(5) O vzniku platební povinnosti a splatnosti této sanační dávky při uhlí v tuzemsku těženém platí obdobně předpisy zákona uvedeného v odstavci 2. Při uhlí dováženém z ciziny vzniká platební povinnost jeho celním projednáním do volného oběhu. Dávka jest splatná nejpozději do 30 dnů po tomto projednání.
(6) Uhlí, z něhož se neodvádí uhelná resp. -náhradní daň z uhlí podle § 7 resp. § 9 zákona uvedeného v odstavci 2, nepodléhá sanační dávce.
(7) Jak se množství a druh uhlí ohlašuje a sanační dávka platí, stanoví se vládním nařízením.
(8) Pro sanační dávku platí ustanovení § 79 obdobně s tím, že stížnost je podati u ministerstva veřejných prací.
(9) Sanační dávka nezapočítáváme do základu pro vyměření daně z obratu, daně důchodové a všeobecné i zvláštní daně výdělkové.
(10) Ministerstvo veřejných prací může se souhlasem ministerstva financí a po slyšení ústřední bratrské pokladny snížiti sanační dávku z domácího hnědouhelného lupku (hnědého odpadového uhlí proplástkového), spotřebovaného v elektrických podnicích vše-užitečných nebo v podnicích obecně prospěšných, až o jednu polovinu. Za stejných podmínek může býti snížena sanační dávka z lignitu až o tři čtvrtiny.
§ 82e).
(1) Stát přispívá po dobu prvých deseti let účinnosti tohoto zákona částkou 90,000.000,- Kč ročně. Příspěvek jest odváděti Ústřední bratrské pokladně ve stejných měsíčních částkách předem splatných. Z příspěvku jest uhraditi nejprve státní příspěvek k provisím podle § 18a). Částka, jíž bude třeba v roce 1936 na výplatu státního příspěvku ústřední bratrské pokladně, uhradí se především úsporami z prostředků určených na výdaje celé skupiny I státního rozpočtu (vlastní státní
správa); pokud by tyto úspory nestačily, zmocňuje se ministr financí, aby nedostávající se částku opatřil úvěrovými operacemi.
(2) Ustanovení § 82c), odst. 1 a 3 platí obdobně s tím, že jest zachovati poměr mezi tříletým průměrem částek připadajících na příspěvek státu po odečtení částek podle § 18a) a tříletým průměrem sanačního příspěvku podnikatelů a členů.
(3) Závazky ústřední bratrské pokladny zaručené státem do dne účinnosti tohoto zákona uhradí stát. Ministr financí se zmocňuje, aby opatřil k tomu potřebné prostředky úvěrovou operací. Pohledávky státu vůči Ústřední bratrské pokladně vzniklé úhradou záruk zanikají. Rovněž zanikají všechny ostatní pohledávky státu vůči ústřední bratrské pokladně vzniklé do dne účinnosti tohoto zákona.
§ 82f).
(1) Ústřední bratrská pokladna jest povinna v obdobích nejméně pětiletých provésti pojistně matematické zkoušení své finanční rovnováhy a provésti současně statistické šetření o průběhu souborných zjevů rozhodných pro vývoj pojištění a srovnání s průběhem očekávaným.
(2) Výsledek zkoušení předloží ministerstvo veřejných prací Národnímu shromáždění.
(3) Výše pojistného může býti měněna pouze zákonem na podkladě zkoušení podle odstavce 1.
§ 83 se mění takto:
a) Odstavec 2, bod 1 se mění a bude zníti:
1. v cenných papírech způsobilých k ukládání sirotčích peněz;
b) V odstavci 2, bod 4 připojí se na konci slova "v dohodě s ministerstvem financí".
e) Za odstavec 2 vsunuje se tento nový odstavec 3:
(3) Z trvale uložitelného jmění ústřední bratrské pokladny musí býti alespoň 20% uloženo v československých státních dluhopisech a 10% v jiných cenných papírech, které určí ministr veřejných prací v dohodě s ministrem financí. Vláda může tuto mez snížiti nebo poměr mezi papíry státními a jinými jinak stanoviti.
d) Dosavadní odstavec 3 označuje se jako odstavec 4.
§ 86 se ruší.
§ 87, bod 4 a 5 se ruší.
