či ste ochotný poskytnúť bezúročnú pôžičku na výmenu sostárlych révových kmenov?

V Prahe, vo februari 1936

Hokky,

Bock, Pfrognér, Garlik, dr Turchányi, Keil, Schmidt, Törköly, inž. Weller, Füssy, Pajor.

 

150/4 (původní znění).

Interpelláció

a földmüvelésügyi miniszter urhoz

a szöllöbirtokosok gyors megsegitése tárgyában, hogy mielöbb bevezethessék az uj szöllöfajtákat, amelyek a régi fajtákat kezdik teljesen kiszoritani a piacról.

Beadják: Hokky Károly szenátor és társai.

Miniszter Ur!

A miniszter ur bizonyára tud arról amit alább közlök, amennyiben nem tudna, szives tudomásvétel és megfelelö sürgös intézkedés céljából közlóm a ktivetkezöket:

A mi világhires és páratlanul izletes saszla csemegeszöllönk elhelyezése mind nehezebbé válik. Egész vonatok futottak naponta Szöllösön, Beregszászon keresztül, amelyek a gyorsvonatoknál is nagyobb sebességgel.szállitották a török eredetu "Afusz Ali" csemegeszöllöt Bulgáriából Németországba, de nagyon sok vonatrakomány nem tudván eljutni Németországba, Prágában megállt s ellátta a tönténelmi országok egész tenületét bolgár szöílövel.

A saját testünkön szalad keresztül express vonat gyorsaságával ez a szöllö s mig a gyorsvtinataink Királyházától Szöllösön, Tiszaujlakon, Beregszászan, Bátyuban és Csapon állnak meg, addig az express tehervonatok Királyháza után csak Csapom állnak meg s ha egy késéssel futó gyorsvonat jön, vagy az "express teher vonat" késik, akkor mindig a gyorsvonat áll meg. Az idegenböl jövö konkurens szöllö tehát "express teher vonatoh" száguld, addig, a mi szöllönk rendes tehervonaton vagy személyvonathoz kapcsolt vonattal megy Prágába.

Ennek a szöllönek kivételes elönye, hogy nagyszerüen szállitható. Fürtje nagy, mintegy 1/2, söt 1 ¹/₂ kg-ig is megnö, s a bogyók is szilva nagyságuak, eröteljesek, kemények, nyomásnak ellenállók. Izletesség szempontjából sem maradnak messze mögötte a saszla féléknek. Pompás, ropogós, tetszös külseje, sokáig élálló s messze szállitható szöllö. (Ezt bizonyitja, hogy Bulgáriáböl pl. Berlinbe mintegy 3000 km utat tesz meg.) Két heti szállitást is elbir s akkor sem veszti el üdeségét, inkább csak a száron mutatkoznak a jelei annak, hogy a szöllö nem egészen friss. De ilyenker is nedvdus, zamatos. Hosszu ideig eltartható, s azért szivesen veszik, mert a kereskedönek legnagyob weszedelme a gyümölcsromlás, jóval késöbb áll be.

Namcsak a vonaton, de még a szekéren való szállitást is kibirja, akárcsak a szilva.

Egyes szöllöbirtokosok már kisérleteztek evvel a szöllöfajtával s beigazolódott, hogy nálunk is jól megterem. A tökék szépek, erösek, semmi jele annak, hogy ne lehetne meghonasitani. Teljesen be is érnek, még oly esztendöben is, amely nem volt éppen tulon-tul napsugaras.

Ha nem alkalmazkodunk a piacokhoz s nem tudunk oly árut szállitani, amely versenyképes, teljesen tönkremegy a csemegeszöllöszállitásunk.

Évek óta sürgetünk és kérünk kamatmentes kölcsönt a szöllök feujitására, mert a mostani tökék tulnyomó részben kivénhedtek. Most volna legjobb alkalom a vén tökék felujitására. A kamatmentes kölcsön mellet egyeseknek, egy sürgösen létesitendö áilami vesszötermelö telepril, jutányos áron kellene adni vesszöt.

