Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 189.

Zpráva

ústavně-právního výboru k usnesení poslanecké sněmovny

o vládním návrhu zákona (tisk 178),

kterým se mění § 23, odst. 2 zákona o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila v 38. schůzi dne 24. dubna 1936 osnovu zákona, jímž se obnovuje zmocnění vlády rozpouštěti politické strany a strany náhradní.

Nejde, jak patrno, o zákon nový, nýbrž o prolongaci zákona ze dne 25. října 1933 a tu prohlašuji, že kdyby tohoto zákona nebylo, musili bychom se na něm usnésti v zájmu bezpečnosti státu a republiky.

Skutečnost, že zákona původního nebylo použito, neznamená, že by zákon byl zbytečný, nýbrž naopak zákon jest nutný a vykonává, i když okamžitě téhož se nepoužije, svůj vliv na smýšlení občanstva.

Demokracie musí se brániti zejména v tak těžkých dobách, jako je doba přítomná a první obrana musí směřovati proti nepříteli vnitřnímu a tím nepřítelem právě jsou strany rozkladné. Právem původní zákon nespokojil se pouhým rozpuštěním takovýchto stran, nýbrž stanovil v §u 3, odstavec 2, že společnosti obchodní, společenstva výdělková a hospodářská (družstva) a jiné útvary jim podobné, pokud takováto sdružení vystupovala na venek jako složky strany, jejíž činnost byla zastavena, nebo pokud sloužila účelům strany před zastavením její činnosti - byla podrobena určitým represáliím.

Tímto ustanovením zasažena jest rozkladná činnost záškodnických stran a podťata v hmotných svých základech, takže proti rozkolníkům máme několik instrumentů, jimiž činnost jejich stane se neškodnou.

Původní zákon ze dne 25. října 1933 byl předmětem pečlivých úvah, nebylo to dílo překotné, nýbrž bylo to dílo zralé úvahy a výstižně zde učitel práva na naší universitě o tomto zákonu prohlásil, že "politické dějiny učí, že přespříliš zradikalisované formy státního zřízení vedou k brzké záhubě. To platí i o demokratické formě, pokud by své liberalistické tendence chtěla přespříliš přepínati. S tohoto hlediska je pak v zájmu ideje demokratické vítati i opatření zákona o rozpouštění stran."

Jsou to právě nepřátelé demokracie, kteří ohánějíce se lži-tvrzeními o úkolech demokracie žádali by, aby demokracie trpně přihlížela k podkopávání svých základů.

V našich poměrech musí proto všichni nepřátelé státu a ústavních jeho forem býti přesvědčeni o jednom: Československá demokracie nestrpí rozkladné činnosti žádné složky občanské a srazí v zájmu své ochrany vnitřní nepřátele k zemi.

Ústavně právní výbor navrhuje proto, aby senát k usnesení poslanecké sněmovny přistoupil a totéž schválil tak, jak je obsaženo v sen. tisku č. 178.

V Praze dne 6. května 1936.

Dr Milota, v. r.,
předseda.

Dr Bas Otakar v. r.,
zpravodaj.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP