A nyní, vážení pánové, zákon, na který se okr. úřad odvolává, je dnes starý 70 let. Ale i za Rakouska nebylo ho v tomto výkladu nikdy používáno. Podívejte se, my jsme zde vesměs staří lidé, vždyť nejmladší z nás musí býti 48 let, poněvadž poslední volby byly v r. 1935, většinou jsme zde šedesátníci, pamatujeme tedy doby, kdy se za Rakouska konávaly volby, a velká část žije politicky dlouhá a dlouhá léta, na př. já 46 let, a je o mně známo, že když mně bylo 17 let, byl jsem na 2 roky zavřen, tamhle Modráček seděl se mnou. (Veselost.)

Pamatuji se za Rakouska na řadu voleb obecních a do okresních zastupitelstev atd., a nikdy to takhle nebylo praktikováno. U nás v Karlíně chodili poslanci z říšské rady vídeňské referovat na voličské schůze, nebožtík dr Kaizl, dr Fiedler, dr Pravoslav Trojan a jiní, a já jsem býval účastníkem na těchto schůzích a nikdy se to takto nepraktikovalo. Vedle toho jsme měli za republiky volby již v r. 1919, 1923, 1927, 1931 a na stech a stech schůzí jsem referoval já a vy všichni, a nikdy se něco podobného nestalo.

Před časem jsem četl otázku, jaký je rozdíl mezi Německem a Francií. A hned tam byla odpověď. Říkalo se: "Ve Francii je všechno dovoleno, co není výslovně zakázáno. A v Německu je všechno zakázáno, co není výslovně dovoleno." A teď bych k tomu připojil: A co v Československu.? V Československu je naprostý zmatek. Tady si každý okr. hejtman může dělati, co chce. Vzpomeňte si, pánové, jak to vypadalo v sultánském Turecku, jak tam byly ony pověstné pašalíky, v každém pašalíku si dělal paša co chtěl; a u nás, když to půjde takhle, budeme míti tytéž poměry. Okresní hejtmani si budou vykládati zákon, jak budou chtít, a nikdo nebude mít právo jim do toho mluvit.

A nyní žádám vás, kolegové ze soc. demokracie, abyste mi věnovali pozornost. Kdo je to tem okr. hejtman Vitner? Již před týdnem provedl podobný kousek. Bylo 1. máje. V Mnichově Hradišti bylo usneseno, že bude jednotný 1. máj. Okr. hejtman Vitner si dal volati zástupce všech stran, zvláště soc. demokratické a komunistické, a řekl jim: Bude jednotný - první máj, tedy, prosím, odpadají všechny prapory, standardy, odznaky a stejnokroje. (Sen. Dundr: Co je mu do toho?) Počkej! - Zvláště upozorňuji, že Dělnická tělocvičná jednota a Proletářská tělovýchova nesmějí jíti na 1. máje ve stejnokroji. A prosím, soc. demokraté a my jsme se podrobili, všichni jsme šli v občanském obleku, a když jsme přišli na 1. máje na slavnost, nalezli jsme tam selskou jízdu v plné parádě a národní gardu. Tím ukázal okr. hejtman, že ráz 1. máje v Mnichově Hradišti byl úplně fašistický a socialisté se tam ztratili. To jest jeho první kousek.

