Senát Národního shromáždění R. Čs. R. 1936.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 356.

Podle provedeného šetření dotazovala se četnická hlídka majitelů domů, kteří vyvěsili při slavnosti v interpelaci zmíněné na svých domech obrazy Konrada Henleina, na čí popud tak učinili. Odstranění obrazů četnická hlídka nežádala.

Není proto důvodů k nějakému opatření.

V Praze dne 26. listopadu 1936.

Ministr vnitra:

Dr. Černý v. r.

Laut gepflogener Erhebungen zog eine Gandarmeriepatrouille bei den Hausbesitzern, welche anläßlich der in der Interpellation erwähnten Feier an ihren Häusern Bilder Konrad Henleins angebracht hatten, Erkundigungen ein, auf wessen Veranlassung sie die getan haben. Die Entfernung der Bilder hat die Gandarmeriepatrouille nicht gefordert.

Es besteht daher keine Veranlassung zu irgendwelcher Verfügung.

Prag, am 26. November 1936.

Der Minister des Innern:

Dr. Černý m. p.

Dne 13. července 1936 asi ve 14,20 hodin byla nalezena na železniční trati u Laskár mezi kolejnicemi sedící neznámá těžce zraněná žena, jíž poskytl první pomoc před příchodem četnictva lékař místní vojenské posádky a zařídil její převoz z Prievidzy do nemocnice v Topolčanech.

Četnická stanice v Horních Lelovcích byla o případu zpravena v 15 hodin. Na toto oznámení se odebral ihned zástupce velitele stanice na místo nehody a zastihl tam ještě zraněnou, která byla již v autu záchranné stanice a na kladené otázky vůbec nereagovala. Pak provedl podrobné ohledání místa a spěchal na nádraží v Novákách, odkud zařídil telefonicky pátrání po totožnosti zraněné a po příčině nehody. V Nitře a Nových Zámcích provedlo četnictvo prohlídku vlakové soupravy a výslech vlakového personálu a cestujících. Při prohlídce v Nitře byla nalezena v jednom osobním voze zavazadla poraněné s dokumenty, podle nichž byla zjištěna v neznámé Hella Theimerová z Brna. Výslechem svědků bylo zjištěno, že Theimerová brzo za Prievidzou vyšla z oddělení na plošinu vozu ve směru jízdy a více se nevrátila. Na podkladě těchto zjištění pátrala četnická stanice v Horních Lelovcích dne 15. července 1936 dále po příčině neštěstí v Německém Pravně, kde Theimerová dlela na prázdninovém výletě německé mládeže. Četnictvo v Topolčanech se pokoušelo pětkrát o zjištění příčiny neštěstí výslechem Theimerové, jež posléze připustila možnost, že z vlaku vypadla bez cizího zavinění.

O případu učinila četnická stanice v Horních Lelovcích dne 16. července 1936 oznámení okresnímu soudu a okresnímu úřadu v Prievidze.

Z uvedeného plyne, že četnictvo vykonalo ihned, jakmile se o případu dovědělo, bez ohledu na možnost výslechu Theimerové vše, čeho bylo třeba k vysvětlení příčiny její nehody.

Pokud se obsah interpelace dotýká oboru ministra spravedlnosti, odpovídám:

O události u Novák (Slovensko) ze dne 13. července 1936 státní zastupitelství v Nitře provedlo trestní vyhledávání.

Podle výsledků vyhledávání k těžkému úrazu Heleny Theimerové tenkráte došlo nešťastnou náhodou, pročež státní zastupitelství trestní řízení zastavilo.

Sama poškozená Helena Theimerová u okresního policejního komisařství v Brně udala, že na jejím úrazu nemá nikdo viny a - ač po zastavení trestního řízení mohla sama převzíti zastupování obžaloby - tak neučinila.

V Praze dne 26. listopadu 1936.

Ministr vnitra:

Dr Černý v. r.

Ministr spravedlnosti:

Dr Dérer v. r.

Am 13. Juli 1936 cca um 14 Uhr 20 Minuten wurde auf der Eisenbahnstrecke bei Laskár zwischen den Schienen sitzend eine unbekannte schwer verletzte Frauensperson gefunden, welcher vor Eintreffen der Gendarmerie ein Arzt der dortigen Garnison die erste Hilfe leistete und die Überführung derselben aus Prievidza in das Krankenhaus in Topolčany verfügte.

Die Gendarmeriestation in Hornie Lelovce wurde von dem Vorfalle um 15 Uhr verständigt. Auf diese Anzeige hin begab sich der Vertreter des Postenkommandanten sofort auf den Unfallsort und traf dort noch die Verletzte, welche sich bereits im Auto der Rettungsstation befand und auf die gestellten Fragen überhaupt nicht reagierte. Sodann nahm er einen genauen Lokalaugenschein auf und eilte auf den Bahnhof in Nováky, von wo aus er telephonisch die Nachforschungen nach der Identität der Verletzten und nach der Ursache des Unfalles einleitete. In Nitra und Nové Zámky nahm die Gendarmerie eine Durchsuchung der Zugsgarnitur und die Einvernahme des Zugspersonales und der Reisenden vor. Bei der Durchsuchung in Nitra wurde in einem Personenwagen das Gepäck der Verletzten und Dokumente gefunden, auf Grund welcher in der Unbekannten Hella Theimer aus Brünn sichergestellt wurde. Durch Zeugeneinvernahme wurde sichergestellt, daß die Theimer bald hinter Prievidza aus der Abteilung auf die Plattform des Wagens in der Fahrtrichtung hinausgegangen war und nicht wieder zurückkehrte. Auf Grund dieser Sicherstellung forschte die Gendarmeriestation in Hornie Lelovce am 15. Juli 1936 weiter nach den Ursachen des Unfalles in Deutsch Pravno nach, wo die Theimer auf einem Ferienausflug der deutschen Jugend weilte. Die Gendarmerie in Topolčany versuchte fünfmal die Ursachen des Unfalles durch Einvernahme der Theimer sicherzustellen, welche schließlich die Möglichkeit zuließ, daß sie ohne fremdes Verschulden aus dem Zuge herausfiel.

Vom Vorfalle erstattete die Gendarmeriestation in Hornie Lelovce am 16. Juli 1936 die Anzeige an das Bezirksgericht und an die Bezirksbehörde in Prievidza.

Aus dem Geschilderten geht hervor, daß die Gendarmerie unverzüglich, nachdem sic vom Vorfalle Kenntnis erhielt, ohne Rücksicht auf die Möglichkeit einer Einvernahme der Theimer alles vorgenommen hot, was zur Aufklärung der Ursachen des Unfalles der Letzteren erforderlich war.

Insoferne der Inhalt der Interpellation das Ressort des Justizministers betrifft, so antworte ich:

Über den Vorfall bei Nováky (Slovakei) vom 13. Juli 1936 führte die Staatsanwaltschaft in Nitra die Strafuntersuchung durch.

Nach den Ergebnissen der gepflogenen Untersuchung kam es damals zum schweren Unfall der Helene Theimer durch einen unglücklichen Zufall, aus welchem Grunde die Staatsanwaltschaft dos Strafverfahren eingestellt hat.

Die geschädigte Helene Theimer selbst gab beim Polizeibezirkskommissariate in Brünn an, daß an ihrem Unfall niemand Schuld trägt und sie hat - obwohl sie nach Einstellung des Strafverfahrens selbst die Vertretung der Anklage übernehmen konnte - dies nicht getan.

Prag, am 26. November 1936.

Der Minister des Innern:

Dr. Černý m. p.

Der Justizminister:

Dr. Dérer m. p.

Lesní správec ing. Kryštof v Ustčorné jest zaměstnancem podniku "Státní lesy a statky"(ne československých státních drah) a jest mu svěřena správa státní lesní dráhy v Ustčarné.

Práce prováděné na lesních drahách jsou dvojího druhu a to:

1. práce spojené se stavbou lesních drah,

2. práce udržovací.

Stavbu lesních drah provádí ve vlastní režii samo ředitelství státních lesů a statků v Buštině bez jakékoliv účasti orgánů správy státních lesních drah se sídlem v Ustčorné, která obstarává toliko práce udržovací.

Přednostou správy státních lesních drah v Ustčorné je lesní správce ing. Zdeněk Kryštof, jemuž je svěřen především provoz lesní dráhy, kdežto obstaráváním zmíněných prací udržovacích je pověřen ke správě přidělený lesní správec ing. Pavel Matoušek (analogie odboru pro udržování trati při Č. S. D.).

Práce s udržováním trati spojené zadává správa státních lesních drah stálým předním dělníkům, t. j. odborníkům převzatým od československých státních drah. Tito předáci přijímají pak pro své pracovní čety potřebné dělnictvo zcela samostatně.

V oblasti ředitelství státních lesů a statků v Buštině jsou již po delší dobu přijímáni do zaměstnání všichni dělníci, kteří se o práci ucházejí a dokonce správy státních lesů v Ustčorné, v Německé Mokré a v Brusturách nemohou si přes výhodné pracovní podmínky opatřiti dostatečný počet pracovních sil z řad místního obyvatelstva a jsou nuceny se značnými těžkostmi najímati dělnictvo ve vzdáleném údolí tereblanském (v obci Kaločavě) a dále v obcích Krásná, Dubové, Kaliny, Ganiče, Podpleša, Neresnice, Krivé atd., které leží v nižší oblasti údolí terešvanského a jsou od pracovního místa vzdáleny 20 až 50 km.

Hledíc k naznačeným nesnázím ve příčině opatřování potřebného počtu dělnictva nemohou ani správa státních lesních drah v Ustčorné, ani uvedené správy státních lesů, do jichž oblasti inklinují obě německé obce Ustčorná a Německá Mokrá, již v zájmu nerušeného provozu přihlížeti k politické příslušnosti do práce přijímaných dělníků.

Pokud se dalo vyšetřiti, nebyl také ani jediný příslušník karpatoněmecké strany (předseda Konrád Henlein) od doby založení této politické strany jen z důvodu příslušnosti k této straně z práce v podniku "Státní lesy a statky" propuštěn, nýbrž propuštění z práce se stalo vždy jen tehdy, když práce byla skončena a tu byla vždy propuštěna celá skupina dělnictva k jejímu zdolání do pracovního poměru přijatá.

Ministerstva zemědělství (ústřední ředitelství státních lesů a statků) nebrání se však věc dále vyšetřiti, budou-li mu interpelujícími senátory předloženy seznamy oněch dělníků příslušníků karpatoněmecké strany (předseda Konrád Henlein), kteří byli jen pro tuto svoji politickou příslušnost propuštěni z pracovního poměru v podniku "Státní lesy a statky", zejména ing. Kryštofem, nebo na něž byl činěn nátlak orgány správy státních drah, případně lesů, aby ze strany vystoupili a přestoupili ke straně republikánské.

V Praze dne 1. prosince 1936.

Ministr zemědělství:

Dr. Zadina v. r.

Der Forstverwalter Ing. Kryštof in Usťčorna ist Bediensteter der Unternehmung "Staatsforste und Staatsdomänen" (nicht der čechoslovakischen Staatsbahnen) und ist derselbe mit der Leitung der staatlichen Waldbahn in Usťčorna betraut.

Die an den Waldbahnen zur Durchführung gelangenden Arbeiten sind zweierlei Art, und zwar:

1. die mit dem Baue der Waldbahnen verbundenen Arbeiten,

2. Erhaltungsarbeiten.

Den Bau der Waldbahnen durchführt in eigener Regie die Direktion der Staatsforste und Staatsdomänen in Buštino selbst ohne irgendwelche Beteiligung der Organe der Verwaltung der staatlichen Waldbahnen mit dem Sitze in Usťčorna, welche nur die Erhaltungsarbeiten besorgt.

Vorstand der Verwaltung der staatlichen Waldbahnen in Usťčorna ist der Forstverwalter Ing. Zdeněk Kryštof, welcher vor allem den Betrieb der Waldbahn leitet, während mit der Besorgung der erwähnten Erhaltungsarbeiten der der Verwaltung zugeteilte Forstverwalter Ing. Pavel Matoušek betraut ist (eine Analogie der Bahnerhaltungssektion bei den čs. Staatsbahnen).

Die mit der Erhaltung der Strecke verbundenen Arbeiten vergibt die Verwaltung der staatlichen Waldbahnen den ständigen Vorarbeitern, d. i. den von den čechoslovakischen Staatsbahnen übernommenen Fachmännern. Diese Vorarbeiter nehmen dann für ihre Arbeitskolonnen das erforderliche Arbeiterpersonal ganz selbständig auf.

Im Bereiche der Direktion der Staatsforste und Staatsdomänen in Buštino werden schon seit längerer Zeit alle Arbeiter aufgenommen, welche sich um Arbeit bewerben, und können sogar die Verwaltungen der Staatsforste in Usťčorna, Německá Mokrá und in Brustury trotz den günstigen Arbeitsbedingungen nicht die genügende Anzahl Arbeitskräfte aus den Reihen der einheimischen Bevölkerung beschaffen und sind gezwungen, unter bedeutenden Schwierigkeiten die Arbeiterschaft im entfernten Tereblatale (in der Gemeinde Kaločava) und weiter in den Gemeinden Krásná, Dubov, Kaliny, Ganiče, Podpleša, Neresnice, Krivé usw. anzuwerben, welche im unteren Gebiete des Terešvatales liegen und vom Arbeitsplatze 20 bis 50 km entfernt sind.

Im Hinblicke auf die bedeutenden Schwierigkeiten bei der Beschaffung der erforderlichen Anzahl der Arbeiterschaft können weder die Verwaltung der staatlichen Waldbahnen in Usťčorna noch die erwähnten Verwaltungen der Staatsforste, nach deren Gebiet die beiden deutschen Gemeinden Usťčorna und Německá Mokrá gravitieren, schon im Interesse des ungestörten Betriebes die politische Zuständigkeit der aufzunehmenden Arbeiter berücksichtigen.

Insofern erhoben werden konnte, wurde auch kein einziger Angehöriger der karpathodeutschen Partei (Vorsitzender Konrad Henlein) seit der Gründung dieser politischen Partei nur aus dem Grunde der Zugehörigkeit zu dieser Partei aus der Arbeit in der Unternehmung "Staatsforste und Staatsdomänen" entlassen, vielmehr erfolgte die Entlassung aus der Arbeit jedesmal nur in dem Falle, wenn die Arbeit beendet war und wurde in solchen Fällen jedesmal die ganze zur Bewältigung der Arbeit in das Arbeitsverhältnis aufgenommene Arbeitergruppe entlassen.

Das Ministerium für Landwirtschaft (die Zentraldirektion der Staatsforste und Staatsdomänen) weigert sich jedoch nicht die Angelegenheit weiter zu untersuchen, falls ihm die interpellierenden Senatoren Verzeichnisse derjenigen Arbeiter, Angehörigen der karpathodeutschen Partei (Vorsitzender Konrad Henlein) vorlegen, welche nur wegen dieser ihrer politischen Angehörigkeit aus dem Arbeitsverhältnisse in der Unternehmung "Staatsforste und Staatsdomänen", namentlich von Ing. Kryštof entlassen wurden, oder auf welche seitens der Organe der Verwaltung der Staatsbahnen bzw. Staatsforste ein Druck dahin ausgeübt wurde, aus der Partei auszutreten und zur republikanischen Partei zu übertreten.

Prag, am 1. Dezember 1936.

Der Minister für Landwirtschaft:

Dr. Zadina m. p.