A esemegeszöllö, ha nem is oly nagy jelentóségü sok helyt, mint a borszöllö, de ahol foglalkoznak vele különösén, azért nagyon értékes, mert a gazdának biztositja a szüretelés költségeit akkor, amikor a megmunkáltatás kiadásainak fedezésével teljesen kimerült.

Tisztelettel kérdem a miniszter urat:

hajlandó-e sürgösen intézkedni, hogy egy állami vesszöteimelö telep létesittessék, amely az "Afusz Ali" csemegeszöllöfajtán kivül a következö szöllö vesszöket adná az igénylöknek jutányos áron: "Erzsébet emléke", "Szöllökertek Királynéja" és "Mathiász féle-muskotály",

hajlandó-e kamatmentes kölcsönt adni a kivénhedt szöllötökék betelepitésére.

Praha, 1936. február hó.

Hokky,

Bock, Pfrogner, Garlik, br. Turchányi, Keil, Schmidt, Törköly, Ing. Weller, Füssy, Pajor.

 

150/5.

Interpelace

senátorů inž. J. Havlína, J. Kvasničky, dr Budaye

na pana předsedu vlády

v příčině způsobu přijímání pomocných, kancelářských a jim podobných sil pro státní správu a pro správu státních podniků.

Praxe, která byla udánlivě z důvodů úsporných zavedena v poslední době pro přijímání pomocných, kancelářských a jim podobných sil pro státní správu a pro správu státních podniků, stala se neudržitelnou. Veškerá kompetence úředních instancí v tomto směru byla do nemožnosti zúžena, de facto vyloučena a rozhodování přeneseno na vládu. Jsme toho názoru, že v dnešní kritické době má se vláda zabývati řešením jiných vážnějších úkolů, než rozhodováním o přijímání kancelářských, pomocných a jim podobných sil. Skutečný zájem státní a veřejné správy volá po zdravé decentralisaci.

Po dlouhou řadu let obstarávaly přijímání podobných sil rychle, bezpečně a nestranně druhé - a jen v případu vlastní potřeby - třetí instance. Dnešní postup je zdlouhavý a nepružný, neboť tím, že každé přijímání pomocných, kancelářských a jim podobných sil je vázáno na rozhodnutí vlády, uplynou pravidelně ne týdny, ale měsíce a v úřadech nastávají poruchy. Pomocného a kancelářského personálu není tolik, aby substitučně mohl zdolati práci i za ty, kdo již odešli ze služby. Kromě toho mnozí ze žadatelů - a pravidelně to bývají ti nejschopnější - zatím se usadí jinde a pak se vylíčený postup opakuje ke škodě celé administrativy.

V některých případech sice formálně bylo druhým instancím ponecháno právo přijímati určité síly, hlavně druhým instancím státních podniků. V praksi však takové přijímání smějí provésti až teprve tehdy, když třecí instance označí v předložených seznamech preferované kandidáty. Nerozhoduje tu často ani tak způsobilost a výsledky úředního šetření, jako spíše určitý stranicko-politický vliv. Je to způsob nezdravý, který je příčinou toho, že na uvolněná místa se dostávají zhusta jen lidé podprůměrní na škodu služby.

Aby byl zaveden jednotný pořádek a aby bylo docíleno rychlého postupu, jak jej vyžaduje zájem státní administrativy a aby se vymýtily neblahé postranní, hlavně stranicko-politické vlivy, táží se podepsaní:

1. Jsou tyto okolnosti panu předsedovi vlády známy?

2. Jest pan předseda vlády ochoten vyjmouti přijímání pomocných kancelářských a jim podobných sil z rozhodování vlády a ve smyslu vládou a kontrolní úspornou komisí vydaných instrukcí jím pověřiti zase druhé instance všech odvětví státní správy, správy státních podniků a správy veřejné?

3. Jaké kroky učiní pan ministerský předseda, aby kompetence pro přijímání služebních sil, vyhrazená druhým instancím platnými zákony a služebními předpisy nebyla přesunována na instance třetí?

4. Jaká opatření učiní pan předseda vlády, aby při přijímání služebních sil do státní správy a do státních podniků nemohly se uplatňovati stranicko-politické vlivy a rozhodovala jen způsobilost a výsledky úředního šetření?

V Praze, dne 10. března 1936.

Inž. Havlín, Kvasnička, dr Buday,

dr Matoušek, dr Rehák, Vetterová-Bečvářová, Záborec, Trnobranský, Paulus, Bergman, dr Fritz.

 

150/6.

Interpelace

senátora Msgr. Aloise Roudnického

na pana ministra školství a národní osvěty

o pracovních učebnicích dějepisu Eduard Štorce-Karel Čondl.

Loňského roku byla vydána státním nakladatelstvím v Praze učebnice dějepisu pro II. třídu měšťanské školy od Eduarda Štorce-Karla Čondla. Ministerstvem školství schválena byla 29. května pod č. j. 65.748. Snad ještě něco podobného nevyšlo. Neboť tato učebnice, jak ukazuje úžasnou neznalost a nevědomost dějin, tak nahrazuje ji na druhé straně svojí odvahou, nenávistí a zavilostí vůči katolické církvi, takže jest podivné, že v době, kdy podle zákona má se ve škole přednášeti dle nejnovějších výsledků vědeckého bádání, tyto úžasné ukázky neznalosti dějin mohly dojiti schválení ministerstvem školství. Poukazujeme na některé ukázky z této učebnice.

Na stránce 5. ukazuje svoji nevědomost takto: "Ve čtvrtém století se církev smířila s mocí světskou a dala se jí do jejích služeb. Přestalo proto pronásledování křesťanů a všemu obyvatelstvu bylo přikázáno vyznávati jen křesťanské náboženství. Římský biskup stal se hlavou veškeré církve, papežové prohlásili se za zástupce Boží na zemi a zatoužili po ovládnutí celého světa." Autoři knihy zkreslují takto podklad pronásledování křesťanů a ukazují úplnou neznalost původu moci papežské. Pochází od Krista Pána a nikoliv od moci světské. Až nemožným způsobem vykládá na stránce 111. autor: "jiným výborným pramenem příjmů pro církev bylo udělování odpustků. Člověk, který chtěl získati odpuštění hříchů, mohl toho dosíci i za peníze. Časem byly odpustky prodávány." Autoři této "učebnice" neznají rozdílu mezi hříchem a mezi odpustky. Neznají, že k získání odpustků či odpuštění trestu za hříchy jest podmíněno nejprve odpuštěním hříchu, čehož možno dosáhnouti jedině pokáním. Učebnice lže, když tvrdí, že církev odpustky prodávala.

Podařený jest výklad na stránce 9. Tam učebnice tvrdí: "Panovník se dával pro vlastní prospěch pokřtíti a tím přiznával svou podřízenost papeži. Poddanému lidu se pak jen poručilo, aby buď po dobrém nebo po zlém přijal novou víru. Za příklad se dává obrácení Chlodvíkovo. Jednou se chtěl zmocniti sousední země, ale v boji mu hrozila těžká porážka. V tísni si vzpomněl i na křesťanského Boha a nabízel mu rouhavě, že se dá pokřtít, jestliže mu přispěje v boji. Stalo se tak, že Chlodvík na konec opravdu zvítězil, dal se pokřtíti a s ním i jeho šlechtici. Lidu jen přikázal, přijmouti křest. Tak se Frankové stali křesťany. Papež měl z jeho obrácení velikou radost. Chlodvíkův rod se brodil v neřestech. Otřeseme se hrůzou při četbě o činech takových křesťanských králů."

Ano, pane ministře, otřeseme se hrůzou při četbě učebnice pro II. třídu měšťanské školy, že takto může své ignorantství a spojenou zášť proti křesťanství dávat na jevo. A toto má být učebnice pro děti katolických rodičů. Ale jako je učebnice na štíru s dějinami, s křesťanstvím, tak i s duchem českým. Dobu knížecí odbývá pošklebkem, že Přemyslovci byli zrovna tak ničemní panovníci, jako všichni ostatní a Svatý Václav jest dětem líčen jako slaboch a stvůra Němců. A že lid byl spokojen s jeho zabitím. Úcta Svatováclavská zavání těmto "vědcům" germanofilstvím. Řeholníci jsou líčeni na str. 6. jako blouznivci, lákající na lidech peníze a klášterní školy se odsuzují. Církev se všemožně tupí, ale bludaři jsou vynášeni.

Pane ministře:

Ani v době popřevratové nebyla vydána kniha tak tendenčně nesnášenlivá jako je tato. Kniha šlape zásady o nestrannosti, snášenlivosti, vědecké správnosti, pronáší nepravdy, lži, jest zaujata a katolíky staví na pranýř. Nezná zásluhy církev, že by bez ní byla celá Evropa barbarskou pouští. V zájmu lidské slušnosti a občanského spolužití jest nutno, aby tomuto duševnímu travičství, jemuž vydány jsou katolické děti, už jednou byl učiněn konec.

A proto se podepsaní táží:

1. Pane ministře: Jste ochoten zakázati, aby tato nemožná kniha byla učebnicí pro školy?

2. Jste ochoten vyšetřiti, kdo měl revisi této knihy, kdo ji doporučil k schválení a dotyčné osoby volat k zodpovědnosti?

3. Jste pane ministře ochoten provésti revisi všech školních knih?

4. Jste ochoten zříditi takové komise, které by byly zárukou vědecké správnosti a nestrannosti?

V Praze, dne 11. března 1936.

Roudnický,

Dr Žižka, dr Sobota, Rýpal, Pechanec, Janovský, Novák, Dytrych, dr Karas, Krejčí, dr Hruban.

 

150/7.

Interpelace

senátorů J. Kvasničky, dr Budaye, inž. J. Havlína

na předsedu vlády

ve věci zrovnoprávnění IV. etapy staropensistů.

Vládním nařízením o prodloužení úsporných personálních opatření na rok 1936 se praví:

"Den 1. ledna 1936, uvedený v § 4 vládního nařízení č. 278/1934 Sb. z. a n. se nahrazuje dnem 1. ledna 1937 a rok "1934" uvedený v § 5 téhož vládního nařízení rokem 1935."

Tímto vládním nařízením jsou definitivně pohřbeny naděje pensistů t. zv. IV. etapy v jejich zrovnoprávnění v letošním roce přes všechny sliby veřejných činitelů.

Otázka IV. etapy staropensistů patří k nejtrapnějším zjevům našeho veřejného života. Jde o největší nespravedlnost, již cítí nejen ti, jimž je přímo křivděno, ale všichni veřejní zaměstnanci. Proto také požadavek zrovnoprávnění IV. etapy staropensistů je na prvém místě všech resolucí státních zaměstnanců.

Platovým zákonem č. 103/1926 nebyla vyřešena otázka pensistů a pensionovaných do počátku platnosti tohoto zákona. Pensisté bojovali za své zrovnoprávnění marně po 4 leta. Teprve r. 1930 dostalo se jim částečné spravedlnosti ve čtyřech etapách. Na poslední etapu, která měla býti zrovnoprávněna 1. lednem 1935 bohužel nedošla a tato konečná, zákonem stanovená lhůta se opětně prodlužuje o rok.

Pensisté zakročovali u veřejnoprávních činitelů intervencemi, memorandy, audiencemi, aby tato křivda byla odstraněna a nikoliv prodlužována.

Poslanecké a senátorské kluby všech stran slíbily pomoc.

Dne 28. listopadu 1934 předseda vlády J. Malypetr prohlásil k deputaci Exekutivy veřejných zaměstnanců, že dojde v roce 1935 k odstranění IV. etapy pensistů.

Dne 17. ledna 1935 sdělil předseda vlády J. Malypetr ve schůzi koalovaných stran, že vyřešení IV. etapy pensistů považuje za nejvýše naléhavé.

