Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 217.

Letošního roku již několik živelních pohrom postihlo chudé kraje jednak kroupami, jednak průtrží mračen, které způsobily milionové škody na skromném majetku chudého lidu. Poslední živelní pohroma zničila téměř celou úrodu v chudém Podkrkonoší, v Podbezdězí a na Vysočině, kde se strhly bouře a průtrže mračen, jež v několika hodinách proměnily kraj v poušť. Proudy vod, které se přehnaly těmito kraji, rvaly zem a úrodu, stromy, cesty, železnice i celá stavení. A konečně bilancí této katastrofy jsou i ztráty na lidských životech.

Nejtížeji bylo postiženo Novopacko, které zůstalo celé hodiny odříznuto od světa, protože všechna komunikační spojení byla přervána. Strašlivá bouře dne 26. května začala po 2. hodině prudkým lijákem, který se záhy proměnil v průtrž mračen, spojenou s velikou bouří a krupobitím. Nepatrné potůčky Brdský, Rokytky a Javorky staly se ohromnými řečišti a před vysokým železničním náspem utvořilo se rozsáhlé jezero, do něhož se slévaly vody od Brda a Úbislavic. Tyto strašné spousty vody protrhly železniční násep, na němž kolejnice a pražce trčely do vzduchu; vody Brdského potoka opustily staré koryto, vymlely si koryto nové podél domu okresního soudu, jejž částečně podemlely a pobořily. V Nové Pace jest 37 rodin zničeno vůbec; 60 živnostníků postiženo katastrofálně; strženy byly dva kamenné mosty, 5 povalených mostů bylo odneseno, vedle dvou lávek, které byly taktéž odneseny; 26 domů bylo v přízemí zatopeno. Násep železniční trati u sokolského hřiště byl v km 77'68 protržen v šíři 30 metrů.

K takovýmto strašným následkům nemuselo dojíti, kdyby Brdský potok byl regulován a je trestuhodné, že až dosud se v té věci nic nestalo, přesto, že zájemci v Nové Pace sami si mezi sebou před dvěma roky vybrali 50.000 Kč. To mělo býti uskutečněno před výstavou v Nové Pace.

Katastrofa si vyžádala také 5 lidských životů. Marie Zajícová, Jaroslava Preislerová, Anna Fejfarová a jeden chlapec dosud nezjištěného jména padli za oběť dravým živlům. Stejně rozsáhlé škody jsou zaznamenány a zjištěny na místě samém ve Staré Pace a v okolních obcích.

Ve Staré Pace bylo v horní části vystěhováno 10. rodin, odplaveny tři dřevěné lávky a v dolní části Staré Patry byly poškozeny dva železniční mosty. Kamenný most poblíže Nové Paky byl zbořen úplně, domek čp. 198 byl podemlet a hrozí sesutím, domek čp. 193 byl taktéž podemlet a hrozí sesutím.

V Rozškopově bylo 6 domů zatopeno a dvě rodiny vystěhovány. Hlavní trať u strážního domku 101 byla na dvou místech vymleta a násyp se sesul. V obci Ústí byly tři mosty strženy, jedna budova poškozena a částečně pobořena. Dva mlýny byly zaplaveny a jejich výrobky zničeny. Strojní zařízení textilních závodů bylo poškozeno a výroba zastavena, takže 160 dělníků bylo vyřazeno z práce.

V obci Stavu příval vod od Újezda Kumburského, Zboží a Úbislavic, rozvodnil potůček Ořeška takovým způsobem, že muselo být naráz vystěhováno 9 rodin. Tři domky se sesuly, z mnoha domků byl odplaven všechen majetek.

Podobný dravý živel řádil na Lomnicku a Jičínsku.

Na Jihlavsku, v okolí obce Rantířová, byla taková průtrž mračen, že jsou téměř zničeny všechny okopaniny a len. Podobná katastrofa opakovala se dne 27. května nad Bělou pod Bezdězem, kde byly zničeny cesty a silnice, s polí byla odnesena ornice, nehledě k tomu, že z úrody nezbylo téměř ničeho. Všechna tato místa, postižená živelní pohromou ve dnech 26. a 27. května, jsou místa chudá, kde chudým občanům byl zničen skromný majeteček a jejich existence je ohrožena. Škody na Novopacku, způsobené touto živelní pohromou, odhadující se na 7 milionů Kč a ve všech těchto úsecích způsobené škody lze odhadnouti na 15 milionů Kč. Těmto místům v krajích nejchudších hrozí katastrofa hladu a vzhledem k tomu podepsaní navrhují:

Vládě se ukládá:

1. Aby s největším urychlením poskytla postiženým chudým občanům okamžitou finanční i materielní pomoc.

2. Aby se poškozeným domkařům a zemědělcům dostalo náhradního osiva a plodin k novému osetí a k nutné výživě.

3. Aby byl okamžitě uvolněn potřebný obnos k provedení prací na úpravě poškozených domů, polí, cest, silnic a mostů.

4. Aby byly všem, kdož utrpěli škodu na majetku nemovitém i movitém, pokud jde o domkáře, drobné zemědělce, drobné živnostníky a pracující lid, nahrazeny způsobené škody v plné míře.

5. Aby byly postiženým živelní pohromou poskytnuty daňové úlevy, zejména., aby jim byly odepsány dlužné daně, včetně roku 1936 aby byli osvobozeni od daní pro rok 1937.

Finanční zatížení, které návrhem tímto vznikne, budiž uhrazeno z rozpočtu ministerstva zemědělství z příslušných položek, označených "na živelní pohromy, subvence" a jestliže by nestačily rozpočtové položky, v kapitole ministerstva zemědělství uvedené, nechť vláda použije zvýšeného výnosu dávky ze stabilisačních bilancí k úhradě těchto škod.

Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru iniciativnímu a pak národohospodářskému a rozpočtovému se lhůtou 8 dní.

V Praze dne 27. května 1936.