Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 380.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovou úmluvou k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, č. 14/1921 Sb. z. a n., podepsanou dne 2. dubna 1936, se závěrečným protokolem z téhož dne a š dodatkovým protokolem ze dne 9. července 1936, jež byly uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1936, č. 233 Sb. z. a n.

Zahraniční obchod s republikou Rakouskou stojí co do rozsahu hned za Německem na druhém místě. Bezprostřední sousedství s tímto státem, jakož i úzké hospodářské vztahy přispívají k tomu, že výměna zboží mezi oběma státy je velmi čilá, která vyžádala si velmi brzy úpravu původní obchodní dohody ze dne 4. května. 1921, kterou upraven jest obchodně politický poměr mezi oběma státy a jež v oboru celně tarifním zaručuje těmto státům pouhé zacházení doložky o nejvyšších výhodách.

První dodatková úmluva sjednaná v oboru celním na podzim r. 1924, byla postupem doby přispůsobována, jak měnící se hospodářské poměry vyžadovaly a posledně se tak stala 22. července 1931.

Důsledky hospodářské krise, které dolehly na Rakousko ještě tíživěji, než ve státech jiných, protože v Rakousku měli v té době také finanční potíže vystupňované úpadkem největšího rakouského peněžního ústavu. Tyto okolnosti vedly k tomu, že snahy Rakouska po soběstačnosti e projevovaly v ochranářské politice a byly odůvodňovány vysokým palivem obchodní bilance.

Pasivum toto obnášelo v r. 1930 859,3 mil. šil., v roce 1931 883,2 mil. šil., v následujících letech postupně až do r. 1935 klesalo na 312,2 mil. šil. Největší část tohoto pasiva obchodní bilance rakouské připadlo na Československo a to v r. 1930 272,6 mil. šil., které se snížilo v r. 1935 na 99,2 mil. šilinků.

Nutno však upozorniti, že obchodní bilance československá byla sice aktivní, avšak platební bilance s tímto státem byla pro nás pasivní. Československo platí do Rakouska veliké obnosy za pasivní cestovní ruch, za dlužné úroky, dividendy a podíly na zisku, vyplácením úvěrů, za podpory a pense československým státním příslušníkům v Rakousku žijícím, za patenty, licence, obchodní provise a z různých jiných titulů a, možno říci, že celkové aktivum z obchodní bilance v posledních letech nestačilo uhraditi pasivum z platební bilance s tímto státem, takže v posledním roku máme s Rakouskem dosti značný pasivní zůstatek platební.

Za této situace dojednávána byla mezi oběma státy dodatková úmluva, která přináší Rakousku velkou řadu dalekosáhlých úlev, na druhé straně pro Československo není v ní rovnocenných výhod. A jestliže vláda československá přes to rozhodla se sjednati tuto dodatkovou smlouvu, pak je ta možno vysvětliti její usilovnou snahou prováděti politiku hospodářského dorozumění s cizinou, zvláště pak s nejbližšími sousedy, hlavně Rakouskem v předpokladu, že tím podstatně přispívá k celkovému ozdravení hospodářského života států středo- a východoevropských.

Předložená dodatková úmluva vyjadřuje výsledek jednání v oboru celně tarifním a dle povahy dělí se na dvě části:

1. Všeobecná smluvní cla, jež vypočtena jsou v přílohách A a B s příslušnými ustanoveními závěrečného protokolu.

2. Přednostní cla, v přílohách C a D s příslušnými ustanoveními závěrečného protokolu.

Dodatkovou úmluvou v první své části o všeobecných smluvních clech byly pro československý vývoz převzaty výhody do Rakouska, které vyplývají z úmluvy z r. 1931 a bylo docíleno dalších celních slev pro celou řadu různých druhů tkanin a krajkových látek, na konfekční zboží, na sklo a nádobí a j.

Se strany československé byly pro rakouský dovoz do Československa poskytnuty nové celní výhody pro chovný dobytek, pro vlněné a pletené zboží, pro kožené zboží brašnářské, armatury a jemného kvalitního kovového zboží, galanterní, radiotelegrafní a elektrotechnické potřeby a j.

V druhé části přednostních cel bylo docíleno pro Československo bezcelný vývoz do Rakouska 700 vag. krmného ječmene a 500 vag. ovsa v době od 1. května do 30. září. Pro brynzu pak bylo docíleno přednostní clo 10 zl. K za 100 kg při ročním kontingentě 61 vaganů.

