Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 208.

V úterý dne 26. května 1936 postižena byla oblast kolem Nové Paky průtrží mračen a krupobitím.

Nová Paka byla místem nejhůře postiženým, ale nebyla postižena sama. Méně krutě, protože nebylo jinde než v Nové Pace lidských obětí, ale stejně neúprosně zpustošila povodeň a bouře i Starou Paku, Brdo, Úbyslavice, Roškopov, Č. Proseč, Ústí, Stav, Choteč, Zboží, Újezd Svatojánský, Újezd Rumburský, Baldov, Hřídelec, Pustou Proseč, Svojek, Klány a mnoho jiných obcí.

Také Jičínsko bylo zle postiženo a sice obce: Úbyslavice, Zboží, Hřídelec, Pustá Proseč a osada Štěpánice. Průtrž zasáhla také sousední politický okres jičínský, zejména tamější obce Dřevěnice, Úlibice a Lužany, v nichž se škoda ještě zjišťuje.

V okrese novopackém utrpěly značné škody na stržení, případně poškození mostů obce: Tamply a Svojek.

Po 14. hodině začaly se nad Novou Pakou stahovati mračna, z nichž brzy se spustil prudký liják, který se záhy proměnil v průtrž mračen spojenou s velikou bouří a krupobitím. Bouře nabyla největší síly asi o půl 4. hodině odpolední, když se začaly valiti proudy vod z jinak nepatrných potůčků: Brdského, Rokytky a Javorky. Před vysokým železničním náspem na rozsáhlém prostranství sokolského cvičiště, na němž byla nedávno uspořádána krajinská výstava, utvořilo se rozsáhlé jezero, do něhož se slévaly vody od Brda a Úbyslavic.

Nepatrný propůstek železničního náspu nemohl zdolati přívaly vody, které železniční násep protrhly. Ulice podél brdského potoka, jakož i spojovací silnice mezi Starou a Novou Pakou proměnily se v dravou řeku, která způsobila veliké škody na majetku občanů. Za protrženým železničným náspem, na němž kolejnice a pražce trčely do vzduchu, voda brdského potoka opustila staré koryto a vymlela si koryto nové podél domů u okresního soudu, jež částečně podemlela a pobořila.

V Nové Pace je 37 rodin deložováno, z nichž část byla ubytována v chorobinci a část u příbuzných. Strženy zde byly dva kamenné mosty, 5 povalových mostů bylo odneseno a 2 lávky byly strženy. 26 domů bylo v přízemí zatopeno, z toho 5 domů bylo zničeno a poškozeno. Přízemních obchodů bylo zatopeno 35, u 3 domů byly částečně podemlety základy. Násep železniční trati u sokolského hřiště byl v km 77,68 protržen v šíři 30 m.

Ve Staré Pace bylo v horní části obce vystěhováno 10 rodin. Odplaveny byly tam 3 dřevěné mosty a 3 dřevěné lávky. V dolní části Staré Paky byly poškozeny 2 železniční mosty. Kamenný most poblíže Nové Paky byl zbořen, domek čp. 198 byl podemlet a hrozí sesutím. V dolní části obce bylo 8 rodin vystěhováno, 2 dřevěné mosty a 4 lávky byly odplaveny, domek č. 193 byl podemlet. Sternova tkalcovna, zaměstnávající 130 dělníků, byla zaplavena a provoz v ní byl zastaven. Škody ve Staré Pace se odhadují asi na 700.000 Kč.

V Roškopově bylo 6 domů zatopeno a dvě rodiny vystěhovány. Hlavní trať u strážního domku 101 byla na dvou místech vymleta a železniční násep se na dvou místech sesul. Lokální trať u strážního domku 101 byla na přejezdu zanesena nánosem bahna a doprava na ní byla 26. května přerušena. Obecní cesta v Roškopově byla zdéli 1,5 km poškozena. Škoda se hrubě odhaduje na 250.000 Kč.

V obci Ústí byly 3 mosty strženy, jedna budova poškozena a částečně rozbořena. 2 mlýny byly zaplaveny a jejich výrobky zničeny. Strojní zařízení textilních závodů fy Hahn a Khann bylo značně poškozeno, takže provoz firmy, zaměstnávající 160 dělníků, musel býti dočasně zastaven. V Ústí byly podemlety též 2 železniční mosty. Vystěhováno bylo 8 rodin a škoda zde způsobená se hrubě odhaduje na 300.000 Kč.

V obci Stavu přívalem vod od Újezda Kumburského, Zboží a Úbyslavic se rozvodnil potůček Ořeška. Ve Stavu byly zničeny 2 soukromé mosty a 2 obecní mosty byly poškozeny. Vystěhováno zde bylo devět rodin. V obci Stavu sesuly se 3 domky a z některých domů byl odplaven všechen majetek.

Stejně tak byly postiženy i okolní obce. Nejtíže postiženi byli zemědělci, kterým krupobití úplně zničilo slibnou úrodu a příval vod odplavil ornici z polí, takže škody jejich jsou daleko větší, než jen zničená úroda a bude vyžadovati leta práce a námahy, než škody vzniklé odplavením ornice budou napraveny a pole dosáhnouti stejné bonity a úrodnosti jako bylo před katastrofou.

Situace postižených zemědělců je zoufalá a je nebezpečí, že bude ohrožena jejich existence. Stejně tak i postižení živnostníci jsou vzniklými škodami ohroženi na své existenci. Nesmí se zapomenouti, že jedná se o horský kraj, který po leta trpí zemědělskou a průmyslovou krisí.

Je proto třeba, aby bezodkladně podána byla pomocná ruka postiženým a zmírněna jejich katastrofální škoda.

Z těchto důvodů navrhují podepsaní:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby na zmírnění škod způsobených živelní pohromou dne 26. května 1936 v Podkrkonoší učinila tato opatření:

1. Dala úředně vyšetřiti způsobené škody, pokud se tak již nestalo.

2. Prominula postiženým předepsané daně, včetně daně z obratu.

3. Dosud nezaplacené daně bezúročně posečkala a těm z postižených, jejichž existence je ohrožena, prominula nedoplatky daňové.

4. Učinila opatření, aby postiženým zemědělcům dostalo se za podmínek ustanovení vládního nařízení ze dne 24. května 1928 čís. 75 Sb. z. a n. potřebné pomoci v naturáliích, pokud se týče v hotovosti z prostředků podpůrného fondu při Zemědělské radě v Praze.

5. Poskytla slevy na dovozném pro přepravu naturálií a stavebních hmot.

6. Dala pokyn Státnímu pozemkovému úřadu, aby nevymáhal, ale naopak bezúročně posečkal postiženým drobným nabyvatelům půdy nezaplacené splátky na přídělovou cenu.

7. Poskytla spolu se zeměmi a okresy potřebné prostředky na opravu poškozených komunikací.

V Praze dne 28. května 1936.