Hranice tato stanoví se 10 % přijatých vkladů.
K odstavcům 4, 5 a 6. Obsahem zůstává ustanovení toto stejné, místo pojmů "katastrální obce" a "zastupitelské okresy" užívá se pojmů osady, obce a okresy.
Omezení, že nově přijatý účastník - vlastník půdy zemědělské - může upsati jen jediný podíl 40 Kč, ukázalo se obtížným, zvláště při zřizování záložen nových, kde následkem nedostatku původního kmenového jmění byla zřízení nové záložny odvislým od upsání podílů vlastníky země dětské půdy, kteří dosud účastníky nebyli. Proto se navrhuje, aby bylo dovoleno upsati takovým osobám po 5 podílech á 40 Kč, tedy nejvýše 200 Kč.
Odstavec 7 je v podstatě nezměněn.
K odstavci 8. Podílníky kontribučenských fondů byli všichni vlastníci bývalé rustikální půdy zemědělské; jest proto dnes spravedlivo, jestliže se stanoví, že tam, kde nelze tyto podílníky nyní zcela přesně zjistiti, rozvrhne se fond na všechny vlastníky zemědělské půdy s vyloučením lesů, aby bylo vyhověno poměrům nastalým po pozemkové reformě. Na zákonných důsledcích již nastalých nezamýšlí se ovšem ničeho měnili.
K § 5, odst. 2. Vedení matrik je spojena nesporně se značnými obtížemi. Povinnost záložny k provedení úpravy matriky také bez přihlášky nabyvatele byla částečně zmírněna již v čl. 5 vl. nař. č. 269/1924 Sb. z. a n. a omezena na případy, kdy se o změnách majetkových záložna dozví. Navrhuje se proto, aby povinnost úpravy matrik byla přeměněna v oprávnění. V důsledku toho bude záložna oprávněna upravovati matriku sama na základě zjištění majetkového převodu v pozemkových knihách, povinna pak k tomu bude v případech, kdy nabyvatel pozemku sám se přihlásí za účastníka záložny.
Úprava matriky členské provádí se podle zápisů v pozemkových knihách nebo úředních výtahů z nich, vedle toho pak podle pozemnostních archů, z nichž možno zjistiti výměru každé parcely. Aby záložny mohly snáze úpravu matrik prováděli, stanoví se součinnost příslušných úřadů (berních, zeměměřických a j.).
K odstavci 3. Za účelem zmírnění technických obtíží, jež záložnám vznikají rozpočítáváním podílu v případě dělení pozemku na nepatrné části, stanoví se povinnost k dělení podílů pouze tehdy, odděluje-li se od pozemku část ve výměře alespoň 20 arů.
K § 7, odst. 1. Dosavadní textace § 7 v souvislosti s § 10 vzbuzovala nejistotu, zda záložny jsou oprávněny provozovati činnosti, které jsou jinak v každém peněžním ústavě obvyklé a pro klientelu nutné; za účelem odstranění této nejistoty se při ponechání taxativního výpočtu vsouvá do osnovy ustanovení bodu 12.
K bodu 1. Vsunutí oprávnění k přijímání vkladů na pokladniční poukázky jest pouze formální, neboť' oprávnění to jest již obsaženo v § 8 zákona.
K bodu 3. Aby se předešlo zvýšenému risiku, které s sebou nese eskont a reeskont směnek a účtů splatných v cizině, omezuje osnova tyto obchody jen na tuzemsko.
K bodu 6. Možnost poskytovati t. zv. průmyslový úvěr rozšiřuje se i na účastníky, vzhledem k povaze věci však s určitým omezením.
K bodu 8. škrtnutí slova "okresu" se děje vzhledem k ustanovení § 5 nař. č. 97/1928 Sb, z. a m,.
K bodu 9. Omezení záložen při zprostředkování koupě a prodeje cenných papírů na takové cenné papíry, za něž ručí země nebo stát, nebo v nichž po zákonu mohou býti ukládány peníze poručenců, má za účel zameziti, aby záložny napomáhaly spekulaci klientely v cenných papírech. Toho dá se docíliti ustanovením, že kupující jest povinen zakoupené cenné papíry plně splatiti.
K bodu 10 a 11. Skládání vadií a kaucí, přejímání záruk, jakož i zprostředkování koupě a prodeje valut, mincí a devis jest obvyklou činností každého peněžního ústavu. Rovněž tak požadavek, aby záložny byly oprávněny provozovati veškeré obvyklé směnárenské obchody, jimiž jsou různé úhrady, akreditivy a pod.
K odstavci 2. Oprávnění vydávati šeky je nutným k řádnému plnění úkolů každého peněžního ústavu.
K § 8, odst. 1. Mez dosavadního 60tinásobku vlastního jmění v některých případech záložny citelná obmezuje a proto se navrhuje její škrtnutí. U jiných peněžních ústavů podobného obmezení není.
K odstavcům 2 a 4. Zákon č. 128/1924 Sb. z. a n. zavedl u záložen obligatorní záruku okresní až do 10 % vkladů, pokud by tato část vkladů nebyla zajištěna vlastním jměním. Vedle toho byla připuštěna též dobrovolnou úmluvou mezi záložnami a okresy další záruka okresní nad zákonnou výši.
V roce 1927 počalo se s uzavíráním úmluv o trvalé a neomezené záruce okresní za veškeré závazky záložen a od té doby tato forma okresní záruky neustále vzrůstá. Podle dnešního stavu požívá
114 záložen okresní záruky neomezené,
45 záložen okresní záruky zákonné,
15 záložen okresní záruky vyšší než zákonné, ale omezené.
Jak vidno, většina záložen požívá za své závazky neomezené záruky okresu na základě dobrovolné úmluvy mezi okresem a záložnou a dá se předpokládati, že počet těchto neomezených záruk bude i napříště stoupati. Bližší podmínky okresní záruky tak, jak jsou nově pojaty do návrhu zákona, byly převzaty z dosavadního, úředně schváleného vzorce úmluv a dobrovolné záruce okresní.
K § 9, odst. 1, písm. b). Předpis, že zápůjčky na dlužní úpisy způsobilé ke knihovnímu vkladu musí býti spláceny nejméně 5 % ročně, ukázal se v praksi nevhodným. Často totiž dlužník nemůže předepsanou 5 % splátku uhraditi, naproti tomu jest mu možno v roce příštím uhraditi splátku třeba větší. Proto je vhodnější stanoviti, že zápůjčka taková muší býti splacena nejdéle ve 20 letech a tedy ve stejné době, ve které podle nynějšího ustanovení splacení zápujčky se musí státi.
K písm. f). Úprava tohoto bodu podle navrhovaného textu jest žádoucí, aby záložny mohly poskytovati hypotekární zápůjčky umořovatelné jednak anuitami (splátkami na kapitál a úrok), jednak splátkami na kapitál, jak toho vyžaduje také skutečná prakse. Percentuelní výše v obou těchto případech jest valena tak, aby zápůjčka byla splacena asi ve 40 letech. Výhrada vypověditelnosti hypotekárních zápůjček jest nutna za účelem přiznání poplatkových výhod podle zákona č. 48/1907 ř. z., a konversi zápůjček.
K písm. g). Ustanovení toto bylo sem zařazeno ze systematických důvodů z § 11, odst. 2.
K odstavci 2. Započítávání sumy dlouhodobých komunálních zápůjček do maximální zápůjčkové hranice zároveň se zápůjčkami hypotekárními jest dáno dlouhodobým charakterem obou druhů těchto zápůjček.
K § 11, odst. 1. Ustanovení odstavce 1 byla přestylisováno tak, aby bylo jasně zřejmo, že týká se úvěrů pouze v obvodu záložny. Zápůjčky vodním a melioračním družstvům jsou s ohledem na privilegovanou povahu příspěvků členů k úhradě závazků družstev - požívají totiž příspěvky takové zákonného přednostního práva zástavního na nemovitostech členů - zápůjčkami zcela bezpečnými a proto se navrhuje, aby odpadlo u nich schvalování zemským výborem.
Podobně nezdá se býti nutným požadavek, aby byly schvalovány zemským výborem zápůjčky společenstvům zajištěné dostatečně buď zástavním právem na nemovitostech anebo cennými papíry.
K odstavci 2. Vzhledem k pochybnostem vznikajícím z dosavadního znění odstavce 3 byla volena přesnější textace. Zápůjčky soukromým osobám se povolují jen do soudních okresů sousedních.
K § 12. Mobilita vypočítává se u všech peněžních ústavů podle výše vkladů, při čemž za mobilní zpravidla považují se hotové peníze, dále přebytky uložené u jiných peněžních ústavů a cenné papíry. Těmto zásadám vyhovuje též pozměňovací návrh.
K § 13. Ustanovení nového odstavce 3 je odůvodněno potřebou dozoru.
K § 14, odst. 1. Nové ustanovení není vlastně žádnou změnou a vyplývá z povahy věci.
K § 14, odst. 2. Za účelem jednotnosti a žádoucího přehledu je nutno, aby fondy reservní a kmenové byly účtovány také na účtě rozvažném.
K § 15, odst. 2. Ustanovení o příspěvcích k nákladům zemské revise se vypouští, neboť revise bude vykonávati svaz.
Dřívější odstavec 4 se škrtá, poněvadž nyní přijímají vklady všechny okresní záložny hospodářské.
K novému odstavci 4. Z praktických důvodů je vhodnější, aby úroky z podílů menších 20 Kč nebyly vypláceny, nýbrž připisovány k podílům.
K § 17, odst. 1. Vybudování silného reservního fondu jest vůbec a za dnešních hospodářských poměrů zvláště přední povinností každého peněžního ústavu. Proto se také navrhuje, aby každoroční povinná dotace tomuto fondu byla zvýšena z dosavadních 10 % na 20 % z čistého zisku a vedle toho vyhrazuje se zemskému výboru práva, aby v případě potřeby po slyšení Svazu okresních záložen hospodářských mohl záložně naříditi, aby dotovala reservní fond nad míru podle zákona povinnou. Ustanovení toto může vésti toliko k posílení záložny.
K odstavci 2. Možnost uložení reservního fondu se v osnově rozšiřuje v tom směru, že může býti uložen též u peněžních ústavů zemských. Tato rozšíření jest vlastně pouhým potvrzením stávající prakse, neboť záložny část svých reservních fondů tímto způsobem již měly uloženu a odpovídá též ustanovením § 12, a uložení výdajných hotových peněz.
K § 21, odst. 1. Dosavadní stylisace (slova "ze sebe") nevyjadřovala zcela přesně myšlenku, že delegáty mohou býti pouze účastníci záložny, byla proto tato zásada vyjádřena přímo.
K odstavci 2. Přihlížejíc k skutečným poměrům, zvyšuje se horní hranice z 10 na 100 hlasů.
K odstavci 3. Za účelem odstranění nejistoty nutno stanoviti, kdo jest oprávněn vykonávati práva voličské za osoby právnické, za manžele a jiné spoluvlastníky nemovitostí.
K odstavci 4. Místo pojmu,;obce katastrální" užívá se nyní pojmu "obec" (sc. "místní"), což odpovídá povaze věci.
K odstavci 5. Počet delegátů řídí se výší původního jmění. V některých obcích však není původního kmenového jmění vůbec, přes to jest záhodno i v takových obcích přiznati účastníkům právo aspoň na jednoho delegáta, aby se jim takovýmto způsobem dostalo zastoupení na valné hromadě delegátů záložny.
K odstavci 6. Dosavadní ustanovení se jednak (pokud jde o místa volby) přesněji stylisuje, jednak se vypouští dosavadní obmezení okresu; stačí totiž obmezení podle odstavce 2.
K § 22, odst. 2. Nově jest v tomto odstavci ustanoveno, že volba delegátů jest platná pouze tehdy, jestliže byla při ní odevzdána alespoň čtvrtina všech hlasů účastníků záložny v obci. Za delegáta jest zvolen ten, kdo obdržel poměrnou většinu hlasů odevzdaných, v případě rovnosti klasů rozhoduje los. Tato nová ustanovení mají za účel zajistiti řádný a nestranný výkon volby delegátů, jakož i ochranu práva účastníků na výkon této volby.
K odstavci 4. Toto ustanovení jest v souhlase s § 44; lhůta osmidenní stanovena ve shodě s odstavcem 2.
K odstavci 5. Stanoví se nyní jasně, že doplňovací volba má býti konána na zbytek období a nikoliv na další tři leta.
K odstavci 6. Ustanovení toto jest nutné vzhledem k ustanovení odstavce 3.
K § 23, odst. 2, 3, 5, 6. Změna vyplývá částečně již z ustanovení § 6 vl. nař. č. 126/1928 Sb. z. a. n.; v zájmu zjednodušení přiznávají se oprávnění tam uvedená jen okresnímu (zemskému) úřadu.
Ustanovení o podávání volných návrhů (odstavec 3), jež mají býti projednávány na valné hromadě, se již praktikuje.
K § 24, písm. ch). Valné hromadě přiznává se právo usnášeti se, nají-li býti delegátům a po případě jakou měrou nahrazeny hotové výlohy, spojené s návštěvou valných hromad, jakož i jakým způsobem a jakou měrou, mají nahrazeny býti členům ředitelství a revidujícího výboru hotové výlohy, spojené s jich úřadováním, a zdali a jakou měrou členům ředitelství a revidujícího výboru má se povoliti odměna. Aby však bylo již předem znemožněno nadměrné využití tohoto práva, jest v osnově výslovně ustanoveno, že o těchto věcech může valná hromada rozhodovati toliko v rámci směrnic, vydaných Svazem okresních záložen hospodářských.
K písm. i). Disciplinární komise pro vyšetřování úřednictva volí se na stejné období, jako delegáti. Aby nepřerušené fungování této komise bylo zajištěno, bylo do osnovy pojato ustanovení, že komise tato vykonává svou funkci až do zvolení komise nové.
K písm. 1). Ustanovení tato byla přestylisována vzhledem k §§ 2, 3, 43, 45 a 46, podle nichž zemský výbor přímo rozhoduje o zřízení nové záložny, spojení záložen stávajících a změně jich obvodů.
K § 25, odst. 5. Provádění voleb ve valné hromadě hlasovacími lístky jest spojeno se značnými průtahy a proto se navrhuje, aby byly připuštěny volby také aklamací, je-li jednomyslný souhlas. Pro případ, že při první volbě žádný z kandidátů nedosáhl nadpoloviční většiny hlasů přítomných delegátů, zavádí se užší volba mezi osobami, které dosáhly největšího počtu hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje los.
Odstavec 6 vypouští se z toho důvodu, že postup při úhradě ztrát je již upraven v §§ 16 a 18.
K odstavci 6 (dosavadní 7). Změna je v souvislosti se změnou stylisace § 24, písm. 1).
K § 26, odst. 2. Odpovídá dosavadnímu odstavci 2, volena byla jen přesnější textace.
K § 26, odst. 5. Změna je v tom, že postup nyní při ztrátě nebo vzdání se funkce byl upraven jednotně.
K odstavci 6. Funkční období jmenovaných členy ředitelství kryje se s funkčním obdobím členů volených.
Zájem záložny vyžaduje, aby obvod její působnosti byl rozdělen pokud možno stejnoměrně mezi všechny členy ředitelstva a aby měla právo podávati návrh na obsazení míst jmenovaných členů.
K § 27, odst. 2. Důvody vylučující z členství v ředitelství byly upraveny přesněji jednak se zřením k potřebám záložny a částečně podle obdoby důvodů vylučujících z volby do obecních zastupitelstev.
V odstavci 3 se jen nově ustanovuje, který úřad osvědčuje, že nastal některý z vylučujících důvodů.
K § 23, odst. 1. V zájmu nerušené činnosti záložny je, aby ředitelství mohlo uprázdněná místa funkcionářů ihned obsaditi.
K § 29, odst. 2. Nová úprava jest v zájmu praktické potřeby.
K odstavci 3. Dosavadní stylizace neodpovídala skutečné činnosti ředitelstva.
K § 30, odst. 4. Ředitelství rozhoduje o veškerých věcech, jež spadají do jeho kompetence, referovati má mu však zpravidla vedoucí úředník, jemuž tato funkce jest usnadněná na základě osobního projednávání jednotlivých věcí s klientelou a podrobnějšího prostudování každého obchodního případu. V zájmu záložny jest, aby se projednávání a rozhodování ředitelství nebo odborů neúčastnily ty osoby, jež mají na projednávané Věci osobní zájem nebo které zastupují zájmy korporaci. Výjimka učiněna jedině u orgánu voleného okresním výborem, který má právě hájiti v záložny zájem okresu; tento orgán se vylučuje jen jde-li o projednávání půjčky okresu.
K odstavci 5, písm. a). Vzhledem k § 7, bod 8 vypuštěno slovo "okresu", neboť pokladní věci okresu obstarává poštovní spořitelna,
písm. d): je v souhlase se změněnou stylisací § 11,
písm. f): jde o opravu nedopatření v dosavadním textu,
písm. i): oprava nutna vzhledem k tomu, že nejde o zápůjčky, nýbrž výpůjčky záložny.
K odstavci 6. Vzhledem k zásadnímu oprávnění záložny podle § 7 není třeba u věcí uvedených v odstavci 5, písm. a), b) a f) ještě zvláštního schválení zemského výboru.
K § 32, odst. 3. Z důvodů praktické potřeby nutno rozšířiti oprávnění k přijímání došlých věcí také na vedoucího úředníka, po případě na základě zmocněná ředitelstva na jiného člena ředitelství anebo jiného úředníka. To stanoví však přesně jednací řád každé záložny podle místních poměrů.
K § 33, odst. 1 a 3. Je účelnější ukládati podpisy členů ředitelství u okresního úřadu.
K odstavci 4. Praxe kolísala, je-li třeba zapisovati okresní záložny hospodářské do obchodního rejstříku; poněvadž k opatření takovému podstatných důvodů není, upravuje se podle toho nyní znění zákona.
K § 34, odst. 1. Důležitost revise v záložně vyžaduje, aby počet členů revidujícího výboru byl zvýšen o jednoho člena.
K odstavci 3. Volba revisorů upravena poněkud odchylně - vzhledem k povaze věci - od volby ostatních funkcionářů.
K odstavci 9. Členové revidujícího výboru dovídají se o jednotlivých obchodních případech teprve při revisi záložny. Zájem záložny však vyžaduje, aby revidující výbor byl oprávněn svým zástupcem zúčastniti se jednotlivých schůzí ředitelství a odborů záložny a aby tak bylo mu umožněno dohlížeti lépe na činnost ředitelství, zejména pokud jde o povolování a zajišťování zápůjček.
K § 36, odst. 1. V zájmu jednotné úpravy služebních požitků úřednictva byly Svazem okresních záložen hospodářských vydány a zemským výborem schváleny platové směrnice pro úpravu požitků a dalších nároků úřednictva, v jejichž rámci ředitelství záložny jest oprávněno platové poměry úřednictva určovati. Vzhledem k ustanovení § 1 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n,. o pracovních soudech, bylo rozhodování sporů ze služebního (pracovního) poměru svěřeno těmto soudům.
K odstavci 4. Vylučující důvody upraveny pokud možno obdobně podle § 27, odst. 2. Nové ustanovení, že úředníkem okresní záložny hospodářské nesmí se státi revisor Svazu okresních záložen hospodářských bez souhlasu Svazu do dvou let zrušení služebního poměru, jest odůvodněno zavedením povinné revise záložen Svazem ve smyslu § 37 zákona.
K § 37. Svaz okresních záložen hospodářských byl zřízen jako obligatorní střediska českých i německých záložen teprve na základě ustanovení § 37 zák. č. 128/192.4 Sb. z. a n. Působí od roku 1925. Před tím fungovaly dva Svazy okresních záložen hospodářských jako dobrovolná střediska záloženská na podkladě spolkovém. Jiné lidové peněžní ústavy mají svá zájmová střediska vybudována již v době dřívější a na basi daleko širší. Jsou také v užším styku se svými členy, jichž stav dopodrobna znají, a mají možnost dokonaleji plniti svá poslání jak organisační tak revisní a jiná. Jen tehdy, doplňují-li se tyto funkce navzájem, může býti vykonávána úplněji činnost organisační a v důsledku toho i činnost revisní.
Navrhuje-li se, aby napříště obojí úkoly, jak organisační, tak revisní, byly soustředěny ve Svazu, děje se tak jen v zájmu okresních záložen hospodářských, neboť vzrůstající agenda záložen a stále nové a složitější úkoly a otázky, jež záložny musí řešiti, vyžadují, aby úkoly revisní i organisační byly spojeny v jediném ústředí svazovém.
Na druhé straně dohlédací činnost zemského výboru nad záložnami odnětím revisní funkce nikterak neutrpí. Zemský výbor bude od Svazu po provedení každé revise dostávati revisní zprávy, z nichž bude moci seznati zjištěné závady a stav každé zrevidované záložny. Postavení zemského výboru vůči záložnám bude obdobným postavení ministerstva vnitra vůči spořitelnám, ač stále ještě bude míti zemský výbor dohled daleka širší, než jaký má ministerstvo vnitra nad spořitelnami.
K § 38, odst. 1. Navrhovaná úprava odpovídá praktickému vývoji poměru okresního výboru k záložně. Dosavadního oprávnění okresního výboru k provádění revisí a pod. nebylo prakticky používáno a proto se navrhuje jeho škrtnutí. Zájem okresu tím nikterak neutrpí.
Odstavec 2 je totožný s dosavadním odstavcem 3.
K § 39, odst. 1. V praxi se ukázalo, že někdy, zvláště v těch okresech, kde jest více okresních záložen hospodářských, nebylo po ruce vhodných osob, které by mohly býti vysílány okresním výborem do okresní záložny hospodářské. Pro takové případy navrhuje se, aby funkce okresního delegáta v záložně mohla býti svěřena také členu okresního zastupitelstva, a to vzhledem k poslání záložen z řad zemědělců.
K odstavci 3. Vzhledem k požadavku řádného a nestranného výkonu dozoru byly vylučující důvody rozšířeny.
K § 41. Dohled okresního výboru nad záložnou zajisté stačí a nevyžaduje, aby také okresní zastupitelstvo bylo v každé své schůzi zatěžováno zprávami o stavu záložny. Také nepovažuje se za nutno, aby okresní zastupitelstva podávalo o poměrech záložny zprávu zemskému výboru, který hlavně ze zpráv Svazu je o poměrech těch dostatečně informován.
K § 42, odst. 1. Nutné změny vyplývají z nové úpravy § 37.
K dřívějším odstavcům 2, 3 a 4. Vzhledem k nově zaváděné obligatorní podrobné revisi svazové odstavce tyto odpadají. Revise bude prováděti Svaz svými úředníky a záložny budou povinny napříště přispívati Svazu k nákladům spojeným s prováděním revisí.
Odstavce 2 a 3 odpovídají v celku dřívějším, odstavcům 5 a 6.
K § 43. Jelikož odpadá příspěvek zemskému výboru na náklady zemské revise, nebude také moci záložnám ani Svazu poskytovati podpory, jak tomu bylo dosud.
K § 44, odst. 1. Změna kompetence byla již provedena ustanovením §§ 6 a 8 vl. nař, č. 126/1928 Sb. z, a n.
K odstavci 5. V souhlase s vládním nařízením č. 8/1928 Sb. z. a n. stanovena lhůta 15denní.
K § 45. Odpovídá v podstatě dosavadnímu znění.
K § 46, odst. 2. Nelze pokládati za vhodné, aby jmění zrušené záložny bylo věnováno obcím nebo okresu k určitému obecně prospěšnému zemědělskému účelu. Daleko větší měrou prospěje se veřejnosti, když jmění takové záložny bude přikázáno některé ze sousedních okresních záložen hospodářských, jejíž obvod působnosti se tím rozšíří na obvod zrušené záložny. Sousední záložna bude míti tak možnost zahrnouti do své působnosti nový obvod a přispívati poskytováním levných zápůjček a opatřováním jiných potřeb hospodářských k příznivému rozvoji poměrů v dotyčném obvodu.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se vypouštějí, jednak vzhledem k nové úpravě odstavce 3, jednak protože vystačí se s ustanovením § 45.
K § 48. Dosavadní ustanovení stalo se bezpředmětným vzhledem k nové organisaci politické správy; vkládá se proto na místě něho ustanovení o ochraně názvu okresních záložen hospodářských. Firmy "okresní záložna hospodářská" užívají záložny již přes 50 let a za tu dobu vytvořily si záložny již svou tradici, která jim vtiskuje určitý ráz. V posledních letech vznikla snaha zakládati také jiné záložny, jež měly míti ve firmě označení "okresní". Aby se takovým konkurenčním snahám čelilo, nutno chrániti firmu okresních záložen hospodářských, a to podobným způsobem jako jest zákonem chráněna firma spořitelen.
K čl. II a III. Ustanovení toto, jež jest nutným vzhledem k organisaci politické správy podle zákona č. 125/1927 Sb. z. a n., odpovídá ustanovením §§ 4 a 11 vl. nař. č. 126/1928 Sb. z. a n.
K čl. IV. Po účinnosti tohoto zákona bude nutno upraviti vládní nařízení č. 269,/1924 Sb. z. a n.
K čl. V. Ustanovení §§ 1, 4 až 11 vládního nařízení č. 126/1928 Sb. z. a n. možno zrušiti, ježto jsou jen přechodného rázu a byla pojata do osnovy. Odstavec 2 má zdůrazniti, že ustanovení norem v něm uvedených nemají býti touto osnovou, zejména ustanovením §§ 2, 3 a 45, nijak dotčena.
K čl. VI. Prováděcí klausule byla nově upravena vzhledem k tomu, že primérní působnost náleží ministru vnitra; vyhlášení nového znění jest v zájmu přehlednosti.
V Praze dne 28. února 1936.
Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.