Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 247.

Usnesení poslanecké sněmovny

k vládnímu návrhu zákona (tisk 503) o pojištění u báňských bratrských pokladen (tisk 536).

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky československé schválila v 58. schůzi dne 26. června 1936 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne...............................1936

o pojištění u báňských bratrských pokladen.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n., o pojištění u báňských bratrských pokladen, se mění a doplňuje takto:

Čl. I.

§ 1 se mění a bude zníti:

Předmětem pojištění podle tohoto zákona je poskytování:

1. pojistných dávek pro případ nemoci,

2. provise invalidní a starobní, vdovské a sirotčí, výbavného a odbytného.

§ 2 se mění takto:

a) V odstavci 1 se ruší na konci slova "aneb nepožívá-li důchodu invalidního nebo starobního podle tohoto zákona".

b) Odstavec 3 se ruší a nahrazuje tímto novým odstavcem 3:

(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 se vztahují i na zaměstnance revírních bratrských pokladen.

§ 3 se ruší.

§ 5 se mění takto:

V odstavci 1 nahrazují se slova "pokud nejsou zaměstnáni v podniku povinném pojištěním podle tohoto zákona nebo podle zákonů o nemocenském pojištění dělníků a pokud bydlí..." slovy "nejsou-li povinně pojištěni pro případ nemoci a bydlí-li".

§ 11 se mění a bude zníti:

Nárok na invalidní provisi má bez ohledu na věk člen, stane-li se po dokončení čekací doby (§ 18) neschopným svého dosavadního povolání.

§ 12 se mění a bude zníti:

Provise invalidní přísluší bez průkazu neschopnosti k povolání jako provise starobní:

a) členu, který dokonal 55. rok věku a získal 360 započitatelných příspěvkových měsíců,

b) členu, který dokonal 60. rok věku a získal 180 započitatelných příspěvkových měsíců, není-li v zaměstnání povinně pojištěném podle tohoto zákona.

Za § 12 se jako § 12a) vsunuje toto ustanovení:

§ 12a).

Nárok na invalidní (starobní) provisi nevzniká, pokud pojištěnec má nárok na nemocenské z pojištění nemocenského.

§ 13 se mění a bude zníti:

(1) Provise invalidní (starobní) se skládá z částky základní a z částek zvyšovacích.

(2) Základní částka činí Kč 300 ročně, částka zvyšovací činí za každý příspěvkový měsíc získaný do 30. června 1936 Kč - a za každý příspěvkový měsíc získaný po tomto dni Kč 7,50.

(3) Provise invalidní nebo starobní může se zvýšiti o jednu polovinu, je-li provisionista trvale tak bezmocný, že stále potřebuje pomoci, ošetření a obsluhy jiné osoby.

Za § 13 se jako § 13a) a § 13b) vsunují tato ustanovení:

§ 13a).

Invalidní (starobní) provise se zvyšuje za každé dítě, které by v případě úmrtí provisionisty mělo nárok na provisi sirotčí [§ 14a) ], pokud provisionista o ně pečuje, o vychovávací příplatek, který za každé dítě činí desetinu provise vyměřené podle § 13, odst. 1 a 2.

§ 13b).

(1) Byl-li nárok na přiznání invalidní provise zamítnut nebo byla-li invalidní provise odňata, může býti nárok na přiznání invalidní provise před uplynutím jednoho roku uplatněn jen tehdy, když žadatel osvědčí lékařským vysvědčením, že nastala podstatná změna ve zdravotním stavu naposledy zjištěném. Jinak jest žádost odmítnouti bez dalšího řízení. Proti takovému odmítnutí není opravného prostředku.

(2) Náklady lékařského vysvědčení, které žadatel předložil, nahradí se mu přiměřeným způsobem, byl-li nárok uznán.

§ 14 se mění a bude zníti:

(1) Nárok na vdovskou provisi má vdova pojištěnce, který v době úmrtí požíval provise nebo měl nárok na provisi.

(2) Vdovská provise činí polovinu invalidní provise, vypočtené podle § 13, odst. 1 a 2 na základě příspěvkové doby manžela započitatelné v den jeho úmrtí.

