Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.
IV. volební období.
2. zasedání.
Tisk 56.
Zpráva
I. zahraničního výboru
II. národohospodářského výboru
o vládním návrhu (tisk 35),
kterým se předkládá senátu Národního shromáždění ke schválení
dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě
ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 13. srpna 1935
a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 26. srpna 1935, č. 181 Sb. z. a n.
I.
Nová dodatková úmluva ze dne 13. srpna 1935 prodlužuje beze změny ujednání čl. 1-4 dodatkové úmluvy k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920 na další chmelový hospodářský rok 1935/36, tedy od 1. září 1935 až do dne 31. srpna 1936 a vláda uvádí pro toto prodloužení stejné důvody jako pro prodloužení dřívější.
Zahraniční výbor uznávaje platnost důvodů pro prodloužení platnosti ujednání v dodatkové úmluvě ze dne 13.srpna 1935 sjednané usnesl se ve schůzi konané dne 27. listopadu 1935 navrhnouti senátu ke přijetí toto schvalovací usnesení:
Senát Národního shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 13. srpna 1935 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 26. srpna 1935, č. 181 Sb. z. a n.
V Praze, dne 27. listopadu 1935.
Donát v. r.,
předseda.
Dr. Klouda v. r.,
zpravodaj.
II.
Předkládaná dodatková úmluva jest totožnou s dodatkovou úmluvou ze dne 6. října 1932 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, jejíž platnost, končící dne 31. srpna 1933, byla pro články 1 až 4, týkající se vývozu československého chmele do Německa, prodloužena výměnami not a to: ze dne 21. srpna 1933 na dobu od 1. září 1933 do 31. srpna 1934, ze dne 29. srpna 1934 na dobu od 1. září 1934 do 31. srpna 1935 a nyní ze dne 13. srpna 1935 na dobu od 1. září 1935 do 31. srpna 1936.
Úmluvou touto nemá býti dotčena konečná úprava obchodu chmelem mezi republikou Československou a Německem, každá z obou smluvních stran může celou úmluvu neb její části kdykoli vypověděti k 1. každého měsíce se lhůtou jednoměsíční.
Úmluvou touto zaručuje se podstatně snížená německá celní sazba z autonomních 150 ř. M. na 70 ř. M. pro 10.000 q chmele, opatřeného osvědčením původu podle platných československých předpisů. Pro vývoz do Německa byl stanoven roční vývozní kontingent ve výši 4,100.000 ř. M., který naprosto postačuje potřebám československého vývozu chmele do Německa.
Československo naproti tomu povolilo v této úmluvě Německu, aby dehtové barvy s obsahem nastavovadel až do 80 % byly proclívány podle pol. 625 čs. celního sazebníku a aby žádosti o povolování dovozu hašeného vápna z Německa byly blahovolně vyřizovány.
Zahraniční obchod československý s Německem jest celkem uspokojivý. V minulém roce náš vývoz do Německa stoupl a činil 1.564 milionů Kč oproti 1.046 mil. Kč v r. 1933. Poněvadž Německo neplatí náš dovoz devisami, může býti československý vývoz zaplacen jen dovozem německého zboží do Československa. Náš dovoz z Německa činil však v roce 1934 jen 1.244 mil. Kč. Z toho vyplývá, že naše aktivum v obchodním styku s Německem činilo v roce 1934 částku 320 mil. Kč.
Náš aktivní zůstatek, zamrzlý v Německu, mohl býti inkasován jen tak, že jsme se starali o to, aby náš vývoz do Německa byl poněkud zmenšen a aby zároveň stoupal německý vývoz do Československa. Za prvních 9 měsíců t. r. se to úplně nepodařilo, poněvadž dovoz z Německa nedosáhl očekávané výše. Československý dovoz z Německa činil za prvních 9 měsíců t. r. 820,7 mil. Kč, československý vývoz v této době 859,7 mil. Kč. Naše obchodní aktivum činilo tedy v prvních 9 měsících t. r. 39 mil. Kč. Důsledek toho jest, že náš aktivní zůstatek na sběrném účtu s Německem jest dnes asi 300 milionů Kč a že československý vývozce do Německa čeká na zaplacení svého účtu asi 4 měsíce ode dne, kdy německý dovozce zaplatil účet v Berlíně.
Ve 3. čtvrtletí t. r. se náš dovoz z Německa zlepšil a činí průměrně cca 101 mil. Kč měsíčně. Je to patrně následek toho, že německý vývozce dostává vývozní prémie, které činí 20 až 30 % ceny vyváženého zboží.
Rychlejšího likvidování aktivního zůstatku, v Německu zamrzlého, dalo by se docíliti dalším omezením československých vývozních možností do Německa.
Tomu se však brání českoslovenští vývozci do Německa a nebylo by to dnes ani v zájmu celostátním, neboť by se tím zvětšila u nás nezaměstnanost, která jest již tak značná.
Národohospodářský výbor senátu projednal předložený návrh ve své schůzi dne 28. listopadu 1935 a usnesl se doporučiti slavnému senátu jeho přijetí.
V Praze, dne 28. listopadu 1935.
V. Sehnal v. r.,
předseda.
Ing. Karel Marušák v. r.,
zpravodaj.