|
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936. |
|
|
lV. volební období. |
3. zasedání. |
Tisk 306.
Návrh
senátorů D. Nejezchleba-Marchy, F. Nováka
na převzetí osobních nákladů státních agrárních úřadů státem.
Do státního rozpočtu na rok 1937 byla zařazena položka na převzetí veškerého personálu agrárních (scelovacích) úřadů na Moravě. Dosud stát platil pouze polovinu úřednictva, platy druhé poloviny úřednictva museli uhrazovati zemědělci, kteří scelování pozemků provedli. To je nadále neudržitelný stav a není ve státní správě vůbec druhého případu, kde by obce, provádějící nějaké stavby a úpravy pomocí státního úřadu, musely platiti personální náklady tohoto úřadu. Položku na úplné hrazení osobních nákladů scelovacích úřadů na Moravě odůvodňujeme takto:
1. scelovací úřady moravské jsou důležitými zemědělsko-technickými úřady, provádějícími rentabilní úpravy pozemků, mající za účel povznésti zemědělskou výrobu;
2. tyto úřady pracují na základě mor. scelovacího zákona, z roku 1884 a rámcového zákona říšského z roku 1883;
3. prakticky pracují od roku 1890, tedy celkem 46 let, za kteroužto dobu provedly scelovací úpravy ve 312 obcích na ploše asi 150.000 ha;
4. dosavadní způsob úpravy osobních nákladů pochází z dob bývalého státu, který si, jak ve své studii uvádí dr Fiedler, vytvořil ve státních scelovacích úřadech na Moravě nový článek své centralisační a germanisační moci a dal si tuto složku svého úřednictva platiti - českými zemědělci;
5. scelovací úřady na Moravě jsou součástí zemědělsko-technické státní služby. Osobní a věcné náklady státních orgánů vodohospodářské a kulturní techniky (meliorační služby) hradí v celém rozsahu stát. Tyto náklady byly na rok 1936 rozpočteny obnosem 13,760.600 Kč.
Naproti tomu, jak již uvedeno, hradí státní správa osobní náklady scelovacích úřadů jen asi z poloviny obnosem 2,377.700 Kč, druhou polovinu nákladů osobních platí obce, které scelování provádějí. Nejen však to, tyto obce platí i nájemné, otop a světlo scelovacích úřadů moravských, t. j. místnosti v Brně, Olomouci a Opavě.
Z této okolnosti vyplývá pro scelující obce povinnost platiti na 1 ha scelené plochy tak zv. úřední náklady, které obnášejí na 1 ha scelené půdy asi 280 Kč. To znamená, že obec pět set hektarů veliká platí na osobní výdaje cca jednosto tisíc Kč. Kromě toho musí scelování provádějící obec zaplatiti veškeré místní výdaje, t. j. dělníky, mezníky, náklady na stavbu nových cest, odpadů pro vodu povrchovou a drenážní a jiné. Tyto místní výdaje mohou dle okolností obnášeti až 700 Kč na jeden hektar plochy, takže scelovací náklady na jeden hektar plochy mohou dostoupiti obnosu až jednoho tisíce Kč;
6. na provádění meliorací vodohospodářských poskytuje stát i země podporu, obnášející celkově u drenáží 50% nákladů, u prací odpadových a regulačních až 70- 80% stavebního nákladu. Na subvence v oboru vodního hospodářství a kulturní techniky bylo do státního rozpočtu na rok 1936 zařazeno 42,540.000 Kč.
Naproti tomu stát ani země neposkytují na stavbu cest odpadů a objektů, prováděných v rámci scelování, vůbec žádných subvencí a zemědělci si tyto náklady musí hraditi sami.
7. Proto považujeme za minimální požadavek, aby stát dal zemědělcům, kteří chtějí prováděti scelování svých pozemků, odborný úřednický personál zdarma.
Scelování pozemků je meliorace v širším slova smyslu a stát má z jejího provedení prospěch v tom, že scelování zvýší zemědělskou výrobu, že zemědělec na sceleném pozemkovém majetku je daňově silnější a pohotovější, nepřihlížeje ani k tomu, že jako vedlejší produkt scelování dostává stát nové katastrální mapy a operáty, které mají pro ministerstvo financí velkou cenu. Nové měření obcí a opatření nových katastrálních map stálo by finanční správu náklad nejméně 600 Kč na jeden hektar, podle zkušeností na Slovensku, při čemž by se ovšem nedocílilo žádných hospodářských výhod pro zemědělství.
Z uvedených důvodů je minimální požadavek scelování provádějících obcí, t. j. převzetí všech osobních nákladů úřadu pro agrární operace na Moravě plně odůvodněn a jen tak možno počítati i v dnešní hospodářské krisi s rozmachem scelovacích prací, jichž prováděním zmírňuje se i dnešní nezaměstnanost.
Bez účinné finanční pomoci není možno počítati s rozmachem scelovacích prací, které se na Moravě s krásným prospěchem provádějí již 46 let.
Zničením scelovacího roku u nás, soustavným odstrkováním jeho potřeb dopustili bychom se v zemědělské politice ohromné chyby, neboť v tomto směru jsme již dávno předstiženi Německem, které má sceleny již 22 miliony hektarů, Polskem, které scelilo od převratu 5 milionů hektarů. Dokonce i Maďarsko povolilo loňského roku na provádění scelování 6 milionů pengö, t. j. cca 30 milionů Kč.
V našem státě je naopak třeba účinnou podporou scelovacích prací připraviti vhodné podmínky pro provádění scelování na celém území republiky, v níž máme veliký úkol sceliti více než 5 milionů hektarů půdy.
Z těchto důvodů navrhují podepsaní:
Slavný senáte, račiž se usnésti:
Vládě republiky československé se ukládá, aby vzhledem k uvedeným důvodům v tomto návrhu, převzala okamžitě náklady osobní státních agrárních úřadů v republice.
V Praze dne 20. října 1936.
Nejezchleb-Marcha, Novák,
Turek, Máchovský, Rejmon, Donát, Zeman, Sehnal, Foit, dr ing. Botto, Sechtr, Adam,
Kroiher, dr Bačinský, Měchura.