Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.
IV. volební období.
4. zasedání.
Tisk 372.
Interpelace:
1. sen. Pauluse na p. ministra spravedlnosti ve věci brněnské "Štěstěny".
2. sen. Schössera na p. ministra vnitra stran bezohledného jednání četnictva ve Vyšším Brodě.
3. sen. Keila na p. ministra financí stran počtu československých státních občanů německé národnosti, zaměstnaných v oboru tohoto ministerstva.
4. sen. Enhubera na p. ministra financí stran osvobození lněného (semenného) oleje od daně z umělých tuků.
372/1.
Interpelace
senátora Františka Pauluse
na pana ministra spravedlnosti
ve věci brněnské "Štěstěny".
Vážený pane ministře!
Dne 15. prosince 1936 mluvil jsem v senátě o případu brněnské "Štěstěny" a dne 17. prosince 1936 Jste mi v senátě odpověděl, že státní zastupitelství v Brně trestní řízení proti obviněným 6 jednatelům Štěstěny zastavilo a subsidiární návrh stavitele Leopolda Jungmanna radní komorou byl zamítnut.
Ačkoliv Jste, pane ministře, prohlásil v senátě, že Vaše ministerstvo do věci nezasahovalo, nelze to veřejnosti přece jen přesvědčivě vymluviti, poněvadž se jedná o tak vyložený případ, že jest přímo nepochopitelné, že státní zastupitelství žalobu nepodalo.
Nyní, jak se dovídám, podal i druhý na věci zúčastněný Alois Winkler také subsidiární návrh. Podle vžité praxe má takový návrh jen tehdy naději na úspěch, vezme-li jej státní zastupitelství za svůj. Naskytuje se tedy příležitost veřejnost přesvědčiti o naprosté nestrannosti a o snaze min. spravedlnosti zjednati právu průchod bez ohledu na osoby.
Podepsaní se proto táží:
1. Jste, pane ministře, ochoten dáti státnímu zastupitelství v Brně pokyn, aby se k subsidiárnímu návrhu Aloise Winklera připojilo?
2. Jste, pane ministře, ochoten umožniti projednávání tohoto případu před neodvislým soudem?
V Praze dne 29. prosince 1936.
Paulus,
dr Matoušek, Bergman, Kvasnička, Záborec, Vetterová-Bečvářová, ing. Havlín,
Trnobranský, dr Rehák, dr Buday, dr Krčméry.
Překlad ad 372/2.
Interpelace
senátora K. Schössera
na pana ministra vnitra
stran bezohledného jednání četnictva ve Vyšším Brodě.
Dne 28. listopadu 1936 konala se ve Vyšším Brodě v sále hotelu "U Šumavy" veřejná schůze sudetskoněmecké strany, na které mluvil senátor K. Schösser. Jako vládní zástupce přítomen byl vrchní komisař politického okresního úřadu v Kaplici Kukačka.
Vládní zástupce rozpustil po několikerém neodůvodněném napomenutí řečníka schůzi.
Shromáždění, asi 300 osob, opouštěli pokud možno rychle místnost schůze. Pan vrchní komisař Kukačka pozoroval vyklizení sálu s podia, při čemž držel v ruce revolver. Vyklizení sálu stalo se ve všem klidu. Před domem schůze čekali nyní četní účastníci schůze, kteří přišli do schůze se známými, na ně, aby s nimi šli zase společné domů. K nějakým projevům nevůle nad rozpuštěním schůze nedošlo, takže tu nebylo nejmenší příčiny zakročovati proti těmto osobám.
Bez jakékoli příčiny zakročilo však četnictvo za vedení vrchního strážmistra Wölfla z Vyššího Brodu s nasazeným bodákem proti čekajícím. Při tomto postupu spadlo četnickému strážmistrovi Fraňkovi bodlo s pušky, poněvadž je správně nenasadil. Košťář Winkelbauer z Bystré u Vyššího Brodu se sehnul, aby bodlo zvedl a podal je Fraňkovi. V tom okamžiku dostal od četníků gumovými obušky rány na hlavu a krk. Mimo to bušilo četnictvo bez jakékoli příčiny do jiných osob gumovými obušky, tak mezi jiným do Jana Waldburgera z Vyššího Brodu č. 68, který se schůze vůbec nezúčastnil a vyšel právě z holírny pana Koschaka. Z dalších účastníků schůze byl bit ještě starý hostinský Birkebauer z Radvanova, který pro své stáří nemohl tak rychle odejíti, jak se četnictvo domnívalo, že tak musí učiniti, a osoby Alois Mörixbauer z Výtoně, Antonín Acko, mistr krejčovský, Vyšší Brod, Hanuš Pisecky, Vyšší Brod, a ještě mnoho jiných.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Je panu ministrovi znám vytýkaný stav věci?
2. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci a vrchního strážmistra Wölfla z Vyššího Brodu, za postup proti účastníkům schůze odpovědného, vzíti do disciplinárního vyšetřování?
3. Je pan ministr ochoten ihned zprostiti služby četnického strážmistra Fraňka, který ani nedovede nasaditi správně bodlo na pušku, poněvadž jinak je zde nebezpečí, že pro jeho neznalost zacházeti se střelnou a bodnou zbraní může vzniknouti neštěstí?
4. Je pan ministr ochoten dát zavésti disciplinární řízení proti panu vrchnímu komisaři okresního úřadu v Kapuci Kukačkovi, který sice s revolverem v ruce dovedl pozorovati vyklizení sálu, neměl však tolik .iniciativy, aby četnictvu v jeho řádění zabránil?
5. Je pan ministr ochoten dáti konečně jednou četnictvu pokyny, jak se má chovati při rozpuštění schůzí, aby se neopětovaly případy, že bezstarostně a bez příčiny buší do státních občanů?
V Praze dne 30. prosince 1936.
Schösser,
Pfrogner, Frank, Fritsch, Krommer, Garlik, W. Müller, Maixner, Liehm, dr Tischer, Stellwag.
372/2 (původní znění).
Interpellation
des Senators Karl Schösser
an den Herrn Minister des Innern wegen des rücksichtslosen Verhaltens der Gendarmerie in Hohenfurth.
Am 28. November 1936 fand in Hohenfurth im Saale des Hotels "Zum Böhmerwald" eine öffentliche Versammlung der Sudetendeütschen Partei statt, bei welcher Senator Karl Schösser sprach. Als Regierungsvertreter war der Oberkommissär der politischen Bezirksbehörde Kaplitz Kukačka anwesend.
Der Regierungsvertreter löste nach einigen unbegründeten Ermahnungen des Redners die Versammlung auf.
Die Versammelten, etwa 300 Personen, verließen so rasch als möglich den Versammlungsraum. Herr Oberkommissär Kukačka beobachtete die Räumung des Saales vom Podium aus, wobei er einen Revolver in der Hand hielt. Die Räumung des Saales vollzog sich in aller Ruhe. Vor dem Versammlungshause warteten nun zahlreiche Versammlungsteilnehmer, die mit Bekannten zur Versammlung gekommen waren, auf diese, um mit ihnen wieder gemeinsam nachhause zu gehen. Zu irgendwelchen Äußerungen des Unwillens über die Auflösung der Versammlung kam es nicht, sodaß nicht die geringste Ursache zu einem Einschreiten gegen diese Personen vorlag.
Ohne jede Ursache ging jedoch die Gendarmerie unter der Leitung des Oberwachtmeisters Wölfl aus Hohenfurth gegen die Wartenden mit gefälltem Bajonett vor. Bei diesem Vorgehen fiel dem Gendarmeriewachtmeister Frangk das Bajonett vom Gewehr, weil er es nicht richtig aufgesteckt hatte. Der Besenbinder Winkelbauer aus Schild bei Hohenfurth bückte sich, um das Bajonett aufzuheben und es Franek zurückzugeben. In diesem Augenblicke erhielt er von den Gendarmen mit dem Gummiknüttel Schläge über Kopf und Hals. Außerdem schlug die Gendarmerie ohne jeden Grund auf andere Personen mit dem Gummiknüttel ein, so unter anderem auf den Johann Waldburger aus Hohenfurth Nr. 68, der an der Versammlung überhaupt nicht teilgenommen hatte und eben ausi deni Raseurladen, des Herrn Koschak heraustrat. An weiteren Versammlungsteilnehmern wurde noch der alte Gastwirt Birkebauer aus Raifmaß geschlagen, der sich infolge seines Alters nicht so schnell fortbewegen kannte, wie die Gendarmerie sich einbildete, daß er es tun müsse, undr die Personen Alois Mönrixbauer aus Heuraffl, Anton Acko, Scimeidermeister, Hohenfurth, Hans Pisecky, Hohenfurth, und noch viele andere.
Wir stellen an den Herrn Minister des Innern die Anfrage:
1. Ist dem Herrn Minister der gerügte Sachverhalt bekannt?
2. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen und den für das Vorgehen gegen die Versammlungsteilnehmner verantwortlichen Oberwächtmeister Wölfl aus Hohenfurth in Disziplinaruntersuchung zu ziehen?
3. Ist der Herr Minister bereit, den Gendarmeriewachtmeister Franek, der nicht einmal im Stande ist, ein Bajonett richtig auf das Gewehr aufzupflanzen, sofort von seinem Dienste zu entheben, weil sonst die Gefahr besteht, däß aus seiner Unkenntnis der Händhabung von Schußund Stichwaffen ein Unglück geschehen kann?
4. Ist der Herr Minister bereit, gegen Herrn Oberkommissär Kukacka von der Bezirksbehördein Kaplitz das Disziplinarverfähren, einleiten zu lassen, der zwar mit dem Revolver in der Hand die Räumung des Saales zu beobachten verstand, aber nicht so viel Initiative besaß, der Gendarmerie in ihrem Treiben Einhalt zu gebieten?
5. Ist der Herr Minister bereit, der Gendarmerie endlich einmal Weisungen zu erteilen, wie sie sich bei aufgelösten Versammlungen zu benehmen hat, damit sich nicht die Vorfälle wiederholen, daß sie unbekümmert und grundlos auf Staatsbürger einachlägt?
Prag, am 30. Dezember 1936.
Schösser,
Pfrogner, Frank, Fritsch, Krommer, Garlik, W. Müller, Maixner, Liehm, Dr. Tischer, Stellwag.
Překlad ad 372/3.
Interpelace
senátora S. Keila.
na pana ministra financí
stran počtu československých státních občanů německé národnosti, zaměstnaných v oboru tohoto ministerstva.
Dne 10. září 1936 bylo 17. výročí dne, kterého Československá republika převzala v St. Germain en Laye závaznou státní smlouvou slavnostní mezinárodní povinnost chrániti své národní a jazykové menšiny proti každému poškozování.
V této smlouvě na ochranu menšin zavázala se Československá republika, že s námi sudetskými Němci bude právně a ve skutečnosti stejně jednati a že nám poskytnuty budou stejné záruky jako jiným státním občanům.
Sudetští Němci žádají vysvětlení o tom, v jakém rozsahu dbáno bylo této zásady rovnosti v oboru dotázaného pana ministra.
Tážeme se tudíž pana ministra:
1. Kolik státních úředníků a státních zaměstnanců podléhalo vůbec v době zřízení tohoto ministerstva dozorčí moci tohoto ministerstva?
2. Kolik československých státních občanů německé národnosti podléhalo v době zřízení tohoto ministerstva jako státní úředníci a státní zaměstnanci dozorčí moci tohoto ministerstva?
3. Kolik československých státních občanů podléhalo v době podání této interpelace vůbec jako státní úředníci a státní zaměstnanci dozoru tohoto ministerstva?
4. Kolik československých státních občanů německé národnosti podléhalo v době podání této interpelace jako státní úředníci a státní zaměstnanci dozoru tohoto ministerstva?
V Praze dne 4. ledna 1937.
Keil,
Pfrogner, Garlik, W. Müller, Stellwag, Bock, Frank, Fritsch; Werner, Schrammel, dr
Tischer.
372/3 (původní znění).
Interpellation
des Senators Sigmund Keil
an den Herrn Finanzminister
betreffend die Anzahl der im Ressort dieses Ministeriums angestellten čechoslovakischen Staatsbürger deutscher Nationalität.
