Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

IV. volební období.

2. zasedání.

Tisk 60.

ze dne..............................................................1935

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

(1) Ustanovení zákona ze dne 9. června 1927, č. 88 Sb. z. a n., o poplatkových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru některých podniků, jehož účinnost byla prodloužena zákonem ze dne 22. října 1930, č. 153 Sb. z. a n., a zákonem ze dne 19. prosince 1932, č. 207 Sb. z. a n., platí na dále, pokud se týkají přeměn právního útvaru podniků, uvedených v jeho §§ 2 a 6, v těch případech, kde do konce prosince 1938 bude podána u příslušného správního úřadu žádost za definitivní povolení ke zřízení nové akciové společnosti, vztažmo kde do konce prosince 1938 bude podána žádost za poznámku zamýšlené přeměny podle § 2 zákona ze dne 10. prosince 1924, č. 279 Sb. z. a n., o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva.

(2) V případech splynutí, uvedených v §§ 1, 2, 6 a 7 zák. č. 88/1927 Sb. z. a n. a v § 2 zák. č. 153/1930 Sb. z. a n., může vláda k návrhu ministerstva financí v dohodě se zúčastněnými ministerstvy, jsou-li tu velmi závažné důvody národohospodářské, povoliti zcela nebo z části úlevy, stanovené pro příslušný druh splynutí zákonem č. 88/1927 Sb. z. a n. Za tyto úlevy dlužno zažádati u ministerstva financí nejdéle do konce prosince 1938.

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1936; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Koncem tohoto roku pozbývají skutečné účinnosti zákonná ustanovení o poplatkových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru podniků (zákony č. 88/1927, č. 153/1930, č. 207/1932 Sb. z. a. n.).

Mimořádné hospodářské poměry, pro které byl vydán zákon č. 88/1927 Sb. z. a n., ještě trvají a nelze očekávati, že by se v době nejbližší změnily do té míry, že by slučování a přeměňování podniků ve formy účelnější, odůvodněné závažnými zřeteli národohospodářskými, nebylo třeba podporovati. To platí zejména o peněžnictví a o těch oborech průmyslu, které počítají s vývozem. Mimo to i nynější hospodářská krise nutí mnohé podniky k zmíněným transakcím, aby se zachránily před zhoršením provozu ne-li před zánikem.

Proto vláda, majíc na zřeteli důvody národohospodářské, jakož i hledíc k stavu státní pokladny, navrhuje, aby ze shora uvedených zákonných ustanovení byla na dále ponechána účinnými ta, podle kterých již ze zákona platí úlevy pro přeměny, pro splynutí pak, pro které dosud platí úlevy ze zákona, aby úlevy tyto byly poskytovány jen na žádost a v míře pro dosažení národohospodářského účelu skutečně potřebné.

Aby byla prodloužena účinnost i těch zákonných ustanovení, podle kterých se úlevy poskytují s povolením vlády (§ 3 zák. č. 153/1930 Sb. z. a n.), neshledává vláda vhodným, ježto ve většině případů, ve kterých bylo dosud za tyto úlevy žádáno, bylo důvodem zamýšlených transakcí jen uspořádání finančních poměrů a zájmů stran samotných, tedy jen dosažení hmotného prospěchu soukromého, které zákon podporovati nechtěl.

Prodloužení účinnosti zákonných ustanovení o úlevách v tomto omezeném rozsahu navrhuje se na dobu 3 let, neboť lze míti za to, že se ukáže již v této době, zdali a jakou měrou bude vhodné, aby slučování a přeměňování právního útvaru podniků bylo se stanoviska poplatkového podporováno trvale.

V Praze dne 29. listopadu 1935.

Předseda vlády:
Dr. Hodža. v. r.

Ministr financí
Dr. Trapl v. r.