Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

Tisk 288.

1. sen. Franka a Pfrognera na p. ministra vnitra stran toho, že okresní úřad v Plané nedbal jazykového zákona při vyhlášce o zadávacích podmínkách pro silniční stavby.

2. sen. Franka a Pfrognera na vládu stran plánovitého počešťování vedoucích míst úřednických u různých státních úřadů v Mariánských Lázních.

3. sen. Garlika na p. ministra vnitra stran úžasné neznalosti zákona u četnictva v Hostomicích, okres Bílina.

Člen zemského zastupitelstva Gibisch z Plané sdělil interpelantům následující věc:

"Správa, okresních silnic vypsala stavbu silnice do Vysokého Jamného, okres Bezdružice, a vyzvala německé stavební podnikatele k podání nabídek. Když zednický mistr Schwarzmeier z Plané chtěl si u okresního úřadu vyzvednouti zadávací podmínky, musel zjistiti, že z 8 potřebných podkladů pro podání nabídky je 5 jednojazyčně českých a jen tři přeloženy do němčiny. Ježto zednický mistr Schwarzmeier česky neumí, nemohl se zúčastniti veřejné soutěže. - Od podnikatelů staveb žádá se za tyto podklady 60 Kč, cena tiskopisu činí však nejvýše 10 Kč."

Tato praxe je protizákonná; odporuje předpisům § 2 jazykového zákona, poněvadž v soudních okresech Plané a Bezdružicích, jejichž území tvoří správní obvod politického okresu Plané, v obou případech bydlí více než 20% československých státních občanů německé národnosti (ethnické a jazykové příslušnosti) a tudíž všech 8 podkladů pro podání nabídek mělo býti vydáno také v jazyku německém.

Tážeme se tudíž, zdali pan ministr jest ochoten

1. dát vyšetřiti vytýkaný stav věci;

2. zaříditi, aby okresní úřad v Plané ve všech případech, ve kterých se stýká.s německým obyvatelstvem, používal nejen českého, nýbrž také německého jazyka;

3. zaříditi, aby zadávací podmínky při silničních stavbách ve všech okresech, ve kterých bydlí více nežli 20% Němců, vyloženy byly nejen v jazyku českém, nýbrž také v jazyku německém;

4. zaříditi, aby se překlady pořizovaly na útraty státu, aniž by tyto útraty byly ukládány soukromým stranám?

V Praze dne 7. září 1936.

wegen Nichtbeachtung des Sprachengesetzes anläßlich der Kundmachung der Vergebungsbedingungen für Straßenbauten durch die Bezirksbehörde in Plan.

Landesvertreter Gibisch aus Plan hat den Interpellanten folgenden Sachverhalt mitgeteilt:

"Die Bezirksstraßenverwaltung hat den Bau der Straße nach Hohenjamny, Bezirk Weseritz, ausgeschrieben und die deutschen Bauunternehmer zur Angeboteinbringung eingeladen. Als der Planer Maurermeister Schwarzmeier die Unterlagen von der Bezirksbehörde abholen wollte, mußte er feststellen, daß von den acht notwendigen Unterlagen zur Einbringung des Angebotes fünf einsprachig čechisch und nur drei ins Deutsche übersetzt sind. Da Maurermeister Schwarzmeier der čechischen Sprache nicht mächtig ist, konnte er sich an der öffentlichen Ausschreibung nicht beteiligen. - Von den Bauunternehmern werden für diese Unterlagen Kč 60.- verlangt, der Wert der Drucksachen beträgt jedoch höchstens Kč 10.-."

Diese Praxis ist gesetzwidrig; sie verstößt gegen die Vorschriften des § 2 des Sprachengesetzes, weil in den Gerichtsbezirken Plan und Weseritz, deren Gebiet den Verwaltungssprengel des politischen Bezirkes Plan bildet, in jedem Falle mehr als 20 Prozent čechoslovakische Staatsbürger deutscher Nationalität (ethnischer und sprachlicher Zugehörigkeit) wohnen und daher alle acht Unterlagen zur Angebotseinbringung auch in deutscher. Sprache hätten ausgefolgt werden sollen.

Wir fragen daher an, ob der Herr Minister bereit ist,

1. den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen;

2. zu veranlassen, daß die Bezirksbehörde Plan in allen Fällen, in denen sie mit der deutschen Bevölkerung verkehrt, nicht nur die čechische, sondern auch die deutsche Sprache anwendet;

3. zu verfügen, daß die Vergebungsbedingungen bei Straßenbauten in allen Bezirken, in denen mehr als 20 Prozent Deutsche wohnen, nicht nur in čechischer, sondern auch in deutscher Sprache aufgelegt werden;

4. zu veranlassen, daß Übersetzungen auf Staatskosten erfolgen, ohne daß diese Kosten Privatparteien aufgelastet werden?

Lázeňské místo Mariánské Lázně je známo na celém světě. Každý návštěvník Mariánských Lázní ví, že domácí obyvatelstvo je ze sta procent německé. Přes to pokouší se státní moc od trvání státu tento stav změniti a obsazuje všechna místa státních úředníků plánovitě Čechy. Naproti tomu se němečtí úředníci dávají do pense anebo překládají. Nové ustanovování německých úředníků se již více neprovádí.

Podepsaní poukazují obzvláště na národnostní složení úřednictva u následujících státních úřadů:

1. Okresní úřad: Okresní hejtman František Frána je Čech, rovněž zdravotní vrchní komisař dr Jaroslav Mašek, rada politické správy dr Stanislav Makovec, koncipista politické správy dr Otokar Lauermann jakož i vrchní oficiál Leopold Skákal.

2. Policejní úřad: Všichni vedoucí a vyšší konceptní úředníci jsou Češi, obzvláště správce státního policejního úřadu, JUDr Jan Chudoba a úředníci: Václav Lizálek, František Lapaček, Helena Jílková, František Havránek, Václav. Fürst, Ladislav Oštadal, Jaroslav Hulicius, Adolf Večeřa, Oldřich Manhal, Ludvík Kores, František Hrdina, Vojtěch Růžička, JUDr Josef Vokoun.

3. Četnictvo: Četnictvo spravuje Čech kapitán Antonín Outrata. Také vrchní strážmistr a velitel stanice Josef Trnka je Čech. Všichni četníci jsou Češi, ani jediný není Němec.

4. Okresní soud: Okresní soud spravuje Čech přednosta dr Jaroslav Hrnčíř. Také funkcionář státního zastupitelství František Souček a soudcové dr Václav Slavík a dr František Zach jsou Češi. Ze soudců jest jen dr Jindřich Ries Němec.

5. Důchodkový kontrolní úřad: U tohoto úřadu jsou ustanoveni výhradně Češi, a to Václav Skalák, Karel Šedivý a Josef Tringel.

6. Poštovní a telegrafní úřad: U poštovního a telegrafního úřadu jsou mimo Čecha poštovního ředitele Adolfa Breyla ustanoveni ještě tito Češi jako úředníci: Hanuš Sokol, Josef Planek, Jiří Wenig, František Müller, Bohumír Mach, Emanuel Černý, František Brabec, František Svoboda, Antonín Komurka, Václav Cvrček, Marie Köstlerová, Erika Doudová, Jaroslav Kruml, Josef Srb, Ludvík Skrepl, František Trapp, Helena Skreplová, Antonie Schwedlerová, Václav Ejern, Helena Vohnoutová, Bohuslav Jännchen, Helena Svobodová, Marta Maxerová, Ludvík Komurka, Josef Aschenbrenner, Jároslava Böhmová, Jaroslav John, Karel Klátil, Josef Lejčar, Růžena Machová, Jan Novák, Miloš Opekar, František Urner, Josef Velíšek, Václav Kaur, Božena Pekárková. Němečtí úředníci jsou v mizivé menšině; jsou to úředníci: Köstler, Tröger, Breitfelder, Schütz,. Schreiter, Lengfelder, Pichl, Herzig, Weil, Bauer, Baumann.

