Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

IV. volební období.

2. zasedání.

Tisk 43.

Zpráva

I. kulturního výboru

II. ústavně-prvního výboru

III. rozpočtového výboru

o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2)

k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě.

I.

V roce 1931 předložila vláda poslanecké sněmovně v podzimním zasedání k ústavnímu projednání návrh zákona, kterým mělo býti upraveno školské hospodářství obvodů veřejných měšťanských škol, na něž povinnost nésti věcný náklad měly převzíti zvláštní k tomu účelu seřízené újezdy školní. Ministerstvo školství převzalo tím jen úkol, který si uložila podobná předloha o újezdních školách měšťanských z roku 1929, podaná senátu Národního shromáždění tehdejším ministrem školství Dr Štefánkem. Návrh, který roku 1931 podal ministr školství Dr Dérer, lišil se od senátní předlohy zvláště tím, že platnost zákona omezil na školy již trvající. Opatření takové učinila vláda proto, že hospodářská krise od roku 1929 do roku 1931 již značně zesílila a zasáhla hospodářskou strukturu státu do té míry, že nebylo možno pomýšleti na osobní výdaje s budováním nových škol spojené. Kulturní výbor poslanecké sněmovny počal v podzimu 1931 projednávati navrženou osnovu a přijal ji v jarním období roku 1935, tedy již za úřadování ministra školství a národní osvěty Dra Krčmáře v nezměněném textu kromě § 31, odst. (1), kterým se platnost zákona omezuje na veřejné měšťanské školy právoplatně zřízené do dne vyhlášení zákona. Proti tomuto paragrafu ozval se velmi silný odpor těch, kdož si žádali, aby zákon měl platnost obecnou i pro školy po prohlášení tohoto zákona zřízené. Během projednávání bylo také požadováno, aby konkurenční činitelé, kteří dosavadní školství věcně vydržují, byli rozmnoženi a vydržování uloženo obvodu, okresu a zemi. Tato snaha ztroskotala o překážky finanční. Vláda mohla dopustiti vzhledem k těžkostem státní pokladny jen takové řešení, jaké obsahoval vládní návrh zákona. Proto kulturní výbor poslanecké sněmovny projednávaje 28. března t. r. opětně osnovu zákona o újezdních školách měšťanských, přijal ji v nezměněném znění a předlohu s úpravou časových dat schválil tak, jak byla 26. června 1931 vládou předložena.

Osnova, kterou kulturní výbor senátu předkládá dnes k dalšímu projednávání, upravuje obvody dosavadních měšťanských škol veřejných, zřizuje v nich újezdní školní rady a v paragrafech 16-21 upravuje hospodaření školních újezdů, které mají nésti věcné náklady újezdního školství měšťanského. Upravuje také otázku docházky do měšťanských škol a zvláštním ustanovením poměry pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Proti původnímu vládnímu návrhu doporučuje však přijetí dvojí změny. Ústavně-právní a rozpočtový výbor poslanecké sněmovny učinil totiž v návrhu zákona úchylky od původního znění. Jde o § § 16 a 31. Nově textovaným zněním paragrafu 16 změnil hospodářský základ zákona a věcný a vydržovací náklad uložil z 1/3 školnímu újezdu, z další třetiny okresu, z poslední části pak zemi, jako konkurenčním činitelům, kteří náklad na újezdní školství nesou. Byl také vypuštěn první odstavec § 31 vlád. návrhu, jak o to bylo během jednání vytrvale usilováno. Kulturní výbor poslanecké sněmovny podvolil se těmto změnám a také plenum poslanecké sněmovny je v dubnovém zasedání přijalo.

Tak přichází změněný návrh zákona o újezdních školách do senátu, aby v zákonité lhůtě byl projednán. Ale finanční těžkosti státu donutily vládu k požadavku, aby omezení původně uvedená v § 31 vlád. návrhu byla vtělena do prvé věty nově textovaného §u 6, aby tak ministru školství a ministru financí přece jen byla vymezena určitá pravomoc, pokud se týká zřizování nových újezdních škol.

Textace § 16 zůstává nezměněna, jak vyšla ze sněmovny poslanecké.

