Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 368.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte, račiž se usnésti na tomto zákoně:

ze dne...................................,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon o odkladu exekučního vyklizení místností ze dne 28. III. 1928, čís. 45 Sb. z. a n., ve znění článku 2. zákona ze dne 23. II. 1934, č. 32 Sb. z. a n., pozbývá účinnosti dnem 1. února 1937.

Zákon o odkladu exekučního vyklizení místností jest v přítomné době již zbytečný. Zákon tento vztahuje se pouze na nájemníky, kteří spadají pod zákon o ochraně nájemníků. Postupným rušením zákona o ochraně nájemníků zmenšilo se podstatně množství takto vypovídaných nájemníků, tím spíše, že na některé výpovědi i podle §u 1, odst. 2. zákona o ochraně nájemníků se zákon o exekučním odkladu vůbec nevztahoval. Kromě toho jest notorický nadbytek bytového prostoru a soudy bez provádění nějakých osvědčení všechny žádosti za odklad exekučního vyklizení zamítají s poukazem na nadbytek bytového prostoru.

Naproti tomu jest zákona zneužíváno, poněvadž samotná existence zákona umožňuje komukoliv zažádati si o odklad exekučního vyklizení, i když zákon se pak na něho nevztahuje. V důsledku toho jsou soudy zaplaveny spoustou takovýchto žádostí, o kterých musí rozhodovati ještě druhé instance v případech zamítnutých první instancí. Soudy jsou vyřizováním těchto marných a v zákoně samém opary nemajících návrhů nesmírně přetěžovány, takže řádné vyřizování agendy podstatně trpí. Mimo to vzniká tím i právní nejistota, poněvadž pronajímatel nemůže volně disponovati vypovězenou místnosti, nemaje jistoty, zda vypovídaný nepodá žádost a odklad a neprodlouží tak stěhovací termín.

Této právní nejistotě nutno odpomoci tím, že se zákon o odkladu exekučního vyklizení zruší.

V Praze dne 21. ledna 1937.

Dr Havelka,
Jakubec, dr Bačinský, Zeman, Rejmon, Foit, Novák, Šelmec, Donát, Sehnal, Sechtr, Machovský, Kroiher, Měchura, Olejník, Turek.