Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936. |
|
lV. volební období. |
3. zasedání. |
Tisk 301.
Zpráva
ústavně-právního výboru
o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 298)
k vládnímu návrhu zákona,
kterým se mění zákon o zrušení šlechtictví, řádů a titulů.
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila v 63. schůzi dne 16. října 1936 osnovu zákona., jíž mění se zákon o zrušení šlechtictví, řádů a titulů. Při projednávání přítomné osnovy dlužno si uvědomiti, že zákonodárství naše v této otázce prošlo třemi etapami.
První etapu vyznačuje zákon čís. 61 z r. 1918, jímž zrušeny byly řády, tituly a šlechtictví. Zákon. citovaný právem viděl v řádech, titulech a šlechtictví jednak pozůstatek zašlých dob nám vždy nepřátelského císařství, jednak i občanskou nerovnost. škrtnutí těchto výsad jevilo se tak samozřejmým, že vláda nedoprovodila zákon č. 61 z r. 1918 ani trestními sankcemi.
Do tohoto naprosto záporného nazírání na tituly a řády učiněn byl průlom zákonem č. 243 z r. 1920, jenž vylučoval z vyznamenám občanské osoby našeho státu. Nazírání na tuto otázku měnilo se v celeni kulturním světě a tak vláda již v roce 1929 přichází s návrhem znovuzavedení titulů a řádů a návrh její ve své podstatě přimyká se k osnově zákona námi dnes projednávané.
Republika Československá leží ve středu Evropy a nemůže se v žádné otázce uzavírati proudění názorovému, jak je vidíme všude bolem nás, a jestliže není jediného státu, jenž by veliké zásluhy osob stavu občanského i vojenského nevyznamenával i zevními odznaky a tituly, nemůžeme tak činiti ani my.
Ten, kdo koná více, nežli svoji povinnost, má právo žádati, aby toto jeho nadšení uváděné v skutek nebylo přezíráno, nýbrž bylo hodnoceno jemu odměnou a druhým pro příklad.
Dlužno zde vyzvednouti:
Zavádění nových řádů a Čestných odznaků, pokud se jimi nezavádějí nerovnosti společenské a netvoří zvláštní privilegované třídy, není v rozporu s demokratickým zřízením československé republiky, a je tudíž vládní návrh, který tuto zásadu neporušuje, v souhlasu s paragr. 106 ústavní listiny.
Předností osnovy je skutečnost, že odstraňuje nejasná ustanovení dřívější, zejména pokud se týče přijímání vyznamenání cizích.
Otázka titulů pro občanské osoby, působící ve veřejné správě nebo v soudnictví, staví se má pevný zákonný podklad.
Bylo výše podotknuto, že původní zákon č. 61 z r. 1918 neměl trestních sankcí, zákon námi projednávaný tyto sankce má a stanoví:
Přestupku se dopouští, pokud nejde o čin soudně trestný:
Kdo úmyslně a veřejně hledí naznačiti své zákonem zrušené šlechtictví, zejména kdo úmyslně a veřejně za tím účelem užívá zákonem zrušených šlechtických titulů a erbů, jakož i kdo v tisku dává někomu zákonem zrušený titul šlechtický,
kdo úmyslně a veřejně užívá zákonem zrušených řádů, odznaků a titulů.
Zde jest třeba podotknouti, že článek tento jest po právu zařaděn v zákon, a sice proto, aby byla učiněna hraniční čára jasně a viditelně mezi starým šlechtictvím, jež bylo rodovou výsadou tituly a řády, jež byly udělovány pravidelně za služby proti národu československému konané, a mezi tituly a řády našimi, udělovanými za krajní výkon povinnosti osobám občanským a za statečnost osobám vojenským. Právě tento článek ukazuje jasně, že neobnovujeme rodových výsad a že je ani v budoucnosti neobnovíme.
Proti placení taxy za udělený řád, titul či odznak nemůže býti námitek, když se uváží:
že zákon neuvádí pevného penízu jako nejkrajnější hraniční meze,
uváží-li se dále, že ustanovení to nevztahuje se na řády a čestné odznaky za statečnost a že vládní nařízení upraví způsob vybírání taxy a hlavně i osvobození od ní.
Doporučujíce přítomný návrh zákona, činíme tak v pevném přesvědčení, že při udílení všech titulů, odznaků a řádů bude v naší republice jediným hlediskem uznání skutečných zásluh o stát a jeho rozvoj. I po této stránce republika Československá bude jistě státi na výši doby, nikdy se nedá strhnouti k udělení řádů a titulů z důvodů stranických, tím méně z důvodů fiskálních.
Ústavně-právní výbor navrhuje proto, aby senát N. S. usnesení poslanecké sněmovny schválil tak, jak je obsaženo v sen. tisku č. 298 i s resolucí níže otištěnou.
V Praze dne 20. října 1936.
Dr Milota v. r.,
předseda.
Dr Otakar Bas v. r.,
zpravodaj.
Resoluce.
Vláda se vyzývá, aby uvažovala o ochraně titulu presidenta republiky a v tom směru, aby titul "president" byl vyhrazen pouze hlavě státu a aby předložila za tím účelem příslušný návrh zákona.