Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.
IV. volební období.
3. zasedání.
Tisk 237.
Interpelace:
1. sen. Svobody na p. ministra vnitra o neobjektivním postupu p. okresního hejtmana v K.Hoře.
2. sen. Pauluse na p. ministra spravedlnosti o nevyřizování trestních oznámení v záležitosti stavebního družstva "Domovina" ve Znojmě.
3. sen. Pauluse na p. ministra sociální péče o stavebním družstvu "Domovina" ve Znojmě
237/1.
Interpelace
senátora Josefa Svobody
na pana ministra vnitra
o neobjektivním postupu pana okresního hejtmana v K. Hoře.
Místní skupina komunistické strany Československa ve sv. Mikuláši svolala na sobotu 23. května t. r. o 20. hod. večer do hostince "U Michálků" veřejnou schůzi lidu s programem: Politická a hospodářská situace a otázka půdy.
Okresní úřad v Kutné Hoře přípisem ze dne 20. května (č. 21.014) sdělil, že schůzi nebere ku vědomí a její konání podle § 6 zák. ze dne 15. listopadu 1867, č. 135, úředně zakazuje, a sice s tímto odůvodněním:
"Vyhraněný program ohlášené schůze vzhledem k přítomným politickým a hospodářským poměrům vzbuzuje odůvodněnou obavu, že by mohlo dojíti konáním schůze k ohrožení veřejné bezpečnosti, klidu a pořádku".
Podepsaní spatřují v zákazu této schůze veřejné persekuční akt, prováděný vůči KSČ v okrese kutnohorském, neboť
1. "přítomné politické a hospodářské poměry" v okrese Kutná Hora nejsou rozdílné od poměrů v okresích sousedních (Čáslav, Kolín a jiných),
2. veřejné schůze svolané komunistickou stranou jsou soustavně okresním úřadem zakazovány v obcích: Sv. Mikuláš, Nové Dvory, Třebešice a i v městě Kutná Hora,
3. okresní úřad všem ostatním politickým stranám za "přítomných politických a hospodářských poměrů", schůze bez překážek povoluje.
Důkazem toho, že jiným stranám jsou shromáždění povolena je, tábor lidu a průvod, jež konalo národní sjednocení v neděli 31. května v K. Hoře. Byla to přehlídka krojovaných úderných skupin, což vyvolalo u všeho pokrokového občanstva v K. Hoře a okolí značné rozhořčení, neboť v této akci právem spatřují provokaci všech pokrokových a protifašisticky smýšlejících občanů.
Okresní úřad však k této akci dal souhlas a nemá patrně obavu z "porušení bezpečnosti, klidu a pořádku". Z toho právem usuzujeme, že postup okresního hejtmana vůči komunistické straně není objektivní a že okresní hejtman je vůči KSČ zaujat.
Tento neobjektivní postup okresního hejtmana ve skutečnosti znamená potlačování jakékoliv veřejné politické činnosti KSČ v okrese kutnohorském, ač její právo na veřejnou a shromažďovací činnost je stejné, jako každé jiné politické strany.
Podepsaní se proto táží pana ministra vnitra:
1. Souhlasí pan ministr s takovýmto postupem uvedeného okresního hejtmana?
2. Je pan ministr ochoten případ bedlivě vyšetřiti a sjednati pro příště nápravu?
3. Hodlá pan ministr tento nemožný, neobjektivní a libovůli určovaný postup okresního hejtmana v Kutné Hoře vůči KSČ zameziti a disciplinárně potrestati svého podřízeného úředníka?
V Praze dne 9. června 1936.
Svoboda,
Pfeiferová, Malík, Kreibich, Juran, Zmrhal, Dresl, Mikulíček, Fidlík, dr Šmeral, Wenderlich,
237/2.
Interpelace
senátora Pauluse
na pana ministra spravedlnosti
o nevyřizování trestních oznámení v záležitosti stavebního družstva "Domovina" ve Znojmě.
Velevážený pane ministře!
Členové stavebního družstva "Domovina" ve Znojmě, které požívá od státu za 12,542.421 Kč zaručených hypoték podle výroční zprávy téhož družstva z roku 1935, učinili řadu trestních oznámení na vedení družstva, jehož předsedou byl v té době pan posl. dr Mareš ve Znojmě.
Dne 29. srpna 1933 bylo podáno trestní oznámení na vedení družstva pro neexistující příkaz ministerstva soc. péče, na základě něhož přikročilo družstvo dne 16. června 1933 ke zvyšování činží, pro § 197 tr. z. státnímu zastupitelství ve Znojmě, které podali členové družstva Jan Antl a Rudolf Fischer. Toto podání rozšířeno a doplněno týmiž podavateli dne 30. září 1933.
Dne 28. srpna 1933 bylo podáno trestní oznámení na vedení družstva "Domovina" státnímu zastupitelství v Jihlavě. Podal je prostřednictvím svého právního zástupce dr Karla Novotného z Brna stavitel Ladislav Bartůněk z Vel. Meziříčí pro podvod při stavební akci "Domoviny" v Měříně.
Dne 12. března 1934 podal trestní oznámení Bohumil Simek, profesor ve Znojmě pro násilnosti na valné hromadě družstva "Domovina".
Dne 27. prosince 1933 podali vrchnímu státnímu zastupitelství v Brně oznámení p. Rudolf Fischer a Jan Antl ze Znojma, ve kterém žádali opětovně, aby byly zabaveny úřední knihy družstva "Domovina" ve Znojmě, jelikož se v kanceláři družstva po celé týdny prováděly různé účetní machinace a zahlazovací opatření.
Na podzim 1934 u příležitosti vyrovnání družstva podali trestní oznámení odb. učitel František Hubert a prof. Boh. Simek stát. zastupitelství ve Znojmě o finančních závadách v hospodářství družstva (předs. posl, dr Mareš), zjištěných při tomto vyrovnání.
Dne 12. června 1934 podaly čtyři politické strany trestní oznámení (rep., nár. soc., nár. dem. a živ.) na pana posl. dr Mareše a ředitele Šťastného pro přečiny, po případě pro zločiny podle § 35 bank. zákona ohledně hospodářství ve Spořitelně. Dne 6. prosince 1934 učiněno trestní oznámení státnímu zastupitelství ve Znojmě v záležitosti účelových vkladů, jež se dotýkají obecního hospodářství ve Znojmě. Obě tato trestní oznámení týkají se též družstva "Domovina", poněvadž obec Znojmo půjčila "Domovině" přes 340.000 Kč, kteroužto částku mu družstvo dosud dluhuje.
Konečně podalo ministerstvo soc. péče samo trestní oznámení proti neznámým funkcionářům "Domoviny" pro § 183 t. z. Toto oznámení jest poněkud zvláštní, poněvadž podle zákona jsou odpovědni funkcionáři družstva všichni, a to, jak členové předsednictva, tak i dozorčí rady. Mělo býti tedy podle našeho soudu podáno trestní oznámení ministerstvem sociální péče na všechny, v úvahu přicházející členy představenstva a dozorčí rady družstva "Domovina" v čele s předsedou posl. dr Marešem.
Oznámení tato leží podle našich informací u krajského soudu ve Znojmě. Členové družstva "Domovina" si trpce stěžují, že se věc jejich trestního oznámení tak dlouho táhne a nemohou dosáhnouti ukončení celé záležitosti, ačkoliv žádali o urychlení vrchní státní zastupitelství v Brně, a to dvakráte. Po prvé 9. prosince 1933, po druhé 27. prosince 1933.
Ještě povážlivější jest však ta okolnost, že u trestního oznámení z 29. srpna 1933 a u oznámení týkajícího se částky asi 250.000 Kč určené na chodníky, kterážto částka však tomuto účelu byla zpronevěřena, je poznámka, aby se vyšetřování vedlo tak, aby nebyla dotčena poslanecká imunita poslance dr Mareše. Při prvním oznámení tuto viděl a četl pan Karel Novotný, advokát v Brně, který tento svůj poznatek svěřil panu Janu Papírníkovi, Rud. Fischerovi a Janu Antlovi ve Znojmě. Ve druhém oznámení viděl a četl tuto poznámku pan František Kratochvíl, železniční úředník ve Znojmě.
Podepsaní se vás, pane ministře, táží:
1. Jsou vám, pane ministře, tyto okolnosti a poměry ve stavebním družstvu "Domovina" ve Znojmě známy?
2. Jste, pane ministře, ochoten zaříditi, aby trestní oznámení v interpelaci uvedená byla příslušným státním zastupitelstvím urychleně projednána?
3. Jest, obecně známo, že, učinil-li někdo trestní oznámení na člena zákonodárného sboru, vyžádá si soud jeho vydání a jest věcí imunitního výboru, uzná-li za vhodné, člena zákonodárného sboru vydati či nikoliv. Poznámka, aby vyšetřování se dělo tak, aby nebyla dotčena imunita posl. dr Mareše, jest věcí neobvyklou a podlamuje nutně víru občanstva v právní řád. Jste, pane ministře, ochoten dáti vyšetřiti a hnáti k odpovědnosti onoho činitele nebo úředníka, který vsunul do uvedených dvou trestních oznámení poznámku, aby se vyšetřování vedlo tak, by nebyla dotčena imunita posl. dr Mareše?
V Praze dne 16. června 1936.
Paulus,
Trnobranský, Záborec, ing. Havlín, dr Rehák, Vetterová-Bečvářová, Kvasnička, dr Polyák, dr Krčméry, Bergman, dr Matoušek.
237/3.
Interpelace
sen. Fr. Pauluse
na pana ministra sociálni péče
o stavebním družstvu "Domovina" ve Znojmě.
Vážený pane ministře!
Stavební družstvo "Domovina" ve Znojmě postavilo za předsednictví pana posl. dr Mareše činžovní domy a řadu domků rodinných za státní garancie (podle výroční zprávy družstva za r. 1935) per 12,542.421 Kč.
Finanční stav družstva "Domovina" ve Znojmě jest v desolátním stavu, takže má vnucenou správu. Podle jeho již zmíněné výroční zprávy za rok 1935 končilo družstvo v tomto roce ztrátou Kč 297.230,70, pokladní hotovost činila k 31. prosinci 1935 Kč 132,40 a členů z družstva vystoupilo 119. Družstvo je předluženo do té míry, že svého času podalo návrh na soudní vyrovnání, který byl později odvolán.
Deputaci družstevníků bylo samými úředníky vašeho ministerstva sděleno, že družstvo má ještě 2 a půl milionu Kč dluhu, které nejsou zaknihovány a členové družstva tvrdí, že jim o těchto dluzích není ničeho známo.
Kromě toho zjistili členové družstva, že asi 250.000 Kč, kterýžto peníz byl obsažen v subvenci družstvu a mělo ho býti použito k zřízení chodníků, byl svému účelu zpronevěřen.
Na vedení družstva "Domovina" bylo jeho členy učiněna řada trestních oznámení, týkajících se převážně hospodářství v družstvu. Tato trestní oznámení, ač většina jich byla podána v roce 1933, nejsou dosud projednána, o čemž současně interpelujeme pana ministra spravedlnosti.
Finanční stav družstva "Domovina" ve Znojmě hrozí katastrofou, což jest tím povážlivější, že stát jest na něm tak velikou částkou angažován. Tážeme se vás proto, pane ministře:
1. Jest vám finanční stav družstva "Domovina" ve Znojmě známý?
2. Jste ochoten naříditi podrobnou revisi hospodářského stavu družstva "Domovina" ve Znojmě a eventuelní vinníky pohnati k odpovědnosti i materielní?
3. Co učiníte, pane ministře, aby zájem státní pokladny byl ochráněn a neutrpěl hospodářstvím v družstvu "Domovina" ve Znojmě újmy?
V Praze dne 16. června 1936.
Paulus,
Trnobranský, Záborec, ing. Havlín, dr Rehák, dr Polyák, Vetterová-Bečvářová, Kvasnička, dr Krčméry, Bergman, dr Matoušek.