§ 61.
(1 ) Státní příspěvek záleží v tom, že stát, zastoupený ministerstvem sociální péče, se zaváže vlastníku domu, že mu bude po dobu, dokud hypotekární zápůjčky nebudou umořeny, přispívati na zúročení těchto zápůjček takovou částkou, aby výdaje na anuitách a vedlejších platech nečinily více než 3 % z původní jistiny.
(2 ) Státní příspěvek může býti poskytnut pouze na zúročení zápůjček umořitelných pravidelnými ročními splátkami (anuitami) 0.5 % a jen výjimečně o 1 % vyššími nad úrok z počáteční jistiny zápůjčky.
§ 62.
(1 ) Státní příspěvek se vyplácí věřitelům hypotekárních zápůjček, na jejichž zúročení byl poskytnut.
(2 ) Státní příspěvek jest splatný ve stejných lhůtách jako anuity z hypotekárních zápůjček, na jejichž zúročení byl poskytnut. První lhůta jest splatná dnem, kterého jest po udělení obývacího povolení splatná první anuita, předpokládajíc, že vlastník domu předložil ministerstvu sociální péče aspoň 30 dnů před tímto dnem doklady jím vyžádané.
(3 ) Státní příspěvek nemůže býti postižen exekucí nebo zajišťovacími úkony.
§ 63.
(1 ) Vládním nařízením budou určeny důvody, pro které lze státní příspěvek snížiti nebo zastaviti.
(2 ) Povinnost státu platiti příspěvek zaniká, zanikla-li hypotekární zápůjčka, na jejíž zúročení byl příspěvek poskytnut, nebo přešla-li nemovitost nucenou dražbou do vlastnictví jiné osoby.
(3 ) Zanikla-li zápůjčka splacením před uplynutím doby, po kterou by trvalo její umoření pravidelnými ročními splátkami (anuitami), může býti státní příspěvek poskytnut na zúročení nové zápůjčky, avšak nejdéle na dobu, ve které by původní zápůjčka byla umořena.
§ 64.
Na úhradu výloh, spojených se státním příspěvkem, jest užíti zbytků částky uvedené v § 51 zák. č. 45/1930 Sb. z. a n., zvýšené ustanovením § 1 zákona ze dne 17. prosince 1931, č. 205 Sb. z. a n., ustanovením čl. IV, § 2 zákona ze dne 30. března 1933, č. 54 Sb. z. a n., a konečně ustanovením čl. IV, § 4 zákona ze dne 23. února 1934, č. 32 Sb. z. a n., a, pokud tyto zbytky nestačí, další částky nepřesahující 5,000.000 Kč.
Hlava VI.
O podpoře na usídlení nezaměstnaných.
§ 65.
(1 ) Podle této hlavy může býti udělen státní příspěvek ve spojení se státní zárukou na stavbu rodinných domků s potřebným hospodářským příslušenstvím, určených pro nezaměstnané nebo polozaměstnané osoby, a na opatření půdy k zemědělskému obdělávání ve výměře stačící aspoň k jejich částečné obživě.
(2 ) Rodinné domky podle odstavce 1 musí vyhovovati podmínkám § 136 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n. a smí obsahovati pouze jeden byt s podlahovou plochou obytných místností včetně kuchyně nejvýše 40 m2.
§ 66.
Státní příspěvek lze uděliti toliko obcím.
§ 67.
O státní záruce platí ustanovení hlavy IV s úchylkou, že zaručená zápůjčka smí činiti nejvýše. 50 % a s připočtením zápůjčky v pořadí předcházející nejvýše 90 % stavebního nákladu, čítajíc v to i cenu zemědělské půdy.
§ 68.
O státním příspěvku platí ustanovení §§ 61 až 64.
Hlava VII.
O rozhodčích soudech mzdových.
§ 69.
(1 ) Pro úpravu pracovních (služebních) poměrů ve stavebních živnostech a v podnicích vyrábějících a dopravujících stavební hmoty zřizují se při pracovních soudech v Praze, Brně a Bratislavě a při oddělení okresního soudu pro pracovní spory v Užhorodě rozhodčí soudy mzdové, a to v Praze pro zemi Českou, v Brně pro zemi Moravskoslezskou, v Bratislavě pro zemi Slovenskou a v Užhorodě pro zemi Podkarpatoruskou.
(2 ) Dohled nad rozhodčími soudy přísluší presidentům vrchních soudů, v jejichž obvodě je sídlo rozhodčích soudů, a nejvyšší dohled ministerstvu spravedlnosti, a to podle obdoby ustanovení platných o dozoru nad řádnými soudy.
(3 ) O úhradě nákladů spojených se zřízením a s činností rozhodčích soudů platí ustanovení § 92.
§ 70.
(1 ) Rozhodčí soud je povolán (§ 75), aby vykládal hromadné pracovní smlouvy, stanovil pracovní podmínky, zejména mzdové, pokud nebyly určeny hromadnou smlouvou, a rozhodoval hromadné spory vzniklé z pracovního poměru mezi jedním nebo několika zaměstnavateli nebo jejich jednou nebo několika zájmovými organisacemi a jednou nebo několika odborovými organisacemi zaměstnanců.
(2 ) Zájmové organisace zaměstnavatelů nebo odborové organisace zaměstnanců jsou povinny všechny hromadné spory uvedené v odstavci 1 předkládati rozhodčímu soudu, vyčerpaly-li všechny prostředky, které hromadná smlouva stanoví pro vyřizování sporů.
(3 ) Jsou-li zaměstnanci náležející k odborové organisaci zaměstnanců, která je stranou v době, kdy byla její věc vznesena na rozhodčí soud, ve stávce nebo trvá-li jich výluka z práce, rozhoduje rozhodčí soud jen tenkráte, podrobí-li se mu obě strany písemným prohlášením.
(4 ) Příslušnost soudů pro rozhodování sporů vzniklých z pracovního poměru mezi jednotlivci se nemění.
§ 71.
(1 ) Rozhodčí soud se skládá z předsedy, jeho náměstka a z přísedících a jejich náhradníků.
(2 ) Předsedu a jeho náměstka jmenuje na dobu účinnosti této hlavy ze soudců přidělených pracovnímu soudu (oddělení okresního soudu pro pracovní spory), u něhož je rozhodčí soud zřízen, ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem spravedlnosti.
(3 ) Přísedící rozhodčích soudů a jejich náhradníky jmenuje na stejnou dobu ministerstvo sociální péče po slyšení ústředních organisací držitelů stavebních živností a podniků vyrábějících a dopravujících stavební hmoty a ústředen organisací zaměstnanců takových živností a podniků. Návrhy na jmenování přísedících vyžádá si ministerstvo sociální péče od zmíněných ústředních organisací, a to pro jednotlivé obory těchto živností a podniků.
(4 ) Přísedícím může býti jmenován pouze československý státní občan starší 30 let, který má bydliště v obvodu toho rozhodčího soudu, pro který má býti ustanoven, a není zbaven volebního práva do obcí.
(5 ) Ustanovení této hlavy o přísedících platí, není li jinak ustanoveno, též o jejich náhradnících.
§ 72.
(1 ) Přísedící může jmenování odmítnouti nebo se vzdáti svého úřadu jen z důležitých důvodů, které za takové uzná ministerstvo sociální péče.
(2 ) Ministerstvo sociální péče zbaví na předsedův návrh přísedícího jeho úřadu, není-li u něho splněna některá podmínka § 71, odst. 4, nebo přestal-li býti a již po šest měsíců není příslušníkem skupiny, za kterou byl jmenován do rozhodčího soudu, anebo zanedbává-li trvale své povinnosti.
§ 73.
(1 ) O vyloučení a odmítnutí členů rozhodčího soudu platí obdobně zákonná ustanovení o vyloučení a odmítnutí soudců v civilním řízení sporném.
(2 ) Strany mohou odmítnouti členy rozhodčího soudu, jsou-li vyloučeni, nebo jsou-li tu jiné důvody, které vzbuzují pochybnost o jejich nestrannosti. O odmítnutí přísedících rozhodne předseda; jde-li o tohoto, rozhoduje president krajského soudu, v jehož obvodě je sídlo rozhodčího soudu.
§ 74.
(1 ) Přísedícím ze skupiny zaměstnanců musí zaměstnavatelé poskytnouti volný čas potřebný k výkonu jejich úřadu a nesmí je propustiti proto, že výkonem svého úřadu zanedbávají zaměstnání, nebo proto, že vykonávají svůj úřad určitým způsobem.
(2 ) Úřad přísedících rozhodčích soudů jest čestný; přísedící mají však nárok na náhradu hotových vydání a přísedící ze skupiny zaměstnanců též na náhradu ztráty výdělku, kterou v obou případech určí předseda podle směrnic vydaných ministerstvem sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a vyplatí ze zálohy poskytnuté pracovnímu soudu (oddělení okresního soudu pro pracovní spory), u něhož je rozhodčí soud zřízen. Nárok na náhradu musí býti uplatněn do 30 dnů po zasedání, jinak zaniká.
§ 75.
Předseda svolá na poukaz ministerstva sociální péče nebo na žádost zájmové organisace zaměstnavatelů nebo odborové organisace zaměstnanců příslušný senát (§ 76) neprodleně, jakmile mu poukaz nebo žádost došly, k jednání na dobu nepřevyšující 15 dnů.
§ 76.
Rozhodčí soud jedná a rozhoduje v senátech, složených vždy z předsedy a čtyř přísedících, a to dvou ze skupiny zaměstnavatelů a dvou ze skupiny zaměstnanců příslušného oboru, jehož se projednávaná věc týká. Přísedící senátu určuje předseda.
§ 77.
Přísedící slíbí před zahájením jednání jednou pro vždy do rukou předsedy, že budou vykonávati svůj úřad svědomitě a nestranně a že neprozradí závodního nebo obchodního tajemství, o němž se při řízení doví, ani úředního tajemství porad a hlasování.
§ 78.
(1 ) Rozhodčí soud může donutiti strany, aby se dostavily k soudu, pořádkovými pokutami do 2.000 Kč, maje mimo to právo zříditi jim na jejich náklad ku projednání věci opatrovníka.
(2 ) Strany mohou se dáti před rozhodčím soudem zastupovati zmocněnci. Zmocněncem může býti s vyloučením známých pokoutníků svéprávná osoba, která není zbavena volebního práva do obcí a která se vykáže před zahájením jednání řádnou plnou mocí.
§ 79.
V obsílce k jednání buďtež strany upozorněny, že rozhodčí soud bude jednati i tehdy, jestliže se strany nedostaví. Vydati nález pro zmeškání proto, že se strana nedostavila, není dovoleno.
§ 80.
(1 ) Je-li toho třeba, vyslechne rozhodčí soud přísežně nebo nepřísežně svědky, osoby přezvědné, slyšené o vhodnosti navrhované nebo zamýšlené úpravy, nebo znalce, a to buď sám nebo prostřednictvím příslušných řádných soudů, maje právo donutiti obeslané osoby, aby se dostavily k soudu, pořádkovými pokutami do 500 Kč. O výslechu přezvědných osob platí obdobně ustanovení o svědcích, daná předpisy o řízení v občanských věcech právních, s tím rozdílem, že tyto osoby místo přísahy se napomenou, aby vypovídaly podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
(2 ) Stranám, které žádají za výslech osob uvedených v odstavci 1, může býti uloženo, aby složily peněžitou zálohu.
(3 ) Soudy a úřady jsou povinny co možno nejdříve vyhověti dožádáním rozhodčího soudu.
§ 81.
(1 ) Při jednání rozhodčího soudu je veřejnost vyloučena.
(2 ) Rozhodčí soud je způsobilý jednati za přítomnosti všech členů senátu a rozhoduje v tajné poradě většinou hlasů. Přísedící věkově starší hlasují před mladšími; předseda hlasuje poslední. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, ke kterému se přiklonil předseda.
(3 ) Bylo-li jednání znemožněno tím, že se nedostavil dostatečný počet přísedících, odročí předseda jednání na jiný den. Při tomto novém jednání je rozhodčí soud způsobilý jednati za přítomnosti předsedy a aspoň dvou přísedících. Na toto ustanovení buďtež přísedící upozorněni v pozvánkách.
(4 ) Přísedící, kteří se nedostaví k jednání bez řádné omluvy buď vůbec nebo v ustanovenou hodinu, opustí předčasně jednání nebo jinak zanedbají své povinnosti, potrestá předseda pořádkovou pokutou do 500 Kč a uloží jim náhradu útrat řízení zmařeného jejich vinou. Omluví-li se přísedící dodatečně a uzná-li předseda jeho omluvu za dostatečnou, může pořádkový trest a výrok o náhradě nákladu odvolati.
§ 82.
(1 ) O průběhu a obsahu jednání, jakož i o výsledku hlasování rozhodčího soudu budiž sepsán protokol, do něhož budiž také pojat smír sjednaný před rozhodčím soudem.
(2 ) Zapisovatele určí předseda ze soudních úředníků.
§ 83.
(1 ) Rozhodčí soud vydejž nález písemně a doruč jej do pěti dnů po rozhodnutí soudu zúčastněným stranám a ministerstvu sociální péče. Tomuto buďtež také zaslány zápisy o smírech sjednaných před rozhodčím soudem.
(2 ) V nálezu budiž určena doba, od níž nabývá rozhodnutí soudu účinnosti a po kterou platí; nestane-li se tak, nabývá nález účinnosti následujícího dne po rozhodnutí soudu.
§ 84.
(1 ) Proti nálezům a usnesením rozhodčího soudu není opravného prostředku.
(2 ) Stejně není stížnosti proti opatřením předsedy.
§ 85.
Pokud je podle povahy věci (§ 70, odst. 1) třeba podrobnějších předpisů o řízení před rozhodčími soudy, platí přiměřeně ustanovení o řízení před okresními soudy ve sporných věcech, vyjímajíc věci nepatrné.
§ 86.
Změnily-li se před uplynutím doby, po niž nález rozhodčího soudu nebo smír před ním sjednaný má platiti, podstatně rozhodující okolnosti, na jejichž podkladě byl vydán nález nebo sjednán smír, může každá ze zúčastněných stran žádati, aby rozhodčí soud o věci znovu rozhodl.
§ 87.
(1 ) Nálezy rozhodčího soudu nebo smíry před ním sjednané nahrazují nebo doplňují hromadnou smlouvu a jsou závazné po dobu účinnosti v nich stanovenou pro zúčastněné zaměstnavatele a zaměstnance.
(2 ) Smluvní ustanovení, odporující nálezům rozhodčího soudu nebo smírům před ním sjednaným, jsou neplatná, leč by šlo o odlišné podmínky příznivější pro zaměstnance.
§ 88.
(1 ) O nákladech řízení před rozhodčími soudy, jímž se rozhoduje o hromadném sporu, platí zásady sporného řízení; v jiných případech nese náklady řízení stát.
(2 ) Pokuty a peněžité tresty uložené v řízení podle této hlavy připadají státu. Vymáhá je na žádost rozhodčího soudu okresní soud, v jehož obvodu bydlí ten, kdo je povinen pokutu nebo peněžitý trest zaplatiti.
§ 89.
Všechna jednání, rozhodnutí a listiny týkající se působnosti rozhodčích soudů jsou osvobozeny od kolků a poplatků.
§ 90.
Ustanovení této hlavy pozbudou účinnosti dnem 31. prosince 1937.
Hlava VIII.
Závěrečná ustanovení.
§ 91.
Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.
§ 92.
Na úhradu osobního a věcného nákladu, spojeného s prováděním tohoto zákona, bude pamatováno potřebnou částkou v rozpočtech na leta 1937 a další.
§ 93.
Vládním nařízením budou vydána bližší pravidla o provedení hlav IV až VI tohoto zákona.
§ 94.
Ustanovení hlavy VII nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1937, ostatní ustanovení pak dnem 1. ledna 1936.
§ 95.
Zákon provedou ministři sociální péče, financí a veřejných prací se zúčastněnými ministry.
J. Malypetr v. r.,
předseda.
Dr Říha v. r.,
sněm. tajemník.
Bergmann v. r.,
zapisovatel.