Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 310.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministry veřejných prací, spravedlnosti a školství a národní osvěty zcizil tyto státní nemovitosti:

stav. parcelu č. kat. 22/3, zapsanou ve vložce č. 18 poz. knihy kat. území Špilberk ve výměře 2.144 m², stav. parcelu č. kat. 208/2, zapsanou ve vložce č. 708 poz. knihy kat. území Brno-město ve výměře 758 m², část stav. parcely č. kat. 73, zapsané ve vložce č. 159 poz. Knihy kat. území Horní a Dolní Cejl ve výměře 6.983 m², a část poz. parcely č. kat. 75, zapsané rovněž ve vložce č. 159 poz. knihy kat. území Horní a Dolní Cej1 ve výměře 317 m².

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě s ministry veřejných prací, spravedlnosti a školství a národní osvěty.

I.

Pro stavbu budovy nejvyššího soudu v Brně zakoupil československý stát od města Brna trhovou smlouvou ze dne 21. dubna 1928 za 1,500.000 Kč dva sousedící pozemky při Husově třídě, a to stav. parcelu č. kat. 22/3, zapsanou ve vložce č. 18 poz. knihy kat. území Špilberk ve výměře 2144 m², a stav. parcelu č. kat. 208/2, zapsanou ve vložce č. 708 poz. knihy kat. území Brno-město ve výměře 758 m², tedy pozemky o celkové výměře 2902 m².

K zamýšlené stavbě budovy však nedošlo, poněvadž ministerstvo spravedlnosti zatím rozhodlo, že naléhavější než stavba budovy pro nejvyšší soud jest stavba budovy pro krajský soud trestní v Brně, který, jak také z denního tisku jest známa, jest nevyhovujícím způsobem až dosud umístěn ve staré budově na Cejlu. Mimo to bylo pro nejvyšší soud vyhledáno vhodnější staveniště při severní části Akademického náměstí v Brně.

Důsledkem toho žádá obec Brno, aby staveniště při Husově třídě bylo mu prodáno zpět, nebo s ním směněno za jiné jeho pozemky, ježto zamýšlí na tomto staveništi postaviti budovu pro své úřady.

II.

Jak již bylo předesláno, je nutno postaviti budovu pro krajský trestní soud v Brně; v této budově bude pak umístěn i okresní trestní soud a státní zastupitelství. Vhodné staveniště byla nalezeno nedaleko právnické fakulty při ulici Kounicově.

Pozemky tohoto staveniště jsou dosud v majetku města Brna.

III.

Budova právnické fakulty v Brně je as z polovice postavena na státním pozemku, z druhé polovice na poz. parcele č. kat. 163/5 a na části poz. parcely č. kat. 163/1, zapsaných ve vložce č. 225 poz. knihy kat. území Velká nová ulice v Brně, které náležejí dosud obci Brnu.

V té příčině nutno sjednati pořádek, na který naléhá jak obec, tak i příslušný knihovní soud.

IV.

Vylíčené okolnosti přiměly státní správu k tomu, aby jednala s obcí brněnskou o vhodnou směnu pozemků v Brně tak, aby byla vyhověno, potřebám obou zájemců.

Výsledek tohoto jednání jest tento:

Město Brno odevzdá státu tyto své pozemky:

a) část poz. parcely č. kat. 166/1, zapsané ve vložce č. 495 poz. knihy kat. území Velká nová ulice v Brně ve výměře 8250 m², na doplnění staveniště pro nejvyšší soud v Brně,

b) poz. parcelu č. kat. 163/5 ve výměře 950 m² a část poz. parcely č. kat. 163/1 ve výměře 3994 m², tedy pozemky v celkové výměře 4940 m², jež jsou zapsány ve vložce č. 225 kat. území Velká nová ulice v Brně, a to na doplnění staveniště právnické fakulty,

c) části poz. parcel č. kat. 162/4 ve výměře . 185 m², č. kat. 162/43 ve výměře 7 m2, č. kat. 162/45 ve výměře 7278 m², č. kat. 162/46 ve výměře 655 m², č. kat. 162/47 ve výměře 220 m², č. kat. 163/1 ve výměře 180 m², č. kat. 163/2 ve výměře 18.059 m² a č. kat. 163/4 ve výměře 1468 m², tedy pozemky o celkové výměře 28.052 m² vesměs zapsané ve vložce č. 225 poz. knihy kat. území Velká nová ulice v Brně, a to pro staveniště krajského soudu trestního.