Am 10. September 1936 jährte sich zum 17. mal der Tag, an dem die Čechoslovakische Republik in Saint-Germain en Laye durch einen verbindlichen Staatsvertrag die feierliche völkerrechtliche Verpflichtung übernommen hat, ihre völkischen und sprachlichen Minderheiten gegen jede Benachteiligung zu schützen.
In diesem Minderheitenschutzvertrag hat sich die giechoslovakische Republik verpflichtet, uns Sudetendeutsche rechtlich und faktisch dieselbe Behandlung und die gleichen Bürgschaften genießen zu lassen wie die anderen Staatsbürger.
Das Sudetendeutschtum verlangt Aufklärung darüber, in welchem Umfange dieser Gleichheitsgrundsatz im Ressort des befragten Herrn Ministers beaahtet wurde.
Wir stellen daher an den Herrn Minister die Anfragen:
1. Wieviele Staatsbeamten und Staatsbediensteten waren überhaupt im Zeitpunkte der Errichtung dieses Ministeriums der Aufsichtsgewalt dieses Ministeriums unterstellt?
2. Wieviele čechoslovakische Staatsbürger deutscher Nationalität waren im Zeitpunkte der Errichtung .dieses Ministeriums als Staatsbeamte und Staatsbedienstete der Aufsichtsgewalt dieses Ministeriums unterstellt?
3. Wieviele cechoslovakische Staatsbürger waren im Zeitpunkte der Überreichung dieser Interpellätion überhaupt als Staatsbeamte und Staatsbedíenstete der Aufsicht dieses Ministeriums unterstellt?
4. Wieviele čechoslovakische Staatsbürger deutscher Nationalität waren im Zeitpunkte der Überreichung dieser Interpellation als Staatsbeamte und Staatsbedienstete der Aufsicht dieses Ministeriums unterstellt?
Prag, 4. Jänner 1937.
Keil,
Pfrogner, Garlik, W. Müller, Stellwag, Bock, Frank, Fritsch, Werner, Schrammel, Dr. Tischer.
Překlad ad 372/4.
Interpelace
senátora E. Enhubera
na pana ministra financí
stran osvobození lněného (semenného) oleje od daně z umělých tuků.
§ 1, odst. 1, č. 1 zákona č. 180 Sb. z, a n. z r. 1936 o dani z umělých jedlých tuků definuje jedlé mastné oleje, podléhající dani z umělých tuků, v ten smysl, že to jsou všechny tuky rostlinného a živočišného původu při teplotě 15° C tekuté, jež mohou sloužiti k lidskému požívání nebo k přípravě pokrmů.
§ 1, odst. 1 prováděcího nařízení č. 181/1936 Sb. z. a n. vypočítává k doplnění toho mastné jedlé oleje, které zejména podléhají dani.
V tomto výpočtu není obsažen lněný (semenný) olej. Museli bychom se domnívati, že se to stalo úmyslně, ježto tento lněný (semenný) olej
a) vyrábí se jen v nejmenších podnicích v chudých horských krajinách (rodinných podnicích),
b) slouží skoro výhradně jen právě v těchto nejchudších krajinách k účelům výživy, a to obzvláště ke skrovným pokrmům z brambor, hlavní to potraviny tohoto chudého obyvatelstva,
c) s účelem zákonodárcovým nemá nic společného, jenž přece zjevně směřuje k ochraně zemědělské výroby mléka proti továrnám na margarín.
Nejchudší vrstvy obyvatelstva jednotlivých horských krajin, tak obzvláště Rudohoří, Krkonoš a Orlických hor nepřicházejí jako konsumenti pro máslo a jinaké drahé tuky v úvahu.
d) Ztráta vznikající pro státní pokladnu vyloučením zdanění lněného (semenného) oleje je vlastně jen zcela podřadná.
Tážeme se pana ministra financí:
1. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby lněný (semenný) olej, jakožto potravina obyvatelstva zcela ojedinělých nejchudších krajů a jako výrobek malého počtu nejmenších (rodinných) podniků byl ze sociálních důvodů nařízením osvobozen od daně z umělých tuků, což by bylo lze nařízením kdykoli snadno provésti doplněním jedlých tuků dani nepodléhajících, "zejména" uvedených v § 1, odst. 1 prováděcího nařízení č. 181 Sb. z. a n. z r. 1936, a k čemu také zákonitou možnost poskytuje ustanovení § 1, odst. 4 zák. č. 180/1936 o pochybných případech.
2. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby malým výrobcům lněného (semenného) oleje, kteří pro nevědomé přestoupení těchto předpisů byli již potrestáni anebo kterým již trest hrozí, tresty byly prominuty resp. aby řízení proti nim bylo zastaveno.
V Praze dne 18. ledna 1937.
Enhuber,
Liehm, Frank, dr Tischer, Maixner, Keil, Schrammel, Fritsch, Pfragner, Krommer, Schösser, Bock, Fritsch, Werner.
372/4 (původní znění).
Interpellation
des Senators Emil Enhuber
an den Herrn Finanzminister
bezüglich Befreiung des Lein-(Samen-) Öles von der Kitnstfettsteuer.
Der § 1, Abs. 1, Z. 1 des Ges. 180 S. d. G. u. V. vom Jahre 1936 über die Steuer von künstlichen Speisefetten definiert die der Kunstfettsteuer unterliegenden fetten Speiseöle dahingehend, daß dies alle bei einer Temperatui von 15° C flüssigen Fette pflanzlichen oder tierischen Ursprunges sind, die zum menschlichen Genusse oder zur Bereitung von Speisen dienen können.
Der § 1, Abs. 1 der Durchführungsverordnung 181/36 S. d. G. u. V. zählt in Ergänzung hiezu die fetten Speiseöle auf, welche namentlich steuerpflichtig sind.
In dieser Aufzählung ist das Lein-(Samen-) Ölnicht enthalten. Man müßte glauben, daß dies mit Absicht geschehen ist, indem dieses Lein-(Samen-) Öl
a) nur von Kleinstbetrieben in armen Gebirgsgegenden erzeugt wird (Familienbetriebe),
b) fast ausschließlich nur in eben diesen ärmsten Gegenden zu Ernährungszwecken, u. zw. besonders zu den ärmlichen Kartoffelspeisen, dem Hauptnahrungsmittel dieser armen Bevölkerung, dient,
c) mit dem Zwecke des Gesetzgebers nichts zu tun hat, der doch offenkundig auf eínen Schutz der landwirtschaftlichen Milchproduktion gegenüber den Margarinefabriken hinzielt.
Die ärmsten Bevölkerungsschichten einzelner Gebirgsgegenden, so besonders des Erz-, Riesenund Adlergebirges, kommen als Konsumenten für Butter und sonstige kostspielige Fettstoffe nicht in Betracht.
d) Der durch die Ausschaltung der Besteuerung des Lein-(Samen-) Öles für die Staatskassa eintretende Verlust ist eigentlich nur ganz untergeordnet.
Wir stellen an den Herrn Finanzminister die Anfrage:
1. Ist der Herr Minister geneigt zu veranlassen, daß das Lein-(Samen-) Öl als Ernährungsmittel der Bevölkerung ganz vereinzelter ärmster Gegenden und als Produkt einer geringen Anzahl von Kleinstfamilien-Betrieben aus sozialen Gründen von der Kunstfettsteuer im Verordnungswege ausgenommen wird, was durch eine Ergänzung der "namentlich" im § 1, Abs. 1 der Durchführungsverordnung 181 S. d. G. u. V. v. J. 1936 aufgezählten, nicht steuerpflichtigen Speiseöle im Verordnungswege jederzeit leicht durchführbar wäre, und wozu auch die Bestimmung des § 1, Abs. 4 des Ges. 180/36 bezniglich von Zweifelsfällen die gesetzliche Möglichkeit bietet.
2. Ist der Herr Minister bereit, zu veranlassen, daß den wegen der unbewußten Übertretung dieser Vorschriften bereits bestraften oder bereits von Strafen bedrohten Kleinerzeugern von Lein(Samen-) Öl die Strafe nachgelassen, bezw. bei ihnen das Verfahren eingestellt wird.
Prag, am 18. Jänner 1937.
Enhuber,
Liehm, Frank, Dr. Tischer, Maixner, Keil, Schrammel, Fritsch, Pfrogner, Krommer, Schömer, Bock, Fritsch, Werner.