Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 319.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 69 zákona a jízdě motorovými vozidly ze dne 26. března 1935, č. 81 Sb. z. a n., se doplňuje takto:

3. Nemovitosti zmíněné v odst. 1. mohou býti na křižovatkách s drahou zastavovány, opatřeny ploty, osázeny stromy a keři jenom potud, pokud tato opatření neohrozí přehlednost přejezdu, která musí býti taková, aby motorové vozidlo mohlo býti určitě zastaveno v dostatečné vzdálenosti od koleje. Proto musí o každém zamýšleném takovém opatření na zmíněné nemovitosti býti provedeno místní šetření svolané obecním úřadem, k němuž musí býti pozván železniční dozorčí úřad. Železniční dozorčí úřad není v takovém řízení stranou, nýbrž veřejným úřadem.

4. Vyžaduje-li bezpečnost veřejné dopravy, aby na nemovitostech zmíněných v odst. 1. byla provedena opatření, kterými by byla zlepšena přehlednost křižovatky s drahou, je vlastník nemovitosti povinen trpěti, aby taková opatření byla provedena na náklad dráhy. Jinak platí zde ustanovení odst. 2.

Když byl parlamentně projednáván zákon o jízdě motorovými vozidly, snažil se navrhovatel jako zpravodaj technicko-dopravního výboru, aby do zákona byl pojat zákaz staveb podél silnic a zvláště na křižovatkách s drahou. Navrhl, aby § 69 byl doplněn novým odstavcem, který by omezil disposiční právo vlastníků a držitelů nemovitostí sousedících s veřejnými silnicemi na křižovatkách a dal obcím a dráze možnost, aby v zájmu veřejném zamezily zastavování pozemků na křižovatkách.

S jeho návrhem souhlasily jenom strany socialistické, kdežto všechny ostatní strany se postavily proti němu, a tím byl návrh zamítnut. Důvodem pro zamítavé stanovisko občanských stran byla obava, že by pozemky na křižovatkách byly takovým zákonným ustanovením znehodnoceny. Je pravda, že by majitelé takových pozemků nezískali tolik, jako jejich sousedi. V tom však není žádné nespravedlnosti. Zhodnocení pozemků vzniká tím, že veřejnost zřídila po nich nebo u nich komunikaci, tedy bez jakékoli zásluhy majitelů pozemků. Proto není nespravedlivým, jestli veřejnost v zájmu veřejné bezpečnosti omezí právo majitelů pozemků zastavěti je takovým způsobem, že, je tím veřejná bezpečnost ohrožena.

Jak přibývá automobilů a zvyšuje se dosažitelná rychlost konstrukcí strojů a zdokonalováním silnic stoupá nebezpečí na křižovatkách silnic a drah. Počet úrazů, kde veliká část končí usmrcením cestujících, je stále větší. Nezamezí toho ani zábrany, neboť je zjištěno, že na chráněných přejezdech je více .úrazů nežli na nechráněných. Nezabrání tomu ani optická nebo akustická výstražná návěští, neboť je zjištěno, že jsou řidiči motorových vozidel ignorovány. Jediným účinným opatřením jest zrušení přejezdů v úrovni. Toto opatření je však tak nákladné, že není jediného státu na zeměkouli, který by byl finančně dosti silný, aby mohl všechny přejezdy v úrovni zrušiti a nahraditi je nadjezdy naho podjezdy.

Proto nezbývá, nežli opatřiti přejezdy y úrovni takovým způsobem, aby byly dostatečně přehledné, aby řidiči vozidel mohli viděti blížící se vlak na takovou vzdálenost, aby bezpečně mohli svoje vozidlo před přejezdem zastaviti. K tomu je však třeba, aby veřejnost zastupovaná obcemi a drahou měla možnost omeziti disposiční právo majitelů pozemků na křižovatkách veřejných silnic zákazem staveb, zákazem vysazování stromů a keřů, rozkazem odstraniti překážky rozhledu a vykácením stromů a keřů nebo odkopáním vysokých břehů a pod.

Případ, jaký se přihodil 24. října u Strakonic, kde na přejezdu státní silnice ze Strakonic do Písku přes místní dráhu Strakonice-Blatná-Březnice byl motorovým vlakem zachycen osobní automobil MUDra Kubičky a kde uhořeli všichni tři cestující v autu a shořel také motorový vůz železniční - z něhož cestující na štěstí ještě mohli včas vyskákati - je snad dostatečnou výstrahou, aby nebyla opomíjena veřejná bezpečnost pro pochybný zájem majitelů pozemků. Jestli takové přejezdy jsou velikým nebezpečím v míru, kdy je přece možno dbáti více opatrnosti, oč nebezpečnější budou ve válce, kdy záleží velmi mnoho .na rychlosti jak na silnici tak na dráze. Pak se stanou přímo jatkami a nebezpečím pro obranu státu a to jenom proto, aby několik majitelů pozemků bez vlastní zásluhy získalo co nejvíce z opatření, která provedla veřejnost.

Proto vrací se navrhovatel znovu k návrhu, který neprosadil, když byl projednáván zákon o jízdě motorovými vozidly a navrhuje, aby § 69 zákona ze dne 26. března 1935, č. 81 Sb. z. a .n., byl doplněn novými odstavci 3. a 4.

V Praze dne 4. listopadu 1936.

Chalupník, Balla, Modráček, Zimák, Korvas, Macek, Dundr, Karpíšková, Netvich, Pocisk, Kříž.