Kulturní výbor senátu nemohl nesouhlasiti s požadavkem vlády a jejích výkonných ministerstev, jichž se týká, a upravil proto § 6 ve znění, které předkládá oběma senátním výborům, ústavně právnímu a rozpočtovému, k dalšímu projednání. Považuje pak změnu prvé věty § 6 návrhu zákona o újezdních školách za účelnou a nutnou, provedl senát i doplnění textu § 32. Neboť § 3 t. zv. zákona Metelkova z r. 1919 je nutno zachovati ještě dále pro ty školy, kterým z jakýchkoliv příčin nebude možno včas upraviti školní újezdy. (Na př. tam, kde některé obce podají rekurs proti úpravě obvodu k nejvyššímu správnímu soudu.) Mohlo by totiž dojíti k tomu, že by města, jejichž obvody nebyly včas upraveny, odmítala přijímati děti podle § 3 Metelkova zákona, kdyby pro všechny školy byl okamžitě zrušen. Aby tomu bylo zabráněno, navrhl a přijal kulturní výbor senátu doplněk k § 32, jímž se přijímání podle Metelkova zákona prodlužuje i pro tyto školy do té doby, než obvod újezdní školy bude pravoplatně stanoven.

Kulturní výbor senátu jest přesvědčen, že tato úprava návrhu zákona, jak vyšel z poslanecké sněmovny, je žádoucí a že bude přijata i poslaneckou sněmovnou. Dosah tohoto velkého kulturního zákona nelze dnes ještě ani dosti doceniti. Mění se jím dosavadní měšťanské školství na povinné, obce pak, které až do dneška náklad na měšťanské školství nesou, budou zbaveny příliš těžkého břemene. Rozložení věcného nákladu na měšťanské školy do všech obcí školského újezdu, na zemi a okres přinese dosavadním vydržovatelům velké finanční ulehčení a usnadní těžkou povinnost, kterou jim ukládal t. zv. Metelkův zákon a usnadní jim nésti i věcné a vydržovací náklady na IV. roč. měšť. škol, finanční tísní samosprávy těžce ohrožené. Kulturní výbor senátu předkládá proto nově upravený návrh zákona k dalšímu řízení se žádostí, aby byl přijat a odhlasován senátním plenem tak, jak se na něm kulturní výbor dnešního dne usnesl i s připojenými resolucemi.

 

V Praze dne 9. října 1935.

Dr A. Štefánek v. r.,
místopředseda.

Vojta Beneš v. r.,
zpravodaj.

 

II.

Instituce obvodových měšťanských škol byla na území dnešní ČSR známa už dávno před válkou. Takové školy byly zřizovány už téměř před 30 roky ve smyslu § 8, odst. 2 zem. zák. mor. z r. 1905, č. 4/1906 z. z. mor., tam, kde nebylo možno z důvodu národního odporu zřizovati veřejné školy měšťanské s českým jazykem vyučovacím. Tyto obvodové měšťanské školy byly zřízeny v Dol. Kounicích a Mor. Krumlově, později ve Znojmě, Jihlavě a jinde na Moravě jižní i severní. Všude tu se české obce seskupily, vytvořily obvod školní a zřídily měšť. školy. Po převratě ustanovením t. zv. zákona Metelkova o povinném přijímání dětí z obvodu do 4 km staly se vlastně měšťanské školy ve své většině školami obvodovými, ale nebyla řešena otázka příspěvku obcí, jejichž děti školy používaly.

Nový zákon, jehož materie se projednává v ministerstvu školství a národní osvěty i v diskusích odborných kruhů a ve veřejném tisku přes 10 let, vkliňuje újezdní měšťanské školy nenásilně a organicky do systému našeho školství a upravuje jasně i otázky hospodářské. Návštěva školy měšťanské stává se tímto zákonem zásadně návštěvou povinnou pro všechny děti 6.-8. školního roku, pokud není jinak postaráno aspoň o rovnocenné školské vzdělání nebo pokud nejsou z důvodů tohoto zákona od návštěvy měšť. školy osvobozeny.

Školní obvod je určen kruhem o poloměru 5 km od školní budovy. Podle usnesení poslanecké sněmovny byla povolána zemská školní rada k tomu, aby zřizovala a měnila obvody veřejných měšť. škol. Kulturní výbor senátu pozměnil však toto ustanovení v ten rozum, že obvody zřizuje a mění ministr školství a nár. osvěty po dohodě s ministrem financí a po slyšení všech vydržovatelů školy, jimiž jsou nyní (po úpravě původního vlád. návrhu posl. sněmovnou) ku stejnému dílu: školní újezd, okres a země. Výjimečné postavení přiznává se Praze, Brnu, Liberci, Mor. Ostravě, Olomouci, Opavě a Plzni, ale i Bratislavě, Košicím, Užhorodu a Mukačevu. Obvody mohou v těchto městech býti zřízeny toliko se souhlasem obec. zastupitelstva.

Další změnu v usnesení posl. sněmovny navrhuje kulturní výbor senátu při § 32, kde se přidává nový odstavec v tomt znění: Ustanovení uvedená v odst. 1: tohoto paragrafu zůstávají v platnosti pro veřejné školy měšťanské zřízené do dne vyhlášení tohoto zákona po tak dlouho, pokud jim nebudou upraveny obvody podle § 5 tohoto zákona. To proto, aby při okamžitém zrušení § 3 t. zv. Metelkova zákona 189/1919 nenastalo vacuum iuris a úřadům byl ponecháno dosti času, aby uvedly v soulad stav dle dosud platných zákonů se stavem, jak jej upravuje zákon nový.

Kromě újezdních měšťanských škol budou ovšem i napříště měšť. školy, jejichž obvod nepřesahuje obvod školní obce a pro něž tedy je i nadále příslušným úřadem školským místní školní rada.

Ostatní školy se stanou školami újezdními a zřídí se pro ně újezdní školní rady v sídle měšť. školy. Újezdní školní rady budou míti dva odbory, a to jeden pro věci školní obce (tedy v prvé řadě pro věci obecné školy a pak pro vedení školní matriky a soupis školních dětí) a druhý pro věci školního újezdu, tedy pro újezdní školu měšťanskou.

Ohledně jejich složení a jednání zůstávají dosavadní předpisy nezměněny a platí tu tedy ustanovení zákona 292/1920. Také právní poměry osob učitelských zůstávají nedotčeny. Hospodaření školních újezdů a úpravu povinností a závazků při převzetí újezdních měšťanských škol, zvláště pokud jde o školní budovy a místnosti, jejich převzetí a udržování, řeší §§ 16-21. Při řešení těchto otázek je však svobodné dohodě zúčastněných školních obcí ponecháno rozsáhlé pole.

Zákon sleduje také tendenci unifikační: platí zásadně i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Na dobu, nežli zde budou zavedeny stejné orgány školské správy jako jsou v historických zemích, upravují poměry přechodně §§ 29 a 30.

Ústavně-právní výbor pojednal ve své schůzi dne 16. října o usnesení posl. sněmovny sen. tisk č. 2, přiklonil se ku změnám, které na usnesení poslanecké sněmovny provedl kulturní výbor a navrhuje sl. senátu, aby přijal osnovu tak, jak je dole uvedeno. Stejně doporučuje ústavněprávní výbor resoluce kulturního výboru.

V Praze dne 16. října 1935.

Dr Milota v. r.,
předseda.

Karel Riedl v. r.,
zpravodaj.

 

III.

Nového zákona, kterým se mění a doplňují dosavadní zákony o zřizování a vydržování veřejných měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě, je třeba. Je ho třeba jednak s hlediska všeobecného zájmu zvýšiti kulturní úroveň lidového vzdělání, jednak i proto, že dnes, a bude tomu i v budoucnu, je dětem nezbytno vychoditi měšťanskou školu k založení životní existence.

Důležitost a význam zákona vykládá podrobně důvodová zpráva kulturního výboru senátu a rozpočtový výbor se k tomuto výkladu plně připojuje.

Leč nový zákon vyžaduje i nových obětí od těch, kdo jsou voláni spolupracovati na jeho provádění.

Náklad na vydržování měšťanských škol dosavadních je rozdělen na osobní a věcný. Nyní máme v republice asi 1500 veřejných měšťanských škol s osobním nákladem asi 220,000.000 Kč ročně. Podle dosud platných zákonů nesou tento náklad země. Ale protože finanční prostředky zemí pro tento úkol nestačí, dostává se jim přídělu z prostředků státních podle finančního zákona republiky Československé, jímž se stanoví rozpočet na ten který rok, nyní na rok 1935 (čl. III, odst. 2), kde se praví, že na úhradu učitelských platů neuhrazených dosavadními vydržovateli škol jest stanoven podíl z příjmu na dani z obratu a dani přepychové až do výše 925,000.000 Kč.

Částka tato je jistě velmi značná a vláda se bránila novému zvýšení osobního nákladu, jak plyne z požadavku obecné platnosti zákona o újezdních školách měšťanských, tedy i pro nové školy po prohlášení zákona zřízené. Proto vládní návrh zákona v § 31, odst. 1 stanoví, že §§ 1 až 30 návrhu platí jen pro veřejné měšťanské školy, pravoplatně zřízené do dne vyhlášení tohoto zákona a vládním nařízením mělo býti stanoveno, kdy mají ustanovení §§ 1 až 30 nabýti účinnosti i pro veřejné měšťanské školy, zřízené v době pozdější.

Po více než čtyřletém jednání v poslanecké sněmovně zvítězil náhled rozpočtového výboru poslanecké sněmovny, aby nebylo dbáno finančních ohledů vládních a poslanecká sněmovna svým usnesením ze dne 11. dubna 1935 vypustila onen odst. 1 § 31 vládního návrhu zákona a vyslovila se tak pro obecnou platnost zákona.

To znamená zvýšiti osobní náklad asi o 50,000.000 Kč. Poslanecká sněmovna provedla ještě jinou změnu ve vládním návrhu. Upravila po doporučení svého rozpočtového výboru odst. 2, § 16 osnovy a rozdělila povinnost úhrady věcného nákladu na újezdní školy měšťanské tak, že kromě obcí přiškolených zcela nebo zčásti ke školnímu újezdu (které podle vlád. návrhu měly samy uhrazovati náklad na zřízení a vydržování újezdní školy měšťanské), ponesou úhradu nákladu ještě příslušné okresy a země rovným dílem (1/3).

Doslovným přijetím osnovy zákona senátem tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna proti intencím vlády, mohlo by znamenati neprovádění zákona vůbec. Proto kulturní výbor senátu prostřednictvím svého referenta zahájil jednání s vládou o možném východisku, a to se našlo úpravou § 6 osnovy. Změnou tohoto paragrafu poskytuje se vládě možnost, aby zásahem ministra školství a národní osvěty a ministra financí upravila postup při zřizování nových měšťanských škol a tak přizpůsobila vzrůst těchto škol síle veřejných prostředků finančních. My s tím souhlasíme.

Béřeme také v úvahu úpravu věcného nákladu újezdních měšťanských škol. Podle zkušenosti činí věcná potřeba k vydržování školy bez mimořádných nákladů (stavba budovy a pod.) asi 1/4 nákladů osobních. Při 220,000.000 Kč osobního nákladu na dosavadní měšťanské školy činil by tedy věcný náklad asi 55,000.000 Kč. Z toho 1/3, t. j. asi 181/3 mil. Kč hradily by obce školního újezdu, 1/3, t. j. 181/3 mil. Kč příslušné okresy a právě tolik příslušné země.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny vyřešil možnost úhrady těchto povinností u okresů a zemí tím, že předpokládá zlepšení finančních poměrů samosprávy novelou zákona o financích svazků územní samosprávy č. 69/1935 Sb. z. a n.

Rozpočtový výbor senátu dívá se také s určitou nadějí na důsledky zákona č. 69/1935 Sb. z. a n., ale připomíná, že nejsou dosud připraveny předpoklady pro účinnost tohoto zákona ve formě náležitých pramenů nových finančních příjmů, ze kterých má býti zahájená cesta sanace naší samosprávy a také pomoženo již od 1. ledna 1936 krýti úhradu nových břemen, plynoucích ze zákona o újezdních školách měšťanských. Usnesl se proto rozpočtový výbor na příslušné resoluci, kterou předkládá senátu současně s návrhem, aby přijata byla osnova zákona o újezdních školách měšťanských tak, jak se na ni usnesl kulturní výbor i s resolucemi níže uvedenými.

 

V Praze dne 23. října 1935.

Dr Karas v. r.,
předseda.

Jos. Hubka v. r.,
zpravodaj.

 

 

Zákon

ze dne..........................................,

kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných

měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Obvod měšťanské školy.

§ 1.

Každé veřejné měšťanské škole přidělí se obvod (přiškolené území), aby dětem, bydlícím v něm (§ 22) a povinným docházkou do měšťanské školy, bylo zajištěno přijetí do ní.

