Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 225.

1. sen. Bergmana, dra Matouška, inž. Havlína na p. ministra sociální péče v záležitosti zajištění dělnictva pro sklizňové práce v roce 1936

2. sen. Bergmana, inž. Havlína na p. ministra zemědělství v záležitosti mimořádného zvýšení příspěvků pěstitelům lnu a konopí podle §u 3 vládního nařízení č. 99 ze dne 13. června 1933 oněm zemědělcům, kteří v roce 1937 budou, pěstovati uvedené rostliny po prvé

3. sen. Bergmana, Kvasničky, inž. Havlína na p. ministra školství a národní osvěty v záležitosti povinného pojištění společných školních výletů a vycházek proti úrazu a případu úmrtí v přiměřené výši

Květnové prudké lijavce měly v mnohých krajích za následek, že obilí silně polehalo. To bude míti za následek nejen zmenšené výnosy, ježto polehlé obilí špatně odkvete, ale bude stížena i sklizeň obilnin. Místo žacích strojů bude nutno používati ručního sekání a ležaté obilí vyžádá si při sklizni dalších prací, takže možno počítati s tím, že poptávka po výpomocných silách na dobu sklizňových prací silně stoupne.

Tuto poptávku budou míti téměř všichni zemědělci, poněvadž těžká hospodářská krise je nutí trvale zaměstnávati jen zcela nutný počet sil. Jeví se nutným potřebný počet sil pro sklizňové práce zajistiti a tu zejména jest třeba, aby Okresní ústavy pro bezplatné zprostředkování práce sestavily k 1. červenci t. r. seznamy uchazečů, kteří zemědělskou práci ovládají a v zemědělství po dobu sklizně pracovati chtějí a tím docíleno toho, aby zemědělci opravdu ve žních dostali nejen schopné, ale i důvěryhodné pracovní síly.

V souhlase s uvedeným táží se podepsaní pana ministra sociální péče:

Jest pan ministr ochoten navrhovanou soupisovou akcí nebo jiným vhodným opatřením působiti k tomu, aby pro sklizňové práce byl zajištěn dostatečný počet dělnictva ochotného k přijetí práce v zemědělství?

V Praze dne 28. května 1936.

Odhad osevné plochy pro sklizeň roku 1936 ukázal, že všechny snahy Československé obilní společnosti po snížení osevných ploch v oněch plodinách, jichž je přebytek, minuly se cílem.

Tímto stavem nastává velmi vážný problém a tu jest nutno použíti každé možnosti k tomu, aby byl snížen osev přebytkových produktů a naproti tomu zvýšen osev oněch plodin, jichž se národnímu hospodářství stále nedostává a které nutno dovážeti z ciziny. Jde především o produkty rostlin olejnatých a rostlin přadných.

Ač rostliny olejnaté mají nepochybný význam, nesmí se přehlížeti význam našich rostlin přadných, zejména lnu. Propagováním pěstování lnu a zejména podporou, které se dostalo pěstitelům vládním nařízením číslo 99 ze dne 13. června 1933, stoupla plocha věnovaná lnu tak, že sklizeň kryje dnes asi 60% potřeby. Tento úspěch je značný, ale ne dosud postačitelný. Je nutno vypěstovati takové množství lnu, aby byla kryta celá jeho potřeba.

Přebytku v této plodině netřeba se obávati, protože obliba lněných látek stoupá, poněvadž konsum vrací se k produktům solidním a trvalým. Dá se proto čekati, že spotřeba lnu bude úměrně s touto poptávkou po dobrém a trvanlivém lněném zboží stoupati.

Příspěvky pěstitelům lnu stanovené podle §u 3 cit. vládního nařízení měly příznivý vliv na zvětšení plochy lnem oseté, avšak jen v oněch oblastech, které i po dobu ztrátového pěstování zůstaly lnu věrny.

Nyní však jde o to, zainteresovati na pěstování lnu další oblasti, v nichž jsou přírodní podmínky pro pěstování kvalitního lnu, ale v nichž len dosud pěstován není.

Podepsaní mají za to, že patřičný zájem byl by vzbuzen tím, kdyby došlo ke zvýšení příspěvku oněm pěstitelům, kteří v roce 1937 po prvé len budou pěstovati.

Nákladu na takovéto opatření nesmí býti litováno, poněvadž docílí se zmenšení produkce přebytkového obilí a dále bude působeno do jisté míry na pracovní trh v příznivém směru, ježto len vyžaduje více práce oproti obilí.

S ohledem na uvedené podepsaní se táží pana ministra zemědělství:.

1. Souhlasí pan ministr s vývody tazatelů?

2. Jest pan ministr ochoten působiti zvýšením příspěvku neb jinou vhodnou formou k tomu, aby len jako nejdůležitější naše přadná rostlina byl pěstován v takové míře, aby domácí sklizeň plně kryla potřebu textilního průmyslu?

V Praze dne 28. května 1936.

Tragedie žáků a žaček z Rakvic hluboce rozechvěla srdce nejen všech matek a otců, nýbrž i celé veřejnosti, která s povděkem kvitovala prohlášení pana ministra školství a národní osvěty o tom, že se pracuje na řádu určujícím pořádání školních vycházek a výletů. Veřejnost volá po tom, aby žactvo účastnící se školních výletů bylo zajištěno vhodným způsobem pro případ nenadálého úrazu a v případě úmrtí, aby aspoň částečně byli hmotně zajištěni rodiče, kteří jako v případě rakvickém v mnoha případech ztratili jediné dítě a jedinou svou oporu.

V souhlase s uvedeným podepsaní táží se pana ministra školství a národní osvěty:

Jest pan ministr ochoten působiti k tomu, aby do připravovaného řádu pro školní výlety bylo pojato ustanovení určující, že každý školní výlet musí býti povinně a v přiměřené výši pojištěn pro případ úrazu nebo úmrtí účastníků ze řad žactva?

V Praze dne 28. května 1936.