7. Železniční dopravní úřad: Všichni vedoucí úředníci jsou Češi, obzvláště přednosta, staniční pokladník, 5 dopravních úředníků, jeden komerční úředník a 2 pokladníci. Jen jeden vrchní adjunkt a jeden pokladník jsou Němci.

8. Úřední správa lázní: Také tento úřad vedou Češi dr ing. Jaroslav Fanta, dr med. Jaroslav Mašek a Richard Knobloch.

9. Berní úřad: U tohoto úřadu jsou ustanoveni tito Češi: František Mastik, František Rejchert, František Jarco, František Prettl, František Hudlička, Jan Váchal, František Sláma, Alois Hrbek, Vladislav Kukla, Jindřich Boukal. Jen přednosta Stumpf a podúředník Ebert jsou Němci.

10. Berní správa: Tento úřad vede žid dr Pavel Stern. Všichni ostatní úředníci: Julie Borůvková, Julius Polívka, Ondřej Mauk, Václav Vyskočil, dr Tibor Winkler a Adolf Weidner jsou Češi.

Při poctivém zachování zásady o rovnosti obsažené ve smlouvě o ochraně menšin a v ústavě byla by administrativa povinna ve skoro výhradně německém městě Mariánských Lázních ustanoviti skoro výhradně německé úředníky.

Odpovědný úřad ustanovil však v rozporu s články 2, 7 a 8 smlouvy o ochraně menšin a s §§ 106 a 128 ústavní listiny skoro výhradně Čechy a téměř úplně vytlačil Němce z míst státních úředníků v Mariánských Lázních.

Tato praxe je také v politování hodném rozporu se zásadami, jež hlásal pan president republiky.

Tážeme se tudíž,

1. zdali je vláda ochotna dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Jak vysvětlí vláda toto zatlačení Němců z těchto úřadů, zjevně plánovité, klíči obyvatelstva odporující a tudíž protiústavní?

V Praze dne 8. září 1936.

Der Kurort Marienbad ist in der ganzen Welt bekannt. Jeder Besucher Marienbads weiß, daß die einheimische Bevölkerung zu 100% deutsch ist. Trotzdem versucht die Staatsmacht seit Bestehen des Staates diesen Zustand abzuändern und besetzt alle Staatsbeamtenposten planmäßig mit Čechen. Hingegen werden die deutschen Beamten pensioniert oder versetzt. Neueinstellungen von deutschen Beamten werden nicht mehr durchgeführt.

Die Gefertigten verweisen insbesondere auf die nationale Zusammensetzung der Beamtenschaft bei folgenden staatlichen Behörden:

1. Bezirksbehörde: Der Bezirkshauptmann Franz Frána ist ein Čeche, ebenso der Sanitäts-Oberkommissär Dr. Jaroslav Mašek, der Rat der politischen Verwaltung Dr. Stanislav Makovec, der Konzipist der politischen Verwaltung Dr. Ottokar Lauermann sowie auch der Oberoffizial Leopold Skakál.

2. Polizeibehörde: Alle leitenden und höheren Kanzeptsbeamten sind Čechem insbesondere der Leiter der staatlichen Polizeibehörde, JUDr. Jan Chudoba, und die Beamten: Václav Lizálek, František Lapaček, Helena Jílková, František Havránek, Václav Fürst, Ladislav Oštadal, Jaroslav Hulicius, Adolf Večeřa, Oldřich Manhal, Ludvík Kores, František Hrdina, Vojtěch Růžička, JUDr. Josef Vokoun.

3. Gendarmerie: Die Gendarmerie wird vom Čechen Kapitän Antonín Outrata geleitet. Auch der Oberwachtmeister und Postenkommandant Josef Trnka ist ein Čeche. Alle Gendarmen sind Čechen, kein einziger ist ein Deutscher.

4. Bezirksgericht: Das Bezirksgericht wird vom Čechen, Vorstand Dr. Jaroslav Hrnčiř, geleitet. Auch der staatsanwaltschaftliche Funktionär František Souček und die Richter Dr. Václav Slavík und Dr. František Zach sind Čechen. Von der Richterschaft ist lediglich Dr. Heinrich Ries ein Deutscher.

5. Gefällskontrollamt: Bei diesem Amt sind ausschließlich Čechen angestellt, und zwar Václav Skálak, Karel Šedivy und Josef Tringel.

6. Post- und Telegraphenamt: Beim Post- und Telegraphenamt sind außer dem Čechen Postdirektor Adolf Breyl noch folgende Čechen als Beamte angestellt: Hanuš Sokol, Josef Planek, Jiří Wenig, František Müller, Bohumír Mach, Emanuel Černy, František Brabec, František Svoboda, Antonín Komurka, Václav Cvrček, Marie Köstler, Erika Doudova, Jaroslav Kruml, Josef Srb, Ludvík Skrepl, František Trapp, Helena Skrepl, Antonie Schwedler, Václav Ejern, Helena Vohnoutova, Bohuslav Jännchen, Helena Svoboda, Marta Maxerová, Ludvík Komurka" Josef Aschenbrenner, Jaroslava Böhmová, John Jaroslav, Karel Klátil, Lejčar Josef, Růžena Machová, Jan Novák, Miloš Opekar, František Urner, Josef Velíšek, Václav Kaur, Božena Pekarková. - Die deutschen Beamten sind in der verschwindenden Minderzahl; es sind dies die Beamten: Köstler, Tröger, Breitfelder, Schütz, Schreiter, Lengfelder, Pichl, Herzig, Weil, Bauer, Baumann.

7. Bahnbetriebsamt: Alle leitenden Beamten sind Čechem insbesondere der Vorstand, der Stationskassier, 5 Verkehrsbeamte, 1 komerzieller Beamte und 2 Kassiere. Lediglich ein Oberadjunkt und 1 Kasaier sind Deutsche.

8. Amtliche Bäderverwaltung: Auch diese Behörde ist von den Čechen Dr. Ing. Jaroslav Fanta, Dr. med. Jaroslav Mašek und Richard Knobloch geleitet.

9. Steueramt: Bei dieser Behörde sind folgende Čechen angestellt: František Mastik, František Rejchert, František Jarco, František Prettl, František Hudlička, Jan Váchal, František Slama, Alois Hrbek, Vladislav Kukla, Jindřich Boukal. Lediglich der Vorstand Stumpf und der Unterbeamte Ebert sind Deutsche.

10. Steueradministration: Diese Behörde leitet der Jude Dr. Paul Stern. Alle übrigen Beamten: Julie Boruvka, Julius Polívka, Ondřej Mauk, Václav Vyskočil, Dr. Tibor Winkler und Adolf Weidner sind Čechen.

Bei redlicher Beachtung des Gleichheitsgrundsatzes des Minderheitenschutzvertrages und der Verfassung nach Treu und Glauben wäre die Administrative verptlichtet, in der nahezu ausschligßlich deutschen Stadt Marienbad fast ausschließlich deutsche Beamte anzustellen.

Die verantwortliche Behörde hat jedoch im Gegensatz und im Widerspruch zu den Artikeln 2, 7 und 8 des Minderheitenschutzvertrages und den §§ 106 und 128 der Verfassungsurkunde fant ausschließlich Čechen angestellt und die Deutschen von den Staatsbeamtenstellen in Marienbad fast gänzlich verdrängt.

Diese Praxis steht auch im bedauerlichem Gegensatze zu den vom Herrn Präsidenten der Republik verkündeten Grundsätzen.

Wir fragen daher an,

1. ab die Regierung bereit ist, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Welche Erklärung gibt die Regierung für diese offensichtlich planmäßige, dem Bevölkerungsschlüssel widersprechende und daher verfassungswidrige Verdrängung der Deutschen aus diesen Ämtern?

Prag, 8. September 1936.

stran úžasné neznalosti zákona u četnictva v Hostomicích, okres Bílina.

Paragraf 4 shromažďovacího zákona 135/67 zní: "Shromáždění voličů k poradám o volbách, pak k poradám se zvolenými poslanci, vyňata jsou z ustanovení zákona tohoto, když se konají za doby vypsaných voleb a ne pod širým nebem".

Zdá se, že četnictvu v Hostomicích dosud není známo, že takováto shromáždění netřeba oznamovati; vysvítá to z následujícího případu:

Dne 8. května 1936 konala se v Němečkách, pošta Ohníč, okres Bílina, veřejná schůze voličů, svolaná na rozkaz okresního vedení místním vedením sudetoněmecké strany, na které jako řečníci mluvili senátor Garlik, Ohníč a Stierl, Bílina.

U četnictva učinila, jak v oznámení uvedeno, hodnověrná osoba, požívající dobré pověsti, jejíž jméno se však na přání nesděluje, udání, že se v hostinci Kurkově koná schůze.

Na toto udání odebrali se četníci Alois Doubek a Stanislav Ouhrabka do místnosti schůze a přezkoumávali, zdali schůze je podle shromažďovacího zákona řádně svolána. Tázali se místního vedoucího po jméně dvou osob, jež nemohl udati.

Ačkoli místí vedoucí prohlásil, že jde o voličskou schůzi a ačkoli senátor Garlik rovněž na tuto okolnost poukázal, podalo četnictvo dne 27. května 1936 trestní oznámení proti místnímu vedoucímu Františku Garlikovi. Státní zastupitelství vzneslo obžalohu podle § 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. U okresního soudu v Bílině konala se dvě hlavní přelíčení. Obžalovaný František Garlik byl obžaloby zproštěn, poněvadž podle § 4 shromažd'ovacího zákona shromáždění voličů k poradám o volbách, konají-li se za doby vypsaných voleb, z ustanovení shromažďovacího zákona jsou vyňata.

Proti osvobozujícímu rozsudku podal funkcionář státního zastupitelství odvolání.

Četnictvo mohlo se na místě samém přesvědčiti, že jde a shromáždění, které shromažďovacímu zákonu nepodléhá. Přes to podalo proti Garlikovi oznámení.

Tak to tedy vypadá se znalostí zákona u zmíněného četnictva! Od četníka se jistě nežádá, aby znal všechny trestní zákony, ale shromažďovací zákon by měl přece znáti; neboť to přece patří k denní praxi četnictva. Takovýmito zákona neznalými četníky způsobují se nevinným, klidným státním občanům zbytečně trestní řízení a útraty obhajoby. Ale také stát utrpí takovouto neznalostí škodu, protože přece takováto zbytečná řízení zatěžují zbytečnou prací soudy a správní úřady. To způsobuje další přetížení našich soudů, okolnost to, která zase vede k poškození četných poctivých státních občanů, kteří se domáhají práva. Také finanční správa státu se zatěžuje takovýmito zbytečnými trestními řízeními, jež způsobena byla neznalostí zákona vyšetřujícího četnictva.

Tážeme se pana ministra vnitra:

1. Je pan ministr vnitra ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Je pan ministr vnitra ochoten pečovati o to, aby četnictvo znalo shromažďovací zákon?

3. Je pan ministr vnitra ochoten dát proti četnictvu v interpelaci uvedenému zavésti disciplinární řízení pro hrubou neznalost důležitých ustanovení trestních zákonů?

V Praze dne 8. srpna 1936.

Der § 4 des Versammlungsgesetzes 135/67 lautet: "Versammlungen der Wähler zu Wahlbesprechungen, dann zu den Besprechungen mit den gewählten Abgeordneten sind von den Bestimmugen dieses Gesetzes ausgenommen, wenn sie zur Zeit der ausgeschriebenen Wahlen und nicht unter freiem Himmel vargenommen werden."