§ 88 se mění takto:
V odstavci 3 se slova "zálohy na pojistné dávky sraziti z těchto dávek" nahrazují slovy "zálohy a přeplatky na dávky, pokud nejsou starší tří let, srážeti s provise; měsíční srážka nesmí býti větší než jedna čtvrtina provise".
§ 90, odst. 1 se mění a bude zníti:
(1) Bratrské pokladny jsou zproštěny zvláštní daně výdělkové a daně rentové podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.
§ 96 se mění takto:
Slova "ze dne 22. března 1920, čís. 197 Sb. z. a n." nahrazují se slovy "ze dne 15. prosince 1924, č. 303 Sb. z. a n."
Čl. II.
Přestupy pojištěnců.
§ 1.
(1) Přestoupil-li pojištěnec nepožívající provise invalidní (starobní) do zaměstnání povinného pojištěním podle zákona o invalidním pojištění nebo podle zákona o pensijním pojištění, jest ústřední bratrská pokladna povinna vydati novému nositeli pojištění převodní částku stanovenou podle § 240, odst. 1 zákona o invalidním pojištění. Totéž platí při přestupu do zaměstnání vyňatého z pojistné povinnosti podle § 6, písm. a) zákona o invalidním pojištění nebo podle § 2 č. 4 nebo 5 zákona o pensijním pojištění, nebo podle § 11 vládního nařízení ze dne 22. prosince 1933, č. 252 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních personálních, nebo podle § 2, odst. 2 vládního nařízení ze dne 9. února 1933, č. 33 Sb. z. a n., o pensijním pojištění zaměstnanců soukromých drah. Převodní částku jest použíti způsobem tam uvedeným.
(2) Příspěvková doba získaná u ústřední bratrské pokladny placením příspěvků v době do 30. září 1924 se počítá podle třídy Aa, v době od 1. října 1924 do 30. června 1936 podle třídy C a v době od 1. července 1936 podle třídy D.
(3) Jestliže uplynulo od zániku pojištění u ústřední bratrské pokladny více než pět roků, ale méně než deset roků, jest ústřední bratrská pokladna povinna k převodu pouze, získal-li pojištěnec u dalších nositelů pojištění nebo vyňatých zaměstnavatelů před uplynutím těchto desíti roků aspoň 12 příspěvkových měsíců. Jinak je ústřední bratrská pokladna povinna k převodu pouze, dokonal-li pojištěnec v novém pojištění u dalších nositelů pojištění nebo vyňatých zaměstnavatelů aspoň 60 příspěvkových měsíců. Do doby přerušení podle tohoto odstavce nepočítají se doby uvedené v § 23, odst. 2.
§ 2.
Přestoupil-li pojištěnec po dokonání čekací doby do pojištění podle zákona o invalidním pojištění a vznikne-li do 24 měsíců ode dne výstupu z povinného pojištění nárok na pro-visi, jest Ústřední bratrská pokladna povinna poskytovati provisi podle nároků získaných do dne výstupu, ústřední bratrská pokladna je v tomto případě zproštěna převodní povinnosti; ústřední sociální pojišťovna je povinna vrátiti již přijatou převodní částku.
§ 3.
Přestoupil-li pojištěnec po dokonání čekací doby a před uplynutím ochranné lhůty k některému nositeli pensijního pojištění, zůstávají jeho nároky vůči ústřední bratrské pokladně zachovány až do dokončení čekací doby u nositele pensijního pojištění. Při stanovení této čekací doby je přihlížeti k převodní částce, kterou je ústřední bratrská pokladna povinna převésti. Nastane-li pojistný případ před dokonáním čekací doby u nositele pensijního pojištění, poskytne ústřední bratrská pokladna provisi podle nároků získaných do dne výstupu, ústřední bratrská pokladna je v tomto případě zproštěna převodní povinnosti; nositel pensijního pojištění jest povinen vrátiti již přijatou převodní částku.
§ 4.
Vyňatí zaměstnavatelé jsou povinni při přestupu zaměstnance k ústřední bratrské pokladně vydati takovou převodní částku, jako kdyby šlo o přestup k ústřední sociální pojišťovně.
§ 5.
Ústřední bratrská pokladna je povinna použíti přijaté převodní částky k částečnému nebo úplnému započtení doby dříve pojištěné; případného přebytku použije ke zvýšení nároků. Způsob použití převodních částek bude blíže upraven vládním nařízením.
§ 6.
(1) Převodní částky dlužno vydati ve 4 týdnech ode dne, kdy bývalého nositele pojištění neb zaměstnavatele došlo vyzvání o převod; v téže době je novému nositeli pojištění nebo vyňatému zaměstnavateli oznámiti všechny okolnosti rozhodné pro dosavadní pojištění a pro výpočet převodních částek. Převodní částku jest stanoviti ke dni přestupu a zúrokovati 5% od tohoto dne.
(2) Vydáním převodní částky zanikají veškeré nároky a práva z pojištění vůči nositeli pojištění, který převodní částku vydal.
§ 7.
Spory o převody podle předchozích ustanovení a to:
a) mezi ústřední bratrskou pokladnou a nositeli jiného povinného pojištění,
b) mezi ústřední bratrskou pokladnou a zaměstnavateli vyňatými,
e) mezi pojištěncem nebo jeho oprávněnými pozůstalými a ústřední bratrskou pokladnou
rozhoduje ministerstvo sociální péče.
Čl. III.
Zajištění u ústřední sociální pojišťovny.
§ 1.
(1) Ústřední bratrská pokladna zajišťuje u ústřední sociální pojišťovny nároky na dávky, které by příslušely pojištěncům ústřední bratrské pokladny a jejich pozůstalým, kdyby tito pojištěnci byli pojištěni u ústřední sociální pojišťovny po celou příspěvkovou dobu u ústřední bratrské pokladny po 30. červnu 1936 a nejvýše 100 týdnů z členství u ústřední bratrské pokladny z doby před 1. červencem 1936. Zajištění vztahuje se na nároky osob, které dne 1. července 1936 byly členy ústřední bratrské pokladny nebo později se jimi stanou.
(2) Ústřední bratrská pokladna je povinna odváděti za každého člena (§ 49) zajišťovací pojistné, které se rovná pojistnému pro invalidní a starobní pojištění u ústřední sociální pojišťovny; členové se zařazují do tříd invalidního pojištění podle mzdových tříd, v nichž jsou zařaděni v nemocenském pojištění, a to:
v třídách I. až IV. s denním pracovním výdělkem..... do Kč 10.50 do tř. Aa,
v třídě V. s denním pracovním výdělkem nad Kč 10.50 do Kč 13.50 do tř. Ab,
v třídách VI. až VIII. s denním pracovním výdělkem nad Kč 13.50 do Kč 22.50 do tř. B,
v třídách IX. a X. s denním pracovním výdělkem nad Kč 22.50 do Kč 28.50 do tř. C,
v třídách vyšších s denním pracovním výdělkem nad Kč 28.50 do tř. D.
Za pojištěnce podle § 23b) se odvádí zajišťovací pojistné třídy Ab. Úhrn zajišťovacího pojistného připadající na kalendářní rok a 5% úrok od 15. července toho roku je ústřední bratrská pokladna povinna odvésti ústřední sociální pojišťovně nejpozději do 31. prosince roku následujícího.
(3) ústřední bratrská pokladna uhradí ústřední sociální pojišťovně za každou osobu, která byla dne 1. července 1936 jejím členem, převodní částku stanovenou k tomuto dni podle § 240, odst. 1 zákona o invalidním pojištění, jako by byla bývala pojištěna u ústřední sociální pojišťovny v třídě C po dobu členství u Ústřední bratrské pokladny (§ 49), nejvýše však 100 týdnů, úhrn takto zjištěných částek splatí ústřední bratrská pokladna ústřední sociální pojišťovně v 50 pololetních polhůtních anuitách stanovených při 5% roční úrokové míře. Za pojištěnce, kteří se stanou po dni 1. července 1936 opětně členy Ústřední bratrské pokladny, jest příslušné převodní částky hraditi běžně.
(4) ústřední bratrská pokladna je povinna zajistiti u ústřední sociální pojišťovny příspěvkovou dobu získanou u ní podle čl. II převodem při přestupu po 30. červnu 1936 a uhraditi ústřední sociální pojišťovně převodní částku třídy D.
(5) ústřední sociální pojišťovna je povinna hraditi ústřední bratrské pokladně dávky a převodní částky vyplývající ze zajištění.
(6) Nesplní-li ústřední bratrská pokladna platební povinnost podle ustanovení tohoto článku, zadrží ústřední sociální pojišťovna, částky uvedené v odstavci 5 až do výše částek splatných podle předcházejících ustanovení, úrok v to počítaje.
(7) Po dobu, po kterou se zachovávají podle tohoto zákona nároky z pojištění u ústřední bratrské pokladny, jakož i po dobu požitku provise, zachovávají se nároky ústřední bratrské pokladny ze zajištění podle odstavce 1.
§ 2.
Pojištěnci, jejichž nároky jsou podle ustanovení tohoto článku zajištěny u ústřední sociální pojišťovny, jakož i jejich pozůstalí mohou nárok z pojištění podle tohoto zákona uplatňovati výhradně proti ústřední bratrské pokladně. Dávka vyplacená ústřední bratrskou pokladnou nesmí býti menší než dávka téhož druhu hrazená ústřední sociální pojišťovnou podle ustanovení § 1, odst. 5.
§ 3.
(1) K rozhodování, jde-li o případ ze zajištění podle ustanovení tohoto článku, zřizuje se Společná komise, která se skládá z předsedy (jeho náměstka) a čtyř přísedících. Předsedu a jeho náměstka jmenuje z odborníků sociálního pojištění ministr sociální péče v dohodě s ministrem veřejných prací po slyšení ústřední sociální pojišťovny a ústřední bratrské pokladny; po dvou členech komise a čtyřech náhradnících jmenuje představenstvo ústřední sociální pojišťovny a ústřední bratrské pokladny tak, že po jednom členu a dvou náhradnících jmenuje ze stavu lékařského. Funkční období Společné komise činí 4 roky. Společná komise zůstává v úřadě po uplynutí této doby, dokud nebude jmenována nová.
(2) Rozhodnutí Společné komise se kladou na roveň rozhodnutím řádných soudů a není proti nim opravných prostředků.
(3) Jestliže Společná komise rozhodla, že u některé osoby nenastal případ zajištění podle tohoto článku, může ústřední bratrská pokladna nárok ze zajištění téže osoby před uplynutím dvou let ode dne rozhodnutí Společné komise uplatniti jen tehdy, když osvědčí podstatnou změnu okolností, které byly směrodatné pro rozhodnutí Společné komise.
§ 4.
Způsob uplatňování a plnění nároků ze zajištění a jednací řád jakož i způsob úhrady nákladů Společné komise ustanoví ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem veřejných prací a ministerstvem financí po slyšení ústřední sociální pojišťovny a ústřední bratrské pokladny.
§ 5.
Spory vyplývající ze zajišťovacího poměru rozhoduje, pokud nejde o věc patřící podle § 3 tohoto článku do příslušnosti Společné komise, ministerstvo sociální péče po slyšení ministerstva veřejných prací.
Čl. IV.
Přechodná ustanovení.
§ 1.
(1) Na provise, napadlé před 1. červencem 1936 se vztahují ustanovení čl. I s těmito odchylkami:
a) úhrn provise a státního příspěvku (§ 18 a) se rovná částce vyměřené podle zákona č. 242/1922 Sb. z. a n.
b) Pro tyto provise neplatí ustanovení § 13 a), § 14, odst. 5 a § 14 a), odst. 8.
e) Ustanovení § 14, odst. 1, bod 2, druhá věta zák. č. 242/1922 Sb. z. a n. zůstává v platnosti pro osoby, které na základě tohoto ustanovení dne 30. června 1936 požívají provise.
(2) Dokonal-li člen před 1. červencem 1936 čekací dobu (§ 18), nesmí úhrn provise napadlé po 30. červnu 1936 a státního příspěvku [§ 18 a)] býti menší než provise, která by náležela podle zákona č. 242/1922 Sb. z. a n.
§ 2.
(1) Pro stanovení příspěvkové doby zůstávají v platnosti předpisy zákona ze dne 24. května 1918, č. 270 ř. z., jímž se zachovávají práva členů bratrských pokladen po dobu jejich vojenské služby ve válce. Působnost citovaného zákona se rozšiřuje na zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou.
