Přítomni:
Předseda dr Soukup.
Místopředsedové: Klofáč, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.
Zapisovatelé: Kianička, Pichl.
Celkem přítomno 94 členů podle presenční listiny.
Člen vlády min. dr Kalfus.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce Fritsch.
Místopředseda dr Bas zahájil schůzi v 10 hod. 7 min.
Sdělení předsednictva.
Dovolené
obdrželi: na dnešní schůzi sen. Dresl, Horák, Malík, Pfeiferová; dodatečně na včerejší a dnešní schůzi sen. Steiner; na týden sen. Hokky; od 17. do 24. května sen. Wenderlich.
Místopředseda dr Bas (zvoní): Přemísťuji z důvodů technických pořad schůze a zahajuji ji odstavcem třetím, jímž je:
3. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 700) k vládnímu návrhu zákona o soustavě drobných peněz (tisk 702) [podle §u 35 jedn. řádu].
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Námitek není.
Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. sen. Zimák. Prosím o jeho referát.
Zpravodaj sen. Zimák: Slávny senát! Vládny návrh zákona, ktorý je senátu predložený ako usnesenie posl. snemovne, má za účel: 1. zaradiť 50korunové bankovky do drobných peňazí, t. j. vyňať tento peniaz zpod povinnosti zaokrytia jeho zlatom alebo devízami, a za tým účelom dať finančnej správe oprávnenie raziť 50korunové mince zo smesi 900 dielov striebra a 100 dielov medi; 2. miesto strieborných 10 Kč mincí dať raziť mince niklové; 3. vziať z obehu 50halierové mince a miesto nich dať do obehu väčšie množstvo 5halerníkov; 4. dať finančnej správe poverenie raziť na pamäť udalostí významu celoštátneho 50- a 20korunové mince památné, a to v každom jednotlivom prípade za 50 mil. Kč. Tieto pamätné mince ako aj mince jubilejné 10korunové strieborné sa nezapočítavajú do príslušného kontingentu. Papierové 10-, 20-, 50korunové peniaze, ako aj strieborné 10koruny a 25halierníky zostávajú zatiaľ v obehu až do odvolania, ktoré sa stane vládnym nariadením. Po tomto vládnom nariadení budú v obehu tieto peniaze do 1 roku a ďalší 1 rok budú sa tieto peniaze brať v poštových úradoch a v Národnej banke.
Dôvod k zaradeniu 50korún do drobných peňazí je, že sme previedli dve devalvácie a po prevedení týchto dvoch devalvácií stáva sa 50koruna hodnotou, ktorá odpovedá 5korunovej hodnote predválečnej. Tedy niet tu žiadnej obavy, že by sa to mohlo považovať za voľakú infláciu alebo nejaké znehodnotenie. Všetky drobné peniaze, tedy mince i papierové, vydajú sa do obehu len na účet štátu, a to najviac 160 Kč na hlavu podľa počtu obyvateľstva, zisteného posledným úradným sčítaním ľudu.
Poneváč tento zákon má definitívne upraviť sústavu drobných peňazí, rušia sa predchádzajúce zákony tohoto titulu, t. j. zákon č. 94/ 1932 a zákon č. 36/19.37.
Rozpočtový výbor doporúča slávnemu senátu usneseme posl. snemovne schváliť v nezmenenom znení. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Zahajuji rozpravu.
Ke slovu je přihlášen p. sen. Liehm. Uděluji mu je.
Sen. Liehm (německy): Slavný senáte! Aby bylo možno snadněji přehlédnouti možné účinky projednávané předlohy, chtěl bych předeslati několik zjištění a údajů. Průměr našich platebních prostředků,. které obíhají u obyvatelstva, činí asi 8 miliard. Platebními prostředky rozumí se, jak známo, suma oběhu bankovek, rozmnožená o oběh drobných peněz. Dosud rozuměly se pod drobnými penězi naše 10 a 20 Kč papírové a peníze kovové. Koncem března 1938 měli jsme oběh bankovek v částce asi 7 miliard a oběh drobných peněz v mincích a papíru asi 1 miliardu, dohromady tedy 8 miliard.
Podle předlohy má se nyní oběh bankové snížiti o 544 mil., jež činí papírové 50 Kč za to však má býti o těchto 544 mil. zvýšen oběh drobných peněz. Oběh platebních pro středků nemá tedy co do své výše býti změněn. Ale § 13 předlohy stanoví, že v budoucnost může býti vydáno do oběhu drobných peněz počítáno až do výše 160 Kč na hlavu podle počtu obyvatelstva. Kdežto oběh drobných peněz dosud stanoven byl maximem 1.200 mil. Kč, může se v budoucnosti zvýšiti na 2,4 miliardy. Kdežto pro oběh bankovek stanoveno jest zlaté krytí, není pro drobné peníze zapotřebí žádného krytí. Následkem zmenšení oběhu bankovek o zmíněných 544 mil. bude krytí činiti 41,5 %. Vezmeme-li za základ oběh bankovek ze dne 23. dubna 1938 částkou 6.418 mil., přicházíme ke krytí 45,1% - zcela neoprávněně vysoké krytí.
Se stanoviska hospodářského nelze dobře schvalovati tuto úzkostlivost Národní banky, spíše se měl přivoditi příznivý účinek na hospodářství rozšířením oběhu platebních prostředků z titulu zlepšeného krytí zlatem a tím umožniti rozšíření úvěru, účinkující na kupní sílu a na úpravu cen.
Mělo by se již jednou upustiti od polovičatostí a učiti se z dosavadních chyb. Když r. 1932 prohlášeny byly 10 a 20 Kč za drobné peníze a raženy byly takové mince, stala se vedle jiných chyb ještě ta hlavní chyba, že se tehdy nabyté výhody použilo jen ke zkrášlení vykázaného poměru krytí a obíhající platební prostředky rozmnoženy nebyly. Následek toho byl, že nadále potrvala tendence zrušovati vyúčtování peněz, pokles spořitelních vkladů u úvěrních ústavů, poněvadž peněžní trh nedoznal úlevy rozmnožením oběživa.
Přeměnou papírových 50 Kč v drobné peníze vzniká mincovní zisk ve prospěch státu, kterého se má použíti k úhradě krátkodobých státních dluhů. Aby se nyní nestala stejná chyba jako r. 1932, měl by stát pomocí mincovního zisku provésti urychlené zaplacení splatných dodavatelských účtů, nikoli však spláceti dluhy Národní bance. Tím způsobem docílilo by se zamýšleného uvolnění peněžního trhu.
V čem záleží nyní obchod, který stát udělá? Příbramské doly na stříbro se nevyplácejí, poněvadž při nynější nízké ceně stříbra hodnota získaného stříbra je značně nižší nežli vynaložený náklad. Při získání stříbra potřebného pro mince počítá se s plným zaměstnáním dolů na stříbro pro 6 až 7 let. Tyto doly mohou dáti ročně 34.500 kg stříbra, z kteréhožto množství lze vyrobiti 1.900 milionů kusů mincí po 50 Kč. Těchto 1.900 milionů mincí má tedy jmenovitou hodnotu 95 mil., resp. přihlédneme-li k mincím po 50 a 20 Kč hodnotu 85 mil. ročně. Výroba 50 kusů mincí po 50 Kč stojí 400 Kč. Hodnota 50 kusů mincí po 50 Kč činí 2.500 Kč, zbývá tedy při 50 kusech zisk 2.100 Kč; při jednom kuse 42 Kč, při 1,9 miliardy kusů asi 80 mil. ročně.
A nyní ještě několik technických poznámek: Ať si říká kdo chce co chce a předkládá mince jiných zemí, jak se stalo včera v rozpočtovém výboru, bude tomu přece tak, že nikdo nebude chtít vláčeti s sebou v kapse tyto nové 50 Kč. Tu aby si každý zase vyhledal staré kožené měšce z dob pradědečka, jimi se opásal a jich používal. A ještě něco: Již nyní byly potíže při zaměňování 20 Kč a 10 Kč kovových, když někdo nemohl vždy nasaditi skla a odkázán byl jen na cit. Jak často se tu stalo, že někdo při malém rozdílu mezi mincemi 20 a 10 Kč vydal větší na místo menší mince, jen s tím rozdílem, že vždy tu větší minci dáváme a nikdy nepřijímáme. Nyní k Lomu přistoupí ještě nový druh mince 50 Kč, aby škoda hned pořádně za to stála.
Předloha je zcela zřetelně známkou zoufalého hledání nějakého ještě možného pramene příjmu a ukazuje ve své osamocenosti a náhlosti systému prostý chvat. Hospodářství a obzvláště sudetskoněmecké hospodářství vychází při tomto nepředvídaném obchodu, který fiskus dělá, úplně na prázdno.
Odůvodnění této předlohy není závažné, Národní banka sama konstatovala dostatečnou peněžní plynulost, a nedostatek drobných peněz tu teprve není, jak se každý v denním životě může přesvědčiti. Péče pro případ vydatného hospodářského oživení a zvýšené potřeby platebních prostředků, která prý podle zkušenosti s tím souvisí a pak nastává, skutečně není oprávněnou, neboť nějaké skutečné oživení hospodářského života nelze dosud konstatovati, obzvláště však nikoli v našem sudetskoněmeckém území.
Touto předlohou dostává se, jak jsem již uvedl, jen státu samotnému peněžních prostředků, místo aby se také hospodářství opatřily peníze; určité oživení hospodářství možno konstatovati vesměs jen v českém území a příznivější cifra nezaměstnanosti, vykázaná oproti loňskému roku, spadá také jen na tuto stranu, kdežto veliká hospodářská území. a skupiny oproti loňskému roku prokázati mohou značně veliký a citelný pokles.
Na jedné straně je právě opevňovacími pracemi a zbrojením zaměstnáno množství lidí. Ale předpokladem pro rozmnožení běžných platebních prostředků, předlohou domněle zamýšlené, byla by skutečné, již nastalé všeobecné oživení hospodářského života na celém území státu, tudíž také v sudetskoněmeckém prostoru. Tomu však naprosto tak není. Pánové nahoře vidí stále jen poměry v Praze a okolí, ale nikoli na venkově. V Praze se mnoho staví, ano, ale u nás venku nemůže nikdo stavěti, poněvadž nikdo již ničeho nezná. Vznikají následující rozpory, abych jen na něco ukázal: Národní banka konstatuje, že odbyt dříví je přiměřený. Připouštím, ale jen v českém území, což je podmíněno tamní zvýšenou stavební činností. V německém území nic! Vývoz dříví vázne, a to zase postihuje jen německé území, poněvadž tam- převládá les. Tisíce lidí podél celých hranic jsou následkem toho bez zaměstnání. Zaměstnání lomů je prý dobré, je prý tu konjunktura v cementu; připouštím, ale jen tam, kde se staví, u nás nikoli! Kůže, obuv jde prý dobře; u nás není hromadné výroby obuvi, naproti tomu výroba kožených rukavic. Vývoz kožených rukavic v Rudohoří vázne. Hnědé uhlí, které se vyskytuje hlavně v našem území, stagnuje. Kaolin se vyskytuje hlavně u nás konstatuje se pokles. V jabloneckém sklářském průmyslu, v porculánu panuje všude špatná situace. Náš textilní průmysl je v situaci přímo neudržitelné.
Naše německé obyvatelstvo má vesměs dojem, že v našem území po nějakém oživení hospodářství není ani stopy a že hospodářská, situace je vesměs nepříznivou.
My s touto předlohou nesouhlasíme. (Potlesk senátorů strany sudetskoněmecké.)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Ke slovu je dále přihlášen pan sen. Füssy. Dávám mu slovo.
Sen. Füssy: Vážený senát!
V dávnej historickej minulosti, kde sa daň platila podľa počtu oblokov a dverí, a to nielen zlatom a striebrom, ale i surovými kožami a mými cennými prírodnými predmety, v tej dobe znali ten jednoduchý spôsob robenia peňazí, že panovník stiahnul z obehu krásne zlaté tolary, tieto dal ztaviť, dal primiešať do zlata meď a vyrazil o 20 % viac tolarov zo získanej hmoty. Opakoval-li túto procedúru dvakrát či trikrát, tu boly krásne zlaté tolary premenené v medené gombíky. Takto docielený zisk sa nazýval ziskom kráľovskej komory.
I práve teraz pojednávaná osnova o tak zv. drobných peniazoch zahaľuje iba túto jednoduchú metodu robenia peňazí. Veď dnes zlaté tolary vôbec nie sú v obehu, naproti tomu papierové peniaze majú tak zv. zlaté krytie. Zlato je uschované v pivniciach a sedia na ňom sedmihlaví draci. Kto chce, nech verí, a kto neverí, nech sa o tom presvedčí. Okrem papierových peňazí, ktoré majú zlaté krytie, sú ešte tak zv. drobné peniaze alebo peniaze na rozmenenie. Tieto sa zhotovujú z kovu a rozlišujú sa od papierových peňazí tým, že drobné peniaze nemusia mať zlaté krytie. To znamená, že Národná banka nevymení drobné peniaze, lebo ani nie je povinná vymeniť ich za zlato.
Zákon z r. 1928 povolil ražbu za 600 mil. Kč takýchto drobných peňazí bez takéhoto zlatého krytu, avšak za krátko vyšlo najavo, že niet dostatok drobných, a za niekoľko rokov povolilo zákonodarstvo drobné peniaze v hodnote 1200 mil. Kč. A teraz zasa zvyšuje sa práve pojednávanou osnovou zákona hodnota drobných peňazí o nových 540 mil. Kč na 1750 mil. Kč.
Uvážime-li, že surovina na tieto drobné v cene 540 mil. Kč a ich ražba bude stáť 40 mil. Kč, tu vidíme, že vláda tuná z večera na ráno získa z ničoho 500 mil. Kč, čo je bezpochyby väčším výkonom, než roztavovanie tolarov u stredovekých panovníkov, kde zlato síce stále sa zhoršovalo, ale preca len zostalo zlatom. Vláda československá tvorí peniaze asi za pol miliardy Kč [ ] vraj preto, lebo Národná banka a väčšie závody si sťažujú, že je málo drobných.
Toto odôvodnenie je každým pádom novota. Ja totiž vedel som dosiaľ iba to, že ubohý ľud na vonkove nemá ani drobných ani veľkých peňazí, avšak že by Národná banka pociťovala nedostatok tiež peňazí drobných, to je niečo nového, a to tým väčšmi, keďže Národná banka vo svojich mesiačnych zprávach nikdy si do toho nesťažovala. Zostáva tu tedy pravá príčina, že vláda chce takýmto [ ] spôsobom dostať sa k peniazom pol miliardy. [ ]. Nestačil ani povinný nákup štátnych papierov, čo bolo v podstate pôžičkou [ ].
Osnova je povahy čiste finančnej, fiškálnej. Vytvorí pol miliardy peňazí [ ] a nepostará sa o použitie tohoto obnosu v rámci štátneho rozpočtu. Vláda vo svojich dôvodoch vyslovuje nádej, že v očakávanom rozvoji hospodárskeho života bude sa v stupňovanej miere ukazovať nedostatok drobných peňazí. Páni, kde je tuná ten rozvoj hospodárskej konjunktúry? Veď vraj už bol akýsi rozvoj, avšak na našom vonkove Maďarmi obydlenom je hosťom na dvoroch iba bieda a nikde nevidíme nejaké lepšie pracovné možnosti, nevidíme lepšie možnosti speňažovacie a u živnostníkov objednávky. Je osudnou chybou, že vládne kruhy posudzujú hospodársku situáciu štátu vždycky len podľa stavebného ruchu v Prahe a podľa veľkopriemyselných závodov v Prahe a v cechách, a neberú v ohľad zemedelské kraje, navštevované živelnými pohromami, suchom, povodňami a mrazy. Nehanbím sa priznať, že už celé desaťročie prizvukujem, že hospodársky život bude možno zveľadiť iba tak, jestliže vláda sa postará o to, aby sa čím viac peňazí dostalo medzi ľud. Myslia na to i vládni politikovia, keď hovoria o operáciách na voľnom peňažnom trhu. Avšak úradní rečníci vlády vždy sa otriasli i pri slychu myšlienky, že vraj by to bola inflácia. A preca inflácia je iba fráze. A teraz vláda [ ] dáva do obehu drobné peniaze za 1750 mít. Kč, ktoré nemajú žiadneho zlatého krytia. Avšak osoh [ ] určí do vačku vláda, a nie je nesnadné objaviť, k akým účelom. A teraz vyvstane situácia, že celá jedna tretina peňazí, súcich v obehu, nebude mať žiadneho zlatého krytia a že zbývajúce dva tretiny budú mať tak vysoké zlaté krytie, že každý sa tomu zasmeje.
Konečným dôsledkom tejto osnovy zákona bude, že na miesto peňazí papierových bude v obehu viac nekrytých peňazí kovových, papierové peniaze stiahne Národná banka z obehu a v konečných výsledkoch dostaneme sa zasa len tam, že verejno-hospodársky život bude mať menej závodného kapitálu a tedy že sa mu bude ešte ťažšie dýchať. A totiž návrh o drobných peniazoch znamená [ ] výlučne prospech vlády, prospech štátnej pokladnice. Tedy návrh tento, ak nadobudne moci zákona, zase bude škrtiť súkromné hospodárstvo, ktoré však na miesto škrtenia by potrebovalo viac uľahčenia.
A jestliže už vláda k účelom výroby kanónov a pušiek sahá k takýmto stredovekým prostriedkom, aby robila peniaze, ešte vždycky nevynašla spôsob, ako by pomohla zadlženým gazdom. Niet ešte ani chýru ani slychu o odbremenení poľnohospodárstva. Pán minister zemedelstva prehovoril pred niekoľko týždňami o tejto otázke a dal výraz svojej nespokojnosti. Ako má oslavovať zadlžený maďarský gazda v roku jubilejnom, keď mu na dane, na platy za továrenské tovary pred niekoľko rokmi nakúpené a na nemocenské pokladnice vydražujú jeho hnuteľnosti, avšak semo tamo už i jeho dom a jeho pôda sa začína pohybovat pud jeho nohami. A stále vo viac a viac prípadoch. Dnešné zemedelské vyrovnanie bolo zdrojem veľmi mnoho smutku a zla. Požiadal-li gazda o vyrovnanie a nemohol-li sa s veriteľmi dohodnúť, tu ho po nezdarenom pokračovaní prepadnú veritelia a neznajú milosrdenstva.
Veľkým hospodárskym galibám neodpomôže vláda tým, že dá teraz raziť nové drobné v hodnote pol miliardy Kč. Veď z toho sa dá narobiť veľmi málo kanónov. Avšak tážem sa, prečo neprikročí vláda už raz k sostaveniu dôkladného pracovného programu? Prečo nezahajuje stavbu velkých silníc? Prečo neodvodňuje močiare v Podkarpatskej Rusi, kde by bolo možno zriadiť nové "továrne na pšenicu". Prečo by sa to neďalo urobiť u nás? Veď Československo teraz naviazalo tak dobré priateľské styky s Itáliou. Mohla by vyslať snáď odborných znalcov, akým spôsobom vybudovali tam na mieste močiarov nové mestá? Avšak u nás na miesto prevádzania veľkorysých hospodárskych programov fabrikujú sa drobné peniaze, aby boly haliere pre nezamestnaných, avšak veľkorysého a tvorivého pracovného programu u nás niet.
A preto nemôžem prijať návrh, ktorý znamená iba takéto ľavoruké a polovičaté riešenie.
Místopředseda dr Bas (zvoní): Rozprava je skončena.
Táži. se pana zpravodaje, přeje-li si slovo k doslovu.
Zpravodaj sen. Zimák: Nie.
Místopředseda dr Bas: Není tomu tak. Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a úvodní formuli najednou. Jsou námitky? (Nebyly.)
Námitky nejsou.
Senát je způsobilý se usnášeti.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 700.
Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o projednávané osnově zákona také ve čtení druhém.
Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona o soustavě drobných peněz (tisk 702).
Táži se pana zpravodaje za výbor rozpočtový sen. Zimáka, zda navrhuje nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Zimák: Nie.
Místopředseda dr Bas: Není tomu tak.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 704.
Budeme projednávati čtvrtý odstavec pořadu schůze, jímž jest
4. Zpráva branného výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 701) k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění a doplňuje zákon o umisťování déle sloužících poddůstojníků (tisk 703) [podle § 35 jedn. řádu].
Zpravodajem za výbor branný je pan sen. Sehnal. Prosím ho o referát.
Zpravodaj sen. Sehnal: Slavný senáte!
Jménem branného výboru podávám tuto zprávu o usnesení posl. sněmovny (tisk 7011 k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění a doplňuje zákon o umisťování déle sloužících poddůstojníků.
Vládní návrh tohoto zákona doprovozen byl důvodovou zprávou, jejíž obsah lze shrnouti následovně:
Vládní návrh zákona, jímž se snění a doplňuje zákon o umisťování déle sloužících (tisk 1313/1938) jest jedním z oněch opatření, jejichž účelem je zvýšiti brannou pohotovost státu. Mimořádná opatření v tomto směru vykonaná vyžadují mezi jiným i značné zvýšení počtu déle sloužících. Nejvyšší rada obrany státu uložila roku 1937 ministerstvu národní obrany, aby podalo vládě jednak návrh na zvýšení počtu déle sloužících, jednak návrh na změnu zákona č. 54/1927 Sb. z. a n. o umisťování déle sloužících poddůstojníků.
Oba tyto návrhy jsou v nerozlučitelné spojitosti. Počet déle sloužících nelze nadekretovati. Služba déle sloužících je vojenskou činnou službou, k níž se dobrovolně zavazují vojenské osoby ukončivší zákonnou službu presenční. Jejich hlavní povinností je.býti instruktory presenčně sloužícího mužstva. Těžká vojenská služba sama o sobě by byla sotva lákadlem pro presenčně sloužící mužstvo k setrvání v další činné službě. Vojenská správa má pak zájem toliko na těch, kteří jsou ochotni setrvati v další činné m službě určitou delší dobu, neboť jen tak může využíti jejích zkušeností a instruktorské způsobilosti. Naproti tomu nemůže vojenská správa k úkolu instruktora presenčně sloužícího mužstva použíti osob věkově starších a tím fysicky méně způsobilých.
Doba 10 roků od ukončení presenční služby nejlépe vyhovuje oběma uvedeným požadavkům.
Doba ta spadá však do nejlepších let života a zabírá mladému muži onu část věku, v němž každý buduje svou existenci a rodinný život. Jestliže má mladý muž právě tato a jen tato léta věnovati vojenské službě, musí mu býti zajištěna jeho existence po odchodu z této služby.
Na těchto zásadách spočíval již rakouský zákon z r. 1872 o tak zv. certfikatistech, který vysloužilým poddůstojníkům vyhrazoval všechna místa zřízenecká,a zaručoval jim přednostní právo na místa kancelářských úředníků u státních úřadů, soudů, ústavů a podniků.
Náš československý zákon z r. 1927, č. 54 Sb. z. a n., o umisťování déle sloužících poddůstojníků vyhradil těmto ve státní a jiné veřejné službě místa zřízenecká a místa v pomocné kancelářské službě, a to těmito kvotami:
a) služební místa vojenských gážistů mimo služební třídy a služební místa civilních zaměstnanců vojenské správy plným počtem.
b) služební místa četnických gážistů mimo služební třídy, strážníků uniformované stráž bezpečnosti a podúředníků pohraniční finanční stráže nejméně jednou polovinou a