(3) Nároku na provisi nemá vdova:

a) byla-li z vlastní nebo oboustranné viny soudně rozvedena;

b) vstoupila-li v manželství v době, kdy její manžel požíval již provise, leč by v době úmrtí manžela uplynuly již dva roky ode dne uzavření sňatku;

e) bylo-li rozsudkem trestního soudu uznáno, že zavinila nebo spoluzavinila smrt manželovu.

(4) Provdá-li se vdova znovu, obdrží trojnásobnou roční částku vdovské provise; tím zanikají její nároky z pojištění zemřelého manžela. Nárok musí býti uplatněn do 2 let po uzavření sňatku, jinak zaniká.

(5) Vdovská provise může se zvýšiti o polovinu, je-li vdova trvale tak bezmocná, že stále potřebuje pomoci, ošetření a obsluhy jiné osoby.

(6) při rozluce z viny manželovy má rozloučená manželka nárok na provisi ve výši vdovské provise, nevstoupila-li v nové manželství a není-li po pojištěnci (provisionistovi) vdovy, které přísluší nárok na provisi vdovskou. Předcházejících ustanovení tohoto paragrafu se použije obdobně.

Za § 14 se jako § 14a) a § 14b) vsunují tato ustanovení:

§ 14a).

(1) Nárok na sirotčí provisi má dítě mladší sedmnácti let v případě úmrtí pojištěného otce nebo pojištěné matky, požíval-li zemřelý rodič provise nebo měl-li na ni nárok. Nemanželské dítě má však nárok na sirotčí provisi zakládající se na pojištění jeho otce jen tehdy, bylo-li otcovství soudně zjištěno anebo za života otcova mimosoudně uznáno.

(2) Osvojenec mladší sedmnácti let má nárok na sirotčí provisi po osvojiteli pouze tehdy, bylo-li osvojení provedeno alespoň půl roku před nápadem provise osvojiteli nebo před jeho smrtí.

(3) Zanechal-li pojištěnec (provisionista) osiřelé vnuky nebo nevlastní děti mladší sedmnácti let, mají tito vnukové nebo nevlastní děti také nárok na provisi sirotčí, avšak jen tehdy, byli-li výživou odkázáni převážně na zemřelého pojištěnce (provisionistu).

(4) Nárok na provisi sirotčí má schovanec mladší sedmnácti let po pěstounu, avšak pouze tehdy, byl-li u pěstouna vyživován bezplatně alespoň půl roku před nápadem provise pěstounu nebo před jeho smrtí a byl-li výživou převážně na něj odkázán.

(5) Sirotčí provise činí pro jednostranně osiřelé dítě jednu pětinu a pro oboustranně osiřelé dítě dvě pětiny invalidní provise, vypočtené podle § 13, odst. 1 a 2.

(6) Je-li tu nárok na několik provisi sirotčích podle tohoto zákona, přísluší vždy jen jedna z nich a to nejvyšší.

(7) Sirotku staršímu sedmnácti let, avšak mladšímu dvacetičtyř let, náleží sirotčí provise, pokud je pro duševní nebo tělesnou vadu zcela nezpůsobilý k výdělku.

(8) Sirotčí provise oboustranně osiřelého sirotka staršího čtrnácti let může se zvýšiti o polovinu, je-li dítě trvale bezmocné tak, že stále potřebuje pomoci, ošetření a obsluhy jiné osoby.

§ 14b).

Je-li pojištěnec nebo provisionista déle jednoho roku nezvěstný, lze přiznati vdovskou a sirotčí provisi, jakož i odbytné [§ 17a)] před ukončením soudního řízení o prohlášení za mrtva, činí-li okolnosti úmrtí pravděpodobným.

§ 15 se mění a bude zníti:

(1) Požívá-li osoba mající nárok na invalidní provisi invalidního důchodu podle právních předpisů o úrazovém pojištění (zaopatření) dělníků nebo nabude-li takového důchodu, krátí se provise [bez zvýšení podle § 13, odst. 3 a § 13a)] a státní příspěvek [§ 18a) ] potud, pokud úhrn provise, státního příspěvku a úrazového důchodu převyšuje tři čtvrtiny průměrného výdělku dosaženého v roce předešlém v obvodě příslušné revírní bratrské pokladny v té kategorii dělníků, ke které provisionista svým povoláním náležel.

