význam také s hlediska platebního styku a zůstane v platnosti dva roky. Po uplynutí této lhůty bude v platnosti dále, dokud nebude některou smluvní stranou vypověděna, při čemž tato výpověď stane se účinnou teprve po šesti měsících.
Národohospodářský výbor senátu projednal tuto obchodní dohodu ve své schůzi dne 10. února 1937 a navrhuje slavnému senátu její schválení tak, jak je obsažena v sen. tisku č. 361.
V Praze dne 10. února 1937.
V. Sehnal v. r.,
předseda.
F. Novák v. r.,
zpravodaj.