Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 236.

1. ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda a Mikulíčka ohledně protizákonného rozpuštění schůze rolníků ve Slaném dne 16. února 1936 (tisk 129/1).

2. ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda a Mikulíčka, ohledně hrubého porušování ústavní listinou zaručeného petičního práva okresním úřadem ve Slaném a četníky téhož okresu (tisk 129/2).

3. ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda a Mikulíčka ohledně hrubého porušování shromažďovacího zákona četníky v okrese Slaný (tisk 129/4).

4. ministra financí na interpelaci sen. Dytrycha ve věci zrušení katastrálního měřického úřadu v Bučovicích (tisk 140).

5. ministra zemědělství na interpelaci sen. Msgr. Roudnického ve věci přídělu lesa od velkostatku Hrádek (tisk 150/1).

6. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Msgr. Roudnického o pracovních učebnicích dějepisu Eduard Štorch-Karel Čondl (tisk 150/6).

7. ministra zemědělství na interpelaci sen. inž. Wintra, Kříže ve věci přídělu lesa obci Zbynici od hrádeckého velkostatku (tisk 150/8).

8. ministra sociální péče na interpelaci sen. Sechtra v záležitosti zákazu zaměstnávati venkovské dělnictvo na stavbách prováděných v Praze (tisk 170/2).

9. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Fritsche o zabavení časopisu "Neutitscheiner Zeitung" ze dne 4. února 1936 (tisk 170/8).

236/1.

Veřejná schůze, jejíž uspořádání okresní úřad ve Slaném vzal na vědomí, měla se podle oznámení konati dne 16. února 1936 ve velkém sále Grandhotelu ve Slaném. Když intervenující úředník po svém příchodu na místo zjistil, že schůze nemá býti uspořádána v tomto sále, nýbrž v sále biografu, tedy na jiném místě, než které bylo uvedeno v oznámení, zakázal tuto schůzi, poněvadž nebyla okresnímu úřadu podle předpisů ohlášena. Zákaz schůze byl zákonem odůvodněn.

Poněvadž po zákazu schůze jeden účastník pronesl závadný výrok, vyzval jej intervenující úředník, aby se legitimoval. Po zjištění, že jde o senátora Nedvěda, nebylo proti němu nijak zakročeno.

Tvrzení interpelace o domnělém nátlaku ve věci propůjčení sálu Grandhotelu, neodpovídá podle výsledku konaného šetření skutečnosti a není proto podkladu pro nějaké opatření z tohoto důvodu.

V Praze dne 28. května 1936.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r,

Koncem listopadu 1935 zahájil Bedřich Šťastný v okresu slánském agitaci k dosažení nové pozemkové reformy. Tato agitace nabyla v prosinci 1935, zvláště v obci Poštovicích, tak nebezpečné tvářnosti, že byla obava před možnými násilnostmi. Vzhledem k tomu byl Jaroslav Hanzal z Poštovic pro výhrůžky, jež zakládaly skutkovou podstatu přečinu §u 18 zákona na ochranu republiky, zatčen a dodán okresnímu soudu ve Slaném, který uvalil naň vyšetřovací vazbu. Při domovní prohlídce u něho nalezená soupisová listina byla zabavena a zaslána okresnímu soudu ve Slaném.

U Josefa Prchala v Břešťanech, nebyla vykonána domovní prohlídka a také mu nebylo četnictvem vyhrožováno; četnictvo odebralo mu pouze soupisovou listinu a odevzdalo ji s udáním okresnímu úřadu ve Slaném.

František Kubů v Křovicích byl četníkem dotazován na soupisovou akci; nebylo mu však vyhrožováno zatčením.

Důvěrná schůze v Pozdni byla kontrolována četnictvem z. Jedomělic, v jejímž obvodě Pozdeň leží. Krátce na to projížděla Pozdeň na služební objíždce hlídka okresní stanice ze Slaného, kontrolu schůze však již neprováděla.

Bedřich Šťastný byl trestním nálezem okresního úřadu ve Slaném odsouzen ke dvěma dnům vězení, protože se choval na četnické stanici ve Zlonicích přes několikeré napomenutí způsobem neslušným a vědomě hrubým. Proti nálezu se Šťastný odvolal k zemskému úřadu v Praze, jenž odvolání zamítl, čímž se stal nález pravoplatným.

Vzhledem k uvedenému nemám z podnětu, interpelace důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 8. června 1936.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

Důvěrné schůze v Kralovicích, Beřovicích, Dolíně, Jarpicích a Smečně byly četnictvem rozpuštěny, poněvadž neměly náležitostí, předepsaných pro svolání nebo konání takových schůzí.

Schůze v Hospozíně, který leží v obvodu okresního úřadu v Kralupech nad Vltavou, byla rozpuštěna rovněž pro nedostatek náležitostí důvěrných schůzí.

Na členské schůzi žen - družstevnic Včely v Dolíně dne 2. února 1936 se neprojednávaly pouze záležitosti družstevní. Proto byla schůze rozpuštěna a okresnímu soudu ve Slaném bylo učiněno příslušné oznámení. Soudní řízení není dosud skončeno. Při této schůzi podotkl štábní strážmistr Rufer, že nezaměstnaní různých politických stran nejsou žádnou korporací podle spolkového zákona, ježto jejich sdružení nemá schválených stanov a jiných náležitostí, jež spolčovací zákon pro existenci spolku stanoví.

Schůze žen - družstevnic Včely dne 22. ledna 1936 ve Slaném nebyla okresnímu úřadu vůbec hlášena a při schůzi byla mimo to bez ohlášení a povolení hrána aktovka. Schůze byla proto rozpuštěna a na Marii Tůmovou, jež se prohlásila za svolavatelku, bylo podáno trestní oznámení pro přestupek shromažďovacího zákona.

Bedřich Šťastný byl pro nepřístojné chování při rozpuštění schůze v Beřovicích odsouzen okresním úřadem ve Slaném do vězení v trvání tří dnů. Odvolání, proti tomu podanému, zemský úřad v Praze nevyhověl, a tím se stal odsuzující nález pravoplatným.

Vzhledem k těmto skutečnostem nemám z podnětu interpelace důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 8. června 1936.

ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

Vládním nařízením ze dne 28. prosince 1928, čís. 205 Sb. z. a n., byla mimo jiné stanovena také sídla a obvody výkonných katastrálních měřických úřadů v republice Československé. V důsledku tohoto vládního nařízení byl katastrální měřický úřad přemístěn z Bučovic do Slavkova, avšak ve smyslu ustanovení § 5 cit. vl. nař. byla vyhláškou ministerstva financí ze dne 9. července 1929 dočasně a do odvolání zřízena v Bučovicích expositura slavkovského katastrálního měřického úřadu jako úřadu mateřského. Na základě ustanovení § 5 cit. vl. nař: byla pak jmenovaná expositura současně s jinými zrušena vyhláškou ministerstva financí ze dne 28. prosince 1931 uveřejněnou v Úředním listě čís. 301 ze dne 31. prosince 1931.

Ministerstvo financí sledovalo tím nejen cíle úsporné, nýbrž i účelnější organisaci katastrálních měřických úřadů.

Obtížím, uvedeným v odst. 2. interpelace je čeleno tím, že podle § 60, odst. 2., lit. b) zákona ze dne 16. prosince 1927, čís. 177 Sb. z. a n. (katastrální zákon) měřický úředník udílí informace a přijímá ohlášení držitelů o nastalých změnách při úředních dnech u okresního soudu v Bučovicích ve lhůtách čtvrtletních, dále opatřením, které zemské finanční ředitelství v Brně činí ve smyslu § 8, odst. 2. vl. nař. č. 64/1930 Sb. z. a n., podle něhož možno v tomto odstavci vyjmenované části písemného katastrálního operátu uložiti u berního úřadu v Bučovicích.

Podle vyšetření a zprávy katastrálního měřického úřadu ve Slavkově u Brna jsou téměř všecky změny z důvodu pozemkové reformy již provedeny zápisem (§ 86 cit. zák.), mimo kat. území Milonice, Kozlany, Černčín a Bohaté Málkovice, jinak finanční správa sama nemá vlivu na postup těchto prací, ježto provedení přídělové akce spadá do působnosti kolonisačního referátu ministerstva zemědělství a soudů. Urychlení těchto prací je naprosto neodvislé od sídla katastrálního měřického úřadu.

Býv. exposituře katastrálního měřického úřadu v Bučovicích byly přiděleny 2 místnosti, chodbou oddělené, v budově okresního soudu, z nichž jedna, s velkým oknem, sloužila za úřadovnu, druhá za spisovnu.

Pro umístění koncentrovaného úřadu místnosti tyto nestačily. Podáním obecní rady v Bučovicích ze dne 21. března 1932, čís. 1/I byly sice pro umístnění katastrálního měřického úřadu navrženy finanční správě rozšířené místnosti v řečené soudní budově a nabídnuto provedení adaptací nákladem obce, případně poskytnutí místností v budově radnice zdarma, avšak vzhledem k provedenému již spojení expositury katastrálního měřického úřadu v Bučovicích s mateřským úřadem, jakož i se zřetelem na vyhovující umístění tohoto úřadu ve Slavkově za výhodných podmínek, nebylo možno, a pokud tyto podmínky trvají, také nelze zmíněné nabídky obce bučovické použíti.

Námitky interpelace proti místnostem slavkovského úřadu neodpovídají skutečnosti.

Budova čp. 3, v níž jest umístěn katastrální měřický úřad ve Slavkově u Brna, jest sice starší, býv. budova školní, avšak posud dobře zachovalá. Místnosti - 4 úřadovny a předsíň v I. patře - jsou prostorné, až na předsíň dobře osvětlované, takže každý úředník měřický i kancelářský má své okno. Jsou suché a proti ohni podle možnosti zabezpečeny, tudíž způsobilé k uložení jak měřičského, tak i písemného operátu.

Obci Slavkovu u Brna platila původně finanční správa nájemné sjednané smlouvou ze dne 21. prosince 1931 ve výši 2.400 Kč ročně, avšak jmenovaná obec se zavázala prohlášením ze dne 13. května 1932, že bezplatně přenechá finanční správě pro katastrální měřický úřad kancelářské místnosti a poskytne zdarma i jejich osvětlování.

Opětná příležitost k získání ještě prostornějších a účelnějších místností se naskytla, když rozhodnutím ze dne 30. března 1935, č. 9218/1/35-V, dalo zemské finanční ředitelství městské radě ve Slavkově u Brna k disposici byt přednosty berního úřadu od 1. dubna 1935 s podmínkou, že uvolněné místnosti budou přenechány katastrálnímu měřickému úřadu.

Řečený byt pozůstává ze šesti místností (čtyři světnice, kuchyně a předsíň), takže tím dostane se úřadu zdarma prostornějších a ještě účelnějších místností než jsou dosavadní a obec Slavkov u Brna podle prohlášení ze dne 9. ledna 1933 uhradí v těchto nových místnostech také náklad na otop a světlo.

Z předeslaného vysvítá, že finanční správa učinila vše, aby i v otázce umístění úřadu bylo docíleno úspor a zajistila katastrálnímu měřickému úřadu způsobilé úřadovny.

Pokud se týče personálu katastrálního měřického úřadu ve Slavkově, jsou u tohoto úřadu systemisována dvě místa měř. úředníků, a jedno místo kancelářské pomocné síly. Nynější stav 2 měř. úředníků a 2 kancelářských pomocných sil jest tou dobou plně odůvodněn mimořádným vzrůstem agendy u tohoto úřadu v důsledku provádění změn v operátech kat. následkem přídělu půdy z pozemkové reformy, regulace vodotoků a meliorace pozemků, tedy prací mimořádných a jest proto jen přechodného rázu. Po skončení těchto prací bude lze buď technického úředníka nebo kancelářskou pomocnou sílu přiděliti jinému úřadu a tímto snížením personálu na systemisovaný stav docíliti také zamýšlených úspor ve výdajích personálních.

V Praze dne 6. června 1936.

Ministr financí:
Dr Kalfus v r.

Od velkostatku Hrádek u Sušice (vlastník Henneberg Spiegel Bohumil) získáno bylo dohodou ze dne 27. dubna 1933 mezi vlastníkem a Státním pozemkovým úřadem okrouhle 25 ha lesa a to tím způsobem, že se majitel zavázal odprodati tyto nemovitosti za ceny přídělové osobám, které Státní pozemkový úřad označí. Získané lesy leží v několika katastrálních územích zájmového obvodu, v některých případech i značně vzdálených od Zbynic. V katastrálním území Zbynice bylo získáno pouze 10 ha lesa v pěti nesouvisejících částech. Šlo tudíž při rozhodování o přídělu této lesní půdy v katastrálním území Zbynice o školní případ přídělu rozptýlených lesů v menší rozloze, na který pamatuje § 10, odst. 3 zák. přídělového (příděl lesa jednotlivcům). Pro malou rozlohu a rozptýlenost nehodí se totiž tyto lesíky k hospodaření obecnímu. Proto označil Státní pozemkový úřad vlastníku velkostatku na tyto nemovitosti jako kupce pět uchazečů, kteří svými vlastními nemovitostmi sousedí s přidělovanými lesy a proto v souhlase s ustanovením §u 10, odst. 3 přídělového zákona svůj majetek zaokrouhlují a doplňují.

Tímto rozhodnutím nebylo porušeno subjektivní právo obce, jak bylo též konstatováno nálezem Nejvyššího správního soudu ze dne 25. ledna 1936 čj. 10.192/36, kterým byla jako bezdůvodná zamítnuta stížnost obce Zbynice proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu.

Nemám tedy důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 20. dubna 1936.

Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.

Při schvalovacím řízení o knize "Pracovní učebnice dějepisu pro II. třídu měšťanských škol" od Štorcha-Čondla bylo přesně postupováno podle výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 6. prosince 1932, čís. 136.546-I (Věstník ministerstva školství a národní osvěty r. XIV., čís. 67), o užívání, zavádění a schvalování učebnic a učebních pomůcek na národních školách. Předloha učebnice byla dána k posouzení spolehlivým posuzovatelům, z nichž jedním byl docent dějin na vysoké škole. Se zřetelem k objektivní vědecké kvalifikaci posuzovatelů a k jejich důkladným posudkům byla učebnice po návrhu příslušného zemského školního úřadu schválena výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 29. května 1935, čís. 65.748-I.

Ministerstvo školství a národní osvěty vyžádalo si nyní od jiné vědecké autority nový posudek knihy. Podle posudku toho nelze v interpelované učebnici se zřetelem na celou souvislost dotčených jejich částí shledati vytýkané tendence, takže tu není důvodu k jejímu zákazu.

V ministerstvu školství a národní osvěty uvažuje se již o zřízení zvláštního sboru pro některé otázky učebnicové.

V Praze dne 9. června 1936.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.

Ježto shora jmenovaná interpelace je svým obsahem totožná s interpelací číslo tisku 150/1 dovoluji si odkázati na odpověď, která byla dána panu senátoru Msgr. A. Roudnickému. (č. t. 236/5).

V Praze dne 2. června 1936.

Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.

Ministerstvo sociální péče nevydalo žádného výnosu, jímž by bylo zakázáno zaměstnávati venkovské dělnictvo na stavbách v Praze. Jestliže toto dělnictvo nenalézá na pracích prováděných v Praze dostatek příležitosti k výdělku, lze tuto okolnost vysvětliti menším stavebním ruchem, který dosud nedosáhl takového rozvoje, aby mohl poskytnouti příležitost k výdělku všem žadatelům o zaměstnání.

V Praze dne 3. června 1936.

Ministr sociální péče:
Ing. J. Nečas v. r.

Zabavení v interpelaci uvedeného článku z č. 10, časopisu "Neu-Titscheiner Zeitung" ze 4. února 1936, zařízené státním zastupitelstvím v Novém Jičíně, bylo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno. Opravné prostředky nebyly podány.

V Praze dne 4. června 1936.

Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.

Die von der Staatsanwaltschaft in Neutitschein verfügte Beschlagnahme des in der Interpellation angeführten Artikels aus der Folge 10 der "Neutitscheiner Zeitung" vom 4. Februar 1936 wurde vom Gerichte überprüft und im ganzen Umfange bestätigt. Rechtsmittel wurden nicht eingebracht.

Prag, am 4. Juni 1936.

Der Justizminister:
Dr. Dérer m. p.