(2) Požívá-li osoba mající nárok na vdovskou provisi důchodu vdovského podle právních předpisů o úrazovém pojištění (zaopatření) dělníků, vyplácí se jen částka, o kterou vdovská provise se státním příspěvkem převyšuje důchod z úrazového pojištění (zaopatření). částka podle § 14, odst. 5 se však nekrátí.

(3) Provise invalidní a vdovská a státní příspěvek se nekrátí, nepřevyšuje-li úrazový důchod Kč 600,- ročně. Provise invalidní a vdovská a státní příspěvek snižují se nejvýše o částku, o kterou důchod úrazový převyšuje Kč 600,- ročně.

(4) Provise a státní příspěvek se snižují o částky, které jsou ve stejném poměru jako provise a státní příspěvek.

§ 16 se ruší.

Za § 16 se vsunuje jako § 16a) toto ustanovení:

§ 16a).

(1) Nárok na výbavné má pojištěnka, uzavře-li sňatek po dokonání čekací doby (§ 18); nárok tento musí býti uplatněn do dvou let po uzavření sňatku, jinak zaniká.

(2) Výbavné určí se podle mzdové třídy, v níž byla pojištěnka v nemocenském pojištění zařazena v době uzavření sňatku nebo naposled před touto dobou a činí:

v třídách I. až IV. s denním pracovním výdělkem..... do Kč 10,50 částku Kč 400,-, v třídě V. s denním pracovním výdělkem nad Kč 10,50 do Kč 13,50 částku Kč 450,-, v třídách VI. až VIII. s denním pracovním výdělkem nad Kč 13,50 do Kč 22,50 částku Kč 500,-, v třídách IX. a X. s denním pracovním výdělkem nad Kč 22,50 do Kč 28,50 částku Kč 550"-, v třídách vyšších s denním pracovním výdělkem nad Kč 28,50 částku Kč 600,-,

(3) Provdá-li se pojištěnka vdova, které již jednou bylo výbavné vyplaceno podle tohoto zákona nebo podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., ve znění právních předpisů jej pozměňujících a doplňujících (v dalším textu jen "zákon o invalidním pojištění"), má nárok opět na výbavné jen, byla-li před tímto novým sňatkem dohromady aspoň po dobu pěti let podle tohoto zákona nebo podle zákona o invalidním pojištění znovu povinně pojištěna. Jinak při opětovném sňatku není nároku na výbavné, bylo-li již jednou vyplaceno.

§ 17 se ruší.

Za § 17 se vsunuje jako § 17a) toto ustanovení:

§ 17a).

(1) Zemře-li pojištěnec dříve, nežli uplynula čekací doba (§ 18), mají jeho pozůstalí nárok na odbytné, které se určí podle mzdové třídy, v níž byl člen zařaděn v nemocenském pojištění v době úmrtí, a činí:

v třídách I. až IV. s denním pracovním výdělkem...... do Kč 10,50 částku Kč 550,-,

v třídě V. s denním pracovním výdělkem nad Kč 10,50 do Kč 13,50 částku Kč 600,-,

v třídách VI. až VIII. s denním pracovním výdělkem nad Kč 13,50 do Kč 22,50 částku Kč 650,-,

v třídách IX. a X. s denním pracovním výdělkem nad Kč 22,50 do Kč 28,50 částku Kč 700,-,

v třídách vyšších s denním pracovním výdělkem nad Kč 28,50 částku Kč 750,-.

(2) Zemře-li pojištěnec po uplynutí čekací doby, nebo zemře-li provisionista požívající invalidní nebo starobní provise a není-li nároku na výplatu vdovské provise, mají pozůstalí nárok na odbytné ve výši roční invalidní (starobní) provise zemřelého, vypočtené podle § 13 odst. 1 a 2 na základě příspěvkové doby započitatelné v den jeho úmrtí.

(3) Pozůstalými podle předchozích odstavců rozumějí se manžel, nejsou-li zde okolnosti uvedené v § 14, odst. 3, děti [§ 14a)] do sedmnácti let, rodiče, jakož i děd a bába zemřelého. Při tom má manžel přednost před dětmi, pokud o ně pečuje, děti před rodiči a tito před dědem a bábou. Rodiče, jakož i děd a bába, mají nárok jen tehdy, byli-li na pojištěnce výživou převážně odkázáni. Dětem starším sedmnácti let a sourozencům může v ohleduhodných případech

býti přiznáno odbytné, byli-li výživou převážně odkázáni na pojištěnce.

(4) Nárok na odbytné musí býti uplatněn do dvou roků po smrti pojištěncově, jinak zaniká.

§ 18 se mění a bude zníti:

(1) Nárok na provisi je vázán na dokonání čekací doby. čekací doba činí dvacetčtyři dokonané příspěvkové měsíce.

(2) Nastane-li neschopnost k povolání aneb smrt před dokonáním čekací doby podnikovým úrazem utrpěným v zaměstnání povinně pojištěném podle tohoto zákona a odškodněným úrazovou pojišťovnou dělnickou, považuje se čekací doba za dokonanou.

Za § 18 se vsunuje jako § 18a) toto ustanovení:

§ 18a).

Státní příspěvek.

(1) Stát poskytuje k zákonné provisi příspěvek, který činí ročně:

u provise invalidní (starobní).. Kč 500,-,

u provise vdovské......... Kč 250,-,

u provise jednostranně osiřelého dítěte............... Kč 100,-,

u provise oboustranně osiřelého dítěte............... Kč 200,-.

(2) Státní příspěvek se neposkytuje provisionistovi, jehož příjem, nečítaje v to důchody podle zákonů sociálně pojišťovacích, přesahoval v uplynulém berním roce částku prostou daně důchodové.

(3) Má-li provisionista též nárok na požitky podle zákona o válečných poškozencích nebo na jiné požitky odpočivné a zaopatřovací podle veřejnoprávních předpisů z pokladen veřejnoprávních, vyplácí se státní příspěvek pouze potud, pokud převyšuje tyto požitky.

(4) Cizí státní příslušníci mají nárok na státní příspěvek jen tehdy, je-li v jejich vlasti rovněž provedeno invalidní a starobní pojištění a je-li tam občanům československé republiky poskytován státní příspěvek k jejich důchodům.

(5) Státní příspěvek vyplácí ústřední bratrská pokladna zároveň s provisi v měsíčních stejných částkách.

§ 19 se mění a bude zníti:

(1) Pokud invalidní provise, státní příspěvek, částka úrazového důchodu, o kterou tento převyšuje Kč 600,- ročně, a výdělek provisionistův dohromady převyšují tři čtvrtiny průměrného výdělku dosaženého v roce předešlém v obvodě příslušné revírní bratrské pokladny v té kategorii dělníků, ke které provisionista svým povoláním náležel, krátí se invalidní provise a státní příspěvek o částku nad to jdoucí.

(2) Invalidní provise a státní příspěvek se snižují o částky, které jsou ve stejném poměru jako provise a státní příspěvek.

§ 20 se mění a bude zníti:

(1) Nárok na. provisi invalidní zaniká, není-li tu již neschopnosti k povolání.

(2) Nárok na provisi invalidní (starobní) zaniká, vstoupil-li provisionista do zaměstnání podléhajícího pojištění podle tohoto zákona.

§ 22 se mění a bude zníti:

(1) Provise nebude vyplácena, pokud provisionista

a) odpykává trest na svobodě trvající déle než jeden měsíc nebo je v donucovací pracovně neb v jiném ústavě, jejž vláda určí nařízením;

b) je déle než jeden měsíc ve službě vojenské.

(2) Má-li však provisionista v těchto případech příslušníky rodiny, kteří jsou v rodinném pojištění nemocenském, nebo kteří mají zákonné nároky na výživu proti němu, přechází na ně jeho nárok. Je-li takových oprávněných osob více, mají přednost manželka a děti před předky, tito pak před ostatními příslušníky rodiny. Mezi osoby téže skupiny rozdělí se provise stejným dílem. Požívá-li oprávněná osoba vyživovacího příspěvku podle zákonů ze dne 2S. září 1919, č. 530 Sb. z. a n., nebo ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., krátí se její nárok o vyživovací příspěvek.

(3) V případech zasluhujících zvláštního zřetele mohou býti zadržené částky provisní dodatečně vyplaceny, a to zcela nebo z části.

Za § 22 se vsunuje jako § 22a) toto ustanovení:

§ 22a).

(1) Provisionista je povinen oznámiti revírní bratrské pokladně v osmi dnech změnu bydliště jakož i změnu v poměrech směrodatných pro vyměření nebo vyplácení provise. K výzvě bratrské pokladny je provisionista povinen předložiti jí potřebné doklady; jestliže této výzvě nevyhoví v dané lhůtě, která nesmí býti kratší 30 dnů, může mu býti výplata provise, byl-li na tento následek upozorněn, zastavena na dobu, dokud výzvě nevyhoví.

(2) Provisionista ručí i provisí za škodu, jež bratrské pokladně vznikla opominutím povinností uvedených v odstavci 1.

§ 23 se mění a bude zníti:

§23.

(1) Nároky z provisního pojištění zůstávají po zániku členství u ústřední bratrské pokladny zachovány po dobu rovnající se čtvrtině započitatelné příspěvkové doby, nejméně však po dobu 24 měsíců (ochranná lhůta), ne-vstoupí-li pojištěnec do zaměstnání povinně pojištěného nebo vyňatého z pojistné povinnosti. Při tom se případný zlomek měsíce ochranné lhůty počítá za celý měsíc.

(2) Do doby, po kterou zůstávají zachovány nároky podle odstavce 1, nepočítá se doba, po kterou pojištěnec

a) požíval nemocenského,

b) požíval invalidní (starobní) provise nebo po kterou výplata provise odpočívala.

(3) Po uplynutí 24 měsíců ode dne výstupu z povinného pojištění vznikne nárok na invalidní (starobní) provisi jen, jsou-li splněny podmínky pro nápad důchodu invalidního (starobního) podle §§ 109 a 112 zákona o invalidním pojištění.

Za § 23 vsunují se jako § 23a), § 23b) a § 23c) tato ustanovení:

§ 23a).

(1) Vrátí-li se bývalý člen do pojištění podle tohoto zákona, aniž před tím přestoupil do jiného zaměstnání povinně pojištěného nebo vyňatého z pojistné povinnosti, započítá se mu příspěvková doba dříve získaná, trvalo-li přerušení nejvýše pět let ode dne zániku pojištění. Trvalo-li přerušení dobu delší pěti let, ale kratší deseti let, započítá se příspěvková doba dříve získaná jen tenkráte, získá-li člen před uplynutím těchto deseti let znovu alespoň 12 příspěvkových měsíců. Jinak započítává se doba získaná pouze, dokoná-li člen v novém pojištění povinném aspoň 60 příspěvkových měsíců.

(2) Do doby přerušení podle odstavce 1 nepočítají se doby uvedené v § 23, odst. 2.

§ 23b).

(1) Pojištěnec, který získal aspoň 24 příspěvkové měsíce, má právo dobrovolně pokračovati v pojištění placením měsíčního pojistného Kč 33,- a měsíčního sanačního příspěvku Kč 9,- na místě sanačního příspěvku členského [§ 82b)].

(2) Toto právo zaniká, neuplatnil-li je pojištěnec před uplynutím ochranné lhůty (§ 23) písemnou přihláškou u revírní bratrské pokladny, u které byl naposled povinně pojištěn.

(3) Pojistné se sanačním příspěvkem je platiti ode dne, kdy přihláška došla revírní bratrské pokladně. První pojistné se sanačním příspěvkem je zaplatiti do 15 dnů ode dne, kdy revírní bratrská pokladna oznámí pojištěnci jich výši; další pojistné se sanačním příspěvkem je platiti měsíčně předem.

(4) Zvyšovací částky činí Kč 4,- za každý příspěvkový měsíc získaný dobrovolným pokračováním v pojištění.

(5) Dobrovolné pokračování v pojištění zaniká, jestliže

a) pojištěnec ohlásí, že se vzdává dalšího pokračování v pojištění,

b) pojištěnec nezaplatil pojistného se sanačním příspěvkem do 6 měsíců ode dne splatnosti,

e) vznikla povinnost k převodu (čl. II).

(6) Po zániku dobrovolného pokračování v pojištění zůstávají nároky z pojištění zachovány po dobu 12 měsíců, do které se nepočítá doba ode dne přiznání až do dne odnětí invalidní (starobní) provise. Dobrovolným pokračováním v pojištění nemůže býti zkrácena ochranná lhůta plynoucí z pojištění povinného.

(7) Po uplynutí 24 měsíců ode dne výstupu z povinného pojištění vzniká nárok na invalidní (starobní) provisi jen, jsou-li splněny podmínky pro nápad důchodu invalidního (starobního) podle §§ 109 a 112 zákona o invalidním pojištění.

§ 23c).

Nezaměstnanému se zachovávají nároky z pojištění na provisi po zániku členství u ústřední bratrské pokladny i přes lhůtu stanovenou v § 23, odst. 1, nejdéle však do šedesáti měsíců ode dne zániku členství u ústřední bratrské pokladny.

§ 24 se mění a bude zníti:

(1) Příspěvkové jsou měsíce, za které se staly splatnými příspěvky na základě pojistné povinnosti nebo za které v případě dobrovolného pokračování v pojištění příspěvky byly zaplaceny. Při sčítání zlomků měsíců počítá se každých 30 příspěvkových dní za příspěvkový měsíc.

(2) Za dobu dovolené, za niž členu naleží odměna v penězích podle zákona nebo podle smlouvy, jest platiti příspěvky.

(3) členství se neruší přerušením zaměstnání pro konání veřejné funkce. Dobu takového přerušení jest však započítati do doby příspěvkové jen, pokud za ni byly zaplaceny příspěvky.

Za § 24 vsunuje se jako § 24a) toto ustanovení:

§ 24a).

(1) Za příspěvkovou dobu jest považovati též dobu zákonné presenční služby a vojenského výcviku po 30. červnu 1936 osob, které již před nastoupením vojenské služby byly pojištěny na provisi aneb které vstoupí do pojištění u ústřední bratrské pokladny do 12 měsíců po návratu z vojenské služby. Započtení jest vyloučeno, byla-li uvedeným osobám tato doba již započtena podle ustanovení § 108a) zákona o invalidním pojištění nebo podle § 13 zákona, ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n. (zákon o pensijním pojištění).

(2) Za příspěvkovou dobu započtenou podle odstavce 1 přísluší zvyšovací částky, které by náležely podle § 111, odst. 3 zákona o invalidním pojištění za příspěvkové doby získané ve třídě Aa.

(3) Za započtenou příspěvkovou dobu uvedenou v odstavci 1 zaplatí stát pojistné třídy Aa podle § 158 zákona o invalidním pojištění. Podrobnosti zúčtování pojistného upraví ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem financí.

(4) Osoby, které před nastoupením vojenské služby byly povinně pojištěny, musí uplatniti nárok na její započtení do 15 měsíců po návratu z vojenské služby. Osoby, které po návratu z vojenské služby po prvé vstoupí do pojištění podle tohoto zákona, musí uplatniti nárok na její započtení do 6 měsíců po vstupu do pojištění. Nárok na započtení je uplatniti a prokázati u příslušné revírní bratrské pokladny.

§ 25 se mění takto:

a) Slova "náleží důchod podle tohoto zákona" se nahrazují slovy "náleží provise a státní příspěvek".

b) Slova "vyplácení důchodu" nahrazují se slovy "vyplácení provise a státního příspěvku".

§ 26 se mění a bude zníti:

C. Promlčení.

§ 26.

Nároky na dávky podle tohoto zákona zanikají, kromě případů zvláště vytčených v tomto zákoně, promlčením. Nárok na provise promlčuje se v pěti letech ode dne vzniku nároku; nárok na jednotlivé splátky provise nebo jiných peněžitých dávek promlčuje se v jednom roce ode dne splatnosti, nárok na výplatu pohřebného a náhradu za pomoc při porodu v jednom roce ode dne úmrtí nebo porodu. Promlčení se přerušuje oznámením nároku u příslušné revírní bratrské pokladny. Jinak platí pro promlčení nároků na dávky podle tohoto zákona ustanovení všeobecného občanského zákoníka.

Za § 26 vsunuje se jako § 26a) toto ustanovení:

§ 26a).

(1) ústřední bratrská pokladna může osoby povinně pojištěné na provisi nebo dobrovolně pokračující v tomto pojištění pojišťovati na dávky uvedené v § 1, bod 2 ve vyšší výměře.

(2) Toto pojištění provádí ústřední bratrská pokladna ve zvláštním oddělení s odděleným účtováním a hospodařením.

(3) Podmínky tohoto pojištění, jakož i pojistná sazba a stanovy tohoto oddělení vyžadují schválení ministerstva veřejných prací.

§ 28 se mění a doplňuje takto:

a) V odstavci 1 slova v závorkách "§ 1, bod 1 až 5" se nahrazují slovy "§ 1, bod 2".