Rakousku byla přiznána výhoda přednostních cel u 150 položek českosl. celního sazebníku. Byly tím poskytnuty Rakousku veliké výhody pro vývoz do Československa, ale jsou vesměs omezeny na pevně sjednaná roční množství, která stanovena byla na podkladě dosavadních dovozních kvant a přiměřeně zvýšenou dovozní možností.

Československo si však vyhradilo možnost zrušiti okamžitě preferenční výhody tam, kde by některý československý výrobní obor vážně utrpěl neb byl ohrožen. Také na důležité zájmy dovozní třetích států byt vzat zřetel.

Dodatková úmluva jest sjednána na jeden rok a nebude-li tři měsíce před uplynutím této doby vypověděna, zůstane i nadále v platnosti. Po uplynutí jednoho roku možno ji kdykoli vypověděti s tříměsíční lhůtou.

Dodatková úmluva je velmi obsáhlá, řeší otázky hospodářské a není vyloučeno, že mohou při realisování jejím vzniknouti potíže a aby tyto mohly býti urovnány, bylo dohodnuto ustanoviti zvláštní výbory, které by se občas scházely a tak ve stálém a bezprostředním styku projednávaly všechny otázky s touto úmluvou spojené.

Československo touto dodatkovou úmluvou přináší myšlence ozdravění hospodářských poměrů ve střední a východní Evropě velké oběti u vědomí, že zlepšená hospodářská situace Rakouska i ostatních států v oblasti evropské přinese značný prospěch i třetím státům tím, že vzrostou odbytné jejich možnosti do střední a východní Evropy. Kdyby se však ukázalo, že úmluvou nebylo dosaženo očekávaných výsledků, je pak možnost úmluvu tuto změniti nebo vypověděti.

Při sjednávání této úmluvy vyskytly se určité potíže rázu mezinárodně-právního, poněvadž některé státy, s nimiž má Československo obchodní smlouvy na zásadě nejvyšších výhod, považovaly pro sebe tytéž výhody, které poskytnuty byly Rakousku. Bylo nutno tudíž odložiti účinnost příslušných ustanovení, až překážky budou odstraněny. Přesto některá ustanovení přílohy D byla uvedena hned v platnost.

Současně s dodatkovou úmluvou byla upravena otázka dovozu a vývozu zboží, která urguje postup při povolování vývozu a dovozu. Zároveň podařilo se zajistit dodávky uhlí a koksu do Rakouska v dosavadním množství, což ještě dosud nebylo závazně upraveno.

I otázka cestovního ruchu, který byl hlavně se strany Rakouska při cestách do Československa různými opatřeními brzděn, byla oběma vládami dojednám a poskytnuty úlevy pro vzájemnou návštěvu hostí. Rakousko upustilo od některých opatření, jež ztěžovaly cestování do Československa a možno očekáván, že v důsledku toho se cizinecký a turistický ruch u nás zvýší. Je k tomu ovšem také zapotřebí vhodné a účinné propagace, a vůbec řádné organisace cizineckého a turistického ruchu, pra nějž u nás máme všechny předpoklady.

Vzhledem k tomu, že dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi Československem a Rakouskem může přispěti k ozdravění hospodářských poměrů ve státech střední a východní Evropy a tím také i k hospodářskému prospěchu našeho státu, navrhuji, aby národohospodářský výbor doporučil plenu senátu její schválení tak jak jest uvedená ve schvalovací doložce.

V Praze dne 4. listopadu 1936.

V. Sehnal v. r.,
předseda.

Jakubec v. r.,
zpravodaj.

Náš zahraničný obchod s Rakúskom bol vždy čulý a po Nemecku je Rakúsko náše najvážnejšie trhovište. Treba si len uvedomiť, že roku 1930 obnášal náš vývoz do Rakúska bezmála 21/2 miliardy Kč, dovoz z Rakúska k nám 1 miliardu 210 milionov 672 tisíc Kč. Napozatým v rokoch hospodárskej krizy klesala výmena tovarov, a roku 1935 obnášá dovoz už len 309 aj pol miliona, vývoz 753 milionov 736 tisíc Kč. Jednaka je naša obchodná bilancia s Rakúskom silne aktivná, ovšem aktivum kleslo z 1.228,000.000 na 444,000.000 Kč. Rakúsko sa prirodzene bránilo proti tejto bilančnej pasivite a vynasnažovalo sa všemožne stať sa sebestačným. Našou snahou zasa bolo zachovať pre náš priemysel a obchod dobrého zákazníka. Pri tom nelzä zamlčať, že voči aktivnej obchodnej bilancii našej bolo nutno poukázať na pasivitu platebnej bilancie Rakúska v neprospech náš. Československo platí do Rakúska veľké miliony za pasivný cestovný ruch, za dlžobné úroky, dividendy a podiely na zisku, za vyplatené úvery, za padpory a penzie Československých štátnych úradníkov v Rakúsku žijúcich, za patenty, licencie, obchodné provizie atď. Ako videť, výhody a nevýhody z našeho obchodného pomeru k Rakúsku sa navzájom vyrovnávajú a po dobu asi jedného roku máme s Rakúskom dosť značný pasivný zaostatok platebný.

Vzhľadom na tieto pomery boly vedené medzi našou vládou a Rakúskom vyjednávania na zmenu obchodnej dohody z 4. mája 1921, ďalej prvej dodatkovej úmluvy z roku 1924 a konečne poslednej úpravy z 22. júna 1931. Zmenené hospadárske pomery prinmtily nás i Rakúska k novej úprave z minulého roku, ktorú vláda predkladá senátu ku schváleniu.

Táto nová obchodná dodatková úmluva je rozdelená na 2 čiastky: na časť všeobecnú smluvných ciel (viz prílahy A, B s príslušným ustanovením záverečného protokolu) a časť préferenčných ciel (príloha C, D a ustanovenia záverečného protokolu). Dľa novej smluvy bolo docielené pre náš vývoz do Rakúska popri výhodách z roku 1931 ešte nových colných sľav, menovite pre tieta tovary: kapusta (to sa týka zvlášt západného Slovenska), kordová priadza a látky, niektoré nábytkové predmety, látky a záclony, krajky, výšivky (zase výhoda pre slovenské výšivkárstvo a krajkárstvo) a rôzné iné textílné tovary, sklo, atď. Rakúsko získalo naproti tomu výhody pre svoj export chovného dobybka rasy pinsgavské, smrkovú kôru, vlnené a stávkové a pletené zbožie, konfekcie, niektoré papierové tovary, isté kovy a kovový tovar, ďalej isté druhy strajov atď.

V okruhu prednostného cla získáva Československo bezcolnosť pre 70.000 q jačmeňa ku sošratovaniu a pre 50.000 q ovsa v dobe od 1. mája do 30. septembra. Pre bryndzu balo stanovené prednostné clo 10 Kč zlatých za 100 kg pre ročný kontingent 61 vagonov. Ďalej sa podarilo zaistiť dodávky uhlia a koksu do Rakúska v dasavádnom rozsahu. Táto otázka až dosial nebola upravená. Taktiež si úmluvou o cestovnom ruchu obe vlády poskytly úľavy pre vzájomnú návštevu hostí. Táto úmluva upravuje hlavne prídeľ platidiel pre cestujúcich z jedného štátu do druhého. Naproti tomu boly Rakúsku priznané preferencie u 150 položiek československého colného tarifu. Prednostné sadzby sú voskrz obmedzené na určité ročné kontingenty; pri tom sa bral náležitý ohľad na nebezpečie nadmierneho dovozu. Československo si vyhradilo právo zrušiť s okamžitou platnosťou preferencie tam, kde by vážny výrobný obor československý bol konkurenciou ohrožený. Podrobný výpočet všetkých tovarav rakúskych takto protežovaných je uvedený v predlohe i s presne označeným colným tarifom.

Dadatková úmluva platí pre jeden rok, ale môže zostať v platnosti, kým nebude aspoň 3 mesiace pred uplynutím tej to lehoty vypovedaná. Vzhľadom na dôležitosť a obsiahlosť tejto hospodárskej dohody, budú sa občas schádzať zvláštne výbory, aby vyrovnaly event. ťažkosti, vzniknuvšie pri prevádzaní úmluvy.

Zahraničný výbor predebatoval a posúdil svedomite všetky výhody a nevýhody tejto dodatkovej úmluvy a usniesol sa daporučiť senátu Národného shromáždenia prijať ju v znení vládou predloženom.

V Prahe dňa 10. února 1937.

Donát v. r.,
predseda.

Dr. Štefánek v. r.,
zpravodaj.