Es scheint der Gendarmerie in Hostomitz noch nicht bekannt zu sein, daß solche Versammlungen nicht angemeldet werden müssen; dies ergibt sich aus falgendem Vorfall:

Am 8. Mai 1936 fand in Nemetschken, Post Wohontsch, Bezirk Bilin, eine von der Ortsleitung der Sudetendeutschen Partei über Auftrag der Bezirksleitung einberufene öffentliche Wählerversammlung statt, in der Senator Garlik, Wohontsch, und Stierl, Bilin, als Redner sprachen.

Bei der Gendarmeriestation erfolgte von einer, wie in der Anzeige angeführt ist, glaubwürdigen Person, die einen guten Leumund genießt, deren Namen aber über Wunsch nicht bekanntgegeben wird, eine Anzeige, daß im Gasthaus Kurka eine Versammlung stattfindet.

Auf diese Anzeige hin begaben sich die Gendarmen Alois Doubek und Stanislav Ouhrabka in das Versammlungslokal und nahmen eine Überprüfung in der Richtung vor, ob die Versammlung nach dem Versammlungsgesetz ordnungsgemäß einberufen ist. Sie fragten den Ortsleiter nach dem Namen von zwei Personan, die er nicht angeben konnte.

Obwohl der Ortsdeiter die Erklärung abgab, daß es sich um eine Wahlversammlung handle und obwohl Senator Garlik ebenfalls auf diesen Umstand hinwies, erstattete die Gendarmerie am 27. Mai 1936 die Strafanzeige gegen den Ortsleiter Franz Garlik. Die Staatsanwaltschaft erhob gemäß § 19 des Gesetzes vom 15. November 1867, R.-G.-Bl, 135, die Anzeige. Beim Bezirksgerichte Bilin fanden zwei Hauptverhandlungen statt. Der angeklagte Franz Garlik wurde von der Anklage freigesprochen, weil gemäß § 4 des Versammlungsgesetzes Versammlungen der WähIer zu Wahlbesprechungen, wenn sie zur Zeit der ausgeschriebanen Wahlen stattfanden, von den Bestimmungen des Versammlungsgesetzes ausgenommen sind.

Gegen das freisprechende Urteil dat der staatsanwaltschaftliche Funktionär berufen.

Die Gendarmerie konnte sich an Ort und Stelte davon überzeugen, daß es sich um eine Versammlung handelt, die dem Versammlungsgesetze nicht unterliegt. Trotzdem hat sie gegen Garlik die Anzeige erstattet.

So schaut es also mit der Gesetzeskenntnis der erwähnten Gendarmerie aus! Man verlangt von einem Gendarmen bestimmt nicht, daß er alle Strafgesetze kennt, aber die Versammlungsgesetze sollte er doch kennen; denn dies gehört ja zur täglichen Praxis der Gendarmerie. Durch solche gesetzesunkundige Gendarmen werden unschuldigen, ruhigen Staatsbürgern überflüssigerweise Strafvefahren uxui Verteidigungskosten verursacht. Aber auch der Staat leidet durch eine solche Ignoranz Schaden, weil ja derartige überflüssige Verfahren die Gerichte und Verwaltungsbehörden mit überflüssiger Arbeit belasten. Hiedurch wird eine weitere Überlastung unserer Gerichte verursacht, ein Umstand, der wieder zur Schädigung zahlreicher ehrlicher, rechtsuchender Staatsbürger führt. Auch die Finanzverwaltung des Staates wird durch derart überflüssige Strafprozesse, die durch die Gesetzesunkenntnis der erhebenden Gendarmerie verursacht werden, belastet.

Wir stellen an den Herrn Minister des Innern die Anfrage:

1. Ist der Herr Minister des Innern bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Ist der Herr Minister des Innern bereit, dafür zu sorgen, daß die Gendarmerie das Versammlungsgesetz beherrscht?

3. Ist der Herr Minister des Innern bereit, gegen die in der Interpellation genannte Gendarmerie wegen gröblicher Unkenntnis wichtiger strafgesetzlicher Bestimmungen das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen?

Prag, am 8. August 1936.