Mám zde obrázek (ukazuje), který zhotovil plukovník gen. štábu československého a uveřejnil jej s písemným doprovodem v časopise "Svět v obraze". Tento plukovník se jmenuje Moravec, a také ještě někdo jiný byl pod tím podepsán. Plukovník Moravec nepíše v tomto časopise přímo slova "Nebojme se!" - ale dokazuje, v jaké situaci je Československo, že třeba je sevřeno od Bratislavy až po Bohumín, má tak mocné přátele, že nemá příčiny se báti. A na ustrašenecké referování, že jsou ti přátelé daleko, plukovník Moravec zhotovil mapu, kde dokazuje, že z Kamence Podolského je letadlo za 40 min. v Užhorodě - víte, že je to asi 50 až 60 km od hranic. Z Minska v Praze jsou letadla za 2 hodiny, ze Štrasburku v Chebu jsou francouzská letadla za 70 min.

Kromě toho zhotovil plukovník gen. štábu Moravec obraz, jak vypadá svět, znázornil, jak ohromné území ovládá náš nejpevnější přítel Sovětský svaz se všemi možnostmi materiálií, jichž by bylo potřeba k delšímu vedení války, a s možnostmi zásobování potravinami. Při tom vymaloval Evropu. A víte co se stalo? My nesmíme tento plakát vyvěšovati ve volbách. Šli jsme v jednání na dvou ministerstvech a na Zemském úřadě tak daleko, že jsme slíbili, že budeme plakát vyvěšovati jen v českých územích, když už je situace taková, aby to nedráždilo německé nacionalisty, že do území, kde by eventuálně ten plakát mohl způsobiti rozruch, jej dávati nebudeme, ačkoli tu není namalována jiná země kromě Sovětského svazu, Československa a Francie. Přes předvčerejší a včerejší jednání v ministerstvu vnitra a v ministerstvu zahraničí i u Zemského úřadu jsme dnes dopoledne dostali zprávu, že se to zakazuje.

Vážení pánové, může kterýkoli demokrat takovéto jednání schválit? Československý občan nemá vědět, že v případě útoku na jeho stát a jeho samostatnost za ním stojí 180 mil. obyvatel Sovětského svazu a 100 mil. obyvatel Francie s koloniemi - víte, že ve světové válce se používalo i barevného vojska. To se nesmí náš občan dovědět. Ještě se štve, že Rusko je daleko; že je vnitřně rozvrácené a že kdož ví, bude-li plnit smlouvy! Československá delegace k 1. máji, složená ze spisovatelů a umělců, lidí! nikoli tuctového rázu, ptala se tento týden Kalinina, jak se zachová Sovětský svaz v případě, že bude učiněn útok na Československo s kterékoliv strany, a Kalinin pravil: "Sovětský svaz vždy plní své závazky a v případě útoku na československo splní tyto závazky do posledního puntíku." To povídá úředník, který v jiných republikách je v hodnosti presidenta, delegaci českých inteligentů a spisovatelů!

Vážení přítomní, uznával jsem za nutné a moje strana také, aby při této smlouvě s Německem byly tyto věci vyzdviženy, aby jednou bylo krajně odsouzeno zásobování nepřítele československého státu, a ještě k tomu na dluh, a aby bylo také odsouzeno reakční počínání si těch, kteří by právě měli ostře vystoupiti ne proti ochráncům tohoto státu, ne proti ochráncům svobody národů v tomto státě, nýbrž proti těm, kteří svobodu státu i národa ohrožují.

Toto jednání také jednou historik nezapomene zapsat. A myslím, že to nebude k dobru dnešní koaliční vlády. Vždyť, jak situace vypadá, vážený senáte, máme připustiti, až se pošle telegram nebo dopis, jako se poslal Schuschniggovi, aby navštívil Berchtesgaden, aby také min. předseda Československa šel po šlépějích Schuschniggových a aby to s Československem také tak dopadlo?

My vám tu s tohoto místa jménem strany a jménem milionů našich voličů slibujeme, že kdyby se tak stalo, bude konec takovému handlování, pak pracující třída i s pracujícími rolníky jistě zde udělá v zájmu samostatnosti státu a národa pořádek! (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda dr Bas: Prohlašuji z moci předsednické, že řeč pana sen. Mikulíčka bude podrobena censuře předsednictva. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Zachovejte klid, pánové. (Výkřiky sen. Svobody.)

Prosím znovu o klid. (Výkřiky sen. Kreibicha.)

Pane sen. Kreibichu, volám vás po druhé k pořádku. (Různé výkřiky.)

Táži se pp. zpravodajů, zdali si přejí slova k doslovu?

Zpravodaj sen. dr Klouda: Nikoli.

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Nikoli.

Místopředseda dr Bas: Není tomu tak. Prosím, abyste zaujali místa. (Děje se.)

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení se přijímá ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Projednáme nyní odst. 2 pořadu:

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Jakubec, za výbor zahraniční sen. Rýpar.

Prosím pana zpravodaje výboru národohospodářského o referát.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavný senáte!

Československo má velký zájem na tom, aby zahraniční obchod byl co nejvíce rozšířen a prohlouben na pokud možno největší počet států. Proto usiluje také o zvýšení obchodně-politických styků se státy jižní Ameriky. Jedním z těchto států je republika Ecuadorská, která stejně jako jiné jihoamerické státy nerada sjednává rámcové smlouvy na základě doložky o nejvyšších výhodách a hlavně od doby hospodářské krise budovala svůj obchodně-politický poměr k cizině na podkladě kompensačním. Sleduje při tom, aby obchodní bilance její byla aktivní, a při obchodně-politickém jednání opírá se o svou vlastní statistiku zahraničního obchodu.

Statistika tato nebyla dosud pro Československo příznivou, a to z toho důvodu, že v ní bylo sice uváděno zboží z Československa, a to ve značném množství jakostních výrobků, ale nebylo československo vykazováno jako odběratel zboží ecuadorského. Československý obchod totiž nakupoval ecuadorské zboží u velkých reexportních firem v evropských přístavech a co koupeno bylo přímo, nebylo vždy znamenáno statistikou pro československo, nýbrž velmi často byly uváděny země konečného určení, kde dotčené zboží bylo vyloděno. V důsledku toho jevila se obchodní bilance s Československem pro Ecuador pasivní, následkem čehož nebylo možno dosáhnouti od republiky Ecuadorské pro naše zboží celních úlev, které tento stát poskytuje jen oněm státům, s nimiž má obchodní bilanci aktivní.

Zavedením povinnosti u nás předkládati při dovozu do Československa osvědčení o výrobním původu zboží, a to vládním nařízením čís. 30/1937 Sb. z. a n., se zjistilo, že Československo dovezlo za 11 měsíců r. 1937 z Ecuadoru více, než tam vyvezlo, čímž vytvořeny byly předpoklady pro jednání takové obchodní smlouvy, která by nám zaručila nakládání podle zásady nejvyšších výhod.

Předložená obchodní smlouva s Ecuadorem upravuje obchodně-politický poměr na základě doložky o nejvyšších výhodách s obvyklými výhradami, a to i pokud jde o platební styk. Republika Ecuadorská poskytne pro dovoz československého zboží celní úlevy ve výši 30 % proti dosud vybíraným clům. Tyto celní úlevy umožní našemu zboží více pronikati v soutěži se zbožím jiných států. Z výrobků, které se od nás do Ecuadoru vyvážejí, dlužno uvésti: železné výrobky, smaltované zboží, slad, jablonecké a skleněné zboží, vlněné látky, klobouky, prádlo, papír a lepenku, chmel a jiné. Z Ecuadoru se k nám dovážela hlavně káva, kakao a kamenáčové ořechy: Předloženou smlouvou poskytlo Československo 50 % slevu z dosavadních poplatků při dovozu panamských klobouků, jejichž výroba v tomto státě je značně rozšířena, a pak bezcelnost při dovozu kamenáčových ořechů.

Lze očekávati, že sjednáním této smlouvy a poskytnutím vzájemných výhod při obchodě mezi oběma státy rozšíří se zahraniční obchod mezi těmito státy k oboustrannému jejich prospěchu.

Národohospodářský výbor senátu N. S. doporučuje schválení vládního návrhu tak, jak je uvedeno ve schvalovací doložce tisk sen. 627. (Souhlas.)

Místopředseda dr Bas (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. Rýparovi.

Zpravodaj sen. Rýpar: Slavný senáte!

Obchodní smlouva. mezi republikou Československou a republikou Ecuadorskou, podepsaná v Quitu dne 15. prosince 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1938, č. 9 Sb. z. a n., byla dojednána za velmi těžkých okolností a svízelů.

Republika Ecuador prostírá se po obou stranách rovníku - odtud její jméno - a hraničí na západě s Tichým oceánem, do jehož pobřeží asi 800 km dlouhého zalévá se jediný větší záliv quayaquilský s ostrovem Punou, na severu s republikou Columbií, na východě s Brasilií a na jihu s Peru. Republiku tuto vyplňují na západě Kordillery, vystupující příkře z pobřežní nížiny a čnějící do výše 3000 až 6000 m. Je proniknuta sopečnými horami, které jsou dosud v činnosti. Čekalo by se, že je v této republice podnebí horké, ale zatím je republika Ecuador po té stránce nejpříjemnější zemí světa, poněvadž ji obtéká studený proud Humboldtův, přicházející od jižní točny a sledující pobřeží až ke Columbii, který značně vzduch ochlazuje. Proto ani pobřežní nížiny nemají nikdy velkých veder a Vysoké Andy, jež táhnou zemi, tvoří krásná údolí s ustavičným jarem.

Hospodářsky lze Ecuador rozděliti ve shodě s poměry přírodními na oblast západní, andskou, s hospodářskými rostlinami pásma mírného, a na východní horské roviny. Republika je až dosud zemí výhradně zemědělskou. Nejdůležitější vývozní plodinou je kakao, více než polovina celého vývozu, 150.000 ha plantáži a úroda 370.000 -380.000 q, dařící se v západní rovině, rostlinná slonovina tagua 12,6 mil. kg ročně, káva 1,6 mil kg, kaučuk 1/2mil. kg, dále cukr, rýže, bavlna, banány, ananasy a tabák v množství pouze domácí spotřeby.

Rozsáhlé pastviny v Andách umožňují chov dobytka, jenž však přes to příliš vyvinut není. Poskytuje toliko kůže na vývoz.

Hornictví je v začátcích, ač je zde množství mědi, železa, uhlí, dále síra, zlato i petrolej.

Průmysl vyrábí pouze panamské klobouky, vyráběné z vláken rozkydance dlanitého.

Rozvoji průmyslu a hornictví vadí úplný nedostatek dopravních cest.

Zahraniční obchod této republiky v poslední době teprve vzrůstá. Dovoz v r. 1915 byl v ceně 34,6 mil. Kč, ale již v r. 1920 za 43,3 mil. Kč, vývoz v r. 1935 byl za 53 mil. Kč a vzrostl na 101 mil. Kč.

Zboží se dováží nejvíce ze Spojených států, z Anglie, Peru, Francie; největší vývoz je ovšem do Francie.

Obyvatelstva je asi 3 mil. a skládá se ze 3/5 z Indiánů, z nichž některé kmeny žijí ve východních nížinách a jsou ještě namnoze necivilisovány. K nim se druží asi 3/4 míšenců a něco černochů; bělochů je asi 250.000. Tvoří samostatnou republiku, jež je rozdělena na 16 provincií a jedno t. zv. teritorium jsou Želví ostrovy a 5 až 8 větších a menších.

Hlavní město je Quito asi s 85.000 obyvateli; jinak žádné město nedosahuje většího počtu nežli 100.000 obyvatel.

Československá republika usilovala vůbec o smluvní úpravu svého obchodně-politického poměru se státy jako je Ecuador, tedy se státy latinské Ameriky. V této snaze narážela u těchto menších států na velmi těžké překážky. Amerika, zvláště totiž menší státy konečně jsme to viděli i u spojených států amerických, s nimiž jsme neměli až do poslední doby žádné obchodní smlouvy a teprve nově je předložena ke schválení - nerady sjednávají smlouvy na základě doložky o nejvyšších výhodách, zvláště od dob hospodářské krise budovaly svůj obchodně-politický poměr k cizině na podkladě recipročním a zvláště kompensačním.

Tak i vláda a obyvatelé republiky ecuadorské cítí, že jsou daleko za ostatními zeměmi, a proto se snaží uzavříti obchodní smlouvy jen s těmi státy, které vyvezou ze země tolik, aby obchodní bilance byla aktivní a umožnila vyrovnání jejich finančních závazků také vůči cizině. Tím, že jest Ecuador odkázán pouze na svůj vývoz a finanční vyrovnání vývozu s dovozem, povstávaly stálé a stalé potíže a nebylo možno dosáhnouti s Ecuadorém smlouvy, která by nám zaručovala nakládání podle zásady nejvyšších výhod. Rámcovou smlouvou s doložkou o nejvyšších výhodách by se totiž toho cíle nemohlo dosíci. Ecuador poskytuje na dovoz četných druhů zboží 30%ní celní slevy, avšak jen pro zboží těch států, se kterými je jeho obchodní bilance aktivní a které mu mimo to poskytují kromě nejvyšších výhod celní slevy na vývoz některého ecuadorského zboží. Teprve když vyhovělo Československo hlavní podmínce a poskytlo 30%ní celní slevy pro dovoz koncem r. 1937, a když podle ecuadorské statistiky činil vývoz zboží z Ecuadoru 982.000 sucres a dovoz zboží 578.000 sucres, byla dána podmínka k uzavření vzájemné smlouvy, čímž samo sebou nastává nový rozvoj obchodních styků mezi Československou a Ecuadorskou republikou.

Aby byl splněn předpoklad pro přiznání přednostních cel na dovoz československého zboží do Ecuadoru, poskytlo Československo 50 % slevy z platných celních sazeb na dovoz panamských klobouků z Ecuadoru, jediného to průmyslu Ecuadaru, a zavázalo se, že zachová dosavadní bezcelnost při dovozu kamemáčových ořechů.

Tím byly vydány všechny podmínky a právě sjednaná smlouva, která byla oboustranně uvedena v prozatímní platnost 15. ledna 1938, skýtá značné možnosti zvýšení našeho vývozu do Ecuadoru. Aby toto zlepšení bylo trvalé povahy, bude ovšem zapotřebí pečovati stejnou měrou i o zvýšení dovozu ecuadorských plodin a výrobků do Československa. Úkol ten není nesnadný, poněvadž jde ve značné míře o plodiny a suroviny, kterých náš vývozní průmysl potřebuje. (Předsednictví převzal místopředseda dr Hruban.)

Zahraniční výbor se ve své schůzi dne 8. března 1938 usnesl doporučiti plenu senátu ke schválení obchodní smlouvu mezi republikou Československou a republikou Ecuadorskou, podepsanou v Quitu dne 15. prosince 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1938, jako základ dalšího rozvoje našeho zahraničního a zámořského obchodu, a dovoluji si slavnému senátu doporučiti k přijetí schvalovací usnesení, jak je ve zprávě tisk 649. (Souhlas.)

Místopředseda. dr Hruban: Ke oslovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a budeme proto hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím se schvalovací usnesení přijímá ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Dalším odstavcem dnešního pořadu je:

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. Plamínkové a za výbor ústavně-právní sen. dr Miloty - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Plamínková: Žádné nejsou.

Zpravodaj sen. dr Milota: Není jich.

Místopředseda dr Hruban: Textových změn není.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou již ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 671.

Dalším odstavcem dnešního pořadu jest:

Táži se pánů zpravodajů - za výbor národohospodářský sen. Nováka (rep. ) a za výbor zahraniční sen. Nejezchleba-Marchy - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Nejezchleb-Marcha: Nikoli.

Zpravodaj sen: Novák (rep.): Nikoli.

Místopředseda dr Hruban: Nemá změn.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým již ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové ve čtení druhém.

Dalším odstavcem dnešního pořadu jest

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. Nejezchleba-Marchy a za výbor národohospodářský sen. Nováka (rep.) - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sem. Nejezchleb-Marcha: Není změn.

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Není změn.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikoli.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým již ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové ve čtení druhém.

Tím je pořad schůze vyřízen. "Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala v úterý dne 17. května 1938 o 16. hod. s

1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevení souhlasu dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 31. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 201 Sb. z. a n. (tisk 579).

2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou československou a republikou Ecuadorskou, podepsaná v Quitu dne 15. prosince 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1938, č. 9 Sb. z. a n. (tisk 649 ).

3. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 630), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k prozatímní obchodní dohodě mezi republikou Československou a královstvím Řeckým ze dne 30. července 1932, č. 135/1932 Sb. z. a n., sjednaná výměnou not ze dne 23. června a 2. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. října 1937, č. 15 Sb. z. a n. ai 1938 (tisk 650).

4. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 631), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková úmluva pozměňující ujednání ze dne 26. června 1935 k hospodářské dohodě mezi republikou Československou a říší Německou ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 22. prosince 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. ledna 1938, č. 17 Sb. z. a n. (tisk 651).

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl. Končím schůzi.