(2) Pro stanovení příspěvkové doby získané před 1. červencem 1936 zůstává v platnosti předpis § 24, odst. 1 zák. č. 242/1922 Sb. z. a n.
(3) Pro osoby požívající v den 30. června 1936 zvýšení provise podle § 13, odst. 4 zák. č. 242/1922 Sb. z. a n. zůstává toto ustanovení dále v platnosti, dokud se nezastaví přiznané zvýšení provise.
(4) Na osoby, jichž členství u ústřední bratrské pokladny zaniklo před 1. červencem 1936 a které se po 30. červnu 1936 staly opět členy ústřední bratrské pokladny nebo pokračovaly dobrovolně v pojištění, vztahuje se ustanovení § 13a) pouze tehdy, jestliže získaly v novém pojištění nebo dobrovolným pokračováním v pojištění nejméně 24 příspěvkové měsíce.
§ 3.
Osobám, kterým se dne 30. června 1936 zachovávají nároky podle ustanovení §§ 20 a 23 zák. č. 242/1922 Sb. z. a n., zůstávají tyto nároky zachovány podle ustanovení § 23.
§ 4.
(1) Osoby, které 30. června 1936 mají podle § 23, odst. 1 zák. č. 242/1922 Sb. z. a n. právo zachovávati si nároky na dávky provisního pojištění placením uznávacího poplatku a pro které nenastala povinnost Ústřední bratrské pokladny k převodu podle čl. II., mohou vykonávati toto právo i za účinnosti tohoto zákona placením uznávacího poplatku Kč 3 - a sanačního příspěvku Kč 9,- na místě sanačního příspěvku členského [§ 82b) ]; tyto částky se platí měsíčně předem. Nárok na invalidní (starobní) provisi vzniká jen, jsou-li splněny podmínky pro nápad důchodu invalidního (starobního) podle zákona o invalidním pojištění. Zachování nároků zaniká, jestliže osoba zachovávající si nároky zůstane se zaplacením v prodlení po 6 měsíců jdoucích po sobě nebo vstoupí-li opětně do pojištění podle tohoto zákona nebo vznikne-li povinnost k převodu.
(2) Osoby, které 30. června 1936 pokračují dobrovolně v pojištění podle § 23, odst. 2 zák. č. 242/1922 Sb. z. a ni nebo mají na to právo, mohou pokračovati dobrovolně v pojištění podle § 23b). Toto právo zaniká, ne-bylo-li do konce šestého měsíce ode dne počátku působnosti tohoto zákona zaplaceno pojistné aspoň za jeden příspěvkový měsíc.
§ 5.
Sanační dávce podle § 82 d) podléhají také dodávky paliv na uzávěrky sjednané před 1. červencem 1936.
§ 6.
(1) Pokud nebudou ustaveny správní orgány revírních bratrských pokladen podle tohoto zákona, působí orgány dosavadní dále. Volby nových orgánů je provésti do 31. prosince 1937.
(2) Pokud nebudou ustaveny orgány ústřední bratrské pokladny podle tohoto zákona, přenáší se funkce těchto orgánů na desetičlenný výbor, zvolený ve společné schůzi dosavadního představenstva a dozorčího výboru. Skupina zástupců členů a skupina zástupců podnikatelů ve společné schůzi zvolí každá ze svého středu nadpoloviční většinou hlasů 4 členy výboru a stejný počet náhradníků. Předsedou výboru je starosta, jeho náměstkem předseda dozorčího výboru. Odpad-ne-li některý z nich, zvolí příslušná skupina výboru jeho nástupce.
(3) Volby nových orgánů ústřední bratrské pokladny je provésti po pravoplatném provedení voleb orgánů revírních bratrských pokladen.
§7.
(1) Ustanovení čl. II tohoto zákona vztahuje se i na případy přestupů před 1. červencem 1936; avšak ústřední bratrská pokladna není povinna vydávati převodní částku, jestliže nároky pojištěnce z pojištěni u ústřední bratrské pokladny zanikly:
a) před 1. červencem 1926, jde-li o přestup k Ústřední sociální pojišťovně nebo do zaměstnání vyňatého podle ustanovení § 6 písni, a) zákona o invalidním pojištění,
b) před 1. lednem 1929, jde-li o přestup do zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost podle zákona o pensijním pojištění nebo vyňatého z této povinnosti podle § 2, č. 4 nebo 5 téhož zákona nebo podle § 11 vl. nař. č. 252/1933 Sb. z. a n. nebo podle § 2, odst. 2 vl. nař. č. 33/1933 Sb. z. a n.
