Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 261.

Podle mírové smlouvy Versailleské zůstaly hranice československé republiky s Německem beze změny, jak byly v den 3. srpna 1914. Výjimku tvořila část hraniční čáry na Hlučínsku, které bylo přivtěleno k ČSR. Když bylo prováděno nové vyznačování hranic společnou komisí československo-německou ukázaly se četné závady. Jednáním mezi oběma státy bylo rozhodnuto tyto nedostatky hranic odstraniti. Za tím účelem byly mezi ČSR a Německem sjednány smlouvy o úpravě hranic, ústavním zákonem č. 102 z r. 1930 projevilo NS souhlas se smlouvami v tomto zákonu uvedenými. Část hranic čs.-německých na pruské straně byla upravena úmluvou z 31. ledna 1930 a 27. září 1935 byla podepsána mezi ČSR. a Německem nová smlouva, upravující hraniční poměry na straně saské a bavorské.

Tato smlouva:

a) mění jednak definici polohy hranic a povahu hranic, procházejících vodními toky v šaškem a bavorském pohraničí,

b) upravuje některé výměny územních ploch v pohraničí saském, pruském a bavorském.

V pruském úseku hranic jde o dvě změny v úseku VII a VIII, v šaškem jde o změny v prvých XXV úsecích s výjimkou úseků I, IV, IX a XIX, v bavorském v prvých XII úsecích s výjimkou úseku X a XI.

Jde o nevelké změny, odůvodněné požadavky účelnosti ať hranic samotných nebo důvody celních, komunikačních, policejních, hospodářských a jiných potřeb. Poněvadž však jde o změny hranic, je k jejich provedení potřebí ústavního zákona podle § 3 odst. 1 úst. listiny a dále jde o změnu státního území, k níž je rovněž podle § 64, odst. 1 bod 1 úst. listiny třeba souhlasu NS ve formě ústavního zákona.

Předložený vládní návrh ústavního zákona sleduje účel vyhověti těmto předpisům ústavní listiny ČSR. Na jeho základě bude možno přikročit k ratifikování uvedené již smlouvy, sjednané v Lázních Elsteru dne 27. září 1935. Vláda navrhuje, aby platnost ústavního zákona z 11. června 1930 č. 102 Sb. z. a n. o úpravě hranic s Německem, Maďarskem a Rakouskem byla rozšířena i na smlouvu ze dne 27. září 1935 mezi ČSR. a Německem sjednanou o hraničních tocích v saském a bavorském úseku hranic a o výměně částí území na hranicích.

Z důvodové zprávy vládní je patrno, že změny, o které jde, jsou účelné a plně respektují státní zájmy a dále, že vláda pečuje o plnění předpisů ústavní listiny.

K návrhu vlády a k textu smlouvy jsou připojeny mapky, z nichž je patrná situace změn v každém jednotlivém úseku hranic.

Je z nich zřejmá uvedená již účelnost a z toho důvodu možno vysloviti s návrhem vlády souhlas.

Ústavně-právní výbor doporučuje proto plenu senátu, aby přijal osnovu vládního návrhu ústavního zákona o úpravě státních hranic s Německem tak, jak byl již schválen poslaneckou sněmovnou a jak je obsažen v sen. tisku č. 252.

V Praze dne 1. července 1936.

Dr Hrabán v. r.,
místopředseda.

Jiří Pichl v. r.,
zpravodaj.

Zahraničný výbor senátu N. S. v svojej schôdzke dňa 1. červenca 1936 zaoberal sa s usnesením poslaneckej snemovne N. S., ktoré sa týka osnovy ústavného zákona o úprave št. hraníc s Nemeckom a má zakončiť dielo, ktoré sa vlastne už prv ústavným zákonom čís. 102/1930 Sb. z. a n., započalo. Cieľom zákonodarcu bolo odstrániť týmto zákonom nedostatky a závady, o ktorých sa presvedčila spoločná komisia čsl.-nemecká, keď zaisťovala, vyznačovala tieto hranice na úseku pruskom ešte roku 1930. Usnesenie, o ktorom sa práve pokonáva, rozširuje túto prácu i na úseky saské a bavorské. Deje sa to na základe úmluvy elsterskej zo dňa 27. septembra 1935 a týka sa hraníc nášho štátu v dvoch smeroch:

1. Mení definíciu polohy hraníc mokrých, t. j. hraníc, ktoré prebehajú vodnými tokmi a sú nimi určované v úseku saskom a bavorskom štátnych hraníc.

2. A prevádza určitú výmenu území a pozemkov v úsekoch pruskom, saskom a bavorskom, pretože sa dokázalo, že túto výmenu vyžadujú dôvody colné, policajné, komunikačné, hospodárske atď., pri čom mal zákonodarca na bedlivej starosti, aby celková rozloha vymenovaných území bola v rovnakom pomere.

Obsahuje teda aj táto smlúva také úpravy hraníc, ktoré sú jednak zmenou hraníc, čo umožňuje len ústavný zákon podľa §u 3, odst. 1. ústavnej listiny, jednak zmenu štátneho územia, k čomu je potrebný súhlas Národného shromaždenia vo forme ústavného zákona podľa §u 64, odst. 1. bod 1. ústavnej listiny.

Predložené usnesenie Poslaneckej snemovne Národného shromaždenia republiky československej má teda na úmysle vyhoveť týmto dvom normám ústavnej listiny. Ratifikácia spomínanej smlúvy je len týmto zákonom preveditelná, a len ratifikácia dá smlúve z roku 1935 silu medzinárodne účinnú.

Zahraničný výbor senátu N. S. uznávajúc účelnosť elsterskej smlúvy s Nemeckou Ríšou stavia sa na stanovisko Poslaneckej snemovne a doporučuje slávnemu senátu N. S., aby schválil ústavný zákon tak, ako ho predkladá usnesenie poslaneckej snemovne zo dňa 26. června 1936 v znení sen. tiskú č. 252.

V Prahe dňa 1. červenca 1936.

Donát v. r.,
předseda.

Šelmec v. r.,
zpravodaj.