§ 2.

Obvod veřejné měšťanské školy budiž upraven tak, aby dětem bydlícím v něm byla jak možno usnadněna pravidelná docházka do měšťanské školy, při čemž jest dbáti, aby děti neměly do školy zpravidla dále než 5 km.

§ 3.

Obvody veřejných měšťanských škol na území hlavního města Prahy, zemského hlavního města Brna, pak měst Liberce, Moravské Ostravy, Olomouce, Opavy a Plzně mohou přesahovati hranice těchto měst jen se souhlasem jejich obecních zastupitelstev. Rovněž je souhlasu těchto zastupitelstev potřebí k tomu, aby část území jmenovaných měst byla přiškolena k měšťanské škole v jiné obci.

§ 4.

(1) Jsou-li v téže školní obci nebo v témž školním újezdě (§ 8) dvě nebo několik veřejných měšťanských škol téhož vyučovacího jazyka, budiž souhrn obvodů měšťanských škol, které jsou přístupny chlapcům (chlapeckých a smíšených), zpravidla shodný se souhrnem obvodů měšťanských škol, přístupných dívkám (dívčích a smíšených).

(2) Jsou-li v téže školní obci nebo v témž školním újezdě veřejné měšťanské školy různého vyučovacího jazyka, buďte souhrny obvodů škol každého jazyka zpravidla vzájemně shodné.

§ 5.

(1) Obvody měšťanských škol, zřízených před účinností tohoto zákona, buďte nově upraveny tak, aby vyhovovaly ustanovením §§ 2 až 4. Dokud příslušné rozhodnutí o nové úpravě obvodu nenabude právní moci, zůstává každé veřejné měšťanské škole dosavadní obvod, který jí byl přidělen školními úřady.

(2) Každé stanovení a každá změna hranic školního obvodu, pokud jsou zároveň hranicemi školní obce nebo školního újezdu, mají za následek i stejnou úpravu hranic školní obce, pokud se týče školního újezdu.

§ 6.

Obvody veřejných měšťanských škol zřizuje a mění ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministrem financí, vyslechnuv vydržovatele školy, nejsa však s výjimkou uvedenou v § 3 vázán jejich souhlasem nebo nesouhlasem. Okolnosti, důležité pro úpravu školního obvodu, buďte zjištěny komisí, ustavenou okresním školním úřadem, a to pokud nutno místním ohledáním. Ke komisi přizve okresní školní úřad znalce (pedagogického, zdravotního a technického) a vydržovatele školy. Jednání, o němž sepsati jest protokol, je podkladem dalšího úředního řízení. Útraty komise uhradí školní obec nebo školní újezd, do jehož působnosti náleží škola, o jejíž obvod jde. Zažádá-li o změnu obvodu některá obec, uhradí sama útraty komise.

Měšťanské školy náležející do působnosti školních obcí.

§ 7.

Nepřesahuje-li obvod veřejné měšťanské školy nebo souhrn obvodů několika takových škol území školní obce, náležejí tyto měšťanské školy jako dosud i nadále do působnosti školní obce a do působnosti místní školní rady nebo místních školních rad v ní zřízených, pokud nebyly z této působnosti vyňaty podle § 2, odst. 3 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., jímž se upravuje správa školství.

 

Měšťanské školy náležející do působnosti školních újezdů.

(Újezdní měšťanské školy.)

§ 8.

Přesahuje-li obvod veřejné měšťanské školy nebo souhrn obvodů několika takových škol zřízených v téže školní obci území školní obce, tvoří souhrn místních obcí nebo jejich částí, přiškolených k této měšťanské škole (měšťanským školám), školní újezd.

§ 9.

Na školní újezdy vztahují se všechny předpisy, platné o školních obcích, není-li v tomto zákoně ustanoveno jinak.

§ 10.

Působnost školního újezdu vztahuje se jen na veřejné měšťanské školy, zřízené na jeho území (§ 8), vyjímajíc školy, které spravuje přímo a výhradně ministerstvo školství a národní osvěty podle § 2, odst. 1, č. 3 a odst. 2 a 3 zák. č. 292/1920 Sb. z. a n. školy, náležející do působnosti školního újezdu, jsou vyňaty z působnosti školních obcí a nazývají se "újezdní měšťanské školy".


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP