Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

lV. volební období.

3. zasedání.



 

Tisk 301.

Zpráva

ústavně-právního výboru

o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 298)

k vládnímu návrhu zákona,

kterým se mění zákon o zrušení šlechtictví, řádů a titulů.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila v 63. schůzi dne 16. října 1936 osnovu zákona., jíž mění se zákon o zrušení šlechtictví, řádů a titulů. Při projednávání přítomné osnovy dlužno si uvědomiti, že zákonodárství naše v této otázce prošlo třemi etapami.

První etapu vyznačuje zákon čís. 61 z r. 1918, jímž zrušeny byly řády, tituly a šlechtictví. Zákon. citovaný právem viděl v řádech, titulech a šlechtictví jednak pozůstatek zašlých dob nám vždy nepřátelského císařství, jednak i občanskou nerovnost. škrtnutí těchto výsad jevilo se tak samozřejmým, že vláda nedoprovodila zákon č. 61 z r. 1918 ani trestními sankcemi.

Do tohoto naprosto záporného nazírání na tituly a řády učiněn byl průlom zákonem č. 243 z r. 1920, jenž vylučoval z vyznamenám občanské osoby našeho státu. Nazírání na tuto otázku měnilo se v celeni kulturním světě a tak vláda již v roce 1929 přichází s návrhem znovuzavedení titulů a řádů a návrh její ve své podstatě přimyká se k osnově zákona námi dnes projednávané.

Republika Československá leží ve středu Evropy a nemůže se v žádné otázce uzavírati proudění názorovému, jak je vidíme všude bolem nás, a jestliže není jediného státu, jenž by veliké zásluhy osob stavu občanského i vojenského nevyznamenával i zevními odznaky a tituly, nemůžeme tak činiti ani my.

Ten, kdo koná více, nežli svoji povinnost, má právo žádati, aby toto jeho nadšení uváděné v skutek nebylo přezíráno, nýbrž bylo hodnoceno jemu odměnou a druhým pro příklad.

Dlužno zde vyzvednouti:

Zavádění nových řádů a Čestných odznaků, pokud se jimi nezavádějí nerovnosti společenské a netvoří zvláštní privilegované třídy, není v rozporu s demokratickým zřízením československé republiky, a je tudíž vládní návrh, který tuto zásadu neporušuje, v souhlasu s paragr. 106 ústavní listiny.

Předností osnovy je skutečnost, že odstraňuje nejasná ustanovení dřívější, zejména pokud se týče přijímání vyznamenání cizích.

Otázka titulů pro občanské osoby, působící ve veřejné správě nebo v soudnictví, staví se má pevný zákonný podklad.

Bylo výše podotknuto, že původní zákon č. 61 z r. 1918 neměl trestních sankcí, zákon námi projednávaný tyto sankce má a stanoví:

Přestupku se dopouští, pokud nejde o čin soudně trestný:

Kdo úmyslně a veřejně hledí naznačiti své zákonem zrušené šlechtictví, zejména kdo úmyslně a veřejně za tím účelem užívá zákonem zrušených šlechtických titulů a erbů, jakož i kdo v tisku dává někomu zákonem zrušený titul šlechtický,

kdo úmyslně a veřejně užívá zákonem zrušených řádů, odznaků a titulů.

Zde jest třeba podotknouti, že článek tento jest po právu zařaděn v zákon, a sice proto, aby byla učiněna hraniční čára jasně a viditelně mezi starým šlechtictvím, jež bylo rodovou výsadou tituly a řády, jež byly udělovány pravidelně za služby proti národu československému konané, a mezi tituly a řády našimi, udělovanými za krajní výkon povinnosti osobám občanským a za statečnost osobám vojenským. Právě tento článek ukazuje jasně, že neobnovujeme rodových výsad a že je ani v budoucnosti neobnovíme.

Proti placení taxy za udělený řád, titul či odznak nemůže býti námitek, když se uváží:

že zákon neuvádí pevného penízu jako nejkrajnější hraniční meze,

uváží-li se dále, že ustanovení to nevztahuje se na řády a čestné odznaky za statečnost a že vládní nařízení upraví způsob vybírání taxy a hlavně i osvobození od ní.

Doporučujíce přítomný návrh zákona, činíme tak v pevném přesvědčení, že při udílení všech titulů, odznaků a řádů bude v naší republice jediným hlediskem uznání skutečných zásluh o stát a jeho rozvoj. I po této stránce republika Československá bude jistě státi na výši doby, nikdy se nedá strhnouti k udělení řádů a titulů z důvodů stranických, tím méně z důvodů fiskálních.

Ústavně-právní výbor navrhuje proto, aby senát N. S. usnesení poslanecké sněmovny schválil tak, jak je obsaženo v sen. tisku č. 298 i s resolucí níže otištěnou.

V Praze dne 20. října 1936.

Dr Milota v. r.,

předseda.

Dr Otakar Bas v. r.,

zpravodaj.

Resoluce.

Vláda se vyzývá, aby uvažovala o ochraně titulu presidenta republiky a v tom směru, aby titul "president" byl vyhrazen pouze hlavě státu a aby předložila za tím účelem příslušný návrh zákona.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP