Úterý 17. května 1938
Přítomni:
Předseda dr Soukup.
Místopředsedové: Klofáč, dr Bas, dr Heller, dr Buday.
Zapisovatelé: dr Karas, Pázmán.
Celkem přítomno 96 členů podle presenční listiny.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce Fritsch.
Místopředseda dr Bas zahájil schůzi v 16 hod. 12 min.
Sdělení předsednictva.
Dovolené
obdrželi: na dnešní schůzi sen. Balla, Dundr, Javornický,dr Krčméry, Nedvěd, Popovič; na dnešní a zítřejší schůze sen. dr inž. Botto, dr Fritz, Zeman; na tento týden sen. dr Bačinský, Časný.
Místopředseda dr Bas konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byla dána dovolená do konce července t. r. sen. Donátovi.
Rozdané tisky.
Odpověď tisk 697.
Usnesení posl. sněmovny tisk 700 - přikázán výboru rozpočtovému, tisk 701 - přikázán výboru brannému; výborům bylo uloženo podati zprávu do nejbližší příští schůze.
Těsnopisecké zprávy o 108., 109. a 111. schůzi senátu NSR Čs.
Zápisy
o 116. a 117. schůzi senátu NSR Čs. schváleny byly podle §u 72 jedn. řádu.
Z předsednictva přikázána
výboru imunitnímu žádost kraj. soudu v č. Lípě za souhlas k trest. stíhání sen. Wernera pro přestupek podle §u 312 tr. z. (č. 8022).
Místopředseda dr Bas (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze.
1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevení souhlasu dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 31. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 201 Sb. z. a n. (tisk 579).
Táži se pánů zpravodajů - za výbor národohospodářský sen. Nováka (rep.) a za výbor zahraniční sen. Šelmece - zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Šelmec: Nie sú.
Zpravodaj sen. Novák (rep.): Ne.
Místopředseda dr Bas: Není tomu tak. Budeme hlasovati.
Senát je způsobilý se usnášeti.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením přijatým již ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To j e většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové ve čtení druhém.
Dalším předmětem pořadu schůze je:
2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodné smlouva mezi republikou Československou a republikou Ecuadorskou, podepsaná v Quitu dne 15. prosince 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna. 1938, č. 9 Sb. z. a n. (tisk 649).
Táži se pánů zpravodajů - za výbor národohospodářský sen. Jakubce a za výbor zahraniční sen. Rýpara - zda navrhují, nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Jakubec: Nenavrhuji.
Zpravodaj sen. Rýpar: Není změn.
Místopředseda dr Bas: Není tomu tak.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením přijatým již ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové ve čtení druhém.
Projednáme dále odst. 3 pořadu:
3. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 630), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a královstvím Řeckým ze dne 30. července 1932, č: 135/1932 Sb. z. a n., sjednaná výměnou not ze dne 23. června a 2. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. října 1.937, č. 15 Sb. z. a n. ai 1938 (tisk 650).
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Novák (rep.), za výbor zahraniční paní sen. Plamínková.
Prosím pana zpravodaje za výbor národohospodářský, aby podal zprávu.
Zpravodaj sen. Novák (rep.): Slavný senáte!
V obchodních smlouvách mezi dvěma státy bývá pravidelně obsažena tak zv. doložka o nejvyšších výhodách. Tato doložka zaručuje smluvním stranám účast na celních výhodách a slevách, které jedna z nich již poskytla nebo poskytne v budoucnosti některému jinému státu, aniž by o poskytnutí těchto výhod muselo býti zvláště žádáno nebo jednáno. Účelem doložky je tudíž zabezpečiti si rovnost nakládání a zameziti, aby výhody a slevy na cle, které některou smlouvou byly za těžkých obětí získány, nebyly znehodnoceny tím, že by druhá smluvní strana poskytla jinému státu výhody ještě větší. V tomto širokém slova smyslu se vykládala doložka o nejvyšších výhodách všeobecně ve státech evropských. Americké státy omezovaly význam doložky tím, že její poskytnutí vázaly jen na výhody, které poskytly jiným státům bez náhrady. Výhody, které získaly za ústupky se své strany, nemínily poskytovati automaticky druhým státům bez náhrady a zvláštního jednání. Předkládaná dodatková dohoda československo-řecká týká se případu, kdy více států (smluvních stran) si vzájemně poskytne určité výhody. Jde o to, aby tyto výhody nemusely býti poskytnuty beze všeho státům třetím, se kterými státy, zúčastněné na vícestranné mezinárodní dohodě, mají obchodní smlouvy s doložkou o nejvyšších výhodách, aniž by tyto státy samy k dotčené vícestranné dohodě přistoupily a převzaly případné závazky nebo břemena s účastí na takové vícestranné smlouvě spojené.
Vyloučiti státy na vícestranné smlouvě nezúčastněné z výhod, které tato smlouva skýtá, nelze nějakým ustanovením této vícestranné smlouvy. Provádí se to proto ustanovením výhrad z doložky o nejvyšších výhodách, t. j. zvláštním článkem obchodních smluv stanoví se případy, na které se doložka o nejvyšších výhodách nevztahuje; obyčejně to bývá pohraniční styk, celní unie a plurilaterální smlouvy. To však lze učiniti jen u smluv nově sjednávaných. Pokud jde o smlouvy již sjednané, je nutno je doplniti zvláštními dodatkovými dohodami, jako je předkládaná dodatková dohoda československo-řecká.
Hospodářský komitét Společnosti národů zabýval se touto otázkou a prohlásil, že státy, které vylučují výslovně platnost doložky o nejvyšších výhodách pro tento případ ve smlouvách bilaterálních, nečiní nic, co by se příčilo cílům Společnosti národů nebo doporučením mezinárodní hospodářské konference v Ženevě.
Proto byla uvedena výjimka z doložky nejvyšších výhod již vložená do dvoustranných smluv mnohých států a Československo má obdobné ustanovení v obchodních smlouvách s Albanií, Bulharskem, hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, Maďarskem a Uruguayem.
Ministerstvo zahraničních věcí kromě toho navrhlo různým státům, se kterými má československo obchodní smlouvy, sjednání dohody, jíž by byla tato výjimka vzájemně stipulována.
Na tento návrh přistoupila nedávno estonská vláda i vláda řecká, na základě čehož byla sjednána dodatková dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a královstvím Řeckým a provedena výměna not ze dne 23. června a 2. července 1937, jejíž text se předkládá.
Národohospodářský výbor senátu projednal ve své schůzi dne 3. března 1938 navržené schvalovací usnesení tisk sen. 630 a doporučuje, aby je slavný senát přijal. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Prosím zpravodaje za výbor zahraniční, jímž je paní sen. Plamínková, aby nám podala zprávu.
Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! Jak zde bylo řečeno, účelem dodatkové dohody k prozatímní československo-řecké obchodní dohodě ze dne 30. července 1932 je stanovení výjimky z platnosti doložky o nejvyšších výhodách.
Jedná se o to, zda stát, který nepřistoupil k některé plurilaterální úmluvě, mohl by na základě doložky o nejvyšších výhodách, jaká je obyčejně v každé bilaterální obchodní smlouvě, požadovati výhody plynoucí z úmluvy plurilaterální. Kdyby se tato otázka řešila kladně, znamenala by, že některý stát požíval by výhod plurilaterální úmluvy, aniž by převzal její břemena, čili byla by to prémie za nepřistoupení k úmluvě plurilaterální. Příslušné ustanovení a vyloučení nedá se vložiti do úmluvy plurilaterální, nýbrž je možno je formulovati jen ve smlouvách bilaterálních.
Bylo zde již řečeno, že hospodářský komitét Společnosti národů zabýval se touto otázkou a prohlásil, že státy, které vylučují. výslovně platnost doložky o nejvyšších výhodách pro tento případ ve smlouvách bilaterálních, nečiní nic, co by se příčilo cílům Společnosti národů nebo doporučením Mezinárodní hospodářské konference v Ženevě.
Proto byla uvedená výjimka z doložky nejvyšších výhod již vložena do dvoustranných smluv mnohých států a Československo má obdobné ustanovení v obchodních smlouvách s Albanií, Bulharskem, Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, Maďarskem a Uruguayem.
Ministerstvo zahraničních věcí kromě toho navrhlo různým státům, se kterými má Československo obchodní smlouvy, aby s ním sjednaly dohody, jimiž by byla tato výjimka vzájemně stipulována.
Na tento návrh přistoupila nedávno estonská vláda a rovněž i vláda řecká. Na základě toho byla sjednána dodatková dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a královstvím-Řeckým a provedena výměna not ze dne 23. června a 2. července 1937, jejíž text se předkládá tiskem 630.
Zahraniční výbor doporučuje plenu senátu, aby schválil vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a královstvím Řeckým, jak je uveden v senátním tisku 630. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovat.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení se přijímá ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Dalším odstavcem pořadu schůze je:
4. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 631), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková úmluva, pozměňující ujednání ze dne 26. června 1935 k hospodářské dohodě mezi republikou Československou a říši Německou ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 22. prosince 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. ledna 1938, č. 17 Sb. z. a n. (tisk 651).
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Novák (rep.) a za výbor zahraniční místo sen. inž. Wintera sen. Chalupník.
Prosím p. sen. Nováka (rep.), aby podal zprávu.
Zpravodaj sen. Novák (rep.): Slavný senáte!
Na podkladě sjednané hospodářské dohody ze dne 29. června 1920 a pozměněné dodatkové úmluvy ze dne 26. června 1935 vyváželi jsme do Německa perleťové knoflíky.
Na přání německé vlády mění se předloženou dodatkovou úmluvou 2. bod ujednání, kterým povoluje německá vláda celní sazbu 700 říšských marek za 100 kg. Knoflíky mohou býti s největším průměrem 15 mm nebo méně v kontingentovaném množství 63 q za kalendářní čtvrtletí, kteréžto množství bylo vypočteno na základě dovezeného zboží podle německé statistiky za kalendářní rok 1927.
Touto předloženou úmluvou sjednanou výměnou not mezi československým vyslanectvím v Berlíně a německým zahraničním úřadem rovněž v Berlíně dne 22. prosince 1937 nemění se, mimo výše uvedené označení, nic na dosavadní úpravě československého vývozu perleťových knoflíků do Německa.
Národohospodářský výbor senátu projednal ve schůzi dne 3. března 1938 navržené schva3ovací usnesení tisk sen. 631 a doporučuje je slavnému senátu ku přijetí. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas: Prosím zpravodaje za výbor zahraniční, p. sen. Chalupníka, o referát.
Zpravodaj sen. Chalupník: Slavný senáte! Dodatkovým ujednáním ze dne 26. června 1935 byl sjednán pro vývoz československých perleťových knoflíků do Německa dovozní kontingent ve výši 63 q perleťových knoflíků za kalendářní čtvrtletí za sníženou celní sazbu 700 RM za 100 kg na místě autonomního cla 1400 RM. Toto autonomní clo by představovalo asi 200 % celní zatížení.
Dodatkovou úmluvou ze dne 22. prosince 1937 prodlužuje se shora uvedené ujednání v podstatě beze změny. Na přání německé vlády nahrazuje se však v ujednání soustava palcová soustavou metrickou, což lépe odpovídá představám kupujícího občana.
Vývoz perleťových knoflíků do Německa, který representuje asi 6 mil. Kč ročně, je jednou z důležitých položek našeho obchodu s Německem.
Zahraniční výbor proto doporučuje, aby slavný senát příslušné schvalovací usnesení přijal. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Zahajuji rozpravu.
Ke slovu je přihlášen pan sen. Mikulíček. Uděluji mu slovo.
Sen. Mikulíček: Slavný senáte!
Události přímo světoborné valí se Evropou a celým světem a zákonodárné sbory československé nemají vážnější práce a nemohou se zmoci na lepší program, než hlasovat o druhých čteních a sem tam projednávat více méně bezvýznamné smlouvy. Je charakteristické pro demokratické strany, že si nevynutí na vládě řešení tak ožehavých a vážných problémů, které otřásají vnitřním politickým životem, že si nevynutí řešení hospodářských problémů, když přes polovic lidí v Československu jde spat nenasycených, a že se spokojí s takovým, řekl bych, v pravém slova smyslu flikováním.
Veškerý dnešní demokratický tisk se zabýval událostmi z předvčerejška, z poslední neděle. Byly rozhozeny po Československu prahanebné a velezrádné letáky, jichž náhodou jsem dostal také 5 do ruky. Je to leták selskému lidu, kde se rozšiřuje poraženectví a kde se výslovně říká, že na naše spojence nelze spoléhati a že ani jednoho francouzského vojáka Němci nepustí přes Rýn, Sověty pro revoluční kvašení ve vlastní zemi že do žádné války se nedají atd. Je to leták, který je výzvou přímo k vojákům, aby neplnili své povinnosti, protože jakákoliv oběť s jejich strany k obraně tohoto státu je marná. Výslovně se tu praví: Nač byste cokoli podnikali, nač byste poslouchali své velitele, posice vaší armády je přímo zoufalá. Připomíná se dále: Viděli jste, jak rychle to šlo s Rakouskem a dále se připomíná, že sovětské letouny to prohrály již vůči fašistickým zbraním ve Španělsku a prohrají to také v případě obrany československé samostatnosti. Jsou tu ještě další dva letáky, jichž obsah nebudu citovat.
Vážení pánové, tyto letáky sotva byly tištěny na československém území. Obsah těchto letáků svědčí o tom, že je nepsal žádný, ani primitivně mluvnici znající Čech, svědčí, že jsou to letáky, které byly zhotoveny za hranicemi a že se k nám v milionovém množství každý druh těchto letáků propašoval. Naši soudruzi v Lounech tyto letáky zachytili, donesli je na policii a ihned se dali k disposici policii v případě hledání těch, kteří rozhazovali velezrádné letáky, rozšiřující panikářství, nabádající voličstvo a všechny ostatní k neposlouchání rozkazů, poněvadž prý všechny oběti jsou marné, a zařídili všechno, co pořádný československý občan v tomto případě zaříditi má.
Vážení pánové, vy víte, který zahraniční tisk si stále stěžuje na tisk americký, francouzský a československý, že zasahuje do vnitřních záležitostí v jeho státě, a vymáhá si na jednotlivých vládách - některé poslechly, některé řekly, že jest u nich volnost tisku - aby se správně nekritisovaly poměry v tomto státě. Nevidíte v tomto jednání vyložený zásah do práv a do pořádku sousedního státu, zásah, který se příčí všem mezinárodním úmluvám, zásah, který má na zřeteli vnitřní rozvrat poměrů v Československu, otráviti kde koho, zavésti poraženectví do všech řad? Bohužel, musím konstatovat, že mnohá slova v těch letácích a mnohá věta jsou opsány z československého tisku. Nemohu snésti veškerý materiál, co už se napsal tisk agrární strany, tisk národního rozjednocení a Stříbrného o nemožnosti obrany Československa vzhledem k vzdálenosti našich spojenců, co se naštval, když se dělala správná čistka v rudé armádě, aby byla zbavena všech těch, kteří v kritické době chtěli zradit a rozvrátit armádu. Mnoho, co je v těch letácích, jest opsáno a vybráno z čsl. reakčního tisku t. zv. pravice. Mám zde několik časopisů, kde se krajně kritisuje postup a slabost těch, kteří mají o těchto věcech rozhodovati. Nálada se dělala pro dohodu s těmi, ti nichž jsme všichni přesvědčeni a jsou dnes všichni přesvědčeni v Londýně, Paříži i Moskvě, že nechtějí dohodu a proto kladou takové požadavky nesplnitelné, které nejsou v souhlase s ústavou československého státu a s jeho demokratickým, zřízením. Tato nálada dělala se několik měsíců. Mám zde "Slováckou domovinu", jejímž patronem je pověstný V. Stoupal, a ta píše 26. února 1938 v jednom článku, že "budeme ještě častěji v napětí, než si budeme moci říci: zaplať Pán Bůh, tak už jsme se dohodli i s Německem".
"České slovo" z dnešního dne krajně kritisuje jednání ministerstva vnitra, které Henleinovi schválilo uniformované oddíly t. zv. Freiwilliger Schutzdienst. Tyto oddíly mají již zvoleného svého štábšéfa, čistě po vzoru jako byly oddíly SA, jejichž štábšéfem byl Röhm, který, když splnil svoji úlohu vůči svým kamarádům, byl zákeřně zavražděn. A toto si dovolují v těchto kritických dobách v Československu, zatím co mnohým dělnickým tělocvičným jednotám se nedovoluje krojování k jejich slavnostem nebo k jakémukoliv vystoupení. Já zde chci ocitovat "Právo lidu"; úmyslně nebudu citovat ani z "Rudého práva", ani z "Rovnosti", nýbrž většinou z vládního tisku. Dnešní "Právo lidu" zaujímá k těmto protizákonným událostem stanovisko. Píše: "Jestliže se "Večer" odvažuje srovnávat nějaké podobné tiskoviny s obsahem těchto letáků, tedy hrubě zkresluje, nemluví pravdu a znovu podepírá státu nepřátelskou propagandu, pomáhaje šířit o našich vnitřních poměrech lež, které se v zahraničí zase bude využívat proti Československé republice. Proto není možno mlčet atd.".
Mám zde časopis vládní lidové strany "Lidové listy" z dnešního dne, které v úvodníku krajně kritisují toto jednání, které se stálo před třemi dny, a žádají otevřeně, aby se podle platných zákonů a v zájmu obrany státu a republiky zakročilo. Tak "Lidové listy" píší "V celku ovšem jen opět potvrzuje, že pangermanismus strašně rád by nás chtěl zbavit spojenců Francie a Ruska a pak ovšem aby si mohl dělat, co sám chce. Tyto letáky víc než co jiného utvrzují ústředí ze skutečných plánů a, mluví-li o strachu, myslí hlavně na Ruska" - že nám Rusko nepomůže.
Mám zde nakonec časopis ne sice vládní strany, ale páni, kteří jsou v organisaci legionářů, jsou poslanci a senátory za vládní strany a také tyto zjevy kritisují. Tento časopis píše v úvodníku dnešního dne mezi jiným: "Ukázalo se, že tito lidé věří tomu, že všechny zmatené kampaně, které ukazovaly nezralost některých československých politických skupin, ať už to byly protihradní kampaně neslavné paměti, nebo ať už to byly občasné fašistické záchvaty některých lidí z tisku demokratických stran, dovedly skutečně připravit o úsudek a o chladnokrevnost československého člověka."
Vážení, je nejvýš na čase, aby se udělal v těchto věcech pořádek. Nejde o existenci kterékoliv politické strany, která, ať už je ve vládě či mimo vládu, je demokratická. Tu se jde na kořen existence samého státu. Jde tu o svobody všech občanů tohoto státu bez rozdílu, mluví-li německy, československy, rusky, maďarsky anebo polsky. A tu je zapotřebí, aby všichni ti, kteří jsou si vědomi své odpovědnosti v tomto důležitém historickém okamžiku, vytáhli ruce z kapes a řekli: Až potud, dále to nejde! Tak jsme v tom špatně, že si musíme tyto věci dáti líbit. Kdybyste obsah toho letáku čtli, žasli byste nad tím, když se tu rozhazuje sice tajně, ale v tak velkém množství výzva k vojsku, aby odepřelo poslušnost; třebaže nemáte pachatele chycené, víte přece, kde je máte hledat! To musí vědět už politické dítě 15ti, 20leté, kde má hledat rozšiřovatele těchto hanopisů a podvratných pamfletů, ve které politické straně a mezi kterými občany. Je, myslím, nejvyšší čas, aby se už zakročilo. (Hlasy: Tak proč to neřeknete?) Promiňte, pane kolego, ale my jsme snesli se třemi senátory a dvěma poslanci na ministerstvo vnitra memorandum - tuším, že má 36 stran většího formátu - kde tyto delegace, za které mluvil zde také nedávno kol. Nedvěd, snesly konkretní materiál, že profesor v Šumperku učí žáky už podle nové mapy velkého Německa, a když to komise zjistí a jde pro policii, žáci vyhrožují svým spolužákům - je tam několik Čechů - že se ten zrádce najde, který prozradil učení o té mapě, a že se bude mít! Samozřejmě udělají to tajně, zákeřně, že nebude možno vinníka, který ho připraví o zdraví nebo o nervy, skřípnout. V memorandu jsou určitá místa úřední, okresní úřad, státní policie, velitelé četnictva atd., výslovně jmenováni, takže my jako strana, která se dnes stoprocentně postavila za obranu státu - a vy všichni, pokud máte zájem na tomto státu, měli byste poděkovat, že jsme přivedli k obraně státu milion voličů, z nichž je jistě dobrá polovina chlapů, kteří se budou bít za ochranu tohoto státu jsme v mezích své možnosti učinili všechno a není naší vinou, že se v těchto věcech, dále nezjednává náprava. (Výkřiky.)
Myslím, že je to příkaz dne, přímo historický příkaz. Jestli pánové, kteří tyto věci mají uvádět na pravou míru, buďto nechtějí, nebo se cítí slabí, nebo netroufají si, nuže vždyť je přece v Československu dobrých 5 mil. nad 26 roků starých voličů a každý volič nad 30 let starý může býti poslancem, ať žena nebo muž, a každý také může býti i v jakékoliv jiné vyšší funkci státní.
Není to zrovna nejradostnější zjev, že my, komunisté musíme zde na to upozorňovat. Snad nemyslíte že na to upozorňujeme proto, že by se Moskva neubránila bez Československa tak lehce jako by se těžko ubránila Praha bez Moskvy? To přece nebude dnes nikdo popírat, že můžeme děkovat našim zahraničním činitelům, že byli tak obezřelí a viděli na několik roků do budoucnosti a uzavřeli s demokratickou Francií a se Sovětským svazem dohodu, že v případě, že kdokoliv se dotkne československých hranic, celá jejich branná moc se všemi možnostmi jak ve výživě, tak po stránce ochranných prostředků přijde nám na pomoc. A proto, vážení, myslím, že bude nutno s tohoto místa vydati manifest ke všem pracujícím lidem, manifest i ke všem středním vrstvám, které demokraticky cítí a kterým není osud národů obývajících tento stát lhostejný. Víte z knihy "Můj boj", že se v této knize Hitler obrací proti germanisování lidí, poněvadž otcové a mámy dobré poloviny různých těch Worschischků a Krczalů a jak se všichni jmenují, neuměli ještě ani slova německy, ale v této knize "Můj boj" se chce germanisovat půda. To znamená vyhnati našeho baráčníka, našeho rolníka a vyhnat třebas i našeho zbytkaře. Nechť si páni, kteří sedí dnes na 500 a 1000 měřicích půdy, nemyslí, že to mají zrovna na beton. Kdyby se poměry změnily, třebaže to máte v gruntovních knihách, nemáte to jisté, že se gruntovní knihy nehodí do kamen a nespálí a že nenastane obrat jako v Rakousku, kde si dnes lidé, kteří se kdysi bili za změnu systému, stěžují a provádějí revolty, poněvadž se domnívali, že si stoupnou na vyšší místa a budou těžiti politicky i hospodářsky, zatím však byli pěkně odkráglováni a jsou posíláni 1000 a 2004 km daleko od svého původního domova.
Vážení pánové, jménem komunistické strany a jménem pracujícího dělnictva prohlašuji, že nedopustíme, aby u nás dospěly poměry tak daleko, aby se mohly opakovati buďto Lipany nebo Bílá Hora. Jestli si pánové nahoře neumějí udělat pořádek, musí se pracující lid domluvit a udělat pořádek sám. (Potlesk komunistických senátorů.)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen.
Táži se pánů zpravodajů, zda si přejí slovo k doslovu.
Zpravodaj sen. Chalupník: Slavný senáte!
K vývodům p. sen. Mikulíčka, který podotkl, že se senát zabývá pouze bezvýznamnými smlouvami, chci říci, že i malé obchodní smlouvy jsou důležitým článkem našeho hospodářského života.
Pokud jde o jeho vývody s hlediska politického, chci říci, že vláda bedlivě sleduje události zahraniční i vnitropolitické a že jistě také učiní opatření v tom směru, aby byl zjednán pořádek a znemožněna jakákoliv iredentistická agitace v našem státě.
Poněvadž jeho vývody nešly do merita projednávané předlohy, navrhuji slavnému senátu, aby návrh zákona schválil. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Tím je pořad schůze vyřízen.
Do výboru rozpočtového za sen. Zemana nastupuje sen. dr Havelka.
Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 18. května 1938 o 10. hod. s
pořadem:
1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a královstvím Řeckým ze dne 30. července 1932, č. 135/1932 Sb. z. a n., sjednaná výměnou not ze dne 23. června a 2. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. října 1937, č. 15 Sb. z. a n. ai: 1938 (tisk 650).
2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková úmluva pozměňující ujednání ze dne 26. června 1935 k hospodářské dohodě mezi republikou Československou a říší Německou ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 22. prosince 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. ledna 1938, č. 17 Sb. z. a n. (tisk 651).
3. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 700) k vládnímu návrhu zákona o soustavě drobných peněz (tisk 702) [podle §u 35 jedn. řádu].
4. Zpráva branného výboru o usnesení posl. sněmovny (tisk 701) k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění a doplňuje zákon o umísťování déle sloužících poddůstojníků (tisk 703) [podle §u 35 jedn. řádu].
Žádný návrh k tomu podán nebyl.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 16 hod. 50 min.)