Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 245.

Navrhujeme, aby senát Národního shromáždění usnesl se na tomto zákoně:

ze dne...............1936,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Poslední věta odst. 1, § 1, čl. II zákona č. 69/ 1935 Sb. z. a n. se doplňuje a bude zníti takto:

"Jinak platí o přehlídce (revisi) obecního hospodářství ustanovení § 18 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním, což se týká i doby, v níž se přehlídky (revise) mají provésti."

Odstavec 2, § 1, čl. II zákona č. 69/1935 Sb. z. a n. bude zníti takto:

"Přehlídce (revisi) zemského výboru podléhá také hospodářství okresů. Přehlídky (revise) hospodářství všech okresů jest provésti aspoň jednou ve dvou letech. O nákladu přehlídky (revise) okresů platí jako pro obce obdobně ustanovení § 18, odst. 2 zákona z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. z. a n."

Odstavec 3, § 1, čl. II zákona č. 69/1935 Sb. z. a n. budě zníti takto:

"Zemský (okresní) výbor, jakožto úřad dohlédací, jest oprávněn v mezích platných zákonných předpisů a nařízení naříditi z moci úřední odstranění závad účetně technických a kontrolně administrativních, a to případně svými orgány již na místě komise. Pouze s hlediska účelného hospodaření, t. j. ve věcech rázu hospodářského, může tak učiniti až po slyšení okresu (obce), zejména pokud jde o výnosové hospodaření z podniků, o hospodaření se jměním kmenovým, o hospodaření zápůjčkové, investiční a fondovní."

Odstavec 4, § 1, čl. II zákona č. 69/1935 Sb. z. a n. bude zníti takto:

"Okresy a obce, které ve stanovené lhůtě neprovedou příkazů zemského (okresního) výboru, jsou vyloučeny do té doby, dokud příkazu nevyhoví, ze zemských příspěvků a mohou býti k návrhu zemského výboru vyloučeny ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem vnitra též ze státních přídělů. V případech, že neprovedením příkazů zemského (okresního) výboru vzniknou okresu (obci) citelné škody hospodářské, může býti proti odpovědným činitelům použito i sankcí v mezích platných předpisů, opírajících se o zákonitá ustanovení. Bližší podrobnosti budou upraveny vládním nařízením."

Nový odstavec 5, § 1, čl. II zákona č. 69/ 1935 Sb. z. a n. bude zníti:

"Tyto přehlídky (revise) buďtež u zemských úřadů, kde se soustřeďuje veškerá normativní činnost v oboru řízení revisního, prováděny zvláštními, řádně vybavenými odbory, jejichž samostatnost a neodvislost budiž zabezpečena zřízením zvláštní kategorie revisních (kontrolních) orgánů se zvláštním vlastním statutem."

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1937 a provedou jej ministři vnitra a financí v dohodě s ostatními súčastněnými ministry.

K obecním zřízením po převratu v roce 1919 vydaná zákonná ustanovení (č. 76/ 1919 Sb. z. a n.) byla později několikráte novelisována a to naposled v roce 1935 vydáním zákona o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy zákonem č. 69/ 1935 Sb. z. a n. Ač již k vládnímu návrhu tohoto zákona byla v parlamentních výborech podána různá pozměňující a doplňující ustanovení, jež do zákona aspoň z části byla pojata, přece jen jsou až dodnes pociťovány různé nedostatky a neúplnosti v zákoně, které jest potřeba účelně upraviti a doplniti.

Jest to zejména nedostatek jasných a přesných ustanovení, jakých opatření jest zapotřebí, aby zákonem předepsané přehlídky (revise) obecního neb okresního hospodářství mohly býti prováděny včas a v míře odpovídající požadavkům účelné, dostatečné a účinné kontroly. Veřejný zájem vyžaduje, aby v pravý čas byl zjednán náležitý přehled o tom, jak obce nebo okresy hospodaří vůbec, zvláště však též s finanční pomocí poskytnutou jim státem neb zeměmi v hospodářství subvenčním, příspěvkovém, dotačním a zápůjčkovém. Stejný přehled jest však nutno míti o hospodářství v oboru různých dávek a poplatků, jež obcím povolily vybírati zemské výbory v mezích vládou stanovených zákoných pravidel, nebo jejichž vybírání bylo obcím mimo rámec pravidel vládou schváleno.

Při tom nelze zamlčeti, že revisní úkoly uložené zemským, respektive okresním výborům, jsou nemalé ve svém rozsahu i důležitosti a že tudíž jejich správné plnění jest odvislo zejména od vybudování řádné revisní služby zemských, vztažmo okresních úřadů, jež v zastoupení zemských a okresních výborů vykonávají revisní službu. Pro dobu přítomnou jest nutno konstatovati, že ani zemské, ani okresní výbory nejsou řádně vybaveny dostatečným počtem revisních orgánů. To znamená, že není postaráno o včasný, účelný a pohotový revisní zákrok. Nemá-li se následkem toho státi výkon revisní služby, kterou má zákon na mysli, zcela ilusorním, jest potřeba doplniti jej v takové míře, aby pro všechna, v zájmu veřejném potřebná přehlídková (revisní) jednání a pro důsledky ze řádné revise vyplývající, byla řádná opora v zákoně.

Nemá-li však výsledek řádných odborných přehlídek (revisí) obecního a okresního hospodářství, jež dnes je namnoze ve stavu přímo žalostném, míti hodnotu pouze akademickou, musí vládě i vyšším dohlédacím úřadům býti ze zákona dána moc k použití přísných, působivých a účelných prostředků donucovacích (sankcí) k zavedení žádoucího pořádku v obecním a okresním hospodářství.

Zejména jest potřeba takovýmto způsobem zaříditi, aby zprávy o výsledku revise byly skutečně předloženy nejen obecní radě a obecnímu zastupitelstvu, nýbrž aby se staly přístupnými všemu poplatnictvu a občanstvu. Dále musí býti postaráno o to, aby pokyny revisními orgány v rámci jejich pravomoci udělené, nebo po slyšení obce vyšším dohlédacím úřadem nařízené, byly skutečně a neprodleně uváděny v život. Podobný postup jako u obcí jest žádoucno zavésti také v okresích, aby byl jednou již zaveden nutný a potřebný pořádek také ve všech záležitostech okresního hospodářství.

Aby bylo docíleno co největší účelnosti revisní služby, jest potřeba nadati zemské (okresní) výbory, respektive jejich orgány skutečnou výkonnou mocí tak, aby dozorčí úřady, provádějící přehlídky (revise), mohly činiti různá opatření a prováděti je případně jíž přímo na místě komise (přehlídky, revise). Z této příčiny osnova doplňuje jasnějším ustanovením odst. 3, § 1, čl. II zákona č. 69/1935 Sb. z. a n. a vyznačuje, která opatření mohou provésti revisní orgány hned na místě samém a kterých je možno použíti až po slyšení okresů (obcí). Agenda by se tímto způsobem zjednodušila, neboť vyšším dohlédacím úřadům by se předkládala pak k rozhodování jen opatření týkající se závad vážnějšího rázu a dosahu.

V odstavci 5 navrhované řádné vybavení revisních odborů a jejich osamostatnění ve zvláštní kategorii se samostatným statusem předpokládá v první řadě rozmnožení stavu personálního a tím i zvýšený výdaj. Jenže náklad by tu byl celkem neveliký a mohl by býti státnímu rozpočtu uhrazován ze zemského fondu. Jde tu totiž veskrze o úhradu nákladů na obstarávání agendy příslušející do kompetence zemského výboru. Kromě toho mohlo by k úhradě býti použito také náhrad ukládaných ve smyslu § 18 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. a zákona č. 69/1935 Sb. z. a n. tak, že by jejich polovina připadala státní správě.

Považujeme za účelné doporučiti, aby náš návrh byl přikázán k projednání výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému.

V Praze dne 23. června 1936.