(2) ústřední bratrská pokladna není však povinna vydati převodní částku za osoby, na základě jejichž členství v den 30. června 1936 vyplácí provisi.
§ 8.
Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila započítání legionářské služby pro nápad provise.
Čl. V.
Pojištění osob zaměstnaných v nehornických podnicích.
§ 1.
Ustanovení zákona č. 242/1922 Sb. z. a n. ve znění upraveném v čl. I až IV tohoto zákona platí s výjimkami v tomto článku uvedenými i pro pojištění osob zaměstnaných v podnicích nehornických, jejichž dělníci byli dne 31. prosince 1934 pojištěni u revírní bratrské pokladny podle § 3 zák. č. 242/1922 Sb. z. a n. Výjimky stanoví vládní nařízení.
§ 2.
(1) Osobám, které po 30. červnu 1936 vstoupí do zaměstnání v podniku uvedeném v předcházejícím § 1 a které před tímto vstupem nikdy nebyly členy ani ústřední bratrské pokladny ani bratrské pokladny zřízené podle zákona ze dne 28. července 1889, č. 127 ř. z., nebo podle §§ 210 a násl. obecného horního zákona a jejich pozůstalým náleží provise ve výši a-za podmínek nápadu dávek podle zákona o invalidním pojištění.
(2) Tito členové zařazují se do tříd invalidního pojištění podle mzdových tříd, v nichž jsou zařaděni v nemocenském pojištění a to:
v třídách I. až IV. s denním pracovním výdělkem..... do Kč 10.50 do tř. Aa,
v třídě V. s denním pracovním výdělkem nad Kč 10.50 do Kč 13.50 do tř. Ab,
v třídách VI. až VIII. s denním pracovním výdělkem nad Kč 13.50 do Kč 22.50 do tř. B,
v třídách IX. a X. s denním pracovním výdělkem nad Kč 22.50 do Kč 28.50 do tř: C,
v třídách vyšších s denním pracovním výdělkem nad Kč 28.50 do tř. D.
(3) Při výpočtu převodních částek za tyto osoby neplatí ustanovení čl. II, § 1, odst. 2 a čl. III, § 1, odst. 4; příspěvková doba rozhodná pro výpočet převodní částky počítá se ve třídách, do kterých byl člen zařaděn podle ustanovení tohoto článku.
§ 3.
(1) Příspěvek provisního pojištění členů uvedených v § 2 skládá se z pojistného, ze sanačního příspěvku podnikatelů [čl. I, § 82a)] a z vyrovnávacího příspěvku podnikatelů.
(2) Pojistné rovná se pojistnému invalidního a starobního pojištění podle zákona o invalidním pojištění. Pojistné hradí člen a podnikatel po jedné polovině; podnikatel hradí ze svého celé pojistné za členy, kteří nemají mzdy na penězích nebo kteří mají vzhledem na nedokončené vzdělání mzdu příliš malou.
(3) Vyrovnávací příspěvek podnikatelů činí za každý příspěvkový den rozdíl mezi částkou Kč 1,80 a částí pojistného připadající podle odstavce 2 na podnikatele.
(4) Vyrovnávací příspěvek a sanační příspěvek podnikatelů jest platiti pouze po dobu prvých 10 let po 1. červenci 1936.
Čl. VI.
Závěrečná ustanovení.
(1) Ustanovení tohoto zákona nabývají působnosti dnem 1. července 1936.
(2) Ministr veřejných prací se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil plné znění zákona č. 242/1922 Sb. z. a n., jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem a při tom v nezměněné části výrazy použité k označení dávek provisního pojištění (důchod, zaopatřovací plat a pod.) nahradil výrazem "provise", dále výraz "zaměstnavatel" výrazem "podnikatel" a lhůty 14denní lhůtami 15denními.
(3) Zákon provedou ministr veřejných prací a ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.
J. Malypetr v. r.,
předseda.
Dr Říha v. r.,
sněm. tajemník.
Bergmann v. r.,
zapisovatel.