Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 336.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovou úmluvou k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 10. července 1936 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. srpna 1936, č. 244 Sb. z. a n.

Obchodně politické styky Československa s Německem jsou upraveny hospodářskou dohodou ze dne 29. června 1920, jež je vybudována na doložce o nejvyšších výhodách, ale nemá dosud žádné příslušné celně-tarifní přílohy. Československo již po leta usiluje, aby upravilo v celně-tarifním oboru své obchodní styky s Německem a proto Národní shromáždění, republiky Československé jest nuceno často se zabývati obchodními poměry Československa k Německu. Dosud se nepodařilo uzavříti s Německem řádnou obchodní smlouvu, pročež se ukázalo býti nutným alespoň prozatímními úmluvami se snažiti zachrániti pro vývoz Československa do Německa alespoň to, co se zachrániti dá.

Německo sleduje silně ochranářský kurs, hlavně u položek zemědělských, pročež nedošlo dosud ke sjednání celně-tarifní smlouvy. Již delší dobu je silně postižen náš tradiční vývoz zejména chmele, ječmene a sladu. Německo chrání vlastní produkci chmele a předpisuje svým pivovarům povinné používání domácího chmele v určitém minimálním poměru. Autonomní německé clo činí 150 ř. m. Dodatkovou úmluvou ze dne 12. listopadu 1931 přiznalo Německo snížení autonomní celní sazby na chmel z říšských marek 150 na ř. m. 70 za 100 kg, což se každoročně prodlužovalo. Vedle toho zavázala se německá vláda, že bude blahovolně vyřizovati žádosti svých pivovarů o používání československého chmele podle §u 2 svého nouzového nařízení o nuceném používání domácího chmele.

Československo vyhovělo naproti tomu přání Německa, aby dehtové barvy s obsahem nastavovadel až do 80 % byly odbavovány v položce 625 československého celního sazebníku a aby žádost o povolování dovozu hašeného vápna z Německa byly blahovolně vyřizovány. Ujednání této prodloužené dodatkové úmluvy pozbylo platnosti dnem 31. srpna 1936. Z toho důvodu bylo nutno jednati znovu s německou vládou o prodloužení platnosti těchto ujednání a výsledkem tohoto jednání jest tato předložená dodatková úmluva ve formě výměny not, kterou se platnost zmíněných ujednání prodlužuje o jeden rok, tedy až do 31. srpna 1936. K průtahu došlo zaviněním na straně německé z důvodů

administrativně-technických. Jako u jiných podobných ujednání uvádějí obě smluvní strany tuto výměnu not v prozatímní platnost ještě před výměnou ratifikačních listin.

Národohospodářský výbor pojednal ve své schůzi konané dne 20. října 1936 o tomto vládním návrhu a doporučuje slavnému senátu ke schválení tuto dodatkovou úmluvu i s příslušným schvalovacím usnesením.

V Praze dne 20. října 1936.

V. Sehnal v. r.,
předseda.

Novák v. r.,
zpravodaj.

Dodatkovou úmluvou ze dne 6.října 1932, čís. 159 Sb. z. a n., z r. 1932 snížila německá vláda pro československý chmel clo na 70 říšských marek a zavázala se, že bude blahovolně vyřizovati žádosti svých pivovarů o používání československého chmele podle § 2 svého nouzového nařízení o nuceném používání domácího chmele. Za to povolila Československá republika, aby dehtové barvy s obsahem nastavovadel až do 80 % byly odbavovány v položce 625 československého celního sazebníku a aby žádosti o povolování dovozu hašeného vápna z Německa byly blahovolně vyřizovány.

Ujednání čl. 1 až 4 jsou od r. 1932 každoročně prodlužována o další rok. Poněvadž 31. srpna 1936 pozbyla platnosti, byla dodatkovou dohodou z 10. července 1936 prodloužena pro další chmelový hospodářský rok do 31. srpna 1937, pokud jí jedna ze smluvních stran nevypoví výměnou not k prvnímu kteréhokoliv měsíce se lhůtou jednoměsíční.

Zahraniční výbor navrhuje, aby senát schválil tuto dodatkovou úmluvu, která byla uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. srpna 1936, čís. 244 Sb. z. a n.

V Praze dne 5. prosince 1936.

Donát Václav v. r.,
předseda.

Ing. Winter v. r.,
zpravodaj.