Předseda vlády dr M. Hodža po svém nastoupení slíbil zrušení IV. etapy pensistů.

Dne 3. března prohlásil p. president republiky dr.E. Beneš k zástupcům učitelstva, že jak vláda, tak i on sám si přeje a pečuje o odstranění IV. etapy pensistů.

Odpovědí na tyto vysoké sliby je vydání vládního nařízení, jímž se bez výjimky prodlužují úsporná opatření do 1. ledna 1937. Proto tážeme se p. ministerského předsedy:

1. co hodlá učiniti, aby sliby, které pensistům byly dány byly splněny?

2. Žádáme, aby bylo zjištěno, kolik těch pensistů IV. etapy dnes opravdu je a jaký náklad by vyžadovalo odstranění této křivdy. Jsme přesvědčeni, že za 6 let řada pensistů již zemřela, děti těchto již dorostly a ztratily nárok na výchovné a tak náklad na zrovnoprávnění této IV. etapy bude daleko menší než se tendenčně udává.

V Praze, dne 10. března 1936.

Kvasnička, dr Buday, inž. Havlín,

dr Matoušek, dr Rehák, Paulus, Wetterová-Bečvářová, Záborec, dr Fritz, Hancko, dr Krčméry, Trnobranský.

150/8.

Interpelace

senátorů inž. Arnošta Wintra, Aloise Kříže

na pana ministra zemědělství

ve věci přídělu lesa, obci Zbynici od hrádeckého velkostatku.

Obecní zastupitelstvo ve Zbynici usneslo se dne 2. dubna 1933 jednomyslně, požádati Státní pozemkový úřad, aby z hrádeckého velkostatku byly obci přiděleny lesy. Žádost byla poslána Stát. pozemkovému úřadu 4. dubna 1933 a když pak bylo zjištěno, ze žádost u Státního pozemkového úřadu není, byla dne 27. května 1933 poslána znovu doporučeně. V listopadu téhož roku se však obec dověděla, že příděl lesů nedostala obec, nýbrž zbynický starosta pan František Trš a několik rolníků. Když někteří členové obecního zastupitelstva se domáhali, aby věc byla projednána ve schůzi zastupitelstva, zpečoval se starosta dáti tento případ na denní pořad schůze, načež si členové zastupitelstva stěžovali u okresního úřadu. Okresní úřad nařídil, že starosta musí svolati schůzi s tímto programem, že však ji nesmí sám říditi. Ve schůzi zastupitelstva bylo pak usneseno, aby obec podala stížnost proti přídělu a uplatnila svůj návrh podle § 10 zákona ze dne 30. ledna 1930, čís. 81 Sb. z. a n. Praví se tam: "Půdu lesní lze podle prokázané místní potřeby a se zřetelem ke zvláštním poměrům místním přiděliti v první řadě obcím a jiným veřejným svazům. Státní pozemkový úřad má před přidělením provést šetření, zda místní poměry a lesní majetek svou rozlohou a povahou zaručuje spořádané hospodářství ve smyslu lesních zákonů:" Státní pozemkový úřad neprovedl šetření, nedbal předpisu a proto jeho řízení je nezákonné. I výnos, jímž Státní pozemkový úřad lesy přidělil, je vadný, ježto v něm nejsou uvedeny příčiny, pro které nebylo vyhověno žádosti zbynické obce a proč nebylo dbáno jejího přednostního nároku. Ani tam nebylo uvedeno, že obec může použít opravných prostředků. Příděl je tedy nezákonný a vadný, a podepsaní se proto táži:

1. Ví pan ministr zemědělství o tomto případu?

2. Co podnikne pan ministr zemědělství, aby obec došla svého práva?

3. Jak nahradí starosta obce škodu, která obci byla způsobena a kterou on sám se obohatil?

V Praze, dne 11. března 1936.

Inž. Winter, Kříž,

Zomášek, Časný, Nentwich, Koutková, Pocisk, Dundr, Karpíšková, Zimák, Macek.