Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.
IV. volební období.
3. zasedání.
Tisk 260.
Zpráva
I. sociálně-politického výboru
II. ústavně-právního výboru
k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 250) o návrhu poslanců R. Kleina, Stivína, L. Pika a Němce
na vydání zákona o pracovním poměru redaktorů.
I.
Sociálně-politický výbor senátu projednal ve své schůzi dne 30. června 1936 předložené usnesení posl. sněmovny k osnově zákona o pracovním poměru redaktorů.
V uznání důvodů uvedených navrhovateli (tisk č. 18 posl. sněm.) a důvodů uvedených ve zprávě výborů soc.-pol. a ústavně-právního posl. sněm. (tisk 538), usnesl se sociálně-politický výbor senátu doporučiti plenu senátu ku přijetí zákon o pracovním poměru redaktorů tak, jak jej schválila poslanecká sněmovna podle znění sen. tisku č. 250.
V Praze dne 30. června 1936.
V. Němeček v. r.,
předseda.
Vilém Brodecký v. r.,
zpravodaj.
II.
Povaha pracovného poměru novinárov má svoje zvláštnosti, pre které sa ťažko shoduje s pracovnými pomerami súkromých zamestnancov.
Už od r. 1920 jedná sa o túto pre novinářsky stav potrebnú úpravu. V r. 1925 predložil Syndikát Čsl. novinárov svoj návrh zákona ministerstvu soc. pečlivosti za tým cielom. V r. 1929 vstúpil v platnosť zákon o penzijnom poistení novinárov a otázka úpravy pracovného poměru malá sa riešiť v rámci návrhu zákona o tlači. Nestalo sa tak. Na pracovné pomery novinárov máme doteraz jedinu zákonnú úpravu a to zák. čl. XIV z r. 1914, ktorá je však platná len na Slovensku a Podkarpatsku a týka sa len časti týchto pracovných pomerov.,.
Pojednávaný návrh zákona označuje za redaktorov tých, ktorým redaktorská činnosť je hlavným povolaním. Ustanovuje, že o pracovnom pomere môžu byť smluvy ústne alebo písomné. Zvláštnymi sociálnymi opatreniami uznáva nároky pri prekážke v práci a síce: nemocou, konaním verejnoprávnych povinností, cvičením v zbrani a aj v páde pozbavenia osobnej svobody pre trestný čin spáchaný redaktorskou činnosťou. Ďalej sú výhodnejšie ustanovenia oproti zákonu o súkromných zamestnancov, menovite ohľadom výplaty, miezd, o výpovedi, o sociálnom poistení i o dovolených.
Poneváč činnosť redaktora je tiež otázkou ideového smeru a politického presvedčenia a tým otázkou stavovskej cti, môže doisť k predčasnej ztrate zamestnania, keď časopis sa stanie majetkom, zamestnávateľa iného ideového, alebo politického smeru. Redaktor nemusí pracovať proti svojmu presvedčeniu, má nárok na odstupné odpovedajúce dvojnásobnému platu za výpovednú lehotu.
Bolo by mylne považovať túto osnovu zákona ako dávanie výsady redaktorskému stavu. Je to len uznanie tej skutočnosti, že povaha výkonu redaktorov je tak odlišná od práce súkromných zamestnancov vo vyšších službách, že je treba aj odlišného zákonného opatrenia.
Ústavne-právny výbor pojednal o tejto osnove zákona vo svojej schôdzi 1. júla 1936 a usnesol sa doporučiť slávnemu senátu, aby túto osnovu schválil tak ako je vytlačená v usnesení poslaneckej snemovne, v tiskú senátu 250.
V Prahe dňa 1. júla 1936.
Dr Hruban. v. r.,
miestopredseda.
Frant. Zimák v. r.,
zpravodaj.