Proto žádáme suspendování okr. hejtmana Vitnera, žádáme suspendování komisaře Wagnera, žádáme suspendování koncipisty dr Kottala, protože porušují platné zákony, znemožňují občanům užívání občanských práv, zaručených jim ústavní listinou, a ohrožují veřejný klid a pořádek v okresu mnichovohradištském. Žádáme, aby volby vypsané na 22. května v okrese mnichovohradištském byly odloženy na 12. červen a aby byla učiněna opatření, aby mohla volební kampaň svobodně probíhati, jak je v demokratickém státě nutno. A není to jen okr. hejtman, je zde ještě někdo vyšší, ministr vnitra dr Černý. Byl jsem v sobotu na zemském úřadě, tam jsme jednali o volební plakáty, které chceme vylepovat v republice, a při té příležitosti úředník, se kterým jsme jednali, nám řekl: My zde máme intimát od ministerstva vnitra - a nyní četl dole na první straně v posledním odstavci - doslova to nevím, ale bylo to asi toto: "Volební agitace a volební propaganda nesmí vybočovati z rámce obecních voleb." Prosím, to znamená, že každý okr. hejtman si to může vykládat jak chce. Pan hejtman Vitner si to vyložil takto: Poněvadž jsou to obecní volby, smějí tam přijíti jen ti, kteří jsou z téže obce a mohou si povídati mezi sebou, chtějí-li. A ani poslanec v tomtéž kraji zvolený - je to můj volební kraj - tam nemá přístupu. A je zřejmo, že se okr. hejtman o tento intimát opírá. Tomu nasvědčuje, že ve výměru o rozpuštění schůze se ve výpovědi komisaře Wagnera praví, že se odvolává na služební relaci, kterou podává odděleně, poněvadž nemohl ve výměru citovati intimát ministra vnitra. A teď stojíme před otázkou, může-li kterýkoli ministr nějakým intimátem rušiti ústavu a plané zákony. Rozhodně ne, pouze to, co je ve Sbírce zákonů a nařízení platí a má právní moc. Činíme osobně odpovědna za tato porušení zákona ministra vnitra dr Černého. Prosím, pánové, jak mně bylo, když jsem v neděli četl ranní listy a když v "Národní politice" na titulním listu, v pravém rohu nahoře, čtu, že u příležitosti Henleinových narozenin konal se v Aši průvod, jehož se zúčastnilo 20.000 účastníků, a že nad Aší kroužila říšskoněmecká letadla. Kdo povolil průvod henleinovcům, na kterém bylo 20.000 velezrádců? Pan ministr vnitra dr Černý! Ale nám nechává rozhánět voličské schůze v obcích, kde jsou vypsány obecní volby. Ministr vnitra dr Černý trpí, aby státní zaměstnanci, četníci na severu byli insultováni, popliváni henleinovskými provokatéry - a pachatele nechá beztrestně zmizet.

Co je účelem tohoto protizákonného postupu proti nám? My do toho dobře vidíme. Chcete nás vyprovokovat k výtržnostem a zahnat nás do ilegality. Reakční křídlo agrární strany těžce nese, že my, komunisté, jsme se bezvýhradně postavili v této těžké situaci po bok ostatních demokratických stran a že jsme odhodláni společně s nimi bojovat proti zahraničním i vnitřním nepřátelům republiky. Kdyby se jim podařilo zahnat nás do ilegality, byl by oslaben demokratický tábor a stouply by jejich šance na utvoření pravicové vlády s Henleinem. Tu radost jim neuděláme. Za každou cenu zachováme klid, ale se vším důrazem žádáme všechna občanská demokratická práva.

Nepodáváme žádný návrh, ale jsme přesvědčeni, že demokratické strany v tomto slavném senátě pochopí, oč jde, a učiní potřebné kroky, aby fašistické řádění okr. hejtmanů bylo zastaveno, aby byla zajištěna svoboda voleb v republice, zachován klid a po řádek a tím zajištěna bezpečnost republiky. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda dr Bas (zvoní): Přejí si páni zpravodajové slova k doslovům?

Zpravodaj sen. Plamínková: Nikoli.

Zpravodaj sen. dr Milota: Rovněž ne.

Místopředseda dr Bas: Prosím o zaujetí míst. (Dějě se.)

Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 671.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Novák (rep. ), za výbor zahraniční sen.Nejezchleb-Marcha.

Prosím pana zpravodaje sen. Nováka (rep.), aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Slavný senáte!

Na základě dodatkové úmluvy ze dne 31. března 1931 k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928 jsou vyclívány čerstvé švestky dovážené z Jugoslavie v bednách a koších o nejvýše přípustné hrubé váze do 20 kg smluvní sazbou 15 Kč za, 100 kg počínajíc od 15. srpna. Vzhledem k letošnímu opětnému časnějšímu dozrání švestek přednesla vláda království Jugoslavie prostřednictvím svého vyslanectví v Praze žádost, aby povolena byla i v tomto roce výhoda aplikace (smluvní položka 37 a), 6 B (L L) sazbou 15 Kč za 100 kg na švestky podle výše uvedené váhy již od 1. místo 15. srpna, podobně jako roku 1936. Vláda republiky Československé povolila v zájmu zdárného vývoj e vzájemného obchodu československo-jihoslovanského aplikaci z citované smluvní sazby celní již od 24. července 1936, č. 234 Sb. z. a n., schválenou usnesením poslanecké sněmovny dne 17. prosince 1936 a senátu Národního shromáždění dne 25. února 1937.

Žádost vlády jihoslovanské, aby smluvní clo na švestky bylo prodlouženo v loňském znění, odůvodněna jest stejně jako loni časnějším dozráním švestek a prodloužení bylo uvedeno v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1937, č. 189 Sb. z. a n.

Tento požadavek je v souladu s československými zájmy a opatřeni toto platí opětně pouze v tomto roce.

Národohospodářský výbor projednal předložený vládní návrh ve schůzi dne 20. Října 1936 a doporučuje plenu senátu, aby přijalo navržené schvalovací usnesení podle tisku sen. 540. (Souhlas.)

Místopředseda dr Bas: Prosím zpravodaje za výbor zahraniční, pana sen. Nejezchleba-Marchu, aby podal zprávu.

Zpravodaj sen. Nejezchleb-Marcha: Slavný senáte! Zahraniční výbor jednal o této věci, projednával tuto dodatkovou dohodu ve schůzi konané dne 1. prosince 1937 a doporučuje ji plenu senátu ke schválení i s příslušným schvalovacím usnesením. (Souhlas.)

Místopředseda dr Bas (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu schůze, jímž je:

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Nejezchleb-Marcha, za výbor národohospodářský sen. Novák (rep.).

Prosím zpravodaje za výbor zahraniční pana sen. Nejezchleba-Marchu, aby podal zprávu.

Zpravodaj sen. Nejezchleb-Marcha: Slavný senáte!

Ustanovení čl. 4 a 6 obchodní a plavební smlouvy mezi republikou Československou královstvím Jugoslavií ze dne 14. listopad 1928, čís. 163 /1929 Sb. z. a, n., resp. ustanovení závěrečného protokolu k čl. 1, bod 4, k č1. 1 2 a k čl. 4, týkající se zásady stejného nakládání, jak je v těchto článcích vzájemně zaručena, byla Jugoslavii na závadu při sjednávání kterých obchodních smluv se státy, kterým nemohla z určitých důvodů poskytnouti stejně výhody, pokud jde o nakládání s příslušníky a společnostmi cizího státu na území Jugoslavie, jaké jsou zaručeny československým příslušníkům a společnostem výše uvedenými ustanoveními platné obchodní a plavební dohody československo-jihoslovanské.

Proto navrhla jihoslovanská vláda, aby tato ustanovení obchodní a plavební smlouvy byla zrušena.

V uvážení celkové situace zaujala československá vláda, k tomuto návrhu kladné stanovisko.

Text obou vyměněných not se přikládá v původním znění francouzském, jakož i v českém překladě.

Zahraniční výbor jednal o tomto vládním návrhu ve své schůzi dne 1. prosince 1937 a usnesl se doporučiti plenu senátu schvalovací usnesení, jak je uvedeno v sen. tisku 564. (Souhlas.)

Místopředseda dr Bas (zvoní): Prosím zpravodaje za výbor národohospodářský, pana sen. Nováka (rep.), aby podal správu.

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Vážený senáte!

Národohospodářský výbor senátu pojednal ve schůzi konané dne 6. prosince 1937 o tomto vládním návrhu tisk sen. 564 a doporučuje slavnému senátu předloženou dohodu ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda dr Bas: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To j e většina. Schvalovací usnesení se přijímá ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme ke 4. odstavci pořadu schůze, jímž je:

Táži se pana zpravodaje za výbor techn.-dopravní, gen. inž. Marušáka, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. inž. Marušák: Navrhuji opravu tiskových chyb, aby totiž:

1. v §u 3, odst. 5, řádek 2 zdola místo "k provení" stálo správně "k provedení",

2. v §u 16, odst. 4, lit. b) na konci místo tečky byl dán středník.

Místopředseda dr Bas (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formulí, přijatou již ve čtení prvém, také ve čtení druhém, i s textovými změnami, navrženými p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, s nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém s textovými změnami, navrženými p. zpravodajem.

Kdo souhlasí se sedmi resolucemi otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se schvalují. Tím j e pořad schůze vyřízen.

Do parlamentní úsporné a kontrolní komise podle dohody místo sen. Foita nastupuje sen. Nejezchleb-Marcha.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala ve středu 11. května 1938 o 11. hod. s

1. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 542), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevení souhlasu dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 31. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 201 Sb. z. a n. (tisk 579).

2. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 627), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Ecuadorskou, podepsaná v Quitu dne 15. prosince 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1938, č. 9 Sb. z. a n. (tisk 649).

3. Druhé čtení osnovy zákona o vnitrostátní účinnosti mezinárodních úmluv o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo a o zkrácení pracovní doby ve sklárnách na výrobu lahví (tisk 680).

4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 30. března 1931 k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednaná výměnou not ze dne 9. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1937, č. 189 Sb. z. a n. (tisk 578 ).

5. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dohoda, sjednaná v Praze dne 4. června 1935 o zrušení čl. 4 a 6 obchodní a plavební smlouvy mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 14. listopadu 1928, čís. 163/1929 Sb. z. a n., a o zrušení ustanovení k čl. 1, bod 4, k čl. 1 a 2 a k čl. 4 závěrečného protokolu k této smlouvě (tisk 582).

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.