Československý stát naproti tomu odevzdá městu Brnu:

a) stav. parcelu č. kat. 22/3, zapsanou ve vložce č. 18 poz. knihy kat. území Špilberk ve výměře 2.144 m² a stav. parcelu č. kat. 208/2, zapsanou ve vložce č. 708 poz. knihy kat. území Brno-město ve výměře 758 m², celkem tedy pozemky ve výměře 2.902 m², a to pro stavbu úřední budovy města Brna,

b) část stav. parcely č. kat. 73, zapsané ve vložce č. 159 poz. knihy kat. území Horní a Dolní Cej1 ve výměře 6.983 m², a část poz. parcely č. kat. 75, zapsané rovněž ve vložce č. 159 poz. knihy kat. území Horní a Dolní Cejl ve výměře 317 m², pro zřízení nového náměstí (parku) na Cejlu.

Vyjmenované pozemky směňují se za těchto podmínek:

Pozemky na Cejlu převezme obec s podmínkou, že v budoucnu nebude jich použito jako staveniště; jinak je obec povinna vrátiti je státu do vlastnictví, zaplatí-li stát za 1 m² těchto pozemků 276 Kč. Justiční správa vyhrazuje si právo používati tohoto pozemku, jakož i budov na něm stojících bezplatně i po provedení směny do doby 6 měsíců po kolaudaci novostavby krajského soudu trestního ulici Kounicově.

Kdyby po vypsání soutěže na opatření náčrtu pro krajský soud trestní v Brně bylo nutno vpředu uvážené staveniště v Kounicově ulici rozšířiti směrem přes projektovanou ulici Dr. Tučka, zavazuje se obec odprodati Československému státu potřebnou část pro rozšíření staveniště za 110 Kč za 1 m² hrubé plochy, při čemž by zmíněná, zatím jen projektovaná ulice, nebyla zřizována.

Kdyby naopak Československý stát směňovaných pozemků pro stavbu nejvyššího soudu a krajského soudu trestního pro tyto účely nepoužil, jest povinen vrátiti je městu Brnu bezúročně za cenu 110 Kč za 1 m².

Knihovní provedení této směny obstará Československý stát svým nákladem.

Veškeré poplatky a dávky z této směnné smlouvy zaplatí každá ze smluvních stran z polovice.

Případné depurace směňovaných pozemků obstará každá smluvní strana svým nákladem.

Československý stát jest povinen postoupiti svým nákladem bezplatně, bez dluhů a břemen ze směňovaných pozemků do veřejného statku plochy přesahující schválené regulační čáry.

Směna bude provedena bez jakýchkoliv doplatků z té neb oné strany i v takovém případě, kdyby přesným zaměřením směňovaných pozemků byly zjištěny plošné diference ve prospěch kterékoliv smluvní strany.

Město Brno usneslo se na směně za těchto podmínek ve schůzi obecního zastupitelstva ze dne 17. března 1936.

S obcí brněnskou byla pak sjednána smlouva směnná ze dne 8. května 1936. Podle posledního čl. (XIV) této smlouvy uzavírá se táž na straně Československého státu pod suspensivní podmínkou, že bude vydán zákon, - o nějž nyní jde -, kterým bude dán souhlas ku zcizení tohoto státního nemovitého majetku. Na straně města Brna jest táž smlouva vázána na schválení zemským výborem.

Pro posouzení této směny s hlediska cenového se uvádí:

Ocenění, jak níže bude uvedeno, je výsledkem odhadu provedeného státní správou a porad v presidiu vrchního soudu v Brně ze dne 4. ledna 1935 a v ministerstvu veřejných prací ze dne 24. dubna 1935.

Podle toho oceňují se pozemky, které nabývá stát od obce, takto:

Pro pozemky, které nabývá obec od státu:

Z uvedeného je patrno, že navrhovaná směna pozemků je pro stát i cenově výhodnou.

V Praze dne 23. října 1936.

Předseda vlády:
Dr Hodža v. r.