Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 326.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí podle čl. XIII finančního zákona republiky Československé ze dne 19. pro lince 1934, č. 256 Sb. z, a n., kterým se stanoví: státní rozpočet na rok 1935, s výdaji státního rozpočten na rok 1935, které nelze uhraditi přesunem podle čl. XII uvedeného zákona a to:

Podle státního závěrečného účtu ČSŘ. za rok 1935 vyžadují souhlasu Národního shromáždění republiky Československé podle čl. XIII finančního zákona na rok 1935 výdaje, které nelze uhraditi ani přesunem podle čl. XII uvedeného finančního zákona v těchto kapitolách:

V kapitole 5. (Ministerstvo národní obrany) vyžadují souhlasu Národního shromáždění vyšší výdaje celkem 89 milionů 810.995,75 Kč.

Překročení v uvedené částce nastalo v důsledku intensivnější výcvikové činnosti, opatření potřeb nutných k zajištění větší pohotovosti armády a v souvislosti s hospodářskými poměry, jakož i větší potřebou na podpory. (půjčky) legionářům a podpory sirotkům po legionářích.

V kapitole 13. (Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností) státního rozpočtu na rok 1935 vyžadují souhlasu Národního shromáždění výdaje vyšší celkem 3,084.507,15 Kč.

Překročení výdajů kap. 13. stanovených na 32,871.200 Kč o shora uvedenou částku bylo nutné z těchto důvodů:

Podle usnesení ministerské rady ze dne 23. září 1920 bylo v Novém Sadě v Jugoslavii vybudováno v letech 1922 a 1923 skladiště průmyslových výrobků. Toto skladiště pronajalo ministerstvo obchodu nájemní smlouvou ze dne 15. ledna 1924 Pražským vzorkovým veletrhům a fě. Jugoslavenski Emporium, jejímiž společníky byli Jerko Dorbič a Vjekoslav Král. Smlouva uzavřena na 3 léta, v případě porušení nájemní smlouvy jednou stranou může druhá strana smluvní kdykoliv smlouvu s jednoměsíční lhůtou vypověděti. Pro spory z této nájemní smlouvy jest příslušný rozhodčí soud.

Prohlášením ze dni 21. června 1924 vystoupil z firmy Jugoslavenski Emporium Jerko Dorbič a když pak firma neplnila závazky plynoucí z nájemní smlouvy, dalo ministerstvo obchodu podle čl. XII nájemní smlouvy firmě jednoměsíční výpověď.

Jerko Dorbič počal uplatňovati proti ministerstvu obchodu nároky na náhradu škody pro poškození svého nájemního práva a podal v lednu 1932, tudíž více jak po 7 letech, u rozhodčího soudu žalobu na československý stát na 12 milionů dinárů a rozhodčí soud vynesl dne 28. dubna 1934 konečný rozsudek, kterým byl československý stát odsouzen zaplatiti 3,577.000 dinarů s 5% úroky ode dne podání žaloby, t. j. ode dne 21.4. 1932 a na útratách 788.000 dinarů.

Mimo to zvláštními nálezy byly určeny odměny rozhodčích soudců a zapisovatele. Do výše těchto odměn stěžovalo si ministerstvo obchodu k apelačnímu soudu v Novém Sadě, který odměny snížil na celkovou částku 1,324.909,50 din.

Z této částky připadají na československý stát dvě třetiny, na Jerko Dorbiče 1/3, vyjma odměny Dra Ratha v částce 44.698 din., které nesou strany polovicí. Odměny tří znalců určeny celkem částkou 75.000 din., z čehož připadá na československý stát 37.500 din.

Ministerstvo obchodu vyplatilo za účelem likvidace sporu Jerko Dorbiče a zapravení palmárního účtu Dr. Matiče celkem částku 4,867.773,70 Kč.

jest pak uhrazen úsporami v ostatních úvěrech kap. 13.

V kapitole 16. (Ministerstvo železnic) státního rozpočtu na rok 1935 vyžadují souhlasu Národního shromáždění výdaje ve výši 35.349,30 Kč.

jak uvedeno shora.

Překročení rozpočtem povoleného úvěru na pol. 1. § 2 svrchu uvedenou částkou 347.759,40 Kč vzniklo především snížením platových srážek podle vládního nařízení č. 275,/1934 Sb. z, a n., s kteroužto úpravou nemohlo býti počítáno ani při sestavování, ani při ústavním projednávání rozpočtových návrhů na rok 1935. Překročení z toho důvodu činí 145.920 Kč. Dále bylo nutno zvýšiti stav zaměstnanců ministerstva železnic vzhledem k většímu pracovnímu úkolu, který nastal zejména rozšířeným investičním programem. Konečně také úprava agendy nemocenského pojištění vyžádala si většího počtu pracovních sil.

Tato vyšší potřeba představuje zbývající kvotu celkového překročení této položky 201.839,40 Kč.

Celkový úhrn překročení úvěru kapitoly 16., tit. 1, povoleného rozpočtem na rok 1935, dosahuje, přihlédne-li se současně i k celkovým úsporám téže kapitoly za totéž rozpočtové období úhrnné částky 35.349,30 Kč, vypočtené na podkladě výsledků do konce roku 1935, při čemž bylo již přihlédnuto k překročení úvěru na pol. 1, § 2. Jest tudíž zřejmé, že kdyby ke snížení platových srážek podle vládního nařízení č. 275/1934 Sb. z. a n. bývalo. možno přihlédnouti již při sestavování rozpočtu na rok 1935, byly by výsledky citované kapitoly 16. příznivější proti rozpočtu o celkovou částku 110.570,70 Kč.

Konečně se dodává, že podle čl. II, bodu 3 finančního zákona na rok 1935 Československé státní dráhy hradí potřebu ministerstva železnic pokud není uhrazena jeho vlastními příjmy. Bylo proto svrchu uvedené překročení celkové potřeby kapitoly 16., povolené rozpočtem na rok 1935, uhrazeno v mezích celkového salda podniku ČSD za rok 1935, které podle výsledků do konce roku 1935 vykazuje příznivější výsledek proti rozpočtu o částku okrouhle 100,000.000 Kč.

V kapitole 17. (Ministerstvo sociální péče) státního rozpočtu na rok 1935 vyžadují souhlasu Národního shromáždění vyšší výdaje...... 160,056.324,45 Kč.

Překročení výdajů kap. 17. o uvedenou částku bylo způsobeno vyššími výdaji při těchto titulech a paragrafech:

V titulu 1 jsou překročeny tyto paragrafy:

V titulu 5 je překročen:

K odůvodnění těchto vyšších výdajů se uvádí:

V tit. 1, § 3 Sociální pojištění byl překročen úvěr stanovený na státní příspěvek podle § 176 zák. č. 26/1929 Sb. z. a n. jednak výplatami doplatků za léta 1929 až 1934 podle zák, č. 117/1934 Sb. z. a n. a jednak tím, že nestačila preliminovaná částka na příspěvky podle § 13 zák. č. 26/ 1929 Sb. z. a n., neboť skutečný náklad stal se zřejmým teprve po prvém řádném podrobnějším vyúčtování.

Dále dlužno uvésti, že ministerstvo sociální péče dluhovalo ústřední sociální pojišťovně pojistné za vojíny podle §.253 zák. č. 221/1924 Sb. z. a n. za léta 1926 a 1927, protože byla sporná výše částky, jež měla ústřední sociální pojišťovně za tato léta býti doplacena. Ústřední sociální pojišťovna požadovala z tohoto titulu asi 14 mil. Kč. Posléze však po opětném jednání přistoupila na částku 5 mil. Kč k úplnému vyrovnání své pohledávky za léta 1926 a 1927, avšak s výhradou, že kdyby se později ukázalo, že tato částka nestačí k úhradě všech případných nároků za tato léta, byla by jí zachována možnost požadovati dodatečnou úhradu. Za těchto okolností akceptovalo ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí ochotu Ústřední sociální pojišťovny a provedlo výplatu. Pohledávka ústřední sociální pojišťovny se opírala o zákonný nárok, který se však ve státním rozpočtu neprojevoval, protože jeho výše byla dosud. sporná.

Potřeba na podporu.staveb obytných domů z roku 1919 až 1934 v rozpočtu kap. 17. na rok 1935 byla stanovena částkou 232,000.000 Kč, při čemž byla již odpočtena částka 30,000.000 Kč, na kterou se odhadoval výnos postihového práva státu. K projednání návrhu zákona o postihovém právu států nedošlo, v důsledku čehož objevil se úvěr na podporu staveb obytných domů v rozpočtu 1935, po odpočtení shora zmíněné náhrady nedostačujícím. Potřeba vyššího úvěru byla zmírněna tím, že

1. nebylo v roce 1935 stavebníky plně využito výhod podle § 4 vlád. nař. č. 160/1934 Sb. z. a n., podle něhož lze poskytnouti státní příspěvek i na ty stavby nájemních domů, na něž byla udělena podpora podle ustanovení zák. č. 45;/1930 Sb. z. a n., jen ve způsobě státní záruky, nebo podle zák. č. 44/1927 Sb. z. a n., nebo podle zák. č. 43/ 1928 Sb. z. a n., nebo jde-li o stavby započaté po 31. prosinci 1923 s podporou státního bytového fondu, a že

2. značné platy podle ustanovení § 34 zák. č. 44/1927 Sb. z. a n., zák, č, 43/1928 Sb. z. a n. a č. 45/1930 Sb. z. a n., které se podle ustanovení § 40 týchž zákonů zároveň předpisují k náhradě, nemají podle platných účetních norem vlivu na vyčerpání úvěru.

Náklady na péči o válečné poškozence od roku 1924, kdy dosáhly vrcholů tím, že byly vesměs důchody válečných poškozenců vyměřeny a uspokojeny tak jich nároky ze zákona, počaly klesati a přibližovati se skutečné potřebě odpovídající počtu důchodců v jednotlivých kategoriích. Pokles tento však se zpomalil a zastavil zhoršením všeobecných poměrů hospodářských v posledních letech, jež působily tak citelně na existenční poměry válečných poškozenců, což mělo též za následek, že ani v roce 1935 nesplnily se předpoklady očekávaného vyrovnání nákladů na péči o válečné poškozence. V důsledku těchto skutečností projevily se úvěry preliminované pro požitky válečných poškozenců v tit. 4, § 2 nedostatečnými částkou 9,175.387,70 Kč. Z tohoto překročení byla uhrazena úsporami ostatních paragrafů tit. 4 částka 1,255.195,45 Kč, takže celý tit. 4 byl překročen o 7,920.192,25 Kč.

Dlouho trvající hospodářská krise nedoznala ani v roce 1935 podstatného zlepšení a vyplývající z ní mimořádná nezaměstnanost dosáhla i v roce 1935 značného rozsahu. Okolnosti tyto musely nutně vésti k tomu, že z údělu 650,000.000 Kč, přikázaného čl. III, odst. 2 finančního zákona na. rok 1935 vládě k použití na podpory vyplacené nezaměstnaným odborovými organisacemi a na zmírnění následků nezaměstnanosti vůbec,bylo třeba dáti souhlas k pomocným akcím ve prospěch osob a dětí nezaměstnaných ve větším rozsahu, než který byl dán zařazeným údělem na dani důchodové a.na dani z obratu a dani přepychové ve III. skupině státního rozpočtu na rok 1935, oddíl D.

Dále sem byl súčtován též neuhrazený nepreliminovaný výdaj na chlebovou akci v roce 1935.

Ve schůzi ministerské rady konané dne 4. resp. 12. října 1934 byl ministr financí pověřen, aby se postaral o úhradu nákladů na chlebovou akci ve prospěch nezaměstnaných v roce 1935 ve výši 50,000.000 Kč, mimo rozpočtové prostředky určené pro péči o nezaměstnané. Zároveň bylo usneseno, že o způsobu provedení tohoto usnesení, zejména o zásadním úhradovém řešení dohodnou se zúčastněná ministerstva a nejvyšší účetní kontrolní úřad. S připojením této částky celkové překročení §. 4., tit. 5, kap. 17. za rok 1935 činí 133,294.897,20 Kč.

Náklady na "Státní starobní podpory" klesají v důsledku přirozeného úbytku poživatelů. V roce 1935 ještě však pokles tento nenastal v takové míře, aby bylo možno dosáhnouti vyrovnání s rozpočtovou částkou 65,000.000 Kč. Příčinu dlužno hledati i zde v hospodářské krisi. Zhoršené výdělkové poměry způsobují, že přicházejí nově v úvahu pro státní starobní.podpory osoby, které dříve vůbec o tuto podporu nežádaly, nebo jimž dřívější zdroje výživy v důsledku krise většinou odpadly, takže jsou odkázány jedině na, státní starobní podporu.

V kapitole 20. (Ministerstvo financí) vyžadují souhlasu Národního shromáždění vyšší výdaje celkem 408,700.981 Kč.

K překročení výdajů nedošlo v titulech - 1, 2, 3 a 4, kap. 20. státního rozpočtu na rok 1935, tedy v oněch výdajích, které týkají se především vlastní. činnosti finanční správy, a kde bylo docíleno v mezích úvěrů uvedených titulů poměrně značných úspor, a to:

Překročeny byly jen výdaje v titulu 5. Všeobecná pokladní správa a to hlavně výdaje, kdež úspornost vůbec uplatniti nelze, jako jsou závazky z převzatých záruk, případně takové výdaje, s nimiž nemohlo býti při sdělávání rozpočtu počítáno.

je způsobeno zvýšením potřeby:

V rozpočtu na rok 1935 byl počítán při tomto paragrafu úrok z poukázek ve jmenovité hodnotě okrouhle 4 422,000.000 Kč. Novými úvěrovými operacemi byl však v roce 1935 stav státních pokladničních poukázek zvýšen na 6.761,787.000 Kč jmenovité hodnoty, čímž zejména bylo způsobeno i zvýšení potřeby na příspěvku státní správy na úhradu státního dluhu.

Nová potřeba při této položce byla způsobena definitivním vyúčtováním vzájemných pohledávek států československého, maďarského a rakouského za vydané, avšak nezaplacené, nebo naopak zaplacené, avšak nevydané tabákové tovary v době státního převratu.

Překročení u této položky je odůvodněno zejména súčtováním protihodnoty 5% dluhopisů půjčky práce, jichž strany použily podle ustanovení § 12 zák. č. 48/1933 S:b: z. a n. o půjčce práce k placení daně dědické a pozůstalostního poplatku nemovitostního. Jde tu toliko o položku súčtovací, která vyjadřuje ryzí výsledek na hotovosti, jenž odpovídá vzájemnému výsledku obratu cenných papírů.

Při této položce jde o nepreliminovaný výdaj, který je způsoben, definitivním súčtováním účinů několikaleté intervenční akce prováděné.ze státních prostředků v době před zřízením Československého reeskontního a lombardního ústavu, které se stalo zák. č. 49/1934 Sb. z. a n. Tyto účiny byly sice z valné části proúčtovány již v ústavně schválených závěrečných účtech na rok 1933 a 1934 a sice v účinech mimo rozpočet, hledíc však k ukončení této intervenční akce, provádí se nyní súčtování jejich definitivně na rozpočet.

Při této položce jde rovněž o nepreliminovaný výdaj, který vznikl realisací státních záruk v částce 119,880.000 Kč, převzatých podle příslušných ustanovení finančních zákonů.za úvěry poskytnuté Zemskou bankou v Praze Ústřední bratrské pokladně v Praze.

Výdaje při této položce byly způsobeny státním vyúčtováním zbytku mimořádné dotace povolené do výše 100,000.000 Kč vládním usnesením ze dne 13. července 1934 zvláštním fondům, zřízeným při zemědělských radách (v zemi Podkarpatoruské při zemském úřadě v Užhorodě) podle § 108 zákona ze dme 15. června 1927 č. 76 S:b. z. a n. na zmírnění škod způsobených živelními pohromami v roce 1934.

V Praze dne 24. listopadu 1936.

Předseda vlády:

Dr M. Hodža v. r.

Ministr financí:
Dr Kalfus v. r.