Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.
IV. volební období.
4. zasedání.
Tisk 369.
Návrh
senátora Jakuba Janovského
na doplnění zákona ze dne 11. května 1894, č. 126 ř. z., o knihovním oddělování pozemků pro veřejné sítnice a cesty, dále pro stavbu ke svádění nebo hrazení vody, podniknutou ve veřejném zájmu.
Podepsaní navrhují:
Slavné Národní shromáždění republiky Československé račiž se usnésti na tomto zákoně:
Zákon
ze dne....................................................1937,
kterým se mění zákon ze dne 11. května 1894, č. 126 ř. z., o knihovním oddělování pozemků pro veřejné silnice a cesty, dále pro stavbu ke svádění nebo hrazení vody, podniknutou ve veřejném zájmu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
V §§ 4, 6 a 17 se nahrazují slova "padesát zlatých" slovy: "jeden tisíc Kč".
Článek II.
Zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení.
Provedou jej všichni ministři.
Důvodová zpráva.
Podle dosavadních zákonů týkajících se knihy pozemkové a zemských desk může býti buď celá parcela nebo část téže odepisována bezbřemenně toliko po dosti kombinovaném a nákladném řízení vyzývacím podle zákona ze dne 6. února 1869, č. 18. ř. z.
V ohledu tomu skýtá dosti značnou úlevu zákon ze dne 11. května 1894, č. 126 ř. z., který celé řízení toto pro oddělování ploch zabraných pro veřejné silnice a cesty a pro stavby vodní podstatně zjednodušil. Tím bylo zjednodušeno jak knihovní provádění, tak také umožněno provádění takových odpisů v celé katastrální obci jednotně a hlavně bez značných vydání.
Zjednodušení toto se týkalo toliko odepisování ploch menších s tou tendencí, aby snad nebyly dotčeny zájmy hypotekárních věřitelů a jiných zájemníků knihovních a proto byla tato hranice pro plochy tímto řízením odepisované stanovena nejvýše částkou 50 zlatých.
Pro plochy tuto hodnotu přesahující zůstaly i nadále v účinnosti předpisy zákona o řízení vyzývacím.
Nutno však uvážiti toto:
a) Od r. 1894 změnily se hodnoty pozemků podstatně tak, že tehdejší hodnota jejich 50 zlatých se rovná jistě dnešní hodnotě 1.000 Kč až 1.200 Kč.
b) Jedná se namnoze o plochy, které v době provádění odpisů jsou vlastně již dávno pro účely veřejné zabrány a vlastníkům nahrazeny a pro knihovní věřitele a knihovní zájemce nemají již vůbec žádné hodnoty.
c) Vzhledem ke značnému stoupnutí hodnot pozemkových stal se uvedený zákon při hodnotě pozemku do 50 zlatých, jako nejvyšší mezník pro jeho použití bezvýznamným, protože se ha bál použíti toliko výjimečně při plochách zcela nepatrných.
d) Vzhledem k nyní intensivně prováděné úpravě veřejných silnic; hlavně jejich.rozšiřování a napřímení ― autostrády ― a vzhledem k četně prováděné regulaci vodních toků, jeví se nutným, aby výhod tohoto-zkráceného řízení mohlo býti použito pro plochy, jichž hodnota aspoň,přibližně odpovídá hodnotě stanovené v roku 1894.
Neopraví-li se toto zvýšení nejvyšší meze hodnoty odepisovaných ploch, jak jsou stanoveny v zákonu z r. 1894, budou postiženy obce a hlavně okresy značnými položkami na provádění právních prací s knihovním pořádkem nutných.
Kdežto pak pro četné jiné zákony, v nichž se jednalo o příslušnost, resp. zřízení dle hodnoty, byly hodnoty tyto dávno upraveny y přizpůsobeny dnešními cenovým poměrům, bylo na tento zákon dosud zapomenuto a jest nutno, aby v tomto směru stala se náprava.
Úpravou tohoto zákona nevzejde pro stát žádného finančního zatížení a proto úhrada se nenavrhuje.
V Praze dne 10. prosince 1936.
Janovský,
Rýpar, dr Hruban, dr Sobota, Novák, dr Karas, Pechanec, dr Žiška, Dytrych, Roudnický, Krejčí.