Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 323.

Mírný vzestup konjunktury v r. 1934 a 1935 neprojevil se ve státním hospodaření, jak bylo očekáváno. Veliká vyčerpanost obyvatelstva, hrozivá čísla nezaměstnaných a pokleslá úroveň výdělků nedovolily, aby částečné zlepšení hospodářských poměrů se projevilo příznivě ve státních příjmech a výdajích. Tím se vysvětluje, že i v r. 1935 finanční hospodářství státu skončilo schodkem, který - arciť nikoliv v takové míře - byl předvídán ve finančním zákonu, jenž vládu zmocnil k řadě úvěrních operací ke krytí různých výdajů. Posledním rokem, v němž státní hospodářství finanční končilo přebytkem, byl rok 1930. Od té doby vykazuje rok co rok značné schodky, jež musí býti uhrazovány mimořádnými prostředky. Abychom si učinili přibližný obraz o nepříznivém vývoji státního hospodaření v posledních letech, podáváme tu rozdíly mezi příjmy a výdaji preliminovaného etátu od r. 1930:

Tento číselný obraz by se podstatně zhoršil, kdybychom k výdajům na rozpočet připočetli ještě výdaje nepreliminované, jež bylo uhrazovati převážně z úvěrních operací. Budiž však poznamenáno, že výdaje nepreliminované připadají téměř ve skrze na investice, čímž se jejich nepříznivý ráz zmírňuje. Byla ovšem leta, kdy i na investiční výdaje stačily preliminované příjmy.

V r. 1935, jak pozorujeme, schodek preliminovaného etátu se zvětšil více než dvojnásobně oproti roku předchozímu. Vysvětluje se to tím, že příjmy státní se dále zmenšily, kdežto výdaje vzrostly. Rozpočet předpokládal příjem 7.985,255.600 Kč - h, kdežto bylo (v platbě) dosaženo pouze 7.053,779.820 Kč 40 h. Vydání bylo rozpočteno na 7.983,298.400 Kč - h, kdežto ve skutečností činilo 8:504,217.021 Kč 55 h. Oproti roku 1934 snížil se preliminovaný příjem o 438,384.359 Kč 60 h, vydání pak se zvýšilo o 392,471.881 Kč 60 h.

Na poklesu příjmu proti předchozímu roku mají podíl jak nedostatečné výnosy státních monopolů, tak - kromě přímých dání - všechny skupiny daní a dávek. Rozpočtové sumy nedosáhla žádná příjmová skupina. Zejména nápadný je rozdíl mezi rozpočtem, náležitostí a skutečným příjmem u obou daní výdělkových, u daně obratové a přepychové a právních poplatků. Vysvětlivky k státnímu závěrečnému účtu objasňují zmíněné nepříznivé výsledky především tím, že se nedostavilo očekávané zlepšení hospodářských poměrů v r. 1934 a 1935, s nímž bylo při sestavování rozpočtu na r. 1935 počítáno.

Značné zvýšení preliminovaných výdajů proti rozpočtu bylo způsobeno mimořádně velkým překročením rozpočtu v jednotlivých ministerstvech, jež činí v náležitostech preliminovaných výdajů celkem 617,254.728 Kč 10 h. Z toho vyžadují souhlasu Národního shromáždění podle čl. XIII: finančního zákona tato překročení:

Překročení v ministerstvu národní obrany nastalo v důsledku nutného vybudování letectví, automobilnictví, zvětšení zásob střeliva, výcviku, jež vyžádala si neklidná doba. U ministerstva soc. péče stouply nad rozpočet výdaje na sociální pojištění, na péči o válečné poškozence, na starobní podpory a zvláště na péčí o nezaměstnané. U ministerstva financí zvýšily podstatně překročení rozpočtu dvě zúčtovací položky: Nákup cenných papírů (120,564.407 Kč 50 h) a definitivní vyúčtování intervenční akce státní při regulaci kursu státních papírů (96,022.810 Kč 65 h), dále zvětšené výdaje na státní dluh, plnění převzatých záruk za Ústřední bratrskou pokladnu a Pražské vzorkové veletrhy a mimořádný příspěvek na podpory zemědělců.

Připočteme-li k preliminovaným výdajům (platbám) výdaje nepreliminované na zvláštních titulech založené, dostaneme celkovou sumu výdajů (plateb) v částce 10.097,859.233 Kč 35 h. Poněvadž skutečné příjmy na rozpočet činily pouze 7.053,779.820 Kč 40 h, bylo nutno uhraditi z příjmů mimorozpočtových 3.044,079.412 Kč 95 h, k čemuž přistupuje ještě účetní schodek z hospodaření kontokorentního v částce 681,97.702 Kč 80 h, úhrada byla provedena úvěrními operacemi (z části zbytkem půjčky práce) a zálohami. V zálohách hlavní položku tvořily přechodné zálohy poskytnuté Poštovní spořitelnou v částce 1.421,862.963 Kč 90,-h, dál splacená záloha Zemské bance na nákup státních papírů v částce 298,282.168 Kč 60 h: Ježto k úplné úhradě bylo nutno použíti částky 81,405.986 Kč 90 h z pokladních hotovostí, zmenšila se hotovost státní pokladny vykázaná dne 1. ledna 1935 částkou 773,238.319 Kč 85 h koncem r. 1935 na 691,832.332 Kč 95 h.

Depurace daňových nedoplatků nepokročila valně ani v r. 1935 z těchže příčin, jež ztěžovaly vůbec likvidnost berních povinností, neboť úhrada starých dluhů, ať platbami nebo odpisy byla vyrovnána nedoplatky na nové daňové předpisy. Přes všechno úsilí finanční správy podařilo se nedoplatky veřejných dávek v r. 1935 snížiti toliko o necelá 4%, a to hlavně u přímých daní, kdežto u daně z obratu a daně přepychové suma nedoplatků nepřetržitě vzrůstá. Depurace provádí se z valné části odpisy a slevami, zvláště u starých dluhů. Celková suma, nedoplatků veřejných dávek (po odečtení přeplatků) činila koncem r. 1935 4.611,092.909 Kč 95 h, o 185,914.500 Kč 15 h méně než koncem roku .předchozího. Kromě toho dosáhly nedoplatky přirážek samosprávných svazků a fondů částky 1.739,997.113 Kč 55 h.

Nedostatečné příjmy preliminovaného etátu a zvýšené výdaje měly v zápětí další zvýšení státního zadlužení. Počáteční dluh, vykázaný koncem roku 1934 částku 38.151,097.092 Kč 65 h, zvýšil se v roce 1935 na 39.924,314.371 Kč 95 h, při čemž nepočítá se s dluhy, stanovenými úmluvou ze dne 13. října 1925 ohledně úvěru vlády Spoj. států severoamerických a úmluvou ze dne 20. ledna 1930 ohledně úvěru vlády italské, ani se zálohami poskytnutými státu Poštovní spořitelnou. Úvěrní operace v r. 1935 byly skoro výhradně prováděny pokladničními poukázkami; čímž krátkodobý dluh státní vzrostl na 7.512,793.269 Kč 50 h.

Výsledky provozu státních podniků nebyly ani v r. 1935 uspokojivé. Výtěžky tabákové režie, která přispívá hlavním podílem k státním příjmům ze státních podniků, poklesly opětně téměř o 69 mil. Kč. Úbytek ten a zhoršení bilančního výsledku pošty a některých jiných státních podniků vyváženo však bylo podstatným snížením schodku státních drah o 103,642.709 Kč 40 h, takže z celkové bilance státních podniků vyplývá proti roku předchozímu zlepšení o 9,614.825 Kč 10 h.

Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (skup. III) vykazují tyto výsledky: Podíl svazků územní samosprávy - A - činil (v platbě) 1.640,940.812 Kč 80 h a snížil se o něco proti rozpočtu přes to, že opět bylo nutno pamatovati vyšším přídělem na učitelské platy nežli stanovil rozpočet. Snížení celkové částky bylo způsobeno nižším výnosem příslušných veřejných dávek, zvláště daně z piva. Podíly státních fondů - B - poklesly v náležitosti proti rozpočtu u fondu melioračního a vodohospodářského, kdežto podíl fondu silničního se zvýšil v důsledku vyššího výnosu spotřební daně z minerálních olejů. Investiční výdaje v rozsahu předpokládaném rozpočtem provedl přibližně jen fond vodohospodářský, kdežto fond silniční zůstal daleko za rozpočtem, ježto nepoužil výpůjček mu rozpočtem povolených. Činnost fondu melioračního a vodohospodářského trpí značně tím, že finančním zákonem byly opětně sníženy státní dotace, určené pro tyto fondy zákonem že dne 27. března 1931/49. U ostatních podílů - C - není proti rozpočtu větších změn. U mimořádných přechodných opatření - D - překročen byl o více než 50 mil. Kč úděl na péčí o nezaměstnané.

Správa státního dluhu (skup. IV.) vykazuje proti rozpočtu na straně vydání podstatné zvýšení. Rozpočet počítal s částkou 1.975,538.477 Kč - h, kdežto skutečné vydání v preliminovaném etátu činilo 2.005,730.121 Kč 30 h. K tomu přistupují výdaje nepreliminované v částce 265,857.563 Kč 20 h. Zvýšení výdajů na správu státního dluhu vysvětluje se nepreliminovaným úmorem vnitřního přechodného státního dluhu v částce 251,985.750 Kč 30 h. Oproti roku 1934, kdy celkový úmor vnitřního státního dluhu činil pouze 66,420.702 Kč 15 h, zvýšil se preliminovaný a nepreliminovaný úmor v r. 1935 na 509,222.909 Kč 60 h. Podle článku VI. finančního zákona použila se i v r. 1935 částka 70 mil. Kč na úmor státního dluhu ze Zvláštního fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu, čímž jmění fondu pokleslo koncem r. 1935 na 263,679.058 Kč 45 h.

Na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku uhrazeno bylo do konce r. 1935 po odečtení přeplatků celkem 7.031,483.600 Kč 51 h. Poněvadž celková náležitost činila ke dni 31. prosince 1935 7.380,561.079 Kč 65 h, zbývá na r. 1936 nedoplatek v částce 349,077.479 Kč 14 h. Úhrada nedoplacené dávky děje se převážně odpisy a slevami. Z realisovaného výtěžku zaúčtováno je u Národní banky čsl. na splácení státovkového dluhu s příslušenstvím 6.201,149.325 Kč 80 h. Připočte-li se k tomu částka 468,901.647 Kč 67 h, kterouž státní správa použila na splácení státních bonů podle čl. XII. zákona č. 102/1925 a která jest pouhou zálohou a budek účelu dávky vrácena, činí dosud realisovaný výtěžek dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku určený k úhradě státovkového dluhu celkem 6.670,050.973 Kč 47 h.

Kromě účtů fondů, jmenovaných obsahuje státní závěrečný účet za r. 1935 ještě účty těchto fondů:

Státní fond pro pojišťování vývozních úvěrů: Jmění fondu vzrostlo koncem roku na 7,971.777 Kč 10 h proti 6,040.851 Kč 10 h koncem roku předchozího, ježto výdaje a ztráty za běžný rok byly nepatrné. - Státní fond elektrisační: Fond tento pracuje, nehledíc k malému státnímu příspěvku, výhradně s kapitály získanými z úvěru, jež rozpůjčuje elektrárenským společnostem. Vlastního jmění fond nemá. - Státní bytový fond, odd. A pro záruky: Stav zaručených hypotekárních zápůjček tímto fondem činil koncem r. 1935 113,419.88 Kč 58 h. Ryzí jmění fondu zvýšilo se na 47,443.634 Kč 60 h. Pozoruhodno jest, že vzrůstají zálohy na anuity, placené za dlužníky. - Ve státním bytovém fondu pro přímé zápůjčky, odd. B, nenastalo významnějších změn. Jmění fondu se zvětšilo za r. 1935 0 654.485 Kč 60 h na 16,897.419 Kč 15 h.- K dosavadním fondům přibyl nový fond hasičského příspěvku při požárním pojištěni, zřízený v důsledku zákona ze dne 11. dubna č. 79/19.35, dotovaný z příspěvků pojišťovacích ústavů a spolků. Ryzí jmění fondu činilo koncem r. 1935 23,885.972 Kč 12 h.

Pasiva a aktiva z hospodaření na rozpočet a mimo rozpočet. Pasiva nestátního hospodaření na. rozpočet (vyjma státní dluh) činila koncem r. 1935 celkem 632,416.791 Kč 95 h. Hlavní položky tvořila zmíněná nesplacená záloha z dávky z majetku na proplácení státních bonů a anuitní splátky stavebních nákladů v oboru ministerstva veřejných prací. V pasivech z hospodaření mimo rozpočet jest jen jediná položka, zmíněná záloha Poštovní spořitelny v částce 1.421,862.963 Kč 90 h. - Aktiva z hospodaření na rozpočet dostoupila koncem noku 1935 částky 14.716,288.165 Kč 90 h. Skládají se ze záloh a půjček poskytnutých různými ministerstvy státním a jiným fondům, svazkům územní samosprávy, ústavům, soukromým korporacím, podnikům atd. Hlavní položky tvoří v nich zálohy zemím na zvýšené učitelské platy, jež dostoupily částky 10.790,417.157 Kč - h, příděly z půjčky práce státním fondům a samosprávným svazkům v částce 850,309.183 Kč 10 h, zálohy na převzetí Košicko-Bohumínské dráhy a na správní náklady místních drah v částce 1.921,858.673 Kč 40 h, konečně pohledávky u různých většinou soukromých podniků a korporací v úhrnné částce 354,324.221 Kč - h. Aktiva z hospodaření mimo rozpočet činila koncem r. 1935 2.663,039.269 Kč 77 h, a tvoří tu opět hlavní položky zálohy na učitelské platy a pohledávky za Košicko-Bohumínskou drahou a místními drahami. Celkem tvořila aktiva z hospodaření rozpočtového a mimorozpočtového úhrnem částku 17.379,327.455 Kč 67 h.

Vedle pokladní hotovosti v částce 691,832.332 Kč 95 h vykázaly státní pokladny zásoby cenných papírů (státních dluhopisů, akcií, podílů a jiných cenných papírů) v částce 1.114,450.508 Kč 75 h. Proti zásobě cenných papírů koncem r. 1934 jeví se značný úbytek u státních dluhopisů, z nichž část použita bylá k úmoru státního dluhu.

Do státního závěrečného účtu za r. 1935 zařaděny byly 2 nové části; přehled o kapitálové účasti státu v soukromých podnicích a přehled o státních zárukách.

Kapitálová účast vlastní státní správy činila koncem raku 1935 665,834.850 Kč - h a kapitálová účast státních podniků je bilancována koncern téhož roku hodnotou 133,950.680 Kč 77 h. Sledujeme-li charakter podniků, v nichž je vlastní státní správa zúčastněna, vidíme, že je to v přední řadě Národní banka Čsl., několik akciových bank, Košicko-Bohumínská dráha, místní dráhy a elektrárenské společnosti. Výnos z těchto podniků pro státní pokladnu činil 14,290.996 Kč 20 h, v čemž obsažen jest výnos z Národní banky Čsl. v částce 9,300.000 Kč. Většina podniků, v nichž je stát účastněn, nenese státní pokladně nic. Pokud se týče státních podniků, souvisí zpravidla jejich účast v jiných podnicích s jejich vlastním provozem. Výnos z této účasti činil celkem 2,175.710 Kč 90 h.

Státní záruky rozmnožily se v posledních letech neobyčejně. V působnosti jednotlivých ministerstev převzato státních záruk ku dni 31. prosince 1935:

Státní záruky vztahují se k různým národohospodářským účelům. Z nejdůležitějších záruk buďtež tu uvedeny: Záruky pro státní fondy, záruky podle zákona o stavebním ruchu, záruky za dluhopisy zemských úvěrních ústavů na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Záruka za sanační půjčku rakouskou, záruka za Zvláštní fond pro zmírnění ztrát z poválečných poměrů a za Všeobecný fond peněžních ústavů, dále záruka za vývozní úvěry, za sanaci bank, za Československý reeskontní a lombardní ústav a jiné. Ztráty z plnění záruk činily v r. 1935 151,911.840 Kč 75 h, v čemž však hlavní položku představuje částka 119,880.000 Kč - h, zaplacená za Ústřední bratrskou pokladnu.

Budiž ještě poznamenáno, že státní závěrečný účet přináší podrobně zpracovaný a revidovaný přehled o stavu státních nemovitostí spravovaných administrativními úřady. Podle toho přehledu stav nemovitostí vlastní státní správy činil k 31. prosinci 1935 7.352,268.131 Kč 87 h. Nemovitý majetek státních podniků byl vykázán v jejich rozvážných účtech.

Projednávaje ve své schůzi dne 12. listopadu státní závěrečný účet vyslovil rozpočtový výbor opětně svůj dík nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu za včasné předložení státního závěrečného účtu, čímž usnadnil Národnímu shromáždění posouditi projednávaný rozpočet na příští rok podle skutečných výsledků v roce minulém. Rozpočtový výbor béře dále s povděkem na vědomí, že vláda vyhověla ustanovení čl. XIII. finančního zákona na rok 1935 a požádala Národní shromáždění o schválení překročených rozpočtových kapitol 5, 13, 16, 17 a 20. Uznávaje, že nepříznivé výsledky státního hospodaření za rok 1935 spadají na vrub mimořádně těžkých poměrů hospodářských a že nelze za ně činiti odpovědnou státní správu, navrhuje rozpočtový výbor, aby slavný senát

V Praze dne 12. listopadu 1936.

předseda
Dr J. Karas v. r.

zpravodaj